• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Snažilky, těhulky a už i maminky (duben 2008) IV.

(Zamčená)
23. ledna 2011 
jé beat ta je krááásnááá! já už zase skoro brečím, se na to vyprdnu, všecko mě dojímá :grinning:
je vážně krásná, taková tmavá, celej táta vážně
a mezi náma, nevědět od tebe, kolik je tatínkovi, tipuju mu minimálně o 10 méně :wink:

beat...problémy se šitím...taky ti budu závidět, až to budeš mít za sebou a já to zrovna budu řešit....
23. únor 2009 v 17:29  • Odpověz
beat: juuu ta je roztomilá - no jo malá indiánka po tátovi :dizzy_face: je fakt moc krásná - ti závidím
23. únor 2009 v 17:41  • Odpověz
Beat: :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face: ta je tak rozkošně vykulená na tý první fotce a těch vlasů :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face:
23. únor 2009 v 17:43  • Odpověz
kaca má pravdu - nevědět kolik Mirkovi je tak mu tipuju kolem 40ti :wink:
23. únor 2009 v 17:45  • Odpověz
No holky až vám tady budu popisovat porod...když jsem byla v nejhoršim na hekárně a nikdo se o mě moc nestaral a Míra musel čekat na chodbě, tak za mnou akorát přišla sestra se zeptat, jestli ten tatínek ročník 1959 patří ke mě. Tak jsem kývla a myslela jsem, že ho jako zavolají a ona místo toho říkala, že jsou z něj všichni nadšení včetně doktorů jak vypadá.... tak pak se o mě měl někdo starat, když všichni lezli na chodbu okukovat tatínka :grinning:
23. únor 2009 v 18:06  •  1 dítě  • Odpověz
beat...tak to je dobrý :grinning:
23. únor 2009 v 18:09  • Odpověz
Jsem zpět - musela jsem nakojit :slight_smile: Malá spala od 2 hodin co jsme jeli od doktorky v autosedačce - no a vstávala v půl sedmé a to jsem ji ještě musela budit...teď už zase chrní, ale ještě ji vzbudím na koupando.
23. únor 2009 v 19:18  •  1 dítě  • Odpověz
beat: tak to je dobrý, teda teď když se díváš zpět, při porodu bych je asi zabila :angry: hele a to tam míru nepustili?
23. únor 2009 v 19:41  • Odpověz
Pustili, ale až později...tak já jdu zkusit popsat ten porod - dopodrobna :grinning: To bude chvíli trvat...
23. únor 2009 v 19:50  •  1 dítě  • Odpověz
takhle dlouho ti spi?? pres den bych ji asi budila casteji, aby ti pribirala...
23. únor 2009 ve 20:00  • Odpověz
POROD

všechno začalo přesně před týdnem - v pondělí ráno mi odešla hlenová zátka. Vždycky jsem si říkala, jestli jí poznám,ale to se asi nedá přehlédnout. Byl to takový průhledný sliz a jakoby nitky hnědé krve, ale jen málo. Tak mě to potěšilo, jako že se alespoň něco v tom těle děje a připravuje na porod. Nechtěla jsem přenášet, protože Jájinka byla jasným odstrašujícím případem :grinning: Jenže jsem také věděla, že odchod zátky nic moc neznamená - dočetla jsem se dokonce, že po odchodu zátky porod může nastat do 1,2 či 3 týdnů. No tak to jsem věděla taky, když jsem akorát končila 39tt :grinning: Doktorovi jsem ani nevolala, protože jsem k němu měla jít na kontrolu druhý den, tak jsem si říkala, jestli to pozná, zda se tam něco hnulo. Celý den jsem byla v pohodě, ale odpoledne malá začala kopat jako nějak jinak. Hodně se začala mlít dole a já se ještě smála a říkala jí, hlavně abys mi neprokopla plodovou vodu.... :slight_smile: V půl osmý jsem udělala večeři, najedli jsme se a sedli si k tv. Malá opět kopala, tak ze srandy povídám Mírovi, hele ona to prokopne a jedem-to bylo něco kolem půl deváté večer... chtělo se mi na záchod, tak jsem vstala a najednou cítila, jak ze mě něco trochu vyteklo. Bylo to jen opravdu maličko, ale bylo to trochu krvavě zabarvené, tak jsem se lekla. Seděla na záchodě a čekala, jestli poteče dál a nic, tak jsem vstala, jdu zase k tv a opět ta samá situace.... to se po chvilkách opakovalo asi 4 x, tak jsem volala doktorovi, že mi možná odtéká plodová voda, ale že je to s krví. Já si totiž myslela, že plodovka je čirá - ještě se říkalo, že když je čirá, je to dobrý a když kalná, tak už se kazí nebo co, ale že by byla s krví to jsem slyšela poprvé. Doktor mě utěšil, že je to v pořádku a že mám vyrazit směr porodnice, že mě tam prohlédnou a zavolají ho, podle pokročilosti porodu. V té době už to teklo hodně často, že jsem nevěděla, co na sebe, jak dojedu do porodnice. Ale jinak mi bylo dobře. Žádné bolesti, žádné kontrakce, snad ani strach. Jen prostě pocit, že už je to tady a že si asi jedeme pro miminko. Pobalila jsem posledních pár věcí, který mě napadly vzít ještě sebou, popadli jsme tašky do porodky a vyrazili. Na sobě jsem měla těhu džíny a do nich jsem ještě narvala ručník, abych nikde neprotekla skrz :grinning: Zavírala jsem do pokoje pejska, kterej chtěl jet s náma a byl smutnej, tak mu povídám, víš, já si jedu pro Žofinku, to je ta v bříšku a za pár dní ti jí přivezu...a úplně jsem dojetím brečela :wink:
Do Vinohradský jsme přijeli něco málo po desáté. Už nás tam doktor ohlásil, tak nás tam čekali. Chvilku po nás přijel ještě jeden pár - ženská už měla hodně silné kontrakce, tak nás tam vyšetřovali stejně. Mě dali na monitor a poprvé se začaly ozývat kontrakce - to bylo 22:30. Tu druhou ženskou vyšetřili a prý už byla dost otevřená, tak ji vzali přede mnou a odjeli s ní na sál. Pak doktor vyšetřil mě - říkal, že se to dole hezky připravuje, že je to otevřené tak na 2 prsty. Pak ultrazvuk - vše v pořádku. To už kontrakce pěkně sílily! Dali mi košili, zavolali mému doktorovi, aby přijel, že opravdu budeme rodit....Míra byl hodně nervózní - čekal na chodbě a když jsem vyšla z ordinace v té košili, tak ho málem omývali a říkal - tak jako fakt jdeme rodit jo? Takovej mladej doktror nás vedl na sál - nesli mi s Mírou věci a já už trpěla pěknýma kontrakcema. Před porodním sálem Míru posadil a mě odvedl dovnitř s taškou do porodky. Takže Míra čekal na chodbě, ani jsme se nestihli nějak rozloučit a já se ocitla na předsálí porodního sálu - byla to taková černá chodba, vedle mě boty, kde se přezouvali doktoři na sál, vedle pochodovala v bolestech mamina, která přijela na příjem se mnou. Doktor šel za porodní asisitentkou a já tam na ní měla počkat - prý si mě za chvilku vyzvedne. Nevím, jak dlouho jsem tam stála, ale připadalo mi to věčnost. Černá tmavá chodba, já jen v erární košili, kontrakce jak sviňa a strach co bude dál. Neuměla jsem dýchat, protože mi to nikdo neřekl. Pak přišla PA a že si mám vzít z tašky jen hygienické potřeby a ručník a jít dál. Vykachlíčkovaná stará místnost, tam bylo lehátko, PA mě vyšetřila, řekla, že je to dobrý a že mi dá injekci na urychlení a klystýr :angry: To bylo dost krutý. Při kontrakci nic moc. Pak jsem měla vstát a hodinu tam pochodovat a chodit na záchod. Učinkovalo to hned, ale nebyl tam toaleťák! Tak já v kontrakci, s křečí v břiše, sevřenou prdel jdu za PA, jestli mi dá toaleťák, tak mě sprdla, že nemám svůj (já ho měla v druhé tašce, co měl u sebe
Míra) a že oni toaleťák nedávaj, ale že si mám vzít kapesníčky, že je tam nechala paní přede mnou. Chápete to? Jste v tak stresový situaci a někdo se takhle chová....Když jsem šla na záchod, tak jsem tam omdlívala - myslela jsem, že to tam se mnou fakt sekne. Když jsem vylezla, tak jsem nemohla nikam chodit, ale stála jsem u otevřeného okna (nahá jen v košilce) a z hluboka dýchala zmrzlý vzduch, venku sněžilo a já si říkala, jaké mám štěstí, že kdybych rodila v létě, tak už jsem na kapačkách. Zároveň jsem si pomyslela, že to musím odnést a asi budu mít angínu...Ta druhá paní už rodila - bylo to za dveřma a děsně řvala. V duchu jsem přemýšlela, kde jsou ty pokojíčky, vybavené míčema, polštářema, postelí, partner a PA vám masírujou záda a psychicky vás podporují....Já tam byla sama, koukala ven do tmy a modlila se, ať to zvládnu a ať je holka zdravá. Pak jsem uviděla sprchu, tak jsem tam vlezla. Moc to neulevovalo. Pak přišel konečně můj doktor. Znovu mě vyšetřil - v kontrakcích to je teda mňamka... ale byl moc hodnej a dodával mi klid. Taky mi konečně řekl, jak to mám vše vydýchávat. Vedle se narodilo miminko...a doktor se usmívá a povídá, nebojte, za chvíli bude plakat to vaše :dizzy_face: Pak jsem ještě byla ve sprše. Ptali se mě, jestli už mám pocit na tlačení - já měla bolestivé kontrakce, ale pocit na tlačení pořád ne, tak jsem si říkala, to vydržíš, bude hůř... no ale horší bolesti už nebyly - vzali mě na sál a zavolali Míru. To bylo asi tak kolem 2 hodiny. PA mi dala kapačku oxytocinu do žíly a pak nějaký oblbovák. Ihned se mi zamotala hlava a od té doby jsem byla jak ve snu. Cítila jsem každou bolest, slyšela každý hlas, ale jako bych tam nebyla, bylo mi to jako jedno. Já to nedokážu popsat. Ještě pořád hlavičce chyběl kousek postoupit, tak jsem tam ležela a čekala, pak jsem musela ještě seskočit a zkusit chvilku stát, aby sestoupila. Pak nastal čas tlačení. Vůbec mi to nešlo, měla jsem pocit, že tlačím málo, nebo spíš do špatných míst, ale nemohla jsem jinak. Měla jsem také krátké kontrakce, tak se tolik tlačit nedalo. Vždy když přišla kontrakce tak mi pak PA skočila na břicho a pomáhala, ale nic. Vždy hlavička zase zajela zpět. Tak přišla druhá PA skákaly po mě obě dvě. Výsledek stejný. Měla jsem tak strašně sucho v puse a rty naběhlý, Míra mi je celou dobu otíral, ale musím říct, že jinak jsem ho moc nevnímala. Ne bolestí, ale jak jsem byla omámená. Pak doktor řekl dost, že se to bude muset dokončit operativně. Přišli tam ještě další 2 doktoři i přednosta. Tak mi naskočila husí kůže, jako že po tomhle všem přijde císař. Míra musel odejít. Pak mi doktor umrtvil vchod a pořádně mě nastřihnul. Vůbec nic jsem necítila, pak vzal kleště, ale to jsem neviděla, při první kontrakci jsem pořádně zatlačila, skočily na mě zase 2 PA a pak už jsem jen cítila velký tlak, jak jde Žofka ven. Bylo to jako špunt. V minutě hotovo. Čas 3:58 :slight_smile: Vzali si jí pediatři a já je sledovala. Zavolali tatínka. Pak mi ji na chvilku dali na bříško a ona na mě koukala těma svýma velkýma očima...Bylo to nádherný. Přivítaly jsme se na světě a pak ji odnesly. Míra si udělal pár fotek do mobilu, řekli nám míry a pak doktor asi půl hodiny vyšíval :wink: To už byla sranda, necítila jsem nic, ale stehů mám teda asi požehnaně. Musím říct, že dodnes jsem nenašla odvahu, se na to dole podívat. Když Míru volali zpátky na sál, tak prý říkali, hlavně se nedívejte na maminku, no podíval se a viděl prej díru jako Macocha....to bylo ještě před šitím. No muselo to asi vypadat hrozně. Dozvěděla jsem se, že miminko nakonec nenaléhalo hlavičkou, ale temenem, proto nešla ven - trochu jsem si oddychla, že za to nemůžu já, že jsem ji nevytlačila :slight_smile: Pak jsem ležela na sále asi ještě 2 hodiny po porodu, než dokapala kapačka, vycévkovali mě a pak mě odvezli na pokoj. To bylo asi 6 ráno. Míra mi tam donesl věci a jel se domů vyspat. Pokoj byl docela fajn - dvoulůžák a zatím jsem tam byla sama (asi za 3 hoďky přivezli spolubydlící). Dali mi led na šití a že nemám vstávat a prospat se. To nešlo, protože od 6 v porodnici začíná hukot. Nejdřív uklízečky, pak snídaně, vizita pro maminky a vizita pro miminka. Oka jsem nezamhouřila a přemýšlela, kde je Sofi a zda je vše v pořádku. Nikdo mi nic neřekl. Když přišli doktoři, tak jsem se ptala, ale řekli mi, že oni kontrolují mě a o dítěti vědí pediatři a že mi přijdou říct. Jenže nikdo nepřišel a já trnula. Ono je tam normální, že po porodu si miminka nechávají u sebe sestry a maminkám je jen vozí na kojení a nechávají je na pokojí až druhý den. Pak mi ji konečně přivezli na kojení. Hned jsem ji poznala - nespletla bych si dítě, když už jsem ho jednou viděla...Hned se přisála, ale mlíčko jsem neměla. Bylo to nádherný znovu ji vidět a očuchávat se :slight_smile: Uvědomovat si, že "tohle" je moje :dizzy_face: Nechala jsem si ji tam celý den. Sestry chodily a říkaly, že jsem blázen, po tak těžkým porodu se sama starat o dítě, ale ono to přišlo nějak samo. Na noc, jsem jí tam předala, abych se vyspala, protože už jsem vážně byla utahaná, ale krásně. Brzy ráno ji zase přivezly - byla ještě tma a ona na mě koukala těma svýma očima jakoby věděla, kdo jsem a já věděla, že jsem navždy ztracená....Dneska můžu říct, že porod vůbec není nic hrozného, nebo se na to skutečně v minutě zapomene. Kdyby mi někdo řekl, že budu rodit kleštěma a sešitá budu od hlavy k patě v 10 ti vrstvách :grinning: tak do porodnice mě nikdo nedostane, ale přežila jsem to a vůbec mi to nakonec nepřišlo tak hrozný. Neuvědomovala jsem si to. Až zpětně, když za mnou chodily doktorky a sestry a všichni mě litovali, že hroznej porod kleštěma. a že to mohlo dopadnout daleko hůř - malé vůbec nic není, je naprosto zdravá...pediatrička říkala, že doktor to udělal naprosto famózně, že to ještě neviděla, aby dítě nemělo ani škrábanec.....No tak jsem mu vděčná. Nelituju těch peněz za něj, odvedl skutečně dobrou práci - kdyby tyhle komplikace nastaly někde jinde, kdo ví, jak by to dopadlo. Tak to je podrobný popis, nevím, zda to bude srozumitelný, protože se mi vybavují různé momenty, jeden přes druhý, tak to asi i tak píšu :slight_smile:
Ale co - ať byl porod jaký byl - já mám svou Sofii Ellu a jsem totálně zamilovaná :grinning:
23. únor 2009 ve 23:41  •  1 dítě  • Odpověz
tak jsem ráda, že ještě nespím, ted odešla návštěva a jsem první kdo může reagovat...
beat užila sis svoje, ale sofinka je na světě zdravá a krásná, z tvých slov je cítit radost a štěstí, příroda to dobře zařídila a tak to asi má být. přeju vám oběma hooodně štěstíčka a zdravíčka!
