• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Rarášci ze srpna 2008 (VI.díl)

(Zamčená)
3. června 2010 
kači - ne, to bylo ještě dlooouho před tím, s něčím jsem se neuměla smířit, ale to nevydařený těhu to nebylo.... to mě vyléčil pes :slight_smile:
13. črc 2009 v 09:04  • Odpověz
autor
a to hlavně tam mělo být..... :wink:
to počasí je hrozný..chci teploooo už konečně
13. črc 2009 v 09:05  • Odpověz
autor
pepi-jj tak to jo....no člověk se někdy sesype jak hromádka,at je sebesilnější....stačí k tomu málo.....ted jsem to teprve pochopila že to jde.... :unamused:
13. črc 2009 v 09:06  • Odpověz
Děti prý mezi 10 měsíci a rokem mají něco jako předzvěst období vzdoru.... Nevím nás to naštěstí zatím míjí tak třeba si to vyžerem v těch třech letech...
13. črc 2009 v 09:09  • Odpověz
autor
no jako,já už zlobivější dítě mít nemůžu to už ani nejde....ale jasně,patří to k tomu ale v takové míře....?? :sweat_smile: hlavně to spaní,pokud nejsem i ní řev a řev....ahrůza...taky sou na vás děti tááák závislí že mají hysterák když jdeme za roh.... :angry: :dizzy_face:
13. črc 2009 v 09:12  • Odpověz
Kači - SEPARAČNÍ ÚZKOST....

Separační úzkost je normální fází vývoje dítěte. O vzniku a vývoji separační úzkosti si můžete přečíst zde. Chování rodičů a ostatních osob kolem dítěte může podstatně zmírnit projevy separační úzkosti a také uspíšit překonání této fáze vývoje u dítěte.
Pomoci vám mohou následující rady:
Nechávejte dítě alespoň na krátkou dobu na hlídání jiným osobám ještě před tím, než se u něj rozvine separační úzkost. Dítě si tak zvykne na přítomnost jiných lidí ještě v době, kdy dobře reaguje na každou osobu, která se chová láskyplně.
Odcházejte od dítěte až po jídle a spánku. Pokud je dítě hladové nebo unavené, prožívá separační úzkost silněji. Pokud je to možné, neopouštějte ho v době, kdy je nemocné nebo ho něco bolí.
Pokud je to možné, nechávejte dítě na starosti stále stejnému člověku, na kterého je dítě zvyklé. Střídání pečovatelů je pro většinu dětí stresující.
Trénujte odcházení od dítěte na krátký čas a postupně dobu prodlužujte tak, jak si dítě bude zvykat. Pokud od vás dítě samo odchází (např. do jiného, pro něj bezpečného, pokoje), nechte ho tam chvíli samotné. Podpoříte tak jeho pocit nezávislosti.
Nechávejte dítě hlídat v domácím prostředí, např. nechte babičku přijít k vám domů namísto toho, abyste vezli dítě k ní.
Pokud necháváte dítě jinde než u vás doma, snažte se, aby to bylo alespoň známé prostředí, kde už dítě předtím bylo s vámi a líbilo se mu tam. Zůstaňte s dítětem, dokud si v novém prostředí nezvykne, a pak teprve odejděte. Nechte dítě vzít si s sebou svou oblíbenou hračku, aby se cítilo bezpečněji.
Při odchodu buďte klidní a pozitivně naladění. Děti citlivě reagují na vaši náladu a rozpoznají jakékoli napětí v hlase nebo ve tváři.
Při odchodu řekněte dítěti, že odcházíte a ujistěte ho, že se zase vrátíte zpět, a pak odejděte. Vhodné je vytvořit si jakýsi rituál zahrnující vždy stejná slova a gesta, na která si dítě může zvyknout a postupně se naučit, co znamenají.
Po rozloučení už se nevracejte, ani nereagujte na pláč dítěte. Pokud se budete stále vracet nebo se rozhodnete raději nikam nechodit, jenom tím posílíte úzkostné chování dítěte a příště se situace bude znovu opakovat.
Neodcházejte bez rozloučení (třeba ve chvíli, kdy je dítě zabrané do hry). Dítě by pak mělo pocit, že se na vás nemůže spolehnout, a bylo by ještě úzkostnější.
Naslouchejte pocitům svého dítěte. Ujistěte dítě, že rozumíte jeho pocitům a ujistěte ho, že se vrátíte. Vhodnější je říct dítěti, že mu rozumíte a že ono vám také bude chybět, než mu říkat, že přehání a že se přece nic neděje. Nevysmívejte se dítěti.
Naopak posilujte sebevědomí dítěte. Chvalte dítě pokaždé, když udělá něco odvážného nebo samostatného. Později mu jeho úspěchy ještě připomeňte.
Dodržujte dohody s dítětem. Zejména si dejte záležet na tom, abyste dítě vyzvedli v dohodnutém čase nebo se včas vrátili domů. Pokud se zpozdíte, dejte to vědět osobě, která dítě hlídá, aby to mohla v případě potřeby vysvětlit dítěti.
ZDROJ: maminkam.cz
13. črc 2009 v 09:22  • Odpověz
jo a ta úzkost bývá mezi 8. - 12. měsícem života....
13. črc 2009 v 09:24  • Odpověz
Dobré ránko, dodatečně přejeme Domínkovi vše nej k ročku, hlavně zdravíčko a raráškovský úsměv!!! :grinning:
A propo, Maru má pravdu, stalo se stalo, tak už to nebudeme tady pitvat, vždyť sem člověk chodí pro radost! :wink: Pepi, mohla by jsi mi do IP poslat kontakt na toho psychologa, kamarádka teď řeší nějaké problémy (jedná se o chlapa, jak jinak) a tak někoho shání...děkuji.
My byli o víkendu u našich, takže jsem si aspoň na chvilku užívala hlídání od babiček a já měla pré...ty babičky mi tady v Praze fakt chybí!!! :sweat_smile:
Jo, jinak, Kája je teď taky pěkný mamánek!!!! :stuck_out_tongue_closed_eyes:
13. črc 2009 v 09:25  • Odpověz
autor
pepi-dík,docela poučné.....něco zkusíme....je fakt že když je doma tak je to jiné lepší než když jsme u někoho třba přes noc.....
13. črc 2009 v 09:26  • Odpověz
sil - pošlu určitě.... momentík...
13. črc 2009 v 09:26  • Odpověz
autor
ahoj sil :slight_smile:
no tak zrovna asi procházíme tou uzkostí... :frowning2: doufám že to přejde brzo ji tak i mě :sweat_smile:
13. črc 2009 v 09:28  • Odpověz
Děkuji, já tohle náhodou schvaluji, protože né pokaždé si člověk dokáže poradit sám a přátelé jsou fajn, ale nezúčastněná osoba je někdy lepší... :wink:
13. črc 2009 v 09:28  • Odpověz
autor
sil-to máš pravdu....asi se taky po nějakém asi poohlédnu....
13. črc 2009 v 09:29  • Odpověz
No, zrovna dnes v noci se Kája probudila o půl druhé a až do půl třetí vydržela pobrekávat, a to i vždy klidný manžel už nevydržel a zvýšil na Káju hlas...tím chci Kači říct, že pokaždé člověk nemůže být klidný, občas prostě vylítneme, ale pořád lepší než to v sobě dusit a pak být třeba na dítě sprostá, to se mi u některých rodičů opravdu nelíbí...jó, já jako beran zrovna trpělivost ve vínku nemám a ovládání není má nejlepší vlastnost!!! :sweat_smile:
13. črc 2009 v 09:30  • Odpověz
kači - my přes noc ještě nikde nebyli... řekla jsem si že až po roce....
13. črc 2009 v 09:30  • Odpověz
autor
pepi-my byli už dostkrát ale veru nák ne a ne si zvyknout....doma je prostě doma....
sil-jj přesně,člověk někdy ujede,nervy nejsou ze železa ale u nás to houknutí na ní je právě jeste horší...to se naštve jeste víc a je to tu jak v itálii....verunka řve,já kříčím na ní a petr na mě at na ní nekřičím...no komedie...ale sprostá nejsem,občas řeknu do prdele už mě neštvy .... :grinning: :stuck_out_tongue_closed_eyes:
13. črc 2009 v 09:33  • Odpověz
Tak pěkný nový týden děvčatka tak jak jste prožili víkendík........ :grinning:
Kači vítej...... :dizzy_face:
13. črc 2009 v 09:36  • Odpověz
Kači - já právě vím, že první rok je pro děcko to nejdůležitější, tak jsem si "naordinovala" domácí vězení, žádný hlídání, max Honza, výlet ano, ale ne na spaní... to až po roce. Ale teda občas už reju hubou zemi, ale říkám si že to už vydržím... A těším se až půjdu do kina, na koncert nebo tak něco. Těch pár týdnů to už vydržím, a odměnou mi bude zdravě sebevědomý, usměvavý syn.... :slight_smile:
13. črc 2009 v 09:36  • Odpověz
dobré ránko tak jsem tu a holky já se konečně vyspala uplně užasně malá v noci se neprobudila ani jednou a vstávala až v 8.50 já už jsem byla od 7.30 nachystaná no a jak jsem viděla jak spinká šla jsem si ještě lehnout ale neusnula jsem ale i tak paráááda...konečně mám tu mojí hodnou Julinku která krásně spinká...
