• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Batolátka únorovek 2008 a jejich sourozenci

(Zamčená)
11. března 2011 
Ingrid, "mi přišlo" ... měla jsem tam hnusnou hrubku :angry: :wink:

a my se zítra stěhujeme k našim, tohle je na zbláznění, není slyšet ani televize :frowning2:, Matýsek mi visí kolem krku
10. lis 2009 ve 13:50  • Odpověz
jj, to náš malej taky ožije... ale každej den jde stejně a tím jak to neporušujeme, tak i když tu dělá estrádu, tak za chvilku spí..
jen u manželovy rodiny jednou mě ukecali, ať ho dám o hoďku pozdějc... no za hoďku byl v nejlepší ráži, takže z toho byly asi 2.5 hodiny a v noci byl co hodinu vzhůru a ráno jsme byli oba zničení... takže od tý doby prostě pozdějc nedám a ráno taky, budí se tak v 7-7.30, ale kdyby nebyl v 8 vzhůru, tak ho vzbudím, mám podle toho i naplánovanej den (návštěvy, doktora, vaření), takže to by ani nešlo
10. lis 2009 ve 13:50  • Odpověz
Je pravda,že když vstaneme do 8,tak toho více stihneme a večer mám i klid pro sebe,takhle se to moc dlouho vydržet nedá,protože malej usne pozdě a já tu pak lítám do 1 do rána a druhý den jsem hotová. Budu muset být tvrdá a ráno Mirečka prostě vzbudit jak píše lu a uvidíme jestli se to srovná.
10. lis 2009 ve 13:56  • Odpověz
Stejně je to prča, jak se najednou řídíme jen a jen potřebami dětí :grinning:

No nic, jdu se pomalu chystat. Mužstvo Halaštidel už tu stojí nastoupené a "co jakože budeme dělat"? Lehce sípající Madlenku odvezu našim a já s Jonáškem "jedeme do kúta" k malé Nině :-;

Krásný den prozatím...
10. lis 2009 ve 14:13  • Odpověz
ahoj holky,
děkujeme za pofoukánička..brr. furt je mi zle, když si to představím..a ty následky..ani nedomýšlet..

spaní-od malinka má Tom poměrně přísný režim. A jsem za to moc ráda. Prostě si den podle toho rozplánuju a vím, že tam jsou pevné body, které se snažím moc neporušovat(spaní poO-od 12-30 do 13 musí jít spát, večer kolem 20 do postele, denní rituály,..) a myslím, že to vyhovuje jemu i mně.

holky, asi dělám chybu. Ráno, když se Tomí probudil(spal v postýlce, ze které nemohl sám ven), tak jsem si ho brala k sobě do postele a ještě jsme se chvílu "váleli". Ted spí ve velké posteli, tak ráno přijde sám..ale jak je i ráno tma, tak pořádně neví, co je noc a co den. Takže se nám ted stává, že tak 2x za noc přijde.Vezmu ho za ruku a jdeme k němu do postele, lehne a spí. Nebo stačí na něj huknout, at maže do svý postele a on se otočí a jde..Myslím, že nerozliší, kdy už může. Napadá mne řešení. Prostě si ho do postele ráno nebrat a snad přestane chodit i v noci..Nebo vás napadá něco jiného? Nikdy s námi v posteli nespal a ani ho na to nechceme učit(máme pocit, že bychom ho zalehli nebo tak něco..))
10. lis 2009 ve 14:15  • Odpověz
Romčo zalehnout ho nemůžete, na to je moc velkej! Jinak v tomhle poradit neumím, já su moc ráda když se Amelka příjde tulit, ale ona chodí až tak kolem 6 a rovnou chce mlíko.
10. lis 2009 ve 14:18  •  2 děti  • Odpověz
já taky neporadím, náš malej chce spát sám a jakmile je vzhůru tak má moc práce, takže nás sotva pozdraví a maže dělat milion věcí... zrovna dneska ráno muž říkal "tohle dítě teda není tulící, eště že bude miminko" :grinning:
ale on tulící je, ale je jako já, nebude se tulit na povel nebo nějak moc dlouho, prostě hodí dlouhý objetí a pak to pár hodin nepotřebuje....
my bysme i byli rádi, kdyby si k nám do postele někdy vlezl, ale nejsme dost atraktivní - v porovnání s knihovnou, pianem nebo dalekohledem :sweat_smile:
10. lis 2009 v 15:50  • Odpověz
jinak je to zajímavý, jak měl malej včera teplotu tak já se zapomněla ptát na nočník.... on si sám moc neříká..
no a dneska už potřetí přijde, "kakal" a je mokrej...ale na nočníku vyčůrá ještě dost, takže evidentně to v půlce zhruba stopne... tak převlíkám a převlíkám a beru to tak nějak neutrálně, abych ho nevyplašila.... chlap jeden ukecanej, už by si taky mohl říkat sám :angry: :stuck_out_tongue_closed_eyes:
10. lis 2009 v 15:53  • Odpověz
Ahoj holky, jdu vám jen napsat poslední pokus u doktora, k dalšímu už nejdu, protože to už nemá cenu. Byl moc příjemný, přišlo mi, že i rozumný, o všem hezky povídal, ale závěr je takový, že už se nedá nic moc dělat. Neexistuje nic, jak by se na příčinu dalo přijít, všechno už je vyšetřené, všechno negativní, všechno odzkoušené. Jinak taky zastává názor, že ležení v těhotenství nepomůže, snažít se můžeme klidně už teď, ani delší pauza nepomůže a pravděpodobně ani utrogestan do konce o kterém se teď hodně mluví. Ale tu už taky vím. Jediná malinká možnost je ještě imunologie, volal jedné doktorce, tak ta řekla, že můžu rovnou přijít. Všechno mi taky ještě hezky vysvětlila, myslím, že líp než v Plzni, byla moc hodná a ještě mi vzala krev na další věci, které v Plzni neudělali. Ale podle toho co se vyptávala, tak taky není moc pravděpodobné, že se na něco přijde, protože bych měla i jiné příznaky, pravděpodobně. Tak to je asi všechno, za čtrnáct dní budou výsledky a potom nezbývá nic jiného než zkoušet, zkoušet, zkoušet ... .
10. lis 2009 v 16:36  • Odpověz
A paní doktorka na imuno říkala, když jsem jí řekla všechna vyšetření, že už jsem nadstandardně vyšetřená, že to asi ještě neviděla :grinning:
10. lis 2009 v 16:37  • Odpověz
ahoj holky

Romí vezmeš mě do klubu? :frowning2: Malej se mi dneska ošklivě vyboural na motorce, sjel v plné rychlosti prudký kopec,nestihla jsem ho zadržet a vjel přímo do zdi,byla torána jak kráva, největší náraz schytalo přední kolo a hlavou to dobrzdil, ještě teď je mi zle :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: .Hrozně ale fakt hrozně plakal, je odřenej na tváří,bradě a na čele má bouli.Furt ho kontroluju, ale bude to asi ok, motorku nechci už ani vidět, nebo jen s helmou,jsem pěkně vystresovaná.Dala jsem mu arnicu na hojení uf uf uf..........
10. lis 2009 v 16:39  • Odpověz
Martinko je mi to moc líto, ale pokud je to skutečně tak, tak je lepší se asi soustředit na tu adopci, třeba to někdy ještě půjde, jsi mladá :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile: .Jsi fakt šikovná a moc statečná
10. lis 2009 v 16:41  • Odpověz
Agátko děkuju. Já ani nevím, jestli jsem s tím smířená, pořád mám pocit, že ještě doufám a možná to je špatně, ale jinak to nejde. Dneska se pan doktor ptal, jak jsem na tom psychicky, prý jestli beru nějaké léky :grinning: Tak se divil, že ne :grinning:
10. lis 2009 v 16:44  • Odpověz
Marti to je super, že doufáš, ale je dobré, že se na to neupínáš. Obdivuju, že dokážeš být stále tak pozitivní, jen tak dál!!! To děťátko, co adoptujete bude mít úžasnou maminku :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face:
10. lis 2009 v 16:46  • Odpověz
Agi, já teda nevím, jestli jsem stále pozitivní :grinning: Spíš bych řekla, že vůbec. Ale moc děkuju :dizzy_face: Já se na to totiž v duchu možná upínám, že to vyjde, ale nechci si to přiznat. To jsou prostě nepopsatelný pocity a já nechci, ale vím, že je to jinak. Ale to asi stejně neovlivním, dneska mi koletyně říkala, že na to nesmím myslet :grinning: :grinning: :grinning: Tak to už teda fakt nejde :wink:
10. lis 2009 v 16:59  • Odpověz
A koukám, že píšu trochu zmateně :sweat_smile:
10. lis 2009 v 17:03  • Odpověz
Martinko, tak to je mi líto.... ale možná to tak má být, protože tam "nahoře" vědí, že se hledá supr maminka pro nějaké děťátko, které někdo jiný nechtěl :pensive: :wink: :dizzy_face:

ale vím jak to myslíš s těma pocitama, já se taky "vzdala" a pak byla překvapená že to vlastně tak nebylo... je to těžký se vzdát :pensive:
10. lis 2009 v 17:06  • Odpověz
Marti na mě působíš hrozně pozitivně :dizzy_face: (kurňa to je blbý spojení)
10. lis 2009 v 17:09  • Odpověz
není Agi, na mě působí Martinka taky hrozně pozitivně :dizzy_face:

Agi: to musel bejt šok s tou motorkou... no když to tu čtu, tak můžu bejt ráda, že on na ní nějak nemá zájem jezdit... tak jen ať je malej v pořádku!
10. lis 2009 v 17:12  • Odpověz
ahojky :slight_smile:

Martinko, moc na vás myslím...koukala jsem teď zase na albíčko Adajar... Daneček vydržel do 26tt a je už to pořádný chlapák... pár dní navíc pro vás...ať už včasným stehem, kapačkou, bylinama...čímkoli... něděje umírá poslední.... myslím, že nakonec bude adoptované miminko i to vlastní... je těžké být pozitivní, ale myslím, že vy aspoň nejste negativní, a to je důležitý! :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face: Je asi se potřeba připravit na případné těhotenství, to bude asi náročnější... a jak už jsme psala, po nějakém 18tt bych si jim lehla v Podolí třeba na chodbu a hezky se nechala sledovat... DRžím palce při každém vašem kroku :wink: :dizzy_face:

koukám...motorky a kolize... pofoukáníčko Ondráškovi i Tomíčkovi... holky, to mě jen ujistilo, že jedině s helmou... to musí být takovej šok :confounded: Katy se začíná učit na First biku, zatím jezdí pomaličku, je docela obezřetná ve všem... a k Vánocům už má od babi koupenou helmičku... tak jedině s ní... :wink:
10. lis 2009 v 18:41  • Odpověz
pusinku Ondráškovi,hlavně ať je v pořádku,ach ty kluci a ty motorky to si ještě holky užijeme,až budou větší to budou už velký motorky a velký nervy s těma našima klukama :wink: Já jsem ráda,že jsem malýho na helmu naučila,protože opravdu skoro vždy se praští do hlavičky ještě že jí má,dělá na motorce pěkný blbosti a z oblibou jezdí z kopečka s nožičkama nahoře

No co myslíte,po obědě se malému spinkat nechtělo,protože vstával v 10:30 v půl čtvrtý jsme šli ven a při cestě domů po páté usnul v kočárku,přenesla jsem ho do postele a ještě spí,rošťák jeden,to znamená že se pude večer spinkat kolem jedenácté,ach jo
10. lis 2009 v 18:58  • Odpověz
holky já motorku uklidila a půjdeme koupit helmu, tohle už nechci zažít :unamused: .Na first bike se chystáme až v dubnu, až bude pěkné počasí a taky na to bude rozumově zralejší. Jako Katynka si teda pozor nedává, začíná se krapet projevovat povaha po tatínkovi ( kamkoli vjede, všechno vyzkouší, ničeho se nebojí).což není zas úplně dobře, jak bohužel vidím :unamused:

velký motorky mám bohužel taky za sebou, Petr měl dvě a na té jedné jsme se trochu vybourali, mám z nich strach.Je to krásný koníček, ale nevím jestli na českých silnicích

michlas:u nás se nespalo vůbec a to vstával v 7 a je stále čilej jako rybička, není na něm znát ani stopička únavy :grinning: :grinning: :grinning: .Koupat jdeme v půl osmé
10. lis 2009 v 19:15  • Odpověz
Zuu: krásně jsi to napsala :slight_smile:

u nás nebudeme zkoušet zatím žádný jezdítko, myslím, že na to nemá ještě rozum, buď hned sleze a nebo z toho různě skáče, no nějak na to zatím není... dneska stačilo že vylezl po opěradle židle (jsou tam 3 příčky mezi tím a říká tomu "šebšík" a spadl přímo na hlavu :fearful: do minuty se otřepal a šel tam znova :sweat_smile:)

tak u nás je po teplotě, tátu tu pěkně proháněl asi dvě hodiny od modelíny k piánu, do stanu a zase zpátky... tak snad je po všem, nechápu teda co to bylo, ale jen když je líp
a nám taky, muž dneska opravil pár kusů nábytku a přeorganizovali jsme nějaký šuple, to se dycky hodí, vyházet něco.... budeme pak někde po Vánocích muset udělat velkou reorganizaci, vůbec netuším kam dáme mimískovi věci, snad budeme muset koupit novou skříň, ale kam ji dáme nevím

Agi: jak Ti je??
10. lis 2009 v 19:44  • Odpověz
lu hlavně, že je to pryč, ať to bylo co to bylo :slight_smile: .Matýsek je koukám taky pěkný kaskadér.Mě je líp, odpoledne a večer mívám pocit, že mi celkem nic není, krom trošku zalehlých dutin,ale ráno a dopoledne to je peklo :grinning: :grinning: :stuck_out_tongue_closed_eyes: .Za pár dní to prostě bude pryč, děkuju za optání :slight_smile:
10. lis 2009 v 19:50  • Odpověz
Ondra mi dnes od rána říká furt maminko, ale každých deset vteřin a pak děkuju :grinning: :grinning: :grinning:
10. lis 2009 v 19:51  • Odpověz
Lu: hlavně, že je Matýskovi dobře

my ten First Bike taky budeme zkoušet až na jaře, jen děda chtěl mermomocí Elí koupit kolo, tak už to bude mít k vánocům...a koukám, že můžu jít rovnou pro helmu

Baruš, Ondrášek je doufám ok
10. lis 2009 v 19:59  • Odpověz
agy a lu, to jsem ráda, že působím pozitivně :slight_smile:
zuu, děkuju, asi si do toho Podolí opravdu lehnu, taková poslední šance. Hlavně si říkám, že i kdyby nepomohlo ležení, tak budu mít klid, že když se začne něco dít, že budu tam. S adajar jsem ve spojení :slight_smile: Její Daneček je fakt šikulka :dizzy_face: Ale zase jedné těhulce se narodil chlapeček ve 28+2 myslím a nezvládnul to :frowning2: Je to hodně o štěstí a o šikovnosti těch dětiček. Ale asi to štěstí je tady hodně důležitý. Chtěla bych aspoň do 30tt, ale to je asi nereálný :frowning2:
Teď jsem měla ubrečený odpoledne :cry: :cry: :cry: Strašně to na mě dolehlo, najednou ten pocit, že asi nikdy nezažiju to, že sama donosím miminko, že nikdy nebudu tak úplně ta maminka, že už to mockrát prožít nedokážu ... . Já vím, že adoptované budeme taky milovat, ale prostě ten pocit si to těhotenství vychutnat ... :cry:
10. lis 2009 ve 20:20  • Odpověz
Martinko já věřím tomu, že kdybyste už jedno dítě doma měli, líp bys zvládla těhu. Může to být i psychického rázu, i kdyby ses to snažila nepřipouštět, tak stejně se tomu nevyhneš.
Každopádně ti přeju hrozně moc štěstí!
10. lis 2009 ve 20:27  •  2 děti  • Odpověz
Marti, tak to plně chápu :pensive: tenhle pocit chce zažít každá ženská...to štěstí už se na vás prostě musí usmát, jakkoliv
10. lis 2009 ve 20:29  • Odpověz
Ahojky,
Marti, snažím se být s tebou, ale kdo si to neprožije, neví. Drž se, jáí pořád věřím, že jednou budeš ten pupíček nosit tolik týdnů, kolik bude mimi potřebovat.
10. lis 2009 ve 20:38  • Odpověz
Jdi na stranu:   Zruš
Téma bylo zamčeno adminem. Není možné přidávat další odpovědi.