24. únor 2009 v 00:31  • Odpověz
dorbé ráno, tak jsem beat dočetla váš porod a ten konec mě úplně dojal...........jsi statečná, že jsi to všechno tak báječně zvládla :wink:
24. únor 2009 v 07:40  • Odpověz
autor
dobré ránko ...

beat, mám úplně v očích slzy, jak to čtu .... porod sis sice vytrpěla, ale jak píšeš, nic hrozného to nebylo a svého uzlíčka máš u sebe .... tiše závidím

jinak zítra se testování nekoná, teplota klesla a mrcha za dreřmi ...
24. únor 2009 v 07:47  •  2 děti  • Odpověz
dobré ránko :slight_smile:
beat - dle tvého popisu jste to neměli lehký, ale má to krásnej a pozitivní konec :dizzy_face:
paji - tak co volala jsi k Mudr?
bukco - klesla moc nebo je to jen výkyv?
24. únor 2009 v 08:01  •  2 děti  • Odpověz
24. únor 2009 v 08:04  •  2 děti  • Odpověz
tak teoreticky by se to mohlo ještě zvednout, no uvidíš zítra, pokud bude dál pokles tak je to jasný :frowning2:((((((((
24. únor 2009 v 08:07  •  2 děti  • Odpověz
autor
přesně tak .. myslím, že je to jasné a teplota se zvedat nebude :unamused:
24. únor 2009 v 08:07  •  2 děti  • Odpověz
bukca, uvidíš.......vždyť tobě ty teploty skáčou jak se jim zachce.....
jinak doktorce budu volat až dnes, včera měla službu v nemocnici, tak uvidíme :wink:
24. únor 2009 v 08:31  • Odpověz
já jdu zítra na kontrolu, už se těším, ale nevím, jestli bude dělat mudr UTZ nebo mi jen vezmou krev ...
24. únor 2009 v 08:40  •  2 děti  • Odpověz
tak už jsem obj na příští středu :wink: holky, takovou doktorku bych přála všem, je úplně super......a doufám, že jestli vše dopadne dobře, tak mě bude i rodit :slight_smile:
24. únor 2009 v 08:41  • Odpověz
paji - tak to máš super :slight_smile:
24. únor 2009 v 08:48  •  2 děti  • Odpověz
no jo, hlavně aby tam bylo něco vidět :wink:
24. únor 2009 v 08:48  • Odpověz
paji - a kolik budeš tt?
24. únor 2009 v 08:50  •  2 děti  • Odpověz
ahoj holky,

tak mě dneska v noci někdo asi naše dítě vyměnil, usnul kolem 19:30, vzbudila jsem ho v 23 pac jsem chtěla jít spát, usnul před půl 12 a spal do 4:10 a to jsem se vzbudila já ne on, takže sem ho probudila, vytuhl u kojení a chrněl do 7

tak a jdu číst romááááán porod
24. únor 2009 v 08:51  • Odpověz
jaji vidíš, Tomík už si to vybral a teď bude chrnět celou noc.........ten román si užij, je to napínavé :wink:
no příští středu bych to mělo být 3. týden
24. únor 2009 v 08:59  • Odpověz
Mudr říkala, že nějaký ten váček už by mohl jít vidět :wink:
24. únor 2009 v 09:00  • Odpověz
paji - no a pak půjdeš na UTZ kvůli srdíčku a už to povalí ...
24. únor 2009 v 09:13  •  2 děti  • Odpověz
ahoj, no tak u nas teda dnes noc nic moc, budil se po 3h ten hladovec!!! doufam ze to byla vyjimka teda ;) na ty 5h intervaly v noci jsme si celkem zvykla ;) román porod si prectu az usne zase :slight_smile: se tesim
24. únor 2009 v 09:13  • Odpověz
beat to je neskutecna vlasatice!! :slight_smile:)) a fakt je ttinkovi podobna, maj uplne stejny tvar hlavy :slight_smile: to je tatinek pysnej vid ;) a pred porodem na toho valentyna ti to fakt teda seklo, pekne stihla, jenom brisko :slight_smile:
24. únor 2009 v 09:16  • Odpověz
Jdi na stranu:   Zruš
Téma bylo zamčeno adminem. Není možné přidávat další odpovědi.