• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

IVF tento měsíc

(Zamčená)
18. března 2011 
Ahoj holky,

mimmix, díky, co pak jsi tady u nás dělala? Teda jestli to není tajné :grinning:

renys: Já myslím, že ženský toho musí v životě víc vydržet a mají to dané v genech. Chlapi se většinou tváří jak mistři světa, ale myslím, že psychicky je tohle žere víc než nás. Vidím to doma, jak vždycky ořvu každé miminko narozené v okolí, manžel se mě snaží utěšovat, ale vidím na něm, že k těm slzám taky nemá daleko.

Jinak s tou adopcí to není tak hrozné, ty testy určitě jsou záhul, ale paní ze sociálky se přijde podívat jen jednou, a to ještě většinou po telefonické domluvě (alespoň teda u nás ano) a jen proto, jestli máte pro mimčo místo a jestli nežijete vyloženě v bordelu. Jestli máte naklizeno a plnou ledničku to jí fakt nezajímá. Kdyby záleželo na tomhle, tak my bychom teda měli smůlu, protože u nás je většinou v ledničce jen zima :grinning: :grinning: :grinning:
Mám kamarádku, která adoptovala 2 sedmiměsíční holčičky, takže jsem si to nechala všechno do podrobna popsat, protože o adopci dost vážně uvažujeme taky. Jestli nám to teď nevyjde, tak do toho určitě půjdeme.
Po těch psychotestech se rozhodne, jestli tě zařadí do seznamu "náhradních" rodičů, pak následují asi 3 víkendy s pár rodinami, které jsou v tom seznamu taky, jednou rodinou, která už má dítě v péči a psychologem. Musíš se taky jet podívat do nějakého kojeneckého ústavu nebo dětského domova. No a pak už jen čekáš. Ta kamarádka říkala, že jich bylo ve skupině 7 párů a všichni už mají dětičky doma. Jejda, to jsem se nějak rozkecala :astonished: :grinning:
12. črc 2007 v 16:19  • Odpověz
Jo a ještě po půl roce tzv. preadopční péče si pak můžete k soudu podat návrh na zrušitelné či nezrušitelné osvojení. :wink:
12. črc 2007 v 16:22  • Odpověz
jo - jo tyhle ty info máme taky doma nám leží od loňského listopadu papíry se žádostí. Ale ještě jsme je nevyplnili.
Odstrašila nás sociální úřednice hned na začátku - představa že s ní máme dál spolupracovat a řešit osobní věci nám prostě tak moc nesedla že jsme to nakonec z toho šoku ani nevyplnili.Tak protivnou babu aby pohledal.... :unamused:
12. črc 2007 v 16:41  • Odpověz
nejlepší ten vstup - to si živě dodnes pamatuju -
zaklepali jsme s dotazem že na dveřích mají uvedeno že si agendu dělí podle písmen a jestli ty písmena jsou tedy dle příjmení a nebo dle dědin. No a paní na nás hned hukla aniž by se namáhala s odpovědí "jak se to dítě jmenuje?" No měla sem jí stochutí vypálit zpět že nevim......
12. črc 2007 v 16:43  • Odpověz
autor
lanko - přibývající věk mi nevadí, někdy spíš naopak, ale kdyby nestárly i reprodukční orgány :grinning:
jinak ta sociální úřednice je děs, někdy mi připadá, že se ty ouřadové zasekli někde v roce 1985...
happykaty - já byla v Milíně, máme tam jednoho našeho odběratele zahradních domků a pak chtěl kolega hodit do Příbrami na náměstí, ale to bylo jenom na otočku.
jezdíváme tam na plavečák, tam to máte pěkný :wink: a do Březnice jsem zamlada chodívala na diskotéky :slight_smile:
12. črc 2007 v 17:38  • Odpověz
happykaty třeba adopce potřeba nebude. Já nad tím občas taky přemýšlím, ale manžel o tom nechce slyšet. Takže se toto téma u nás neprobírá. Ale nedokážu si představit, že bych byla bez dětí. Teď jsem ráda, že máme doma alespoň pejska, jinak by to bylo asi horší.......
Jak se jinak cítíš?
12. črc 2007 v 17:46  • Odpověz
autor
holky, to u nás by byl manža pro adopci a já to téma zatím házím do outu... i pro další IVF by hnedka byl, máme to nějak prohozený, já bych byla dobrej manžel a on dobrá ženská :grinning:
12. črc 2007 v 18:02  • Odpověz
pro mě je taky představa prázdného bytu přímo frustrující, takže v případě dlouhodobého neúspěchu jdeme do adopce. Jednou jsem toto téma nadnesla u našich a oni mi to začali vymlouvat a netvářili se na to. Ale to je jejich promlém a jejich život, do toho si rozhodně mluvit nenechám, oni zase nežijí ten můj život.
Happykaty já jsem četla zkušenosti jedné paní na Slovensku, která si už adoptovala jednoho chlapečka a čekají na další. Byl to super článek, bylo tam vše pěkně popsáno, tak třeba to máme v Čechách jinak. A vy jste tam měli paní ze sociálky? Kdy jste si dali žádost?
Lanko, a ty taky? No já holky normálně čumim :astonished: :astonished:
12. črc 2007 v 19:24  • Odpověz
autor
renys známí adoptovali chlapečka, už jako miminko, mohli sice mít děti,ale ne spolu a on na dárce nepřistoupil.
dneska je malýmu sedm a je jejich všechno, pořád se báli, aby se neprojevovaly špatný geny po rodičích, ale je v pohodě a oni jsou hrozně šťastný, není to žádný dítě na výchovu, ale jejich dítě... :wink:
12. črc 2007 v 19:31  • Odpověz
miluju tyhle dobré konce :slight_smile: , znám z doslechu od kolegyň o jejich známých, co adoptovali, a zatím je vše o.k., děti jim dělají jen samou radost. Samozřejmě celý jejich život visí ve vzduchu riziko toho, že budou jednu pátrat po svojí rodině a najdou si k ní cestu, ale všechno má v životě nějaká rizika.
12. črc 2007 v 19:49  • Odpověz
Mimmix - tak tohle mě docela zarazilo - přistoupit radši na adopci než na dárce (vím o čem mluvím - sami máme dárce) ne že by mi adopce vadila, to rozhodně ne, ale vzdát se bez boje mít alespoň napůl vlastní dítě, ochudit se o to společné prožívání těhotenství, porod... To je zvláštní. Můj manžel je na tom tedy hůř, protože on děti nemůže mít vůbec, tak možná proto k tomu má odlišný přístup. On je naopak šťastný, že našel ženskou, který nevadí že tohle všechno musí podstoupit a i když ho to pořád někde v koutku trápí, tak na druhou stranu je to šťastnej chlap - Daneček je "jeho" a nikdo mu ho neveme. Dokonce je mu i podobnej. Každej říká že je celej táta, dokonce i ti, kdo ví jak to s námi je.
A podle mě - táta není ten kdo dá genetický materiál, ale ten kdo tu byl se mnou když jsem byla těhotná, u porodu mě držel za ruku, první si pochoval malýho, a je tu pro nás pořád - v dobrým i špatným...

Na druhou stranu k té adopci, sestřina švagrová má adoptovanýho klučinu, bylo mu tenkrát asi půl roku a dneska mu bude tuším šest - musím říct že se jim dost trefili, a nebo to to dítě svým způsobem okouká, ale dneska by nikdo neřekl že není jejich, je jim hrozně podobnej - má jen jednu vadu - strašně ho rozmazlili a zkazili, nenosí nic jinýho než značkový hadry, pořád mu kupujou nový hračky, a už teď je vidět jak se nad svý bratránky povyšuje - protože oni zrovna nemají ADIDAS atd. Takový zparchanťování dětí snad neomlouvá ani adopce :confounded:
12. črc 2007 ve 21:01  • Odpověz
autor
janko, vím, že jste měli dárce a máš super chlapa, když to bere takhle v pohodě.
taky si říkám, že je lepší, aby dítě bylo aspoň jednoho z páru, když má ženská tu možnost, ale na druhou stranu trochu chápu i pocity toho chlapa...není to pro ně asi jednoduchý, že jako ploditelé selhali...
a s tím rozmazlováním máš pravdu, u toho mýho příkladu to je to samý.. :unamused: prostě když je to tak vytoužený dítě a ještě ne vlastní, stává se to asi často...
jinak všem pěkný ráno holky, dneska máme výplaty, tak ten pátek 13. nebude tak hroznej :grinning:
13. črc 2007 v 07:20  • Odpověz
Dobré ráno všem!

mimmix: No tak vidíš, jak je ten svět malý, já jsem v Březnici vyrůstala a mám tam rodiče :grinning:

Jinak, pokud jde o tu adopci, tak samozřejmě nevzdáme další pokusy o IVF, ale klidně budeme mít jedno adoptované a jedno nebo dvě svoje. Slyšela už jsem spoustu případů, jak žena dlouho nemohla otěhotnět, selhávaly i pokusy o IVF, pak se pustili do adopce a šup - byla těhotná. Příkladem je moje kamarádka. Takže spíš jde o tu psychiku, že se člověk uklidní, že to děcko přece jen mít bude a vše z něj spadne. Ale jinak jsme se na tom s manželem shodli, nevadí nám ani jednomu, že bychom si děcko adoptovali.

marky4: No, necítím se těhotná :frowning2: Dneska mě i přestaly bolet prsa, takze počítám, že do 5 dnů je tu MS - jako vždycky předtím. V pondělí zkusím test, ale myslím, že to bude úplně zbytečné. Ze začátku jsem byla hrozně optimistická, ale od středy už to vidím černě.

Renys: My jsme sociálku doma ještě neměli, jen mi to všechno vyprávěla kamarádka. Jinak díky tomu, že pracuju u soudu, tak tu paní ze sociálky, která má adopce na starosti, dobře znám, takže v tom by snad problém být neměl.
13. črc 2007 v 07:42  • Odpověz
Jankatr: Téééda, o tom tátovi jsi to napsala krásně, až jsem uronila slzičku :wink: , jestli já nejsem trošku cíťa :grinning:
13. črc 2007 v 07:46  • Odpověz
Ahojky děvčátka - Jani, já taky zatlačila slzičku, hezky jsi to napsala :sweat_smile: . Na myšlenky na adopci je určitě v našem případě ještě čas, ještě jsme nevyčerpaly všechny možnosti. Mít prašulky, a v případě dalších mých potrácení(doufám, že už ne, panebože :frowning2: ) tak bych určitě ještě využila možnost darování vajíčka, spermie, či embrya. Jak říká Jani, přišla bych si hrozně ochuzená o to prožití rostoucího bříška, porod, kojení..
13. črc 2007 v 08:45  • Odpověz
Happykaty, to neni možný, třeba je to jen tvůj pocit a prsa se rozjedou až za 14 dní, vždyť je ještě brzyčko, každopádně v pondělí držim všechny palce!!
13. črc 2007 v 08:46  • Odpověz
Happykaty - hlavně nepropadej panice - dokud neřekne doktor že je po naději, tak ani negativní test ještě nemusí nic znamenat, ostatně to nám říkali i v CAR že pokud bude negativní test, tak nezmatkovat a přijet na krev - může být chyba v testu, a taky může být hladina HCG pod minimem citlivosti testu.
A k těm těhotenským pocitům - já poprvé nepociťovala vůbec nic, jen ke konci těhotenství mě začala pálit žáha - to byly všechny moje těhotenské příznaky. Jinak nic, žádné nevolnosti, jen jsem neměla náladu na sladké, ale to se mi stává i když těhotná nejsem :wink: . A Danečkovi to na zdraví nijak neubralo.
Takže hoď si kopýtka na stůl, všechny starosti za hlavu a těš se :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile:
Někomu už to tu přece vyjít musí ne :angry:
13. črc 2007 v 09:15  • Odpověz
Dobré ráno...
vcera jsem si vás nepročítala, ale téma jsme doma vedli shodny s tim vasim...poprve jsme se bavili o moznost darcovstvi, diskuze to byla po dlouhy dobe bez emoci, opravdu rozumove pojata a ja byla dost mile prekvapena, jak se k tomu manza stavil. v tomhle smeru ma zenska dar, rostouci brisko, prvni pohyby, porod...hm, ted uz to bez emoci nejde :slight_smile:, ...happykaty a ostatni, ja jsem cita "na entou" - me dokaze rozbrecet i dobre uvareny kafe :grinning:
jinak mi NIC neni, vsichni se me ptaj, jakoze uz by neco byt mohlo a NIC, prsa me boli, ale jinak nez tech prvnich par dni, obcas me boli pupik (rikam tomu vybreceny bricho - stejnej pocit, jako kdyz dlouho placu), jsem citliva a furt bych spala (utrac je previt!)....kazdopadne mam za to, ze vse je dozvuk stimulace...jinak dnes jsem sedmy den po et :slight_smile:
...z trochu jineho soudku: jsem trochu hrabla a pokousim se kamaradit se spoustou alternativnich metod, at uz v medicine nebo jen tak - bio veci, prozitky apd...zkousela jste nektera pri stimulaci nebo pri ivf nebo i pri tehu zkouset vizualizace? docela mi to pomaha a desne me prekavapla i dr, kdyz mi pri prvni inseminaci rekla, at vizualizuju! napiste, jsem zvedava :d
diky, ff
13. črc 2007 v 10:02  • Odpověz
jankatr: Ráda bych se zařídila podle Tvé rady, ale naší paní šéfové by se asi moje nožky na stole zrovna moc nelíbily :grinning:

ffialka: Tak to jsme na tom podobně, až na ty prsa, dneska už vůbec nebolí. Kdy budeš dělat testík? v Po nebo Út?
13. črc 2007 v 10:42  • Odpověz
happykaty: ja nemam silu na drivejsi testik, takze az se manza vrati z pracovni cesty, tak pak testneme a to bude pristi patek :slight_smile:, takze 14.den...
ty jdes do testiku kdy? jezzzzisi, mam uplny palpitace jen kdyz na to myslim...drzim ti palcaky :slight_smile:
13. črc 2007 v 10:46  • Odpověz
ffialka: Zkusím to v pondělí, to bude 12. den po ET. Ale abych ti řekla pravdu, vůbec se mi do toho nechce, tuším, že bude negativní.
13. črc 2007 v 11:20  • Odpověz
Holky, uf, to je napínavé. Kéž byste obě měly testík pozitivní! :wink:
13. črc 2007 v 11:29  • Odpověz
happykaty: mam stejny pocity, do testiku se mi nechce, nikdy to nebylo tak silny jako ted, bojim se zklamani, ale zaroven vim, ze do toho pujdu znova a znova, nez me to a nas, uplne vycucne....takze si udrzuju takovy zvlastni nadeje do budoucnosti, alepson me trosku uklidnujou, vracej zpatky na zem...
ff
13. črc 2007 v 11:52  • Odpověz
Počkej mikulko - zachvíli nás tak budeš napínat ty :wink:
13. črc 2007 v 11:53  • Odpověz
Jo, snad už budu skutečně brzo napínat. To čekání je nekonečné.
13. črc 2007 ve 12:05  • Odpověz
mikulko - ale i když se to povede tak zas budeš jen čekat - až se to narodí :grinning:
13. črc 2007 ve 12:42  • Odpověz
ber to jako průpravu :grinning:
13. črc 2007 ve 12:43  • Odpověz
autor
happykaty já taky tušila negativitu, byla jsem si skoro jistá a nakonec tam byly //
takže neházet flintu do žita!
však vidíš jakou tu máš podporu :wink:
13. črc 2007 ve 13:11  • Odpověz
mimmix: Vidím :grinning: A taky si jí moc vážím, protože jste tady všechny strašně hodné, výsledek bohužel ovlivnit nedokážete ani vy :wink:
13. črc 2007 ve 13:38  • Odpověz
lanko, ale to už bude krásné čekání :slight_smile:
Holky, já tu příští týden nejsem, tak jsem zvědavá, až se vrátím, jestli tu nadju těhulky :wink: Kéž by.
13. črc 2007 ve 13:49  • Odpověz
Jdi na stranu:   Zruš
Téma bylo zamčeno adminem. Není možné přidávat další odpovědi.