• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Maminky a těhulky ze snažíme se první měsíc :)

(Zamčená)
13. dubna 2010 
Sluni ten vypadá suprově :slight_smile:a líbí se mi i ty kombinace barev :slight_smile:
Moni : ano a ty už jsi 26 no letí to neskutečně :slight_smile:
14. pro 2009 ve 12:24  • Odpověz
Teda člověk si odskočí a vy toho nakecáte!!! Teď jsem to dočetla a už zase nevím! :grinning:
Mony, ty jsi psala skoro naposled, tak to gratuluju k výsledkům! :wink:

Holky já teda vůbec nevím, co pro mě bude hezčí, jestli mimouš venku nebo uvnitř! No samo venku to bude asi o dost hezčí! :wink: Nevím, jak to říct, ale já to těhu nějak neprožívám. Nemám nějaký blažený pocity nebo tak. Nevím proč, ale je to tak. Prostě mi jen roste břicho a sem tam cítím chumlu se mlet. Myslela jsem, že z toho budu teda víc "odvařená", jak každej říká, že těhotenství je to nejkrásnější období.... A to nemám žádné komplikace, který by mi to pořekadlo kazilo. Prostě to na mě nějak nepůsobí nebo co. Spíš si to budu užívat, až bude prcek venku si myslím, i když teď z toho mám i strach, že se na to chvílema i bojím těšit a myslet. Jsem divná?! :sweat_smile:
14. pro 2009 ve 12:36  • Odpověz
Holky já ani nevím, že budou vánoce,loni jsem měla 13 druhů cukroví, štědrovečerní večeři vařila i pro tatku a bráchu, letos vůbec nevím, jak to bude. nemáme tu ani babičky, aby nám napekli, tchýně tu teda ted byla, ale ona stejně nepeče...tak nevím, jak ty Vánoce uděláme...

Můj tatka je ted se mnou doma(nemůžu ven kvůli tomu močáku) a šel poprve vozit, když jsme ho viděla, jak si pyšně veze vnuka, začala jsme zase bulit, mrzí mě, že se toho nedožila moje maminka, ona by byla úžasná babička...tak si vždycky pobrečím, vím, že nic nezměním, ale přijde mi to líto...

Jdu naházet na webovku nové fotečky, tak se pak kouknětě...
14. pro 2009 ve 13:10  • Odpověz
ahoj holky, tak jsem vas letem svetem docetla...ale moc toho uz taky nevim :sweat_smile:

Mili: ten cisar je fakt na to brisko pitomy, mela jsi pravdu, kdyz jsi rikala, at ho nechci :wink: Ja uz mam brisko prakticky pryc, zustala jsem siroka v bocicha stehna, no, ale uz nevypadam tehotne :dizzy_face: Mam jeste 8kg nahore, ale jsem tri tydny po porodu, takze ok, zadny stres :grinning: Ja uz taky cvicim, PA, co za mnou dochazi, mi ukazala cviky na zpevneni panevniho dna a sikmych brisnich svalu, jine jeste cvicit nesmim. A taky mi dela masaze briska - to ja vubec nejradsi :grinning: :grinning: :grinning:

Radi, ja Vanoce neresim ale vubec, mam tu sice par kousku cukrovi, ale to davam ted necekanym navstevam, jinak mi je vse jedno, hlavne ze jsme zdravi a pohromade :wink:

Natalka je venku s tchanovci, tak jsem si aspon vyzehlila - to je uplne krasny, jak ted vsechno jde lehce, oproti tehu :slight_smile: Zatim se taky znova tehulkovat nechystam, vzpominka na porod je dosud az prilis ziva :sweat_smile:

Vcera jsem dala do albicka 3 nove fotecky :wink:
14. pro 2009 ve 13:31  • Odpověz
jejda, Zdeni, to jsi mi ted připomněla, že mi m porodní babka dala papír s cvikama a že mám denně cvičit,jsme se na to ani nemrkla :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: ale už nemusím mazat šití, tak se vrhnu na toho:slight_smile::slight_smile: jsme to ale důsledn, co?:slight_smile:

Jinak já mám taky zivé vzpomínky na porod, ale snažím se je zapomenout:slight_smile: příště to bude lepší:slight_smile:
14. pro 2009 ve 13:39  • Odpověz
Čau holky vy povídáte jak hrom..nestíhám dočítat :grinning: zítra jdu na krev a ve čtvrtek večer nás čekám NT+ ultrazvuk, snad dobře dopadne...
Sary malá je krásná :dizzy_face:
14. pro 2009 ve 13:51  • Odpověz
Holky prďte na cukroví a podobné. Vánoce přeci nejsou o pečení. Koho to baví, tak to je fajn, ale že by to muselo být, to ne. Jak píše Zdeni, hlavně že budete spolu a šťastní, to tu atmosféru vánoc přímo samo udělá. :slight_smile:
Radi, věřím, jak je ti to líto, že se nemůžeš o radosti a starosti podělit s maminkou a ani to tu nechci rozpitvávat. Ničemu by to nepomohlo, hlavně né tobě. Jen ti chci říct, že jsi báječná, že to zvládáš a užívej si prcka... a máš tu i nás. :slight_smile:
14. pro 2009 ve 13:52  • Odpověz
Ivi ahoj! Tak šup šup ať to utíká a máš za sebou alespoň polovinu 4. měsíce! :slight_smile: Pak bude všechno mnohem veselejší
14. pro 2009 ve 13:53  • Odpověz
Ivčo já se snažím :grinning: ale vleče se to :grinning: Tak já ze sebe vypotila 7druhů cukroví, ale chvílema mě teda u toho bylo blbě...jsem zvědavá, kdo to bude jíst - manžel ještě ani neochutnal. Jak říkáte, důležité je být všichni spolu, jsem šťastná, že čekáme miminko a na vánoce se moc těším :slight_smile:
14. pro 2009 ve 14:00  • Odpověz
holky člověk tu chvíli není a vy toho nakecáte, byli jsme venku tak se prospal ale je tam celkem zima a sněží :slight_smile: ale nevydrží to

cukroví nějak neřeším, jsem ráda že jak se nevěnuju Tomovi si odpočnu takže to fakt neřeším a vím že dostaneme od babičky-moje mamka peče tak nám dá a tchýně dostává kupu od sousedky která peče hodně vášnivě a má toho mraky tak to rozdává po ulici tak nám něco dá, já pekla jen perníčky-ty už tradičně u rodičů se sousedy a v neděli uděláme linecké at to tady trošku voní a tím končím :slight_smile: a vůbec mě to nestresuje. Fakt nepotřebuju mít 10druhů upečeného ale být udřená apod.
14. pro 2009 ve 14:12  • Odpověz
Simí díky moc..všichni ale říkají že je celý manžel :slight_smile: jak jste na tom s bříšekm? ještě bolí?? jinak se chystám na anděl s kamarádkou na pokec je tam dobrá restaurace pro rodiče s dětma, co si tam po novém roce udělat sraz?

Sluni Jiříček krásně roste. ale naš otesánek Sofinka váží víc a měří..snad nás uplně nevyjí hihi :slight_smile:

Mili chci taky chodit cvičit, ale manžel přichází v 7 a to jsem fakt už tak hotová že nemám sílu tam jít..tak doma trošku cvičím posilovací cviky ale nic moc..jinak co te týká druhého mimí tak tím že jsem měla porod v pohodě tak porodit klidně ale nemám energii se starat o druhé jsem ráda že jakž takž zvládám Sofi :slight_smile:)

Jinak co se týká vánoc..a jídla.cukroví udělám tak 2 druhy...říkám si..mám malé dítě, manžel o to nestojí tak co.. pro sebe si to dělat nebudu.. jinak blbý je že děláme hrachovou polévku tu nemůžu, bramborový salát mě nadýmá takže to Sofince neudělám no tak asi budu mít kaši.
14. pro 2009 ve 14:35  • Odpověz
autor
Tak jsme doma z procházky - je tam pěkně "vlezlo" :sweat_smile: Byli jsme venku 2,5h - krásně jsem se prošla a taťka zatím doma dodělal na zahradě terasu :dizzy_face: Toník spinkal, teď si hraje v lehýtku a půjdu ho nakojit.. Holky s tím cvičením - po císaři to fakt nejde :frowning2: Já byla v šestinedělí ráda, že vstanu z postele...Navc se prý půl roku nedoporučuje namáhat břišní svaly..je to na prd, protože ta jizva mě stejně pořád tak pobolívá a půku břicha okolo ní ještě necítím. Buďte rády za vaše porody :frowning2: Jo, slíbila jsem, že se popíšu ten můj, co? Tak až nakojím, pokusím se to popsat...

Co se týče cukroví - nepeču a nemám a neřeším :grinning: A co se týče vánoční výzdoby - máme akorát světýlka před domem na stromečku a koupila jsem vánoční hvězdu do kuchyně na stůl - červenou se stříbrnýma třpytkama, vypadá to pěkně. Letos nemám ani advenní věnec...a co, máme Toníčka :dizzy_face:
14. pro 2009 v 16:23  • Odpověz
autor
zdenčo...kráásné fotečky, natálka je kočka :dizzy_face:
14. pro 2009 v 16:30  • Odpověz
aho mili :slight_smile:
14. pro 2009 v 16:32  • Odpověz
mili Ja ti tak zavidim prochazky.......kdyz byla jen Terezka byla jsem denne venku. ach jo.
Ja mam venec na dverich i adventni-vse ma vyroba. A vyzdobu mam jen na oknech-samolepici folie a svetylka mame doma omotane okolo zabradli , kvuli Terezce. Desne se tesim az tu bude stat stromek.... :dizzy_face:
14. pro 2009 v 16:35  • Odpověz
autor
ahoj sluni :slight_smile: to jsi šikovná, že takhle vyrábíš...já to ani neumím, jsem na tyhle věci levá :fearful: A proč teď nechodíš ven i s Jiříkem? Kůli Terezce, že byla nemocná vidˇ...tak jste asi musely být doma..
14. pro 2009 v 16:42  • Odpověz
mili presne tak.....kvuli Terezce. Zitra jdeme na kontrolu, tak snad uz bude v pohode. Mooc se tesim ven.
Ale Jiricek denne venku je, spinka na terase.
mili Ja na to musim mit naladu, abych neco vytvorila. Ale vseobecne me bavi rucni prace a tvorivost. :wink:
14. pro 2009 v 16:51  • Odpověz
Po mě je teda dneska uplný prd, jsem unavená jak blázen...byla jsem spat (ještě před tím jsem se přejedla :sweat_smile: )a teď tady bezvládně sedím a nutím se jít poklízet :confounded: manžel má dnes vánoční akci v práci, ale jel autem, tak tam asi dlouho nepobude.
Já taky ráda vyrábím, udělala jsme si adventní věnec a půlku cukroví dám mamce (pečení ji dvakrát nebere), tak na zavonění, jinak si mamka letos poprvé cukroví objednala, tak jsem zvědavá jaké to bude. Dneska jsem ještě dokoupila dva dárečky pro kamarádky a už mám všecko nakoupené, tak jsem ráda.
14. pro 2009 v 17:13  • Odpověz
ahoj Mili, diky za chvalu :dizzy_face: 2,5 hod na prochajde? Ja si dala s Natalkou tak akorat slofika - teda Naty jeste pokracuje, ja vypravuju na cestu tchanovce - hurrraaa, konecne budeme sami :dizzy_face:
14. pro 2009 v 17:25  • Odpověz
Jinak jsem si dnes objdnala tu odsavacku ISIS od Aventu - nova i s lahvickami za 1000Kc. Jen doufam, ze to s ni budu umet :sweat_smile:
14. pro 2009 v 17:27  • Odpověz
autor
HOlky, napsala jsem ten porod, ale má to 2 A4 :confused: :confused: Tak si buď počtěte, nebo to přeskočte..asi jsem to s tou délkou přehnala :confused:

Takže můj porod: Kůli té naší ledvince jsem jezdila od začátku července na kontroly týden co týden do Hradce do rizikové poradny. Termín jsem měla 5.8.. Jelikož jsem měla obří břicho a všichni se shodovali, že Toník bude veliké mimčo, poslali mě 27.7. na ultrazvuk, kde mi dělali váhový odhad. Ten vyšel 4,5kg !! Doktor říkal, že je to plus minus půl kila, takže prý mimčo může mít klidně 5kg nebo 4kg. Napsal mi zprávu s tí, že následující den jsem se měla v poradně domluvit co se mnou – přicházelo v úvahu i vyvolání porodu. A že se prý uvidí zítra, jak se dohodneme. Tak jsem se těšila, že už konečně budu vědět, na čem jsem a jak to vypadá, protože dle kontrol nic na porod nevypadalo, byla jsem uplně zavřená. Poslíčky jsem měla dlouho, celkem silné, ale nikdy pravidelné. Proto mě už ani nějak nevyvedly z míry bolesti, které jsem měla 3 dny po 6min (od pátku). Bylo to takové nic moc, trochu silnější MS..ale nikdo by to na mě nepoznal, jen jsem to prostě cítila a dělala si srandu, že to je pravidelné. Dalo se to zaspat, takže dobrý. Nicméně v noci z 27.7. na 28. jsem se v noci ve dvě vzbudila a šíleně mě bolela hlava..migréna, jskou jsem v životě neměla. Bylo mi i špatně od žaludku, skoro jsem boletí neviděla..Tak jsem zbudila manžu a ten mi přinesl studenej hadr na hlavu a vzala jsem si Paralen – můj JEDINÝ prášek za celé těhu. Asi za hoďku se mi podařilo usnout..Jenže v pět jsem se vzbudila bolestí – už ne hlavy, ale břicha. Tak jsem si říkala, že to budou asi zase poslíčci..jenže už to bylo nějaké silné a nedalo se to zaspat..Dokonce jsem musela vstát z postele, nedalo se při tom ležet. A bolesti začaly sílit, a to dost. Manžel zvyklý na tyhle ranní bolesti oznámil, že jede do práce..jenže já začala tušit, že to bude už ono, takže jsem mu řekla, ať nejezdí. Tak jsme to začali stopovat a bylo to hned od toho probuzení po 4-6min. Ale bolesti jako ďas… Takže jasný kontrakce. Čekali jsme hoďku a půl, prodýchávala jsem to na míči a mezitím byla ještě docela v pohodě. Navíc jsem měla šílený hlad, tak jsem mezi tím i jedla  O půl 8 jsem navíc začala mít tlaky, jako když se mi chce na velkou a to jsem dostala strach, abych někde nezačala rodit. Takže jsem si fofrem dobalila tašku a jeli jsme do porodky. V autě se mi kontra prodloužily na 10min, takže jsem byla šílená představou, že mě pošlou v těhlech bolestech domů třeba…Tvářili se tak i v porodce nejdřív..do tý doby než mě vyšetřili, zjistili že jsem na 2 otevřená a natočili monitor, kde se ukázaly kontra op 4-5min (některé jsem ani necítila). Přišel doktor a já mu líčila včerejší ultrazvuk, že mám velký odhad a že jsem se dnes měla domluvit co a jak dál..Tak mi udělal odhad ještě jednou a potvrdilo se 4,5kg. Načež řekl, že mě na porodní sál nepustí ani omylem, že to by si u prvorodičky risknul jenom blázen. Navíc mi přes břicho nahmatal hlavičku a řekl, že je tak veliký, že se mu zdá, že nemá kam sestoupit – jako kdyby tam byl nějak zašprajcovaném… Prý jasný císař. Já fakt neprotestovala, bylo mi to v tom stavu jedno, už jsem to jenom chtěla mít za sebou… Takže se mnou sepisovali všechny ty přiblblý papíry, do toho mi napichovali žíly, do toho jsem měla ty kontrake, které pořád sílily – už asi po 2 min. Takže doktor řekl, že mě musí vzít na akutního císaře, páč to postupuje celkem rychle a báli se, aby nenastaly nějaké komplikace. Nějakým způsobem se uvolnilo místo na operačním sále, takže prý v 11h půjdeme na to. Do toho všeho jsem začala silně krvácet..padaly ze mě sražené kusy tmavé krve, takže PA hned běžela pro doktora a on že budou spěchat…Takže kolem mě frkot, manžel na chodbě, vůbec jsem ho neviděla…rychle mi zavedli cévku a už jsem musela ležet, takže prodýchávat ty kontrakce byl fakt horor…přišlo mi, že už je mám asi furt..do toho stres…Najednou jsem ležela na sále, nade mnou skloněný doktoři, kolem sestry, už mi mazali břicho dezinfekcí, lepily monitory na srdce, dívali kyslík…a já se pořád dožadovala manžela…chtělo se mi strašně brečet, protože najednou se to seběhlo strašně rychle všechno…Doktor se nade mnou slitoval, když mě viděl, jak jsem nešťasná a pořád hledám manžela, tak pro něj došel a dovedl ho až ke dveřím op. Sálu a prý se může dívat, jestli chce. Tak mi poslal pusu, zamával..já už se nemohla hýbat, byla jsem připotaná všema těma hadičkami k lehátlu..tak jsem se aspoň usmála, jenže pak jsem se strašně rozbrečela, uplně jsem se klepala..měla jsem strach…do toho mě strašně bolely ty kontrakce, který jsem nemohla prodýchávat…takže běs. Pak mě uspali..pěkně blbej pocit…Jenže asi nějak málo protože si naprosto jasně vybavuju moment, jak mi Malého tahali z břicha Prostě ten pocit mám v hlavě. Bolest jsem necítila, ale ví, že mi cukali břichem, jak ho tahali ven..Manžel vše viděla ž do té chvíle, než moje tělo lítalo na tom lehátku nahoru a dolů, jak ho ze mě „rvali“..pak prý odešel, protože se chudá uplně sesypal a jenom brečel…No, pak mě probudili a já necítila ruce, takže jsem myslela, že jsem ochrnula..doktoři hned začali zkoumat proč to tak je a řešili to..do toho jsem nemohla dýchat, nemohla jsem mluvit (po intubaci…)..a chtěla řvát bolestí…prostě máte rozpáraný břicho a cítíte uplně všechno… Bylo mi hrozně. Do toho cítíte pořád kontrakce, jak se zavinuje děloha a ještě vás od toho bolí celé břicho…No, vyvezli mě ze sálu a přinesli Malého, terej děsně řval – jenže já v tomhle stavu řekla, že ho nechci…ať ho odnesou. Manža to slyšela, takže hotovej…Prost jsem v těch bolestech fakt neměla sílu řešit cokoliv jiného než sebe. Pak mě odvezli na JIP, kam za mnou přišel manžel, ale toho jsme taky nechtěla vidět  Všude hadičky, kapačka…začala jsem se plně probírat až tak za 3h..Píchali mi morfín na bolesti..Pak mi taky chodila dr. mačkat (mačkat!!!!!) břicho a kontrolovat zavinování dělohy..píchali mi (!!!!) taky do toho břicha injekce..No já lezla po zdi…Vůbec nevím, co bylo s Toníkem, ale upřímně řečeno mi to bylo i trochu jedno Večer mě převezli na pokoj a chodili mě kontrolovat. Pořád jsme měla cévku. Nemohla jsem se ani pohnout, všechno mě bolelo. Jenže mimčo prostě nepočká, takže druhý den ráno mě přišli zvedat na nohy…to si člověk sáhne na dno bolesti..to je něco šíleného. Nemůžete dýchat, všechno vás táhne dolů, lejou z vás litry krve, klepou se vám nohy, je vám blbě od žaludku….No, nicméně jsem věděla, že musím!! Takže jsem se pak zkoušela zvedat i sama, abych