Hrůza z kojení. Máte některá podobnou zkušenost?

ismet
15. pro 2008

Ahoj holky, chtěla bych poprosit o sdělení zkušeností ty z vás, které oslovil předmět mého dotazu. Nikde na internetu jsem o tomto problému nic nenašla, ale myslím, že nemůžu být jediná na světě, koho něco takového trápí. Jde o to, že už od puberty mám velmi citlivé bradavky. Nesnesu jakýkoli dotyk na nich, ať již od partnera či od volného oblečení. Pokud se přeci jen nedopatřením nějak podráždí, způsobuje mi to strašně nepříjemné pocity. Několikrát jsem o tomto problému mluvila s gynekologem, ale ten nikdy žádný fyziologický problém nenašel. Až dosud jsem to brala jej jako takovou anomálii, která mě nijak neomezovala. Nyní jsem ale ve 32. týdnu těhotenství a nemám ani tak strach z porodu, jako spíš z toho, jak to proboha provedu s kojením. Neumím si představit, že bych to vydržela, prsa mám navíc čím dál tím citlivější. Jsem víceméně smířená s tím, že to zkusím a pokud to bude bolet, tak kojit nebudu, protože by to pro mě bylo nesnesitelné utrpení.
Chtěla bych se vás zeptat, jestli některá máte podobnou zkušenost a jak jste to vyřešily. Myslíte, že mě sestry v porodnici (jsem zaregistrovaná v Podolí) pochopí a nebudou mě do kojení nutit? Mám z toho opravdu velký strach.

jaja257
15. pro 2008

Ahoj ismet, ja som na tom rovnako ako ty. Vobec si neviem predsdtavit co budem robit. Skusit to skusim. ale je mi do placu uz len pri pomysleni na kojenie. Mozno som v ociach niektorych zla matka, ale ja si myslim, ze ked to nejde tak to nejde a babo potrebuje psychicky vyrovnanu mamu a nie zenu v depresii lebo zanovu musi kojit. Mozno to priroda zariadi tak, ze mi to absolutne nebude vadit.

jindri
15. pro 2008

ismet: já si myslím, že by jsi to měla zkusit, zbytečně to neřešit, ale nic se nemá lámat přes koleno. Nikdo nemá právo tě soudit, když kojit nebudeš. Nejdůležitější je podle mě pohoda maminky, jestliže by ti to mělo přinášet stres a byla jsi nervní, přeneseš to na miminko a budete nešťastné obě 😉

ismet
autor
15. pro 2008

Díky za názory. Já si taky myslím, že pro miminko je nejdůležitější hodná, klidná, pohodová maminka, která je mu kdykoli k dispozici, byť mu dává umělé mlíčko. Tak to, Jajo, zkusíme a třeba to půjde, třeba ne. Snad nás do toho nebudou sestry a pediatři nutit za každou cenu. Já jsem se o tom dokonce jednou radila s psycholožkou a ta mi řekla, že má celý život stejný problém, ale kojení dětí zvládla. Že jí to připadá, jako kdyby byla prsa určena ke krmení dětí, ale ne pro zábavu mužů. Takže svůj úkol splnit dokázala, ale k ničemu jinému nejsou.

dedulka
15. pro 2008

ismet: já mám taky hodně citlivé bradavky a hooodně jsem se bála, jak zvládnu kojení. A můžu ti říct, že byť to sice někdy není úplně příjemné, tak se to dá vