• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Snažilkování od září 2009

(Zamčená)
30. března 2010 
naštěstí Honza je se mnou za jedno - když na noc jinde, tak jenom s náma. Viz víkend v Liberci, ale tam jsme s ním byli oba dva takže nemohl mít pocit "oni mě sem odložili" Sám až bude chtít a brát to jako dobrodružství - takže bych to viděla nejdřív ve třech, možná ještě pozdějc. Jednou jsem chtěla děti, tak musím s těmito "omezeními" počítat.
11. pro 2009 v 11:42  • Odpověz
Tauri, v sekci Matka, otec, rodina je téma "moje matka je horší než tchýně," tam já taky často přispívám....
11. pro 2009 v 11:43  • Odpověz
pepí: holka zlatá, já nemůžu mít vlastní názor, ani u nás neexistuje diskuze. Nesedne si s námi a neprobere všechny možnosti, buť to je tak, jak chce ona nebo jsme prostě nevděčný parchanti. A až budu mít děťátko, tak to bude ještě tóčo. Ale co se dá dělat. Když jsou dobrý časy, tak umí být nejlepší kamarádkou, člověk jí může říct všechno, ale stačí málo a ... škoda mluvit.
11. pro 2009 v 11:45  • Odpověz
Holky, asi to nejlépe vystihne věta, kterou opravdu nerada říkám, ale je bohužel pravdivá a to je, že mi chybí máma, ale nechybí mi moje máma. :frowning2: A nemyslete si, že s ní mám problémy jen já. Peklem si prochází i obě ségry, které už sem ani nechtějí moc jezdit. Ta starší to omezila jen na nejnutnější příležitosti a ta nejstarší to pojala tak, že se alespoň setká se svými kamarádkami a pokecá s ťatkou a s námi. Když se pak ale vrátí domů, tak je citově vycuclá a aniž by věděla proč, je taková negativní.
11. pro 2009 v 11:46  • Odpověz
já s ní bydlela do třiadvaceti, a už od nějakých 16 jsem jí říkala aby si někoho našla (naši byli rozvedení a ona sama), že já jednoho krásnýho dne odejdu a ona zůstane sama.... Už od dětství muselo být vše podle ní, jakmile jsem něco udělala po svým, udělala scénu, vydeptala mě tak, že mě musela vidět brečet a slibovat "maminko já už to neudělám," a v duchu jsem se ptala co jsem udělala tak špatnýho? Pak to samozřejmě došlo k tomu že jsem jí lhala - nebo lhala, leccos jsem jí neřekla nebo řekla že jsem udělala jak chtěla i když ne, jen abych měla klid. Když to prasklo tak to pak stálo zato. Když jsem měla rande, tak stála za rohem, aby ho viděla. Jednou jedinkrát jsem šla sama, protože madam byla uražená, zas mě vydeptala do breku, takže jsem šla na rande s opuchlejma očima, tak jsem se namalovala víc než bylo zvykem, a moc nemluvila - a hádejte, kdo to byl? Správně, kdo hádal Honzu, vyhrál :grinning:
11. pro 2009 v 11:49  • Odpověz
Pepinko, tak to nemohu posoudit, protože tchýni v pravém slova smyslu nemám. O manžela a jeho sestru se ale léta starala naše sousedka, která se kdysi kamarádila s manželovo maminkou a děti znala od malinka, takže když jsem se šla představit do rodiny, tak jsme byli na obědě u ní. Takže jak ona tvrdí, že má dvě děti vlastní a dvě adoptivní, tak mám vlastně adoptivní tchýni a ta je zlatá :slight_smile: . Takže jsem ráda, že náš špuntík bude mít alespoň jednu babičku, se kterou to bude v pohodě.
11. pro 2009 v 11:52  • Odpověz
Měla ve mně dost dobrou služebnou, dělala jsem jí občerstvení pro její návštěvičky, vánoční cukroví jsem od nějakejch 16 pekla sama když madam řekla že na to sere, takže tak... Tak mě letos moc pobavilo jak si mi stěžovala že neví jak to bude zvládat že nemá na pečení čas.... :grinning:
11. pro 2009 v 11:53  • Odpověz
pepi: já s ní bydlela do 25, když se odstěhovala, tak se náš vztah hooooodně zlepšil. Vlastně hodně dlouho nic nebylo. Já jí mam strašně ráda. A skoro se cítím blbě, co tu o ní píšu. Ale to co udělala teď, mě hodně naštvalo. A vím, že pravda je na naší straně, protože se na tu stranu za nás postavila i babička a strejda. Příští týden má svátek, udělám první krok a popřeju jí, sice nevím, jestli o to stojí, ale udělám to. Já chci mít svědomí čistý. :pensive:
11. pro 2009 v 11:56  • Odpověz
Nic, holky, jdu krmit, o mojí mámě bych toho mohla psát, možná bych mohla sepsat román, ale určitě by ho nikdo nezařadil do "biografie" ale spíš "sci fi" protože by nikoho nenapadlo že to je pravda....
11. pro 2009 v 11:57  • Odpověz
Jinak tchýni mám skvělou, ale co se týče hlídání a pomoci s ní moc nemůžu počítat. Je jí už 67 - přítele měli pozdě, přítel je 4.dítě. Takže bych měla i strach, aby všechno uhlídala. Ale jinak je skvělá.
11. pro 2009 v 11:59  • Odpověz
Holčinky, tak teď vám musím něco napsat. V září jsem se bavila s mojí bývalou kolegyňkou, která je hrozně fajn a vždycky mi v práci pomohla, když jsem potřebovala.
Bavily jsme se i tom, že nemohu otěhotnět. Tak mi řekla, jestli nejsem bloklá psychicky. Odpověděla jsem jí, že po téměř třech letech, kdy jsme s manželem oba v pořádku, nejde na to nemyslet. A ona mi řekla, že to nemusí být konkrétně neustálé myšlenky na miminko, ale něco, co s tím třeba vůbec nesouvisí. Vyprávěla mi, jak byla na nějakém psychologickém posezení, protože jí v práci tak vytěžovali, že se z toho zhroutila a dostala okamžitou nemocenskou. Tak se jen tak s tou psycholožkou bavila až se dostala do dětství a vyprávěla jí zážitek, který jí mnoho osvětlilt a dokázal si z něho vzít radu jak se vyrovnat se současnou situací. Bylo to fakt zajímavé. Tak jsme se s tou kolegyňkou jen tak bavily, až jsme se dostaly na téma můj vztah s mámou. A ona mi řekla jednu větu, třeba si bloklá proto, že si myslíš, že nebudeš dobrá máma. Holky, začala jsem nad tím přemýšlet a řekla jsem jí, že má asi pravdu. Že se opravdu obávám toho, že jednou nebudu dobrá máma pro svoje dítě. A co myslíte, jak už jsem psala na začátku, bavily jsme se o tom v září. Náhoda ?? Možná !! Ale jsem těhotná. :slight_smile: :slight_smile:
11. pro 2009 ve 12:01  • Odpověz
tauri: tak tomu bych taky věřila, že je to možný. Možná, že něco takovýho je i u mě. Někdy je dobrý si to jen uvědomit. :wink: Každopádně ať je to jakkoli, miminko v bříšku je a to je důležitý.
11. pro 2009 ve 12:06  • Odpověz
Holky, až doteď nám nejel v práci net, málem jsem se tu zbláznila. Ale už je to dobrý, tak fajn. :grinning:
11. pro 2009 ve 12:07  • Odpověz
Taurus, tak to je každopádně zajímavý příběh, možná bych tomu i věřila. Nevím, čím bych mohla být bloklá. Monžá by se člověk nad tím mohl někdy zamyslet.
11. pro 2009 ve 12:07  • Odpověz
Chjo holky to sou maminky. Moje není jiná. Minulej rok sem se od tety dozvěděla že ji moje mamka vykládala že Vánoce byli hrozný s náma a žš nás tam příští rok nechce a dneska se ujišťovala že tam nebudeme.
Asi budu muset od ledna brát nějaké prášky na utlumení, bo u nich musíme tak měsíc bydlet.
11. pro 2009 ve 12:18  •  2 děti  • Odpověz
Koukám holčinky, že tu rozebíráte rodiče. Naši se rozvedli a od 15let žiju ještě se starší ségrou s taťkou. Někdo by se tomu podivoval, ale já jsem za to moc ráda. Taťka je moc super a ještě lepší bude dědeček. O tom, že si skvěle rozumí s mým manžou, někdy až moc, už ani nemluvím :wink:
11. pro 2009 ve 12:30  • Odpověz
Tátu já už bohužel nemám... a bohužel jsem pochopila až pozdě, co jsem v něm mohla mít a díky zaslepenosti od mámy neměla.
11. pro 2009 ve 13:02  • Odpověz
Jo, téma maminek, to je široký pojem. Mám svou moc ráda, vždy jsme si dobře rozuměly, téměř vše jsem jí mohla říct, mám k ní určitě bližší vztah než k tátovi. Přesto jsme poslední dobou měly období, kdy jsme se dost vážně nebavily, neb problémy nastaly, když se před téměř 4 lety s tátou rozvedla (po 29 letech manželství), což bych brala, protože vím, že s tátou to nikdy neměla lehký a dřív se k tomu neodvážila, ale má nového přítele, který není dobrý člověk. Takže díky tomuto jsme se hodně natrápili. Nikdo z rodiny nechápe, proč s ním je. Od začátku pije přes míru alkohol, je chorobně žárlivý, vše jí zakazuje, napitej klidně řídí auto, které je mamky, ale on si ho nárokuje a mamce zakazuje s ním jezdit, že občas tam padne i nějaká facka, jsem taky tušila, ale nebylo to podloženo. Až jednou, byli jsme s manželem svědky něčeho příšerného, už jsem myslela, že jí to dojde, že udělá tlustou čáru a pošle ho, ten člověk jí jen trápí nejen psychicky, ale hlavně fyzicky, a ona nakonec zase obrátila a dál s tím člověkem zůstává. Nemůžeme jí nutit, musí ona sama. Jen mám strach, kdy se stane něco mnohem vážnějšího. V době, kdy to vypadalo, že se ho zbaví, vyhrožoval sebevraždou apod. Takže měla strach to ukončit. Možná v sobě taky mám strach, jak to jednou bude, až budeme mít to mimi, protože ten člověk se k němu nebude moc přiblížit, mamka se těší, až bude vnouče hlídat, ale já bych ho nikdy nenechala u nich doma a že by přijela ona k nám jen sama, to nepřipadá v úvahu. snažim se na to nemyslet, ale asi podvědomě to v sobě mám.
11. pro 2009 ve 13:03  • Odpověz
pavczo, tak to se ani nedivím, taky bych se bála.
11. pro 2009 ve 13:06  • Odpověz
Pavczo, tak to je vážně blbá situace. No uvidíš, třeba ještě mamka dostane rozum a pošle ho někam...
11. pro 2009 ve 13:18  • Odpověz
Teď myslim, že už vůbec, předtím to byla ideální situace, i jsme se odborně radili, ukazovali jsme, že bude mít naší podporu, prej nechce být sama. To nepochopim. Tvrdí, že teď je vše v pořádku, ale nevěřim. Období před naší svatbou (také jsme měli strach, co na ní provede, naštěstí to ustál), jsme i my uvěřili, že je vcelku dobrý, snažil se, ale chyba lávky.
11. pro 2009 ve 13:33  • Odpověz
Pavčo, mezi našima to taky skončilo před čtyřmi roky (v roce, ve kterém oslavili 30 let), protože máma přišla na to, že táta má přítelkyni. Rozvedení jsou až od letoška. A jsem přesvědčená, že kdyby to prasklo o pár let dřív, tak bych dopadla jako Pepinka. Máma by tátu před námi šíleně očerňovala, že bychom si o něm myslely jen to nejhorší a vůbec bychom netušily o jak skvělého člověka bychom přišly. To se jí totiž v mém případě povedlo u mého dědy (jejího otce). Až jako dospělá jsem pochopila o co šlo a že to bylo všechno jinak a když jsem mu šla před pár lety na dušičky zapálit svíčku na hrob, tak mi bez varování vyhrkly slzy jako hrachy. I teď když o tom jen píšu, tak se mi hrnou do očí. A teď i u táty se o to pošpinění snažila v průběhu těch čtyř let, ale bohužel už máme trochu z toho rozum, tátu známe, takže se jí to nepovedlo.
Navíc se taťkovi ani nedivím, že si našel jinou přítelkyni. Nebyl v tom alkohol a bití. To v žádném případě, ale mít neustále to pověstné 100x nic umořilo vola, taky není moc příjemné. Navíc to dopadlo tak, že současná přítelkyně mého táty je současně i jeho první láska z mládí. Po mnoha letech se sešli a nejdřív to prý začalo jako veliké přátelství , které trvalo asi osm let, ale pak to přerostlo v lásku. A když vidím, jak je taťka šťastný, tak jsem šťastná taky. Úplně se rozzářil a je maximálně spokojený. A i s jeho přítelkyní si rozumím.
Ale tu situaci, která nyní nastala u tvojí maminky, tu bych nevěděla jak řešit. Stejně jako Pepinka i já bych se bála.
11. pro 2009 ve 13:39  • Odpověz
Holčinky, tak už se s vámi loučím. Už jsem dodělala, co jsem potřebovala. Užijte si hezký víkend a v pondělí se opět ukážu :slight_smile: .
11. pro 2009 ve 14:15  • Odpověz
tauri, tak hezkej víkend. Moje dítě si ze mě OPĚT dělá průlezku. Už mě to nebaví.
11. pro 2009 ve 14:16  • Odpověz
Holky, hezkej víkend. Já už za chvíli taky mažu domů, jedeme nakoupit a večer máme takovej mini večírek. Už se těším. Mějte se! :wink:
11. pro 2009 ve 14:23  • Odpověz
Caute, ja mela jit dnes na vanocni vecirek a misto toho budu v posteli, chytla jsem nejakyho prisernyho bacila. Jeste ze nejsem tehule, bych se bala o miminko.
K tem rodicum - u nas doma to byla taky tragedie, parkrat jsem utekla a rekla si, ze se nikdy nevratim. Nasi me hodne tloukli, naposled kdyz mi bylo 25, za pomoci spoluzaku a kamaradu jsem si nasla praci a bydleni v jinem meste, vysokou dodelala dalkove, nasla si pritele a vdala se... a ted uz jsme na tom s rodici lip.
11. pro 2009 ve 14:46  • Odpověz
Ahoj Holky,moc vás všechny zdravím ,dočetla sem o čem ste mluvily a je vidět,že s maminkama máme trápení všichni,bohužel jak já říkám mamku si člověk nevybere a celej život máme jen jednu at už je hodná či zlá,a je hezký ,že se tady člověk může vypovídat ,dostane radu a pochopení ,což je moc potřeba :slight_smile:


Všem vám přeji krásný víkend a krásnou třetí adventní neděli :slight_smile:
11. pro 2009 v 16:55  • Odpověz
Holky, je tu někdo? Včera, jak jsem myslela, že mi začla MS a pak nic a furt nic, tak jsem zkusila test. Zdá se mi, že vidim ducha... manžel ho tedy viděl taky, ale klidní mě, že ráno to určitě dostanu :grinning: snažim si říkat, že to nic neni, ale furt se chodim dívat a je vidět... ráno udělám další test. To včerejší krátké krvácení byla jen taková světle růžová krev. Myslíte, že by z toho něco mohlo být?
11. pro 2009 v 17:21  • Odpověz
Ahoj pavczo, teda já sem jdu nakouknout, co je nového, protože přes práci nestíhám a vykoukla tu na mě taková zprávička. To je supéééééééééééééééééééééééér :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: Moc vám gratuluju, přeju, ať čárečka tam zítra je, nejen to, ale ať pořádně sílí a jste všichni moc v pořádku. To je fakt skvělý překvápko takhle před vánocema. Nic lepšího se vám nemohlo stát :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face: Tak se opatruj(te). Moc vám to přeju!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
11. pro 2009 v 17:33  • Odpověz
Lulii, ale prosím my se ještě neradujeme, já si nejsem totiž jistá, přeci to ještě nic neznamená, nerada bych to zakřikla. Až když tam bude i ráno a víc viditelná, tak možná začnu věřit, ke všemu, to slabé krvácení, aby to právě vydrželo. Říkám si, že zatím nic, abych nebyla zklamaná. Třeba ten test byl vadnej.
11. pro 2009 v 17:42  • Odpověz
Jdi na stranu:   Zruš
Téma bylo zamčeno adminem. Není možné přidávat další odpovědi.