• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Neproklete IV......... aneb tvrdě a ještě tvrději za miminkem :-)

(Zamčená)
1. května 2011 
Ahoj holky,
bože já než se tady zase zorientuju... :sweat_smile:

Semy, jdu se juknout na ty fotky :dizzy_face:

Rinti, vůbec nic nevím, netuším, jak jsou na tom holky :confused:
19. bře 2010 ve 22:01  • Odpověz
ahoj tak třeba ela donese nějaké zprávy :wink:
20. bře 2010 v 10:15  • Odpověz
Ahoj holky:slight_smile: Strouzek s Nelinkou dobry:slight_smile:)
Meli by je dneska pustit domu.
20. bře 2010 v 11:02  • Odpověz
Ahoj holky :dizzy_face:

Tak to jsou super zprávy Elo :dizzy_face:

Jsem od rána na nohou, makám, vařím, uklízím a teď jsem si dala nohy nahoru, páč jsem zase jako slonice :rolling_eyes:
20. bře 2010 v 11:34  • Odpověz
Aaa tak koukam, ze strouzci sou uz doma :slight_smile: to sem asi dne srtouzina neprijde napsat dojmy :slight_smile:)) urcite sedi u postylky a koukaji na jejich zazrak :wink:
20. bře 2010 ve 14:10  • Odpověz
Já bych dneska toho svýho vystřelila na Mars za Lajkou... :rolling_eyes: :rolling_eyes: :rolling_eyes: no chlap, škoda slov :rolling_eyes:

Tak kdo ví,co naše Stroužkovic rodinka doma :dizzy_face:
20. bře 2010 v 16:20  • Odpověz
tak to je fajn, že jsou holky už doma :dizzy_face:

kual, tak teď jsi na řadě :sunglasses:
20. bře 2010 ve 21:34  • Odpověz
jitie, ani mi to nepřipomínej :sweat_smile: :grinning:
20. bře 2010 ve 22:51  • Odpověz
baf ženy hlásíme čerstvý návrat z porodky, pustili nás až dneska, moc děkujeme za gratulace a jak bude víc času povykládám zážitky a dám nějaký nový fotečky. jinak svatosvatě prohlašuju že rodit nikdy víc :stuck_out_tongue_closed_eyes: :grinning:
21. bře 2010 ve 14:12  • Odpověz
ahoj strouzi:slight_smile: Urcite dej fotky tesime se:slight_smile:
21. bře 2010 v 15:07  • Odpověz
Strouži, čus, tak zážitky prosím stručné a jasné :grinning: :grinning: :grinning: abych to přežila :grinning:
21. bře 2010 v 16:00  • Odpověz
Strouží vítej doma :slight_smile:
já taky říkala rodit nikdy víc, ale teď už mě to přechází :wink:

kual, určitě to přežiješ, hele přežili jsme to všechny, přežiješ to taky :sunglasses: :grinning:
21. bře 2010 v 16:23  • Odpověz
Ahoj holky,
strouži: vítám doma z porodky a těším se na fotky a na zážitky :grinning:
21. bře 2010 v 16:42  • Odpověz
ahoj strouži, taky vítám doma a taky Nelinku a těším se na fotky i povídání :slight_smile:))
21. bře 2010 v 17:19  • Odpověz
autor
Ahojky, tak nakuji a koukám že STrouži už to má za sebou .Tak velká gratulace je šilené jak to uteklo :wink:
My byly zase tři týdny v Praze v nemocnici skrz srdíčko , máme po nějakých zakrocích tak doufám, že máme na chvilku klid :wink:
21. bře 2010 v 17:24  • Odpověz
ahoj holky díky za přivítání doma, no řeknu vám dalo mi to zabrat. v pondělí nástup mě to furt nedocházelo manža v nervech a já vysmátá dali mi tu tabletku na vyvolání ale nic se nedělo, pořád chodili jestli něco cítím do břicha a já že ne akorát do zadnice, chtělo se mi kakat celej den :grinning: ozvy ukazovali taky jen slabounké kontrakce takže mi sestry řekli ať jdu spát že ráno dáme novou tabletu že dneska rodit určo nebudu tak jsem si vyčistila zuby zhasnula světlo a najednou prd, normálně jsem cítila a slyšela ránu všude voda a mě nenapadlo nic lepšího než zavolat manžovi říct mu "ty vole prdla mi voda" a vypnula jsem mu to :grinning: No a pak to začalo žádný kontrakce po 10 minutách jak se stupňují jak všude píšou, jak si to máme počítat a nevím co, leda prd, mě tím prdnutím vody začli kontrakce okamžitě co 3 minuty !! jenže otevřená jsem byla jen na 1 cm a ve chvíli kdy jsem měla za sebou pár minut kontrakcí a řekli mi že mě čeká ještě tak pár hodin a 9 cm na otevření jsem začla řvát "já chci drogy hned teď okamžitě " tak mi dali nějakou kapačku, pak něco do zadku, prášek do pusy a nevím co, ale jediný výsledek byl že jsem měla kontrakce co 2 minuty ale čípek stále stejnej, takže takhle utíkali hodiny já v totální krizi,řvala, brečela, proklínala celý svět, nejhorší bylo že se mě snažil dr. otvírat "ručně" takže mi rval pipky snad celou ruku se zápěstím ale otevírání nic, po 5 hod. kontrakcí co2 min. jsem byla otevřená pořád jen na 2 cm.

nejhorší bylo při kontrakcích sedět na monitorech to jsem myslela že fakt zdechnu. doktor a sestřičky pořád prej je to vaše miminko musíte se snažit a bla bla, ježiš já tam ležela a řvala jsem ať jdou někam co může vědět bezdětná sestřička a doktor chlap. pak se mě zeptala sestra jestli neuvažuju o epidurálu a já ježiš okamžitě hned mi ho dejte, ale oni prej musíme hodinu čekat jak vyjde krev, ty bláho to byla snad nejdelší hodina v mým životě, pořád jsem byla ve sprše protože jen tam se to dalo trošku vydržet, zvracela jsem snad furt, pokadila jsem se ve sprše, krvácela jsem no děs běs.manža tam lítal nevěděl jak mi pomoct, já ho kousala, nadávala jsem mu co mi to udělal no děs běs, stroužina největší hysterka v porodnici :pensive: pak teda přišel doktor že mi píchnout epidurál a donesl jakýsi papíry že si to mám přečíst a podepsat že souhlasím z riziky a taky že beru na vědomí že se za to platí ale já řvala že mě nezajímá nic ať mi ho okamžitě píchnou.jenže na to aby se trefil do zad potřeboval abych se nehýbala jenže při kontrakcích to šlo těžko tak mě tam všichni drželi já manžu hryzala do ruky, ale podařilo se, epidurál sice nepomohl na bolesti ty byli furt i když trošku jiný ale hlavně to pomohlo na to otevírání, 20 minut. po píchnutí jsem se zázračně otevřela z 2 cm na 8 cm a za dalších 20 minut jsem byla na 10 cm a šlo se rodit, nebo spíš chtěli abych šla rodit jenže já už byla tak v háji že jsem začla ztrácet vědomí neměla jsem sílu tlačit takže manža šel a řekl sestře ať na mě přestane být PA hodná a začne být tvrdá protože já v těchto situacích reaguju že se naštvu a teprve zaberu. takže PA začla řvát ať tlačím co nejvíc nebo veme sakra kleště nebo pumpu a hotovo já brečela že to prostě nezvládnu, mezitím jsem omdlívala, dělalo se mi špatně od srdce nemohla jsem se nadechnout nakonec ani nevím jak prostě jsem zatlačila ucítila jsem jak mě doktor říznul a šup měla jsem něco mokrýho živýho na břichu kolem mě plno lidí prej to je vaše miminko, manža tam brečel a já ležela koukala jsem vyděšeně na všechny kolem pak na toho chrobáčka na břicho totálně vypatlaná vůbec mi to nedocházelo co se tam děje, jak stříhají pupečník jak vytahují placentu nic prostě byla jsem jak ve snu, akorát teda šití to jsem cítila všecko každé zatáhnutí nitě roztrahaná jsem až k zadku, ale to neva, držela jsem na sobě rukama malou ale prostě totálně jsem nechápala že je to tady že jsem mamina že je to moje holčička nic. došlo mi to až pak když všichni odešli ze sálu a nechali nás tam s manžou a malou osamotě, najednou mi to docvaklo tak jsem začla brečet manža taky takže jsme tam byli a vykládali si o plno věcech, o potratu o tom všem co se stalo o pocitech o tom že jsme si ještě před rokem a něco mysleli že život končí a teď jsme tady jen pár metrů od sálu kde mi mimčo vzali a máme nové mimčo a porodil nás stejný doktor který mi dělal revizi a že prostě všecko co se stalo tak muselo být že to byl prostě osud. byli to nejkrásnější 2 hodiny v mým životě. manža se pokoušel volat našim a svým rodičům ale nebyl schopný ani vytočit číslo vždycky když se o to pokusil tak začal brečet takže nakonec jim tak nějak přes slzy řekl že je malá na světě. Po 2 hodinách přišla sestřička vzala s manžou malou a šli jí umýt a mě odvedli do sprchy jenže jsem byla slabá točila se mi hlava tak mi museli pomáhat a odvést na vozíčku ale jinak super. dali mě s malou na pokoj já začla rozesílat smsky pořád jsem koukala na Nelušku a nechápala jsem že je to moje miminko a někdy mám chvíle že to nechápu ani teď.

takže tak no, sečteno podtrženo já jsem si doteď myslela že nejsem žádná srágorka že něco zvládnu ale teda musím říct toto jsem nezvládla, nebýt navalená drogama a nepíchnout mi epidurál tak fakt neporodím, koupila jsem pak všem bonboniéru i tomu doktorovi z ARA , manža byl ale skvělej, i sestřičky ho chválili že by si zasloužil metál za to že to vzládl, jednak moje výjevy kousání ale i že jako málokterej chlap stál u noh a zvládl vidět nástřih, šití, placentu ....
21. bře 2010 ve 20:55  • Odpověz
strouží to mi nedělej po ránu :slight_smile: tady bulím u PC
22. bře 2010 v 07:12  •  2 děti  • Odpověz
brý ránko holky, chrobi nebul stačí že furt řveme my doma, :grinning: manža pořád chodí koukat na malou do postýlky, když jí měl včera na sobě tak učurával,koukal pak znovu na fotky z porodu a brečel, mě dojímá totálně všecko první koupání doma, první usínání doma no mazec, hormony s náma cloumají :grinning:
a co ty jak se máš?co ivf něco novýho?
22. bře 2010 v 07:42  • Odpověz
Dobré ranko.....
teda strouži...užila jsi si pěkně teda.....ale jseš šikula, nakonec jsi to zvládla a teď už ti nelinka bude dělat jen radost :slight_smile: a jak zvládáš?

Se mě normálně o tobě dnes zdálo :grinning: že bydlíš naproti přes chodbu :grinning: a že jsem ti chodila pomáhat s malou :grinning:
22. bře 2010 v 07:46  • Odpověz
no jo je to krásný ... :slight_smile: jen si to užívejte :slight_smile:)

my jsme měli včera 9 výbornejch embroušů tak čekám do zítřka jestli mi je zmrazí :slight_smile:)
22. bře 2010 v 07:48  •  2 děti  • Odpověz
strouži to je krásný jak píšeš jak si jí užíváte :slight_smile:))) já se na to tak těším .-))))

