• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Hvězdná dubňátka 2009

(Zamčená)
14. února 2010 
saru: sluší vám to :dizzy_face: krmící hvězdy v akci :slight_smile:
24. lis 2009 v 10:09  • Odpověz
mau: je pravda, že tohle je tam asi taky důležitej faktor - já myslím, že Štěpík moc nerozlišuje, jestli je se mnou nebo s manžou. Vím, že v tomhle mám obrovskou výhodu. Manža pracuje spíš po večerech, kdy už malej spí, takže je s ním hodně. V tomhle to máš o moc těžší :unamused: Ale tak aspoň, až bude manža doma, tak aby Ti pomohl psychicky to zvládnout, "držel" Tě, abys nepodlehla a hned tam nešla :wink:
24. lis 2009 v 10:11  • Odpověz
Hlavně si všimněte, jak si Štěpíno, když zjistil, že ho Tom natáčí, hrál na klidné vyrovnané batole a vůbec sebou nemrskal :stuck_out_tongue_closed_eyes: :grinning: Asi se nechtěl před Vojtou ztrapnit :grinning:
24. lis 2009 v 10:13  • Odpověz
Holky, za měsíc je Štědrý den, to je neuvěřitelný, jak to letí :confused:
24. lis 2009 v 10:14  • Odpověz
To je taky pravda, u nás je to jako u Saru - Martin je s Matýskem pořád (samozřejmě mimo práci) - odpoledne ho bere ven, pak mu čte, večer ho koupe, když pak kňourá nebo nemůže usnout, tak se k němu střídáme, o víkendech jsme taky všichni spolu.. Je pravda, že v tomhle to máš, Maus, těžší, když na něj Karolí neni tak zvyklá.. Ale jak píše Saru, v tom případě aspoň aby podpořil Tebe :wink:

Saru: A že se to takhle sešlo, to krmení ve stejnou dobu :grinning:
24. lis 2009 v 10:15  • Odpověz
Ahoj holky, tak dnešní noc byla teda fakt divná :rolling_eyes: , usnul krásně, sám u flašky, ale v půl jedenáctý to začalo, řev, řev a řev, nevím jestli to je zubama, nebo už nemám moc mlíka, ale takhle mi v noci ještě nebrečel.
Maus: soucítím s tebou, jenže co s těma našema prckama provést :frowning2:
24. lis 2009 v 10:16  • Odpověz
saru: určitě je zlatej i jinak :wink:
24. lis 2009 v 10:16  • Odpověz
kett: jj, taky tě chápu a vím jaké to je, ale asi nezbývá než je nechat vyřvat :frowning2:
24. lis 2009 v 10:18  • Odpověz
maus: když já mám furt pocit jako že ho fakt něco bolí, protože ten řev fakt takovej bolestivej :pensive:
24. lis 2009 v 10:20  • Odpověz
petu: jj, máme se Zdéňou očividně stejný krmicí časy :wink: Svačinka ve3 :slight_smile:
mau: ale to víš, že je :dizzy_face: Ale u jídla vždycky aspoň něco předvede, buď si dá nohu za hlavu, nebo začne dělat mamama, takže jídlo lítá, nebo se začne překdlánet a kousat do židličky vepředu :grinning: Ale včera byl jak vyměněnej :slight_smile:

kett: třeba vážně zoubky a nebo prostě nebyl ve své kůži - my dospělí to tak taky máme, jen kvůli tomu samozřejmě nebrečíme :wink:
24. lis 2009 v 10:21  • Odpověz
kett: taky mám někdy ten pocit, ale ne vždycky... je to složitý :unamused:
24. lis 2009 v 10:21  • Odpověz
kett: to ja pak asi něco jiného - pokud brečí bolestivě, tak bych ho vyřvat asi nenechávala :unamused: Štěpíno občas taky nasadí tak jako smutně - to pak vím, že potřebuje být prostě u mě. ALe pokud je to tak, že je nasmátej, já ho položím a on spustí, tak s tím si na mě teda nepřijde. A on to sám dobře ví, moc dlouho mu to nikdy nevydží...
24. lis 2009 v 10:23  • Odpověz
mau:naprostý souhlas s holkama, že neotravuješ - odtoho nakoně přece chodíme:wink:

kategorický nesouhlas pak s necháním vyřvat

ano kolíkují si pískoviště
ale taky si uvědomují,že máma je druhá osoba,že tady není pořád, že jsou dvě-je to popsáno v knihách a shodují sena tom všichni odborníci -alternativnci iklasičtí
takže ve chvíli kdy pláče úzkostí o mámu mi příjde jako pěkný hnus ještě přitvrdit a nechat jej samotného
jasně,že přestane -comu taky zbývá

ano ondra se dneska vztaknul, když jsem šla pro hrneček a on se chtěl z něj napít a já nejdřív chtěla nalít čerstvý čaj
nesmí todělat
ale utěšila jsem ho ....vysvětlila, ale nenechala se vztekem
jehozaplavila emoce zlosti,že nemá co chce - jenže on s ní neumí nakládatpodle našich měřítek....prostě se rozklobil
pomohlajsme se mu uklidnit
udělámpro něj víc,když mu pomůžu naučit se čekat a uklidnit senež kdyžho podpořím,že naodmítnutí je vztek ok (jen se vztekej)

