Hrůza z kojení. Máte některá podobnou zkušenost?

ismet
15. pro 2008

Ahoj holky, chtěla bych poprosit o sdělení zkušeností ty z vás, které oslovil předmět mého dotazu. Nikde na internetu jsem o tomto problému nic nenašla, ale myslím, že nemůžu být jediná na světě, koho něco takového trápí. Jde o to, že už od puberty mám velmi citlivé bradavky. Nesnesu jakýkoli dotyk na nich, ať již od partnera či od volného oblečení. Pokud se přeci jen nedopatřením nějak podráždí, způsobuje mi to strašně nepříjemné pocity. Několikrát jsem o tomto problému mluvila s gynekologem, ale ten nikdy žádný fyziologický problém nenašel. Až dosud jsem to brala jej jako takovou anomálii, která mě nijak neomezovala. Nyní jsem ale ve 32. týdnu těhotenství a nemám ani tak strach z porodu, jako spíš z toho, jak to proboha provedu s kojením. Neumím si představit, že bych to vydržela, prsa mám navíc čím dál tím citlivější. Jsem víceméně smířená s tím, že to zkusím a pokud to bude bolet, tak kojit nebudu, protože by to pro mě bylo nesnesitelné utrpení.
Chtěla bych se vás zeptat, jestli některá máte podobnou zkušenost a jak jste to vyřešily. Myslíte, že mě sestry v porodnici (jsem zaregistrovaná v Podolí) pochopí a nebudou mě do kojení nutit? Mám z toho opravdu velký strach.

janula2008
16. pro 2008

Siri, no já kojila pořád stejně, vůbec jsem neměnila techniku, nic takového, ale první týdny to bolelo jak čert, po té další úplná pohoda, nějak si nemyslím, že by to bylo v technice, ale že si prostě prsa na novou funkci musí zvyknout. 🤐 😕 🙂

minea
16. pro 2008

Určitě máte pravdu obě, prsa si musí zvyknout, ale je to i v té technice. Já jsem to měla dokonale nastudované, ale v praxi jsem stejně přikládala dítě špatně - malinká pusinka má tendenci chytit právě jen bradavku a nacpat dovnitř i kus dvorce je docela umění. Sestrám se to vždycky hned podařilo a najdenou to nebolelo. Já sama jsem se to ale musela pár bolestivých dní učit. Ani na moment jsem ale nepřemýšlela o tom, že bych nekojila.

damin
17. pro 2008

Musím se přidat - v těhotenství mi vždycky začaly prsa natékat a přidávat na objemu - celé těhotenství byla citlivá, včetně bradavek a manžel se mě nesměl dotknout.
Poprvé jsem kojila po hodině a půl ve dne v noci - ani jednou se mi nezranila bradavka, ani jednou jsem nemusela ničím mazat. Teď kojím od porodu 4 týden a zase nemám problém, ani jedna trhlinka - někdy kojím po hodině, někdy po 3 hodinách. Důležité je nacpat mimoušovi do pusinky celou bradavku až po dvorec, aby neměl šanci bradavku tahat. Ale je to i o citlivosti. Já mám prostě odolný bradavky a kojení mě prostě nikdy nebolelo a neboli. Prvnímu synovi vyrostly zuby už ve 4 měsících a ani jednou mě nekousnul.
Prvního syna jsem kojila skoro 2 roky a druhý doufám vydržím alespoň rok.

lucinka7988
18. pro 2008

Ahojky, také jsem hrozně citlivá na bradavky - vždy mě nepříjemně bolely, když byla zima, nebo když jsem měla na holé kůži nějaké oblečení (nejhorší jsou pánské košile 😖 ) a nesnáším, když mi je chlap nějak "dráždí" 😔 Mám vždy takový nepříjemný, těžko popsatelný pocit 😕 KOjení jsem se taky tak trošku bála ale vše je v pohodě. Spíš se mi zdá, že jak malej papká, tak se ta přecitlivělost stále lepší a lepší....
Určitě zkus kojit a uvidíš jak to půjde. Přestat můžeš vždycky 😉

evicka7
22. pro 2008

Ismet, také jsem byla z kojení dost vyděšená, protože jsem měla podobný problém jako ty, i když ne tak extrémní, dokonce to dopadlo tak, že když jsem viděla kojící maminku, tak se mi okamžitě udělalo špatně od žaludku, ale jak jsem porodila, tak se to úplně změnilo, je ale pravda, že Viktorie je co se týče kojení naprosto precizní miminko, žádné bolestivé kojení ani rozkousané bradavky jsem nezažila, poprvé mě kousla před třemi týdny, asi jí to přišlo jako prima legrace, tak jsem zvýšila hlas a už to nedělá, tak ti budu přát, aby se ti to také podařilo překonat, a kdyby ne, tak jsem jako chůva odchovala chlapečka, který nikdy mateřské mléko neochutnal a nějak to na těch dětech není poznat, jestli byly kojené nebo ne🙂

stvura
23. pro 2008

Ahoj kocky,
precitala som si vasu diskusiu, no popravde by som neriesila tieto veci kym nepride na ne. Je to ako s porodom, tiez ho riesime, pripravujeme sa na a potom, bum bac, prebieha uplne inac ako sme si predstavovali, porodny plan sa nam strati a nikto sa k nemu nedostane, nevieme ako vsetko ubehne.
Prosto pohoda, dieta sa narodi, uvidite ho, rozcitite sa, prilozite si ho. Ak budet mat mliecko tak vyborne, ak nie, tak bude umele, nic sa nedeje.
Je jedna vyborna stranka, pise ju laktacna poradkyna, odporucam si ju mrknut: www.kojeni.net.
Nikoho nezatracuje, nevyzdvihuje. Je vsak pravda ze v dnesnej dobe sa skor preferuje kojenie, za nasich mam to bolo zasa krmenie z flasky. Podstatne je aby ste vy vedeli co je pre vas spravne a boli v pohode. Chodila som na kurz s kockou co vedela hned od zaciatku ze nechce dojcit kvoli takym istym problemom ako vy - precitlivelost na bradavky a ked som ju v nemocnici stretla /rodila skor ale ostala na pozorovani dlhsie/ tak kojila jedna radost, este i zaregistrovat sa dala ako darkyna. 🙂

mikalove
23. pro 2008

obavy z kojenia som mala aj ja,vobec som si nevedela predstaviť aké to bude,kôli citlivym bradavkam a tak..ale teraz kojím už skoro 8 mesiacov a je to v pohode,zo začiatku to bola ukrutná bolesť ale asi po 6 týždňoch už bradavky neboli také citlivé a teraz to už skoro vôbec necítim 😉

