• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

17.listopad - Slavíte, vzpomínáte na ten den?

(Zamčená)
18. listopadu 2009 
zajímá vás tento den coby oslava svobody?
Unás se to prožívá docela dost, já to znám spíš z vyprávění, bylo mě v té době skoro 10 let., takže mám jen takové útržky co rodiče a známí dělali. Dnes mi je skoro 30. a rozhodně děkuji za tu svobodu co máme.
17. lis 2009 ve 12:44  • Odpověz
já to slavím každej rok...v té době jsem sice byla jen 4-letá holčička, ale podle našich jsem byla asi nejmladší revolucionář v zemi. Všude jsem prý chodila kříčela "Havel na hrad", všude kreslila OF a zpívala "zakázaný" interprety (doma jsme je zpívali normálně, venku jsem nesměla, ale v té době jakobych to věděla jsem je zpívala i na veřejnosti. Ve školce učitelky našim kladly na srdce, že se ještě neví, jak to bude, tak ať radši držím pusu :grinning: :grinning: a celý dny jsem proseděla u TV...byla u nás celá rodina, děti si hrály v pokojíku a já seděla s dospělákama a diskutovala... :grinning: :grinning: taky jsem pak byla s tátou v Praze na nějakých těch akcí ...to už ale bylo později, kdy už VB nezasahovala....pamatuju si bohužel jen některé obrázky z TV...ale když mi to naši vypráví, jak jsem byla angažovaná...jakobych to prý chápala, nevím :sweat_smile:

jinak já vždy říkám, že je lepší být chudá a svobodná, než žít v komunismu :wink:
17. lis 2009 ve 12:53  • Odpověz
autor
taky jsem potomkem protestujících rodičů, vzpomínám když otec s přítelem rodiny chodil po vesnici a později po našem malém městě s českou vlajkou a další nám vysela nad domem, mamka měla strach, že je zavřou a my děcka půjdeme do děcáku, naštěstí se tak nestalo.
Sleduju celý den ČT24 a vzpomínám a tu dobu a těším se až budu jednou vše vyprávět svým dětem.
17. lis 2009 ve 13:48  • Odpověz
ja to letos teda slavím, pže jsem těhu a před těmi dvaceti lety jsem byla taky těhu, takže u nas je co slavit :dizzy_face: jedinej rozdíl je v tom že tenkrat jsme seděli u telky a hltaly to co se děje v Praze a dneska sedím u PC a hltam koníka :grinning:
17. lis 2009 ve 14:07  • Odpověz
ahoj holky, mně bylo v té době 12 a nejvíc si pamatuju, že jsem nešli do školy :grinning: ale samozřejmě si pamatuju to atmosféru, jak jsme pořád sledovali tv, a dneska docela na to vzpomínám :slight_smile:
17. lis 2009 ve 14:18  • Odpověz
Já měla 8 let, mí rodiče nebyli nijak politicky aktivní ani za minulýho ani za tohodle režimu... v obou se měli stejně blbě :grinning: , akorát v tom minulým jim bylo "víc" přáno, páč jsou oba obyčení vyučení dělníci, a ti se měli, ruku na srdce, relativně líp za socialismu, to je prostě fakt.

Každopádně jediný, co si z toho celýho rádoby převratu pamatuju, je pocit strachu, protože naši měli obavy, aby se to nevymklo a nebyla z toho nakonec např. nějaká občanská válka nebo tak něco... Prostě aby, byť to v našich zemích nikdy v dějinách nebylo kdovíjakým zvykem, netekla krev a nemuseli se bát mě posílat do školy... Jinak si myslím, že jim to bylo celkově asi docela jedno, tj. ani já jsem to nijak neprožívala a dodnes neprožívám. Byla jsem moc malá na to, abych mohla hodnotit dobu minulou... a jsem moc mladá na to, abych mohla hodnotit dobu současnou... :grinning:
17. lis 2009 v 15:55  • Odpověz
Tak mně bylo 15 a pamatuju si to. Hlavně to, že jsem nevěřila, že se něco takového děje v naší zemi. měla jsem babičku, která nenáviděla komunisty a učila mne něco jiného, než ve škole.
Nemohla jsem tehdy pochopit, že by Havel byl prezident, protože jsem ho znala jako takového hospo povaleče. Nevěděla jsem, co v těch hospodách probírá, ale viděla jsem jen, že tam byl, furt s pivem a cigárem.