tojsou jen mé názory ....ale opravdu nemůžu souhlasit s vyřvaním
24. lis 2009 v 10:29  • Odpověz
mau: taky to znám s manžou
někdy ondru ani nevidí - nechápu,že mu to stojí za to přijít o čtvrt hodiny později než usne
ale snažím se je dávat do kupy i za cenu,že bulí dýl
v noci k němu stejně nevstane,tak alespoň za bděla
24. lis 2009 v 10:33  • Odpověz
hup: a co navrhuješ ty? Jak bys to řešila?
Ségra tak učial spát mladšího, byl to boj, páč on je fakt uřvanec vyčůranej, ale pochopil, že má spát a vstává spokojenej a vyhajanej, takže u nich to určo zabralao, i během dne usíná sám a je to...
Frčíme plavčit, tak pa :slight_smile:
24. lis 2009 v 10:46  • Odpověz
Pominulo období souhlasů s Hup :grinning:

Táákže, muj komentář :grinning: :
Hup, Ty tady z nás děláš krkavčí matky, který nechaj děti řvát, když nás potřebujou. Tak to teda pardóón, ale to se musim ohradit. Já nevim, jak to mají ostatní, ale já si myslim, že už poznam, proč asi tak Matýsek řve - a když řve, protože se chce potulit, pomazlit, tak ho rozhodně neprsknu na deku, ať si hraje a dá mi pokoj. Byla tu řeč o vzteklým řevu, kdy si to dítě něco vynucuje a vzteká se, když neni po jeho - to je trochu jinej "druh" řevu, řekla bych, aspoň teda u nás. A i v takovým případě ho nezavřu do koupelny a nenecham ho tam napospas, ale jak jsem psala - jsem s nim, ale nechovam ho, neutěšuju v náručí - povídam mu, vyprávim, "vysvětluju" - z čehož si nemyslim, že pak má pocit, že jsem se na něj vyprdla a že s nim nejsem, když mě potřebuje. Ví, že tam jsem s nim, ale že spolu taky máme nějaký pravidla a že si nemůže dělat, co chce.
Když byl malej, tak jsem byla alergická na řeči typu "když ho budete pořád chovat, rozmazlíte ho" - chovali jsme pořád, protože to potřeboval a chovat se prostě chtěl. Ale teď je mu sedm měsíců, nějakým způsobem se vyvíjí, poznává - a mam mu dát poznat, že vztekem dosáhne čehokoliv? A až se mi bude vztekat v marketu, že chce tuhletu čokoládu, mam mu pomoct od vzteku a koupit mu jí??
Takže nesouhlas :wink:

Každá máme svuj způsob :stuck_out_tongue_closed_eyes:
24. lis 2009 v 10:48  • Odpověz
hup: tušila jsem, že v tomhle se neshodneme :grinning: Ale prostě pokud Štěpíno brečí proto, že chce aby ho někdo nosil, i když je ospalej, tak prostě nesouhlasím s tím, nosit ho dál. Myslím, že je naprosto spokojený dítě, i přesto, že si občas pobrečí. Ptala jsem se i léčitele, jestli to není úzkost, když občas brečí než usne. Ale prý není, moc dobře ví, že jsme u něj, slyší nás mluvit a prostě ještě neumí odhadnout tu hranici, kdy už se sotva vleče, ale nechce si lehnou - to jsou ty jeho usínací manévry - stojí se zavřenýma očima, pak se skácí na bok a spí :slight_smile: Takže prostě vím, že z toho nemá žádná traumata (prostě mi to potvrdil člověk, kterému věřím, kromě svého pocitu, nejvíc, protože už mi v životě mockrát pomohl). Jen prostě rozlišuju vzteklý a smutný pláč :wink: Vůbec nevyznávám názor nechat vyřvat za každou cenu, ale taky ne mít ho u sebe za každou cenu, jen proto, že si to prostě vyřve. Prý se to láme kolem 4. měsíce, kdy dítě začne moc rádo pláč využívat - taky ale říkal, že na druhou stranu až zhruba do roka potřebuje vědět, že jsou rodiče nablízku, je prostě závislé, ale na blízku prý neznamená se ho dotýkat, ani nutně být ve stejné místnosti - stačí, když slyší rodiče mluvit, dýchat, cokoli... Pokud si prý zvykne na neustálou fyzickou blízkost, bude to pak mít hodně těžké s odvykáním. A musím říct, že tohle přesně je i můj názor :slight_smile:
24. lis 2009 v 10:48  • Odpověz
pet: :wink: Tak jsme napsaly asi téměř to samý, jen jinými slovy :slight_smile:
24. lis 2009 v 10:50  • Odpověz
Ahojky,Maus to je mi fakt líto co tady čtu :cry: ,ale taky si vždycky řeknu,že bude určo zase líp.Já vím nemam to asi tak dlouhodobý jako ty :frowning2:
ad.vyřvání-sem taky docela měkoš,ale u hodně holek sem slyšela,ž e to zabralo.
Pet:a jak se má hvězda Market? už tu strašně dlouho nebyla :slight_smile:
24. lis 2009 v 10:52  • Odpověz
A ještě chci říct, že přes den se s ním mazlím pořád, a téměř pořád je s náma - kromě té zhruba hodiny kdy spí, takže si myslím, že je nutný, aby pochopil, že noc je od toho, aby spinkal, protože i my spíme :wink:
24. lis 2009 v 10:52  • Odpověz
pet:kdybys to četla takvíš,že čokoládu nekoupit ....takynedostal čajík -dostaljen vysvětlení proč ne a objetí a ujištění,že homámráda,ale takhlesechovat nemůže...stejně jako ten čajík :wink:
naopak ho učíš,že vztek je ok,ale je třeba ho zvládnout neboť to není přiměřené a nedosáhne se tím ničeho
pokud s ním jsi a vysvětluješ, asi to není "nechat vyřvat",jak to chápu já