mohla aspoň druhý den na chodbu za manželem. Toníka mi nosili jenom na kojení – ale já ho ani neudržela – takže jak mi ho položili, tak si ho pak zase odnášeli…Trvalo to 3 dny, než mi ho dali k sobě – ale ještě doma jsem nebyla schopná ho vzít z postýlky Navíc jsem neměla mlíko, to mi naskočilo až 6.den., V porodce jsem měla pěkný depky…Toník brečel hlady, já se k němu pořádně neohnula..Navíc jsem se celá osypala šíleně svědivou vyrážkou, takže jsem druhý den po příchodu domů ještě lítala na kožní. Nakonec to vyřšila homeopatie  Strávila jsem v porodce 6dní..vzpomínky mám naprosto hrozné…ale to díky těm bolestem vůbec celému mému psychickému stavu. Jinak si nemůžu na porodnici stěžovat. A jako bonbonek mi zhnisaly všechny prsty na nohách – tak nějak jsem to postupně léčila, ale palec mi nakonec řezali na chirurgii. Takže asi tak. Naprosto otevřeně říkám NIKDY VÍCE. Jsem ráda za Toníčka, ke kterému jsem si nějaký čas cestu hledala…teď ho miluju nade vše Ale každý večer si na porod vzpomenu a na to, že bych to znovu zažít nechtěla…A upřímně závidím všem, co rodily normálně a mohly u toho všeho být..a všecho si pamatují. Já si pamatuju akorát tak tu bolest. No, hlavně že je to za mnou
14. pro 2009 v 17:27  • Odpověz
autor
...ty kostičky měly být smajlíci...ale word to sem nějak nezkopíroval :unamused:
14. pro 2009 v 17:27  • Odpověz
autor
..jo a omlouvám se za chyby a překlepy:zipper_mouth:
14. pro 2009 v 17:28  • Odpověz
autor
Zdez já tuhle odsávačku mám a jsem moc spokojená :wink: Jinak my chodíme takhle ven každý den, tak na ty 2h :dizzy_face:
14. pro 2009 v 17:29  • Odpověz
Teda Mili ten tvuj porod mě dal...když ti manžel mával , tak jsem řvala a vůbec to zní celý úděsně...brrr snad mě něco takovýho nečeká :frowning2:
14. pro 2009 v 17:45  • Odpověz
autor
iva: i kdyby čekalo, tak to mim za to stojí :wink: ale nemá cenu se bát dopředu, protože každý porod je jiný :slight_smile:
14. pro 2009 v 17:49  • Odpověz
mili pekne popsany porod. taky jsis vytrpela... :cry:
14. pro 2009 v 17:51  • Odpověz
autor
sluni no však to znáš..ty jsi byla na císaři 2x :frowning2: obdivuju Tě...a Ty jsi ještě ke všemu šla na tu operaci, takže jsi to měla horší jak já :frowning2:
14. pro 2009 v 17:52  • Odpověz
mili ja jsem byla presvedcena, ze jiricek pujde prirozene :pensive: jenze nebylo mi prano. u me byl vzdy cisar akutni pro hypoxii plodu-nedostatek kysliku. :cry: a ta dalsi operace me fakt poznamenala.....bojim se, ze bricho si budu davat dlouho dokupy.....ty svaly jsou pekne naruseny. :angry: a uprimne rikam, ze tento porod na me psychice taky nechal nasledky.... :unamused:
14. pro 2009 v 17:57  • Odpověz
Mili to je pravda...

A to si chcou některé ženské rodit císařem aby se vyhly bolestem :sweat_smile: no prostě chca nechca narození miminka je velká akce a ne vždy musí probíhat hladce...kamška rodila normálně šíleně a druhé mimi nechce...je to náročné a chápu, že to dokáže člověka ovlivnit... Jen jsem si nějak myslela, že může být manžel i u císaře pokud chce. Ale chápu, že je to operace a další by tam asi překážel...
14. pro 2009 v 17:58  • Odpověz
Jdi na stranu:   Zruš
Téma bylo zamčeno adminem. Není možné přidávat další odpovědi.