chrobi tak držím pěstí...takže si je kdyžtak necháš zamrazit všechny a transfér bude příště?
22. bře 2010 v 07:50  • Odpověz
no budou rozhodovat oni co se hodí na mražák, ale doufám, že jich bude alespon 6 :slight_smile: na 3 KETy at nejsem na nerva a ať máme zálohu .... přeci jenom psychika je důležitá :slight_smile: a za týden jdu znova pod kudlu
22. bře 2010 v 07:59  •  2 děti  • Odpověz
Strouží: paráda, manža tě asi opravdu hodně podržel. To je dobřec
chro: tak drřžím palce :wink:
22. bře 2010 v 08:27  • Odpověz
dobré ránko, strouži díky za příběh, zkusila sis teda pěkně ale ten závěr... nádhera.vúbec nepřemýšlej stylem, že jsi něco nezvládla,vždyť jsi porodila během pár hodin,jsem na to čučela jak puk,když jsem počítala ty časy :wink: paráda, no a že sis nechala něco píchnout, no a??? mě když u porodu PA cosi nabízela,tak říkala, že člověk nemusí být za každou cenu hrdina a to je určitě velká pravda, navíc bolesti jsou velice individuální záležitost. manžel múže otisky ukazovat jako osobní porodní poranění :wink: myslím, že krásně jste to zvládli :astonished:
22. bře 2010 v 08:32  • Odpověz
Strouži, tak jsem konečně dočetla tvůj dojemný a napínavý příběh a jsem na tom jako Chrobi řvu tady u PC, asi hormony nebo co.
Tak velkááááááááááááá gratulace, super, že jste doma a takto vyprdění z malé!!!

držím palečky a těším se na vííííc foteček!!
22. bře 2010 v 10:56  • Odpověz
ale jo holky sice porod děs, teda mě se zdál děs, ale třeba když má někdo klešťový porod tak to má určitě horší, takže jak říkám žiju malá je v pořádku tak ne že bych tvrdila jak se chystám za rok rodit (i slovo šestinedělí je vzhledem k tomujak jsem rozpáraná až po "uši" zdá jako scifi, spíš bych řekla šestiletka) ale dalo se to zvládnou. časově jsem neměla tak dlouhý porod cca 7-8 hodin už nevím přesně v kolik mi prdla ta voda ale zase jsem měla podle doktora tu nevýhodu že jsem začla mít okamžitě ty rychlé kontrakce že jsem neměla ten čas mezi tím na odpočinek protože fakt jak prdla voda hned kontrakce a furt.

popravdě horší pro mě bylo to všechno pak, v naší porodnici se hrozně snaží aby každá mamina kojila, jenže já přikládala jak magor a ani mlezivo, přitom holce co byla ten samej den po císaři mlíko stříkalo, tak na mě hnusní , chodili neustále mě mačkali prsa, malá mi sletěla na váze, neklidná hladová tak pak jí začli dávat MM od cizích mamin ale že musím krmit přes hadičku u prsa tak jsem měla takový ten divný pocit že jí mám přiloženou ona saje ale cizí mlíko že jsem neschopná, navíc jí to mlíko nedělalo moc dobře asi ne každá mamina si hlídala jídlo takže malá bolení bříška takže jsem byla pěkně ve stresu. navíc měla silnou žloutenku takže mi jí na dvě noci vzali pryč a dali pod to světlo, což moje hormony nezvládali brečelajsem když jsem se v noci probudila a vedle mě prázdná postýlka takže o to víc mlíko nic ani ťuk , pak přišla nějaká doktorka a zakázala příkrmy úplně že prej když necháme malou vyhladovět a bude řvát moje instinkty zavelí a objeví se mlíko jako reakce že mi řve malá hlady no děs, takže jsem chodila potají prosit sestřičky jestli mi něco nedají pro ní, tak některé dali jiné ne podle toho kdo měl službu.