Tehdy mi to celé přišlo jako sen. Fakt jsem nevěřila, že by se něco mohlo změnit. A když se začalo měnit, byla jsem jako v euforii. Hodně jsem chodila na Václavák na demonstrace a skandovala. Nosila trikolóru, samozřejmě a tak. A klíčema jsem zvonila samo taky.

ALe ty události byly tak rychlý, že jsem fakt furt byla trochu jako mimo realitu.

Jo, taky nás zavírali ve škole a my utíkali oknem na demonstrace.

Je neuvěřitelný, že je to už 20 let.
17. lis 2009 v 16:10  • Odpověz
mě bylo 9, moc si toho nepamatuju.
Neřekla bych, že to oslavuju. Ale mám takový neurčitý pocit, zapálenou svíčku. Hodně lidí ale neví, že dnešní výročí není jen 20-ti leté od sametu, ale i 70ti leté od třragické smrti Jana Opletala v roce 1939 - a v tomto roce, na základě těchto událostí, byl 17.listopad prohlášen mezinárodním dnem studenstva.
A také to, že Hitler v té době prohlásil, že při dalších protestech bude střílet do lidí samopaly a Prahu srovná se zemí.
17. lis 2009 v 18:59  • Odpověz
Mně bylo 7 a moc si nepamatuju ale slavím každý rok a děkuju za svobodu se vším co přinesla.
17. lis 2009 ve 21:39  • Odpověz
vzpomínky krásné-bylo mě 15, měla jsem slušně naivní představy o všem. vyráběla letáky, když mizely, vyráběla jsem je ze samolepicí tapety-ty držely několik měsíců :grinning: razila jsem na václavák vždy po škole, chodila pro materiály na VŠ. každý rok si vzpomenu, letos mám hodně povznesenou náladu. na národní bylo dnes odpoledne krásně a slyšet zpívat j.baez z několika metrů byl zážitek :slight_smile: myslím, že je důležité si tu dobu se vším všudy často připomínat. ta soudržnost z té doby byla krásná :wink:
17. lis 2009 ve 21:53  • Odpověz
Já lituju že jsem nemohla dnes na Albertov :unamused:
17. lis 2009 ve 22:02  • Odpověz
lenka: taky jsem litovala, ráda bych tam šla. Snas příští rok...
18. lis 2009 v 10:56  • Odpověz
ahoj,hezký téma
zrovna jsme si zase s manželem zavzpomínali,mě v tý době bylo 13,byli jsme v osmičce na základce,celkem rebelantská třída s prímovým třídním,hned v pondělí jsme začali nosit trikolory na oblečení,stávkovali a diskutovali,na všechny tabule a nástěnky psali :"Ať mír dál zůstává....",chtěli jsme na veřejný demonstrace,ale tam s námi učitelé jít nemohli,tak radši s námi mluvili o vzniklé situaci,mě asi revoluce zachránila další studium,vždycky jsem byla totiž angažovaná v pionýru a už jsem to dotáhla docela daleko,nějaký ty celorepublikový vyznamenání atd.. :grinning: :grinning: ,ale na začátku osmičky jsem se zatvrdila.že žádnou další funkci nechci a dělat nebudu :wink: ,měla jsem malér,ale třídní mě podržel a pak naštěstí přišla revoluce :slight_smile: :slight_smile: ,manželovi v tý době bylo 22,byl na vojně a byl u tankistů v Benešově,všichni jeho kamarádi stávkovali a demonstrovali a on se staženým zadkem seděl v kasínu a modlil se,aby je s tankama neposlali na Prahu,pár lampasáků tam takovej názor mělo :frowning2: ,aby nemusel mířit na lidi

jsem ráda,že jsem to všechno zažila můžu srovnávat a jednou budu dětem vyprávět :slight_smile: :slight_smile: a vzpomínáme každý rok a nejen na výročí
18. lis 2009 ve 14:18  • Odpověz
Téma bylo zamčeno adminem. Není možné přidávat další odpovědi.