• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Podpůrná skupina pro ženy po císařském řezu

(Zamčená)
24. února 2008 
betu: tak to souhlasím... :wink:
8. led 2008 ve 23:15  • Odpověz
My sme aj tak plánovali skoro súrodenca pre malú. A keby niet toho, že malá bola CR tak by ďaľší krpček bol už hádam aj dávno na ceste :grinning: Aj tak pochybujem, že otehotniem kým kojím, aj ke´d je mi jasné, že stať sa može
8. led 2008 ve 23:20  • Odpověz
ešte som chcela napísat že prvé týždne som mala jazvu citilvú pri zmenách počasia...ked malo prsat vedela som to už den dopredu :grinning:
8. led 2008 ve 23:25  • Odpověz
no ja som mala vyvolavany porod/ vraj su horsie kontrakcie ako pri spontalnom / 1a1/2 dna injekcie /odtok plodovej vody ked sa potom nic nedialo prisli na rad infuzie :cry: a kontrakcie 2hod kazdych 5-7min a 4 hod kazde 2 min samozrejme pri mojom stasti som sa neotvarala/2palce/a aby toho nebolo malo slabucke ozvi srdiecka :confused: :cry: a tak prisla na rad SC moje vykupenie :grinning: po sekcii som vydela malu prvykrat asi po hodinke a pol :slight_smile: /bola nadherna/ a bolesti po sekcii som nemala :confused: takze druhy porod by som chcela urcite SC a napriek vsetkemu si myslim ze aj klasicky porod sa da zvladnut no nie? :wink: :wink: :sweat_smile: pekny vecer :sunglasses:
8. led 2008 ve 23:31  •  1 dítě  • Odpověz
betule 007 :grinning: :grinning: :grinning:
8. led 2008 ve 23:32  •  1 dítě  • Odpověz
betule a bielanevesta mate krasne motta :wink:
8. led 2008 ve 23:40  •  1 dítě  • Odpověz
Drobček ďakujem :dizzy_face: Zapáačilo sa mi ešte ako snažilke a tak som si ho tam hneď dala :slight_smile:
8. led 2008 ve 23:42  • Odpověz
bielanevesta aj krany datum narodenia :wink: my sme prisli na svet 6.6.2007 :wink: tiez celkom dobre no nie? :sweat_smile:
8. led 2008 ve 23:44  •  1 dítě  • Odpověz
To je tiewž pekné. Ja som si aj tak myslela, že Naty príde na svet neksor...10.7. som mala ísť na vyvolanie, no malá sa rozhodla inak :grinning:
8. led 2008 ve 23:50  • Odpověz
a sranda je ze bratrancovi sa narodil syn 7.7.2006 :slight_smile: tak sme si chceli to troska pomenit :sweat_smile: :confused:
8. led 2008 ve 23:52  •  1 dítě  • Odpověz
no tak ja pojde do hajan :pensive: dobru nocku :wink:
8. led 2008 ve 23:54  •  1 dítě  • Odpověz
aj aj idem spať, dobrú noc prajem :dizzy_face:
9. led 2008 v 00:25  • Odpověz
izo, já věřím, že jsi se připravovala na přirozený porod.....a taky tě chápu, jak říkáš, že nám to dost vnucují...jako to kojení.....ale já prostě ...nejsem člověk, který se řídí podle mody či něčeho, co mi vtloukají do hlavy....spíš se naštvu a udělám opak :slight_smile: ...ale tohle jsem opravdu tak sama za sebe cítila...za sebe i za malého....já byla strašně v těhotenství vnímavá......normálně jsem, i sny se my kolikrát plní.......zajímám se o kde co....třeba i karty a astrologii a tak.... no a prostě intuice mi funguje docela dobře.....
malého jsme se dočkali až po 4letech (doktoři nám šanci na přirozeno nedávali skoro žádnou), počali jsme měsíc před umělým oplodněním....strašná radost to byla....pak jsem 6měsíců problila a prohladověla....pak mi manžel musel píchat injekce do břicha na ředění krve....(celkem jich bylo kolem 80ti) no ale všechno jsem to brala že je to dobré...v pořádku....ale! jak jsem docházela na poslední kontroly do porodnce, tak mi hnedka chtěli porod vyvolávat....právě kvůli té mé husté krvy (riziko embolie a trombozy), ale já se najednou zasekla.....necítila jsem to jako správné i když obavy lékařů chápu...ale já si byla jistá, že to tak nemá být.....tak jsem to ukecala a přenášela jsem pět dnů.....nástup jsem měla mít ve středu ráno a ve tři hodiny ráno mi už začali bolesti samy.....takže jsem měla zase dobrý pocit, že to jde jak má.....ale to otvírání se nějak zaseklo a pak už.....jsem se opravdu bála o miminko...a co se týká té narkozy, tak už jsem chtěla, aby byl malý radši venku....prostě na sebe jsem nemyslela, a bylo to určitě tím....jak dlouho jsme na mimi a komplikovaně čekali....a tak jsem to chtěla dotáhnout do finále ...a moc jsem se bála konce....aby to dobře dopadlo....nějak jsem věděla, že já to přežiju, ale bála jsem se o malého...hrozně!
Ale každá má právo na své pocity a tak pokud ten císař berete po svém, rozhodně nikoho neodsuzuju....já jsem prostě měla své pocity jiné....a tak o to víc hůř to teď beru....
jinak kojím pořád a řekla bych že plně, malý moc nejí...už bude mít osum měsíců....no ale měsíčky jsem dostala i přes to kojení už v jeho necelém třetím měsíci!!!! takže si hlídejte vaši plodnost, protože ...znám případ ženy, která otěhotněla umělým oplodněním a po 5měsích otěhotněla znovu, ale musela zvolit přerušení, protože měla právě po císaři a navíc dost komlikovaném těhotenství a tak......abyste nemusely pak rozhodovat mezi tak smutnýma věcma.....radši si prostě dávejte bacha..... to kojení není zrovna spolehlivé....vidím to na sobě.... ale já v to kojení ani nepočítala....ale teda...myslela jsem, že bych MS aspoň půl roku nemusela mít..no ale stejně mám :slight_smile:
druhé dítě bych moc chtěla, ale nechci se rouhat, když máme už jeden Zázrak.... :slight_smile:
9. led 2008 v 19:39  •  2 děti  • Odpověz
jasné ked su komplikácie pri prvom tehu, rana po cr sa zle hojí alebo ked su ine problemy proste keby brzke druhe tehu nedopadlo dobre, vtedy to prerušenie je bohužial nutne. ja som tehu problémy nemala(iba som dva krat spinila)dokonca som ani nezvracala. natalka sa nám podarila po 5 mesiacoch snaženia, takze aj to bolo v pohode. ja uz pol roka mrcha nic a mám taky pocit ze este nejaky ten piatok sa nedostavi :o) ani mi vobec nechyba. mozno kym budem kojit tak ani nepride a mozno pride kazdym dnom to nemozem vediet. a ako som uz pisala ze keby som bola tehu(co sa podla mna zas tak skoro nestanë, aj ked vsetko je mozne)tak moj mudr. by ma na prerusenie neposlal, viem to lebo som to s ním minulý týzden konzultovala.

Vitaka tak to máte doma ozaj malý velký zázrak :slight_smile: co ty vies mozno sa vam postasti este jeden :wink:
9. led 2008 ve 23:32  • Odpověz
no já bych byla jen ráda......ale, manžel by to chtěl zkusit co nejdřív (doktor doporučil minimálně rok počkat), z obavy...že by nám to zase dlouho trvalo a že by malý měl moc velký věkový rozdíl se sourozencem....jenže já mám zase velké obavy z toho, že kdyby to vyšlo brzy, tak bych to nezvládla....opravdu pro mě bylo těhotenství to nejtěžší období v mém životě.....bylo mi špatně v kuse...od prvního měsíce až do šestého...to se trošku upravilo.....prostě v kuse nevolnosti a občas do toho i zvracení, skoro nic jsem nedokázala sníst.....a to se v knížkách píše...že jsou nevolnosti jen během dne, občas....a ve třetím měsíci mizí....pcheee....už knížkám nevěřím ani slovo....a do toho mi pak musel manžel píchat injekce do břicha na ředění krve......napíchal mi jich asi 80sát, nejhorší to bylo ale po tom císaři...v šestinedělí se museli píchat též..a to bolelo nejvíc.....ale jak říkám, nejvíc člověka bolí, že když už se to konečně povede a "přetrpím" i těhotenství....tak porod je jak třešinka na dortě.....ach jo....prostě mi je taky líto, že jsem se dva měsíce zdrchávala po porodu...a ostatní maminy už ani nevěděli že někdy rodily......a mě malý strašně rychle vyrostl.....neužila jsem si ho jako miminečka......prostě tak nějak mám kolem toho plno lítosti a tak bych moc chtěla, ještě jednou čekat a porodit miminko......ale raději počkám, až budou Kubovi dva roky.......cítím, že mi bude zase moc zle....a nezvládala bych to s malým dítětem...to vím jistě....nezvládala jsem to ani bez něj (nedokázala jsem vařit, ani pořádně uklízet.....byla jsem jak na smrt nemocná, a pak že těhotenství není nemoc- těžko se tomu věří, kdo nezažil....ale já vím, že občas takový případ je, že je ženám moc zle a pořád). Pro případ jsem se ale také ptala lékaře a on říkal, že ten rok je doporučený, ale kdyby náhodou...tak mě také do přerušení nutit nebude....ale chápu, že je to lepší....aby se ta děloha trošku zpevnila.
A jinak....teď rodila spolužačka...a taky císařem.....už třetí o které vím, že jsme tam tak "dopadly"....je to zvláštní, mám pocit, že je to s tou novou dobou taková zátěž....něco jako civilizační choroby......tak i ty porody nějak moc nejdou ....přirozeně.....mám pocit, že je to prostě i touto dobou.
12. led 2008 ve 13:29  •  2 děti  • Odpověz
Ahojky holky:slight_smile:
jsem po císaři 3 týdny a 2 dny.měla jsem rodit normálně a taky to tak začalo.přenášela jsem týden a malá pořád nechtěla ven takže jsem měla nástup na vyvolání, v 9:00 mi začli kontrakce a s manželem jsme hekali v hekárně do půl 2 bylo nějak po půl druhý asi, a teď to právě začalo dělali mi ozvy a žádné nebyli najednou se všichni začli děsit a děsilo to i mě:frowning2:najednou u mě bylo tolik doktorů ale bolestí jsem je stejně nestačila registrovat pak jsem to slyšela že prý AKUTNÍ SEKCE začali mě napíchávat a zavádět všechny ty hadičky atak, no a pak jsem se probudila.malá se zamotala do pupeční šňůry tak proto jsem musela rodit císařským řezem, ale jsem ráda že mi ho udělali protože by se malá mohla udusit.takže já na to koukám pozitivně:slight_smile: :wink: jsem ráda že to zlatíčko mám a manžel mi pomáhá takže jsme ráda že mám oba dva:slight_smile:co je blbí tak že jizva a břicho pořád bolí:slight_smile:takže holky hlavu vzhůru, myslím si že i porod normální cestou má svoje negativa jako císař. :slight_smile:
12. led 2008 ve 22:31  • Odpověz
este by som chcela povedat ze moja sestra ma dve deti a prveho rodila dva dni :cry: /ja som trpela snou/v sobotu ranoo 6-stej nastupili kontrakcie a porodila az v nedelu o 22.30h za dva dni nic nejedla a nepila teda pila ale vsetko hnet vyvratila :frowning2: a po 5-tich rokoch cakala druhe :wink: a rodila sc slabucke ozvi srdiecka a povedala ze radsej 10 spontalnych porodov ako este jednu sekciu :confused: pritom to zvladala v pohode /po par hodinach uz chodila sama/ ja radsej sekciu aj ked som den po sc vstala tak som dva-krat skolabovala :angry: takze som dalsie dva dni len lezala inac ako som uz spominala nic ma nebolelo a znicim inym som nemala problem aj napriek tomu radsej sc :sweat_smile: nuz dve sestri dva nazori :wink:
13. led 2008 v 00:52  •  1 dítě  • Odpověz
určitě císař není nic příjemnýho pak je jizva a bolí to někdy i několik měsíců po porodu ale spontání porod taky není tak růžový.bych řekla.jenom jsem chtěla že každý porod má svoje negativum, ale pak když je přeci ten prcíček venku tak to je nádherný ne??i když jsem měla takový porod nic moc tak na něho budu vzpomínat i trochu v dobrým už jen jak jsem byla strašně šťastná s markétky:slight_smile:ale každý znás to tu bere asi jinak.-)já se snažím v dnešním životě brát co se dá tak pozitivně ono to jinak nejde:slight_smile: :grinning: tak se holky mějte a myslete ještě že ty císaře přeci jsou kdyby se nedělali tak někdy může umřít miminko a nebo i maminka.tak to neberte tak tragicky všecko a myslete že jste to dělali kvůli svým prďolkům:slight_smile:tak papa
13. led 2008 v 07:57  • Odpověz
monaberuška jéé tak už to máte s markétkou za sebou..moc moc gratuluju :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face:
vitaka věřím, že to pro tebe muselo být težký,ale hlavně, že je malý i tyv pořádku
13. led 2008 v 19:40  • Odpověz
Jsem zastance přirozeneho porodu..klasicky.První ditko jsem rodila 42:týden , 6 hodin, s nastřihem a s manželem u porodu.Pocit to byl krásný.proto jsem se strašně těšila i na druhý porod ale...
Druhé dítko bylo cisařem pže jsem měla komplik. těhu a ve 36.týdnu se na monitoru ukazalo že se mé miminko dusí.Bylo to na mě vše strašně rychlé,sestry,lekaři chodili a dívali se na monitor a mlčeli ..najednou přiběhl můj lekař a řekl že musím na cř pže se mimčo dusí , bylo to v takovém spěchu..klepala jsem se ale nějak si to neuvědomovala.Bylo to epidurálně částečně ..citila jsem tahaní pak jak mi ruce polila voda a jak mi řekli to je vaše miminko..a pak zas tahaní a pak už jen jak jsem na pooperačním jipu,probrání šílený,když jsem ucitíla bolest a řekli mi že jdem chodit nevěřila jsem jim :confounded: ale co bylo uplně nejhorší na co nerada vzpomínám ale občas se mi to vrací bylo že jsem ležela na pokoji s kapačkou pže jsem měla zánět po operaci a docela i bolesti a moje miminko leželo v inkubátoru na podpoře dýchání a druhé dítko doma plakalo že se mu stýská po mamince a já nemohla nic dělat .Nebyla jsem ani s jednim ani s druhým..to mě trápilo ze všeho nejvíc.Na bolest se zapomene a jizvu už ani necítím ale ten pocit že nemužu nic udělat ani pro jedno z dětí byl strašný.
.Svého chlapečka jsem poprvé držela v náručí po 10 dnech ,před tím jsem ho jen hladila v inkubátoru ale bála jsem se navíc jsem si připadala jako ta co to nezvládla,schrbená s kapačkou v ruce jsem se chodila dívat přes sklo jak dýchá.Záviděla jsem že ho sestřičky můžou držet v náručí a já jeho máma nemůžu,pže nemám dost síly a navíc nekojím.Když jsem šla chodbou za ním brečela jsem,zpátky na pokoj brečela jsem a na pokoji jsem brečela taky.Když za mnou na návštěvu chodil první syn brečela jsem že nemůžu být s ním.
Bylo to strašný.
Prostě první porod nádhera a druhý otřesný a jen díky tomu že byl císařem.
Na druhou stranu jsem tomu ale vděčná pže mi to zachránilo dítě.
Chtěla bych ještě třetí -poslední :slight_smile: a doktor mi řekl že mužu až za 3 roky po sekci ,a že to s největší pravděpodobností bude zase cisař.

Nebojím se bolesti ale bojim se bezmoci..
13. led 2008 v 19:57  • Odpověz
ahojky, taky su rodila CŘ, z důvodu, že malá byla v příčce a to se porodit nedá a ke všemu byla veliká:o) Trauma su neměla, sice jsem chtěla spíšš přirozený porod, hlavně kvůli MM aby u toho byl, moc chtěl, ale co se dalo dělat, vzala jsem si celkovou anestezii, takže su Maju hnedka neviděla, ale nevadí mi to, viděl jí první manžel, ať má taky radost, že je u něčeho první ne...já ju 9 měsíců nosila, cítila pohyby, no a manžel ji první viděl a choval a když se dívám na fotky co vyfotila sestřička, su dojatá :dizzy_face: prostě si to zasloužil:o) Jen škoda, že su byla alergická na dren a čekala mě ještě jedna operace, ale aj přes všechny komplikace se těším na druhý porod "jednou" ať už bude přirozený nebo opět CŘ, snad bez komplikací.
13. led 2008 ve 20:28  • Odpověz
ahojte babenky, ja som po cisarskom uz rok a pol,.......
my sme museli na cisarsky lebo som mala malo plodove vody, maternica sa mi neroztahovala a mala malo miesta a okrem toho sa neotocila dole hlavickou teda mali sme polohu zadockom dole tzv. KP .....
bolo to z dna na den..... moja gynekologicka mi vobec nezistila ze mam malo plodovej vody....zistili mi to az na prietokoch a povedali ze ako ma tak mohla nechat....este ze moja mam je sestricka zdravotna a ma kolegynu ktora pozna dobreho gynekologa-porodnika . v utorok ma vzal na vysetrenia a povedal niet na co cakat lebo to moze zle dopadnut na druhy den som mala cisarsky....
bolo to 38TT
natalka sa narodila popucena....hlavicka a nostek boli zdeformovane
a nozicky jej stali kolmo hore taku zlu polohu mala
ale dnes uz je vsetko ok...a nikdy by som nepovedala ked som ju uvidela v inkubatore po prvykrat ze z nej bude take sidlo
a cisarsky? ja ho z pozicie zachrany miminka hodnotim pozitivne
ale odsudzujem tie ktore si za cisarsky zaplatia lebo ho chcu...alebo zo strachu pred spontannym porodom
akurat moja svagrina rodila normalne ale mala velke babo tak ju nastrihli ale 3krat zatlacila a maly sa narodil...cely porod trval asi aj s kontrakciami 2 hodiny.....porod jej vyvolali -prenasala tyzden a uz chcela ist a plodovu vodu jej prepichli----tak povedala ze sa velmi natrapila a uz nikdy normalny porod
ale este nevie ake bolesti ma clovek po cisarskom ....ale povedat si to nechce
posla mna mala v pohode porod....

moj cisarsky...ja som spokojna na na tie bolesti som uy aj zabudla.....najhorsie na tom bolo to ze sa clovek nemoze poriadne postavit, chodit, ani smiat...a dlho sa to hoji ....
13. led 2008 ve 20:41  •  1 dítě  • Odpověz
Ja som pri samotnom CR nič necítila tak dobre som bola umŕtvená ani to najmenšie pošteklenie. Prvá "prechádzka" nebola taká zlá, jasné bolelo to ako sviňa ale zvládla som to v pohode...Na jednu stranu ma mrzí, že malá nešla priroczenou cestou no na druhú stranu som neskonale vďačná, že je malá v poriadku čo by tak určite nebolo keby som trvala na norm. porode :stuck_out_tongue_closed_eyes:
15. led 2008 ve 22:24  • Odpověz
autor
jé,tady se to docela rozjelo :sweat_smile:

jsem ráda, že to některým mamkám k něčemu je - a pokud jste odjinud,
zkuste kontaktovat aperio, určitě je řešení, jak se se skupinou spojit i na dálku :wink:
18. led 2008 ve 20:43  • Odpověz
autor
(odjinud = ne z prahy) :sweat_smile:
18. led 2008 ve 20:44  • Odpověz
autor
fiha, moncicik, to zní drsně - ale přežili jste to, jste spolu, a na to zlý se nakonec zapomene, ne?

ale úplně chápu, jaký jsi musela mít pocity - mně stačilo být cca 10 hodin bez malé (porod ok, ale byla jsem trochu víc vykrvená, než je běžný, omdlívala jsem, navíc rodila v noci, tak mi ji přinesli až druhý den dopoledne - a celou dobu jsem se o ni hrozně bála, co kdyby někdo něco zanedbal, měla jsem stres,že je s lidmi, které ani neznám, atp.

no,ale při prvním kojení jsme si to vynahradily a pak už jsem ji nedala z ruky :wink:
(teda, krom povinnýho odběru při odchodu z porodky atp.)
21. led 2008 v 18:05  • Odpověz
Ahoj holky, ja take rodila cisarem, prestoze vsechno bylo nastartovano perfektne... Bohuzel jsem kvuli Hamiltonu zacala masivne krvacet (rupla mi ceva na hrdle), nikdo nevedel proc, a tak se snazili porod urychlit vysokymi davkami chemie. Maly na to reagoval ztratou ozvicek a ja sla okamzite pod narkozu, prestoze jsem pred tim uz mela epidural. Videla jsem ho 4 hodiny po narozeni = 2 hodiny po probuzeni, a zamilovala jsem se do nej okamzite :grinning: I ja mela vycitky, ze to neslo normalne, i ja si pripadala menecenna a neschopna, prestoze to vubec nebyla moje vina. Vic me trapilo, ze kdyz maly zabrecel, tak me trvalo nekolik minut, nez jsem dokazala vylezt z postele atp. Bolelo me vsechno, pri kojeni, pri chovani, pri pokladani mimca na vahu. Bolela zada, bricho, hlava, prsa... Bylo to desne, ale ty moje vycitky me paradoxne motivovaly k tomu, ze jsem se o to vic snazila bolest a unavu prekonat. Vstala jsem z JIPky na nohy po 15 hodinach, hned jsem si vzala maleho trvale k sobe a se zatnutymi zuby prijimala navstevy na chodbe ...
Ted uz si nic nevycitam a jakoby jsem na bolest zapomnela, dokonce uz zkoumam jmena pro dalsi mimco (ikdyz vim, ze musime par let pockat). Na jednu stranu bych chtela zazit klasicky porod, na druhou stranu nechci mit jizvy nahore i dole :( Ale pokud mi cisare primo nedoporuci, asi bych to normalne zkusit chtela.
L.
21. led 2008 v 19:34  • Odpověz
Ahoj, taky jsem mela cisare. Sla jsem dopoledne na beznou kontrolu, tam mi zjistili pokleslou placentu a spatny prutok pupecnikem. Poslali me do nemocnice, tam jsem si polezela do vecera a vecer mi doktorka oznamila, ze mi doporucuje okamzite cisar (v 37. tydnu), slo to strasne rychle - na otazku, jestli to jde s epiduralem mi vubec neodpovedeli a okamzite na sal. V noci me budili, at se otacim na bok a nikdo mi nebyl schopny rict, co je s ditetem. Az rano mi sestra prisla rict, ze je v inkubatoru kvuli teplote, takze jsem ho videla az 3. den, co me pustili z JIP. Bylo to strasny a asi tak mesic jsem si zvykala na to, ze je to moje dite. Az pak, kdyz jsem ho zacla opravdovsky milovat jako mama, jsem byla schopna mluvit o tom, co jsem ze zacatku citila - vlastne necitila. Strasne jsem se za to stydela, mela jsem ho sice rada, neublizila bych mu, dejchala bych za nej, ale nebyla to ta prava maminkovska laska. Ted uz je to nastesti v poradku, svy dite miluju a kdyz se na me podiva, jeste ted po 5. mesicich mam slzy na krajicku, protoze takhle se na me dokaze podivat jen on, MUJ SYN :slight_smile: Jo a takovy to - uz nikdy - me preslo a doufam, ze dalsi porod bude OK :slight_smile:)
1. únor 2008 ve 20:44  • Odpověz
supina: Mám stejný zážitek jako ty ... rozdíl je akorát v tom, že jsem rodila císařem plánovaně, takže jsem byla připravená. Mám úzkou pánev a jsem malá. Můj syn byl na mě velký i když měl 55cm a 3550g. Viděla jsem ho hnedka jak ho ze mě vytáhli, ale stejně jako píšeš ty ... vůbec nic jsem necítila. Byla jsem ráda že je v pořádku atd. ale prostě ten "pocit" tam chyběl ... Moje mamka když za mnou byla na návštěvě v porodnici mi řekla, že vypadám jako by mi to bylo totálně jedno že mám tak nádherného a zdravého syna ... a abych pravdu řekla .. bylo. Nic jsem necítila a navíc jsem měla sama se sebou co dělat. Až snad po 14 dnech co jsme byli doma jsem začínala pociťovat něco víc a stupňovalo se to. A já se do svého syna totálně zamilovala a vím že bych za něj dala život. I teď když už jsou tomu skoro 4 roky jdou mi slzy do očí z toho, že jsem ty první dny byla "bez citu", ale za to si to vynahrazujeme den co den. Je to prostě můj andílek.