saru:neustálá fyzická blízkost seani omylem nerovná tomu být mu nablízku,když pláče v postýlce a nemůže usnout :wink:

mau: hele já mám jednoduchou metodu
zeptám se sama sebe, coho tím naučím, jaký vzorecmu zakoduju
pak se kuknu na svůj život - takhle mi to taky dělali,naučili mě toa to....no a s tím jsem sakra musela bojovat
aono se vyloupne,codělat
24. lis 2009 v 10:58  • Odpověz
Hhup: Ad. ten čaj - tak to jsem z toho textu skutečně nepochopila, že ho nakonec nedostal, když Ty píšeš jak.. :grinning:

Každopádně nic to nemění na tom, že na tohle máme prostě jinej názor. Tečka, nebo bude boj :stuck_out_tongue_closed_eyes:
:grinning:
24. lis 2009 v 11:05  • Odpověz
vla:jasně,že tozabere..když se budeš o něco marně snažit,nakonec to vzdáš ...jánějako takový výsledný stav nestojím
24. lis 2009 v 11:06  • Odpověz
já souhlasím s hup
24. lis 2009 v 11:10  • Odpověz
hup: jakže jsi to myslela s tou fyzickou blízkostí, jako že se nevyrovná? Myslíš tím jako, že je jí třeba, nebo že stačí, aby o Tobě věděl, ale není nutný ho držet za ruku? :wink:
24. lis 2009 v 11:11  • Odpověz
Taky už bych toho nechala, nebo se tu pohádáme a stejně nikdo nevyhraje, protože má každá svůj názor :slight_smile:
24. lis 2009 v 11:13  • Odpověz
já to beru podle svých vzpomínek z dětství (jasně, že si nepamatuju, když mi bylo 7měs.), ale z toho, co si pamatuju, tak vím, že někdy jsem maminku potřebovala prostě to čas od času na mě přišlo, ta touha po bezpečí (a nemuselo to mít nějaký vnější objektivní důvod)... no a fakt mi nestačilo, že jsem věděla, že je ve stejné/vedlejší místnosti, prostě jsem se potřebovala dotýkat :wink:
24. lis 2009 v 11:17  • Odpověz
pebi:dík :wink:

saru + pet:jako to jev pořádku ....prostě si ty děti vychovávejme tak,abychom jim dali "do světa" tu nej výchovu
vyvěříte,že je to ta vaše a já zase,že ta má :wink:
uvidíme tak za 30-40 let :wink:

saru: píšeš: Pokud si prý zvykne na neustálou fyzickou blízkost, bude to pak mít hodně těžké s odvykáním.
no a játvrdím,žekdyž za nímpříjdudoložnice,pochovámho,když pláče,nemá to nic společného s neustálou blízkostí, ale jetoblízkost,když řeší problém
chci prostě,abyondra věděl, že tu mámabude,když budepotřebovat pomoct z problémem..ne na řešení,alenato objetí a teplo (a to i za půlstoletí) .... to,že semupomůže třeba ve školeuž je úúúúúúúúúúúúúúúúplně fuk -tohlesi zapisuje na harddisk dneska
24. lis 2009 v 11:19  • Odpověz
pebi: ale přece je rozdíl občas a to co vyvádí Karolí? :wink: Pokud ji mau na chvilku pustí, tak brečí a brečí - to už je podle mě závislost... Nikdo netvrdí se s malým nemazlit, nechytnout ho za ručku, ale dělat to noc co noc každou hodinu a když se tak nestane, tak řev - to je na blázinec, na totální sesypání :sweat_smile: A co pak, až jednou půjde do školky a bez té mámy bude muset být? Co pak?
24. lis 2009 v 11:21  • Odpověz
hup: OK, pohladit, pochovat, s tím naprosto souhlasím - ale co případ mau, kdy Karolí bez držení za ručku prostě neusne? Na tom přece celá ta diskuze vznikla...
24. lis 2009 v 11:23  • Odpověz
Jdi na stranu:   Zruš
Téma bylo zamčeno adminem. Není možné přidávat další odpovědi.