very
26. pro 2008

Ahoj, tak já strach z kojení vůbec neměla..těšila jsem se, měla jsem načteno a byla připravená z kurzu..
Od mala mám děsivě citlivé bradavky, ale to jsem nijak neřešila..do té doby, než jsem začala jako větší nosit podprsenky, stále jsem měla od oblečení do krve bolavé bradavky.. Při sexu se manžel mých prsou prostě dotýkat nesměl a nesmí..
Začalo to hned po porodu..nechtělo se mi spustit mléko, vystřídalo se u mě tolik sester i laktační poradkyně..Doma jsme vydrželi 14dní kojit a byla to hrůza..s hrůzou jsem sledovala hodiny, kdy se přiblíží kojení, už před tím mi bylo od žaludku špatně a kojila jsem s pláčem..manžel vedle mě také plakal..
Zavolali jsme si lak.poradkyni a por.asistentku..ani jedna neshledala na mojí technice kojení jediný problém..vše bylo v pořádku..jen moje prsa byla už tak strašně bolavá, s mlékem šla krev..a já stále chtěla kojit s myšlenkou, že bolesti ustoupí..dělala jsem všechno na zhojení bradavek..bepanten a podobné mastičky k ničemu,nakonec jsem si bradavky koupala v genciáně..na dop.lakt.poradkyně..
Manžel na mě křičel, prosil, ať už přestanu, moje maminka se mi snažila domluvit..a pak to přišlo..oboustraný zánět prsu..a řeknu vám, raději několikrát rodit než jedenkrát zažít tohle..
Vysoké horečky, schvácenost..dva dny nevím, co se se mnou a kolem mě dělo, kdo se staral o malého..mám to jak ve snách..měla jsem hrozné bolesti..křeče v celém těle..
Když mě viděli na pohotovosti, byli zděšení..ihned zastavit laktaci a silná antibiotika, zněl jejich verdikt..a já byla vděčná, že mě nenutí kojit..
Jen z vyprávění manžela vím, že malý měl ty dva dny problém s bříškem - při přechodu na UM, ale zvládl to..za to já se ze zánětu dostávala několik měsíců..stále jsem byla slabá, unavená..i jít s kočárkem ven pro mě bylo náročné... Prsa se mi celá sloupali, do dnes chodím na kontroli do prsní poradny, do dnes mě prsa a hlavně bradavky velmi bolí..a to už je to víc jak dva roky..
Kdybyste věděli, co já všechno zkusila, přes teplé sprchy, vdechování oxitocinu - hnus, bylinkové čaje,tvarohové obklady, nahřívání polštářky, odstříkávání mléka..kontaktovala jsem i laktační ligu, gynekoložku, sestry na novor.oddělení..a nikdo mi nedokázal poradit..
Prostě nám nebylo dáno..dnes už vím, že svoje další dítě ani nechci zkusit kojit.. Ať mě odsoudí kdokoliv, já tohle už nikdy nechci zažít a myslím si, že pro dítě je stejně nejdůležitější zdravá a spokojená maminka..
Nemělo by se nám vnucovat, že nekojící maminka je špatná maminka..to není fér!!
Já udělala všechno, co jsem mohla!!
Ismet, třeba to vůbec nebude tvůj případ, třeba to zrovna tvoje bradavky v pohodě zvládnou..ze srdce bych ti to přála.., ale když uvidíš, že to nejde..raději to zastav, nedělej to přes moc, ať nedopadneš jako já..
Držím palce a přeji zdravé miminko 🙂

lenkabu
27. pro 2008

very:děs ☹ Další nekoj,to ti nemůže nikdo vyčítat.

stvura
27. pro 2008

Very nemas si co vycitat, spravila si maximum. Kazdopadne tak ako sa matka dietatka rozhodne, tak bude a nikto jej nema pravo zasahovat do rozhodnutia ci kojit alebo nekojit.

sirinka
27. pro 2008

very len si daj pozor, po porode sa ti zrejme prsia tak ci tak naleju, tak ked kojit nebudes, aby si opat z toho nedostala zapal...

very
27. pro 2008

Sirinko,i nad tím, co píšeš jsem přemýšlela.., ale ty léky na zastavení laktace fungují opravdu rychle. Nechám si je napsat..podle mě to budu muset nahlásit už před porodem, že nechci kojit.., pokud ale budu rodit tam, kde jsem rodila malého a kde mě nakonec ze zánětu léčili, přemlouvat mě ani nebudou..je to malá nemocnice, všichni se tam znají..a hodně si pamatují..to je v mém případě asi výhoda.

sylverka
27. pro 2008

no hrôza obdivujem ta ako si to zvládla aj pres to všetko si sa snažila je to obdivuhodné a nie aby ta niekto odsúdil spravila si všetko preto aby si kojila dokonca aj nemožne to si zasluži jedine obdiv od všetkých maminiek. 🙂

novako
28. pro 2008

Ismet: Zkus to neřešit. Zatím jsi "jen" snažilka. Můžeš si všechno naplánovat, připravit se na nejrůznější krizové varianty a nakonec to může být stejně všechno jinak. 😉 Až porodíš, zkus kojit (aspoň mlezivo je dobré do miminka dostat), a pak uvidíš. Když to bude hodně špatné, vždycky můžeš přejít na UM. Třeba se v těhotenství nebo po porodu všechno změní. Hormony dělají své. A třeba ne. Uvidíš. Je před Tebou dlouhá pouť - otěhotnět, vydržet těch 9 měsíců, porodit ...