výsledek z toho byl že malá měla nízkou glykemii v krvi z nedostatku potravy takže nakonec ta samá doktorka co jí dokrm zakázala přišla že jí dají sunar že asi se fakt nerozkojím. no a buch jak jsem viděla že je malá konečně po těch dnech najezená spokojená tak se mlíko objevilo sice ne moc ale něco jo a že mi dali už konečně pokoj všichni přestali mi nadávat a tlačit na mě tak najednou v pohodě. jenomže zase druhej den na vizitě když jsem řekla že mlíko nějaký mám tak mi řekli že mě zase domů nepustí dokud nebudu kojit jako mlíkárna takže zase odznova ve stresu protože tolik mlíka fakt nemám když dokojím a to musím kojit z obou prs a mačkám tak už ani kapka malá mi vydrží mezi kojením max hodinu dvě takže asi ho mám málo nebo slabé takže jsem byla zase ve stresu že mi zakázali sunar a i příkrmy MM takže jsem v porodce brečela jak tur.

nakonec teda nás pustili až včera, kojím ale žádná sláva to není a tak dokrmuju sunarem přes hadičku, prostě střídáme to a malá je spokojená najezená a spí mi 5-6 hodin v kuse po sunaru.
takže sečteno podtrženo nevím jestli druhé dítě někdy zkusíme ale když tak dost pouvažuju o císaři nebo o epidurálu hned na začátku ale hlavně do zdejší porodky nejdu ani za zlatý prase, protože člověka akorát vystresujou a prd z toho, protože co říct o porodnici kde na vás týden tlačí s kojením, o to víc se mlíko nedělá, koukají se na vás jak na krávu co se málo snaží přitom já přikládala, pila kojo čaje v hektolitrech a nic.
nejvíc mě ovšem dorazili při odchodu šla jsem za sestrou že jako nám pořád tlačí do hlavy kojení ale že nám za celej týden nedal nikdo informace o první pomoci např. kdyby se mi malá dusila a ona že klid prej nemám hysterčit děti se dusí málo atd. :angry: pak teda přišla s papírama tak mi dala asi minutovou bleskovou instruktáž jak dítě chytnout a třást jím a zase začla mlít o laktaci, odsávačce atd. takže vlastně pro ně je důležitější kojení než bezpečnost dítěte a když se jako matka zajímám o kurz první pomoci novorozenci tak mi řekne ať nehysterčím :angry:
22. bře 2010 v 11:27  • Odpověz
Holky, já sem teda nepatřím, ale chci reagovat na poslední příspěvěk "Stroužku" :slight_smile:

My měly v porodce to samé, byla to naprostá katastrofa ohledně kojení. Pořád do mě hustily, že musím musím musím kojit. Přitom holky pořád řvaly hlady, hrůza. Já naprosto souhlasím, že kojení je to nejlepší jídlo pro dítě. Ale rozhodně ne za cenu vystresované matky a tím pádem i dítěte... A než jsem odcházela, tak jsem se sestry ptala, že máme doma monitory dechu a že je to sice jistě dobrá věc, ale co dělat, když to začne houkat... No a vlastně pořádně nevěděla, co mi říct, pořádně mi tu první pomoc nepopsala... Takže jak píše Stroužek, kojení je prostě důležitější, než to, že by se dítě eventuelně mohlo udusit... Vyloženě jsem se modlila, ať nás už pustí domů, ale když nás konečně měly pustit, tak holky "dostaly" žloutenku, no ale přežily jsme :wink:... Jinak, já byla po císaři a mléka jsem měla (údajně) dostatek, ale jedna holčičky pila hrozně dlouho, třeba i hodinu a stejně nebyla najezená... a druhá, té se od začátku nešlo přisát. Sestry mi pořád ukazovaly, jak ji přimět, aby se přisála, ale stejně jim to nešlo zrovna tak, jako mě. Takže asi po 3 týdnech trápení s kojením jsme stejně najely na UM a od té doby máme všechny svatý klídek :slight_smile:...
22. bře 2010 ve 12:01  • Odpověz
ahoj :slight_smile:
Strouži, tak sem přečetla tvůj porod jedním dechem, úplně jsem si vzpoměla na sebe..ale hlavně že už máš to zlatíčko u sebe :dizzy_face:
na kojení si hodně holky chválí ty tablety, prý se po nich mlíko rozjelo..tak to zkus, a chce to malou přikládat co nejvíc, hlavně přes den, klidně co 2-3hodiny, ať se aspon jen přisaje
nejhorší je, jak každý stresuje, hlavně kojte!!mě se třeba mlíko rozjelo až když sem šla domu, takže až 4 den po porodu

s nechat vyhladovět mimčo, co je to za doktorku??vždyť si měla těhu cukrovku, to by se vůbec nemělo!!!! :angry:

teď hlavně mysli na Nelinku a nestresuj se, na porod brzo zapomeneš :wink:
22. bře 2010 ve 12:13  • Odpověz
ahoj holky
stroužinko moooooc gratuluju!
bulím tady jako želva po přečtetní tvýho porodu
Je to krása, co???

K tomu kojení-taky jsme bojovaly, nakonec jsem vydržela kojo+příkrmy 2 měsíce...od tý doby jsme na UM. prostě to nešlo. malá měla furt hlad. já v porodnici taky skoro žádný mlezivo, noc. že by ze mě stříkalo mlíko, to ani náhodou. emča tam hubla a plakala kdykoliv byla vzhůru, měla hlad, dodnes mám slzy v očích když si vzpomenu,jak najednou byla spokojené mimčo, když dostala prvních 20 ml příkrmu...usnula a byla spokojená. předtím musela mít hrozný hlad.
jako neříkám, že mi to nebylo líto, bylo, připadal jsem si neschopná, nechápala jsem, že někomu to jde a proč mě zrovna ne ale už jsem se s tím srovnala. navíc vidím, že kojené děti, co máme v okolí jsou více nemocné než moje nekojené. může to být náhoda, ale toho já jsem se nejvíc bála, aby nebyla nemocná, neměla alergie (já mám atopický ekzém a tak). zatím ,. musím zaklepat, je vše OK.
je teda fakt, že do půl roka měla výhradně hypoalergenní výživu. tohle jsem podcenit nechtěla.
no nic marti, užívej nelinky. je to nádhera. hrozně to letí. já byla dneska s malou venku a už mi začíná ťapat...a to jsem si jí před rokem přivezla

dlouho jsem tu nebyla, takže koukám jak puk, že rynti a laada vlastně už mají dávno miminka také
luckamb : chlapeček jo??? gratuluju!!!!!!!!!!!
22. bře 2010 ve 12:46  • Odpověz
Pro začátek vás všechny zdravím při pondělku :dizzy_face:

Strouži,při čtení tvého porodu jsem tu řvala jak želva.. ještě teď si utírám tváře.. klobouk dolů :pensive: :dizzy_face: Co se týče kojení,tak to dělej tak,jak je to dobré pro malou a pro tebe,prostě to chce spokojenost na obou stranách. V jiné diskuzi tady na MK holčina po porodu najela na homeopatika pro rozjezd kojení a je s nima moc spokojená, já jsem si je pro jistotu taky koupila a mám je zabalené v tašce do porodky, tak kdybys chtěla něco takovýho zkusit,tak dej vědět :wink: I třeba na lepší a rychlejší hojení po nástřihu apod. :wink:

Já jsem dneska přijela z kontroly z porodky. CS 4. Mám odpočívat, tlak furt hraniční,otoky šílený - nohy a ruce jak slonice, mám pocit, že mi "padá" bříško, tlačí mě konečník... ve výtahu jsem se s primářem bavila a prej,že se brzy uvidíme :sweat_smile: tak říkám,že to bude aspoň v noci,abychom si užili to sluníčko :grinning: on mě ten humor přejde :confounded: :grinning:
22. bře 2010 ve 12:57  • Odpověz
Jdi na stranu:   Zruš
Téma bylo zamčeno adminem. Není možné přidávat další odpovědi.