V červenci mě čeká druhý porod a zase to bude císař ... teď už ale vím co mě čeká a co to obnáší. Doufám, že to bude aspoň o trochu lepší. Teď už mám o pomocníka a oporu víc :slight_smile:
3. únor 2008 ve 22:43  • Odpověz
Ja sa rada pripojim ak je to podporna skupina, :wink:
lebo som po dvoch cisarskych a som naozaj velmi stastna ze ich moje deticky prezili a dopadli tak ako dopadli...

Poznam ten pocit, ze som nerodila :stuck_out_tongue_closed_eyes: a bolo mi to luto lebo kontrakcie som mala uz-uz na zastonanie a potom ma uspali a... nic...az po styroch hodinach som videla moj nezny batoztek a pripadalo mi to nesmierne, kde mam brusko???, ved ja som akoby ani nie po porode...nic len prelepene paskou.. a pocapkavali mi ho pri kazdej vizite ako nejaky vankusik, bez objemu...
moje dietatko bolo ospale a nechcelo papat...dalsi dovod na depku...
az ked zacal po styroch dnoch priberat som si dokazala uzivat ten pocit"narastajucej lasky" bolo to podobne motylikovi akeho som mala pri zamilovani sa do mojho manzela...len ovela jemnejsie, lebo o tohoto"chlapa" sa treba postarat a dat mu napapat... :grinning:

Na druhy cisarsky som sa dala objednat, hoci viete ze by som sa rada pochvalila ze ja chuda zienka-som vytlacila valibuka...no pre bezpecie dietatka... planovana sekcia..
Napokon som dostala kontrakcie uz v nemocnici a par minut po tom co mi oznamili ze ideme rodit normalne
mi praskla maternica...
clovek sa ani nestihne zmierit s tym ze sa predsa len da...a potesit sa aj ked so strachom ci to fakt zvladnem, ved toto som vzdy chcela....a potom...vo chvili som aj spomenula ze ma upozornili na riziko porodu po cisarskom...akoby som si to privolala...
potoky krvi a pobehajuci vrieskajuci personal :confounded: :astonished: :astonished:
NO hroza ,des, ako scena zo serialu na tri prenasame..raz -dva-tryyyyyyyyy... a uz ma odtlacali na voziku na operacku-div ze ma nevyvratili v tej rychlosti... v tych mdlobach som to vnimala ako boj s casom...boj o zachranu mojho babatka-bolo uz bez odoziev srdiecka..
takze strach...ten ma teda naucil...

Uz ziadna depka po cisarskom, bola som tak stastna ze to prezil malicky a ze nas zachranili v pravej chvili ved stacilo par minut a vsetko by mohlo byt inac...

Takze vdaka za cisarsky a vdaka za doktorov, ktori nam zachranili deticky...
VdakaBohu :wink:
5. únor 2008 v 00:47  • Odpověz
Téma bylo zamčeno adminem. Není možné přidávat další odpovědi.