Very: To je hodně špatné. MM je pro miminka sice ta nejlepší výživa, ale spokojená máma je mnohem důležitější!!!

raady
28. pro 2008

Ahoj,
u prvního děťátka mám podobnou zkušenost jako vera. Malý se prostě nedokázal přisát, technika kojení dle odborníků správná. Vyzkoušela jsem kloboučky, neměl sílu je protáhnout. Snažila jsem se dva měsíce. Odstříkávala. Pak jsme přešli na UM.
Teď mám 5 měs. holčičku. Taky se neuměla přisát. Zkoušely to v porodnici všechny sestry, kontrolovaly techniku kojení. U nás v nemocnici se na kojení dost tlačí. Zejména prvorodičky z toho jsou vystrašené. Pak jsme vyzkoušeli kloboučky. Barunka se přisála a pila o sto šest. Mám také hooodně citlivé bradavky (sestřičky v porodnici na mě koukaly jak na blázna) a s kloboučky to bylo mnohem lepší. Mléka mám i teď dost. Myslím,že na laktaci to nemá vliv. Akorát se mi bohužel nepodařilo holčičku odnaučit pít bez kloboučků. ☹ A zkoušela jsem to opravdu od malinka. Vždycky hrozně plakala, pak se i vztekala, přestala vyžadovat jídlo. Jsem ráda, že jí můžu dát MM, bradavky jsou v pohodě. Kvasinky nás zatím nepřekvapily.
Myslím, že každá maminka má právo si zvolit zda své dítě bude kojit nebo mu dá UM. Bez ohledu na to, co si o tom její laické i odborné okolí myslí. 😉

very
28. pro 2008

Raady,no vidíš, na klouboučky jsem zapomněla..ty mi dali už v nemocnici..doma jsem to pak zkoušela s nimi i bez nich..malý bumbal tak i tak..on byl moc šikovný..ale jak se mi sloupaly bradavky až na maso, už to nešlo vydržet ani s kloboučkem..a navíc ta krev do toho, hrůza.. Ta kůžička se mi trhala po kusech..ještě teď při vzpomínce mi běhá mráz po zádech..
Od lak.poradkyně jsem se dozvěděla, že příčinou našeho neúspěchu zřejmě byly moje extrémně citlivé bradavky a Ondrovo opravdu silné sání.. Za týden kojení po propuštění z porodnice mi přibral půl kila.. Je škoda, jak to dopadlo.. ☹

snajka
28. pro 2008

Dojcenie je to to najkrajsie,co mozete pre svoje dieta urobit.Na zaciatku to boli,ale potom je to upne bezbolestne a pre babatko velmi zdrave a dolezite.

sirinka
28. pro 2008

very aj moja klara pribrala za tyzden 500g... skor by som povedala, ze si tam mala candidu, ked ti zisla dole koza...

very
30. pro 2008

Snajka, vůbec v nejmenším nechci vyvolávat sebemenší konflikt.., ale pro někoho může být kojení,porod, těhotenství, potrat nebo jakákoliv jiná životní událost procházka růžovým sadem a pro druhého vyslovené peklo..
Tohle jsou právě ty slova, která nám nekojícím vždy jenom ubližují.. Jenže potom, co jsem si už od mnohých kojících maminek vyslechla..jsem se utvrdila v tom, že kdo nezažil nepochopí a nemá smysl mu nic vysvětlovat.. ☹

kalo
30. pro 2008

very: souhlas...Jenom chci dodat, že když se toho někdo bojí už předem, tak to kojení za moc stát nebude. To samé jako přirovnání k čemukoliv jinému...třeba k tomu porodu...kdo to má na salámu, prožije to určitě víc v klidu a má porod příjemnější než ten, kdo má hysterák už předem a "bojí se" dopředu...