13. črc 2009 v 09:37  • Odpověz
pepii no jako já jsem taky moc nebyla na to aby jsi jí třeba tchánovci vzaly na celý den a večer mi jí dovezl ale když byl manža nemocnej a byl na neschopence tak si pro ní dojely mi jí nabalily a já byla celý den nesvá pořád jsem chodila jak lev v kleci nic kloudnýho jsem neudělala a ted když knim dojedeme na oběd tak tam malou necháme a ona je spokojená má je ráda těší se na ně a když je vidí směje se tleská ručičkama je na ně zvyklá a jsem i ráda než aby se jich potom bála...mojí mamču taky vidí denně takže to je fajn...já právě měla strach stoho abych nemusela být všude sní a nemohla se od ní ani hnout..
13. črc 2009 v 09:40  • Odpověz
autor
pepi-já jsme si myslela že čím dřív tak tím líp si zvykne ale jako přes noc by beze mě nemohla být ale,když jsme měli s petou angínu oba tak byla týden u mé tety to jí bylo půl roku a v pohodě..pak nechtla domů ale tedka byse zjančila bejt noc neze mě a třeba taky né to nevím no ale jako tchán si jí bere 1-2x tádně na celé odpoledne a jako v pohodě....nevím no člověk se v těch robátkách někdy nevyzná....

čauky holky
13. črc 2009 v 09:42  • Odpověz
alli - to ještě jo, ráno tam večer zpět, ale na noc bych ho prostě nedala.... :wink: Máme sice cestovní postýlku a předpokládám že po tom ročku ji využijem :slight_smile:zatím ji využíváme když jedem na návštěvu, tak tam má svý zázemí - deku, polštářek, slona Bimba, prostě věci co zná z domova. :slight_smile:
13. črc 2009 v 09:43  • Odpověz
kači, já se řídím výhradně intuicí, nic nemám načtenýho z knih, chovám se jak mi velí intuice a instinkt, a doufám že to dělám dobře :grinning:
13. črc 2009 v 09:45  • Odpověz
autor
pepi já taky,já nejsem tabulková máma to v žádným případě....ale řikám prostě ta holka je jak chameleon....
13. črc 2009 v 09:46  • Odpověz
Ten první rok je pro dítko důležitý, ale nemyslím, že ho nějak ovlivní to, zda s ním někam jezdíte nebo ne, záleží na tom, zda jste tam s ním...a ani občasné hlídání není na škodu...já si vždy vzpomenu na to, co mi říkala jedna fajn paní, že mám vždy dělat to co chci já a né, to co se tzv. říká, že je pro dítě to nejlepší, protože když člověk dělá něco jen proto, že se to má dělat, tak to pro to dítě nemá význam...člověk prostě musí vnitřně cítit to, že to co pro to dítě dělá je nejen správné, ale zároveň to dělá rád!!! :wink:
13. črc 2009 v 09:46  • Odpověz
pepi tak to já na noc taky ne to se ještě neodvážím a navíc já bych asi celou noc nespala a pořád přemýšlela jestli spinká..já to nebudu nějak hrotit ani přes noc ani po ročku nechám to až bude spávat víc v noci a ne se budit a babičky nebudou vědět co sní..taky už jsme byly v čechách na návštěvě a spaly tam ale my cestovní postýlku nemáme tak spala snámi v postely a to si libovala protže já si jí do postele moc nedávám...mám strach že bych jí zalehla tak radši ne...
13. črc 2009 v 09:46  • Odpověz
sil - jasně, kdybych nebyla vnitřně přesvědčená o tom že dělám správně, tak se na to vybodnu... to absolutně jo...
13. črc 2009 v 09:49  • Odpověz
autor
každé dítko je jiné a jinak snáší odloučení od maminky...prostě jí nebudu trápit a strkat ji všude možně jen aby si zvykla vždyt on ten zprávný čas přece jednou přijít musí....at dřív nebo dýl.... :dizzy_face: že jo?
13. črc 2009 v 09:49  • Odpověz
Kači jukla jsem do alba a Verunka už chodí?????????? GRATULACE!

Holky také nejsem tabulková máma, ale malý si zvyknul na mojí mamku když ho hlídá, ale je to fakt jen dopoledne 1x za 14 dní když jdu do práce jinak jsem s ním já nebo Milan..... :slight_smile:
13. črc 2009 v 09:49  • Odpověz
autor
jojo už chodíme ale jeste jsme v začátcích..... :wink: díky
13. črc 2009 v 09:50  • Odpověz
Jdi na stranu:   Zruš
Téma bylo zamčeno adminem. Není možné přidávat další odpovědi.