very
30. pro 2008

Kalo, to určitě..strach nepomůže ani náhodou..já se například bála porodu jak čert kříže, kdybych nezůstala ležet čtyři hodiny bez pohnutí na posteli, jistě jsem měla porod rychlejší..strach mě ale svázal..
To je ale takézkušenost, příště budu moudřejší.. 😉

stvura
31. pro 2008

Ako vravite, strach nie je dobry. Treba mat vsetko fakt "na salame" a uvidi sa potom. Ja som nerozmyslala ani nad porodom ani nad kojenim.
Inac skoro v kazdej nemocnici funguje klub dojciacich matiek, takze ak ma niekto zaujem, nie je odveci ich navstivit a poradit sa co a ako. Kazda matka ma vsak slobodnu volu a nikto nema pravo odsudzovat co si zvoli (moja kamaratka tiez po dlhom trapeni ma dietatko na UM a uz ma po problemoch).

barusha
1. led 2009

Ahoj holky, tak já připíšu jen moji zkušenost. Nad kojením jsem nějak nepřemýšlela. Když jsem večer v den porodu šla zkusit malýho přiložit, tak jsem myslela, že je po mě, že začínám znovu rodit. Začala mi bolest v podbřišku jako při kontrakcích, tak jsem to okamžitě ukončila, že na to už teď, po téměř 14-ti hodinách porodu fakt nemám! Sestra mi povídala, že to tak teď první dny bude, vyplavuje se tím oxytocin a zavinuje děloha. SUPER! Další dny to opravdu bylo s bolestmi, ať už v podbřišku nebo bradavek. Stálo to hodně sebezapření. Asi po týdnu se to všechno upravilo a teď mám pocit, že právě bradavky nemám citlivé téměř vůbec, ačkoliv to pro mě dřív bylo hodně důležité místo pro manželsdké povinnosti 😅 No, každopádně radím vytrvat. Začátky nic moc, ale upraví se to, aspoň u nás... Držím palečky 🙂

aneta15
4. led 2009

Ahojky,
já se kojení taky bála a oprávněně 🙂 mám ploché bradavky, celé těhotenství jsem používala formovače a jsou k prdu, po porodu měla málá silnou žloutenku , takže něměla vůbec snahu. Do toho jsem dostala masticidu do obou prsou a 40 horečky, bolest jak blázen...možná horší než kontrakce, nemohla jsem malou ani zvednout z postýlky. Krmila jsem jí deset dní odstříkaným mlékem injekční stříkačkou. Pak jsem si pořídila kloboučky a naprostá pohoda jen kojím. Ale když si na to dnes vzpomenu běhá mi mráz po zádech..myslela jsem, že to vzdám a přejdeme na UM ale bylo mi to hrozně líto.

romankav
10. led 2009

very: chtěla bych tě jenom podpořit. Kojení je pro dítě důležité, ale ne za takovou cenu. Mě nejvíc naštve, když se třeba lékař zeptá nekojící maminky, proč nekojí... kdo nezažil, že měl bradavky do krve a třeba každou hodinu musel snášet šílené bolesti během kojení nepochopí.. Jo, porod je fakt hustej, ale trvá několik hodin až dnů, ale když musíš týdny a měsíce snášet šílené bolesti po několika hodinách.. Já stále syna kojím, ale nikoho, kdo nekojí neodsuzuju, protože vím, co to je, když ti místo mléka stříká (fakt nekecám) krev a dítě potom krev zvrací...

katrin21
12. led 2009

romankav:
no.. ja mam nastastie super bradavky, aj ked prsia mam male( v lahu sa mi neda kojit...)ale pamatam si( aj ked je to uz 8 rokov, ) ze ked som prve dni malu kojila, neskutocne ma boleli dvorce.... do krvi som ich nemala, lebo uz porodnici sme to natierali kalciovou matickou alebo bepantenom... a nastastie po par dnoch to preslo...( sai 10 dni..)... ked to bolo najhorsie, tak som odstriekavala a tak davala mlieckoô...
ale aj napriek snahe som kojila len dva mesiace, kvoli tomu ze mala nechcela tahat, ked jej mlieko same prestalo striekat po 6 tyzdnoch... bolo ho podla mna aj dost, ale ona proste otvborila utsa a ked nestriekalo, tak netahala... trapili sme sa dva tyzdne a potom sme museli prikrmovat.... do dvoch tyzdnov som stratila mlieko...takze smola... davala som bebu HA... ta je vraj najlepsia.. doktorka mi zakazala dat malej franczske mlieko.. vraj ma vela soli a deti po nom tucneju, lebo zadrziava vodu.. s bebou sme potom boli spokojní....

figice
12. led 2009

Ismet: Mám také citlivé bradavky a začátek kojení byl bolestivý. Před porodem jsem všude četla, že kojení nebolí, ale u mě to bylo naopak. Musíš si dát opravdu pozor, abys mimču dala celou bradavku i s dvorcem do pusinky.
Moje malá měla malou pusinku, takže si vzala jen bradavku do pusinky a to mi způsobilo velkou bolest.
Já jsem rodila v Podolí. A když jsem sestřičce řekla, že mě hrozně bolí bradavky,že nezvládnu nakojit (opravdu to byla velká bolest) tak jí dala příkrm a moje bradavky mohly 6 hodin "odpočívat". Pak jsem si pořídila kloboučky od Medely, ze začátku to stejně trošičku bolelo, ale pak se bradavky otupily a po 14 dnech jsem kloboučky zahodila.
Takže Ti doporučuji, vem si kloboučky rovnou s sebou do porodnice a když Ti to nepůjde "normálně", tak si je vem!!!
Malé kloboučky nedělaly problémy a po nich bez problému přešla k prsu. Držím palce!!!

sirinka
12. led 2009

pouzivanie klobucikov ma za nasledok znizenie tvorby mliecka...sama som si tym presla a do 8. mesiaca sme bojovali s dostatkom-nedostatkom...
buduce maminky skuste si nieco o spravnej technike a prikladani dojcenia precitat napr. tu www.mamila.sk

sirinka
12. led 2009

hlavne ziadne prikrmy v porodnici 😔 babatko sa napapa a nebude mat zaujem o prsnik, vase prsia sa naleju vdaka hormonom mnozstvom mlieka a moze to sposobit problem... vdaka prikrmovaniu v porodnici bohuzial velke percento zien zazije bolestivo naliate prsia az zapaly.
ak nebodaj prikrmuju rovno z flasky, babatko sa zakonite nespravne prisava aj na bradavku -ako na cumel- a to sposobuje dalsiu bolest a problemy...takze prikrmy nie a ked uz, tak lyzickou alebo striekackou. najvhodnejsie okrem odstriekaneho vlastneho mm je glukoza. nie um.

ismet
autor
23. led 2009

Tak jsem absolvovala 4 hodiny předporodních kurzů v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze - Podolí a dozvěděla jsem se velmi pozitivní zprávu, že v této porodnici respektují právo matky rozhodnout se, jak bude krmit své dítě, a na rozdíl od některých jiných porodnic, např. v Praze-Krči či v Táboře, ke kojení nenutí. Pokud maminka kojit nechce nebo nemůže, děťátko dostává první 3 dny MM od dárkyně a pak se přejde na UM. Maminky,které jsou rozhoduté nekojit, dostanou ihned po porodu lék na zastavení laktace a svážou jim prsa blíž k tělu, aby se netvořilo mléko. Já jsem se hlavně kvůli manželovi rozhodla, že to aspoň zkusím, aby neříkal, že jsem krkavčí matka - mediální masáž o nezbytnosti kojení bohužel i u něj udělala své - a pokud to bude bolet, tak požádám o ten lék na zastavení laktace dodatečně. Také to tak jde. Jinak jsem také četla několik článků o ne zcela jednoznačné prospěšnosti kojení matek, které mají potravinové alergie a v mléce předávají svým dětem alergeny a to i tehdy, když problematické potraviny vyloučí ze stravy. I v mém okolí je pár dětí, silných alergiků, které byly půl roku plně kojeny a do roka částečně, a jsou nemocnější než děti krmené UM. Je mi jich líto, ale na jejich případě je vidět, že nejsilnějším aspektem, který ovlivňuje zdraví člověka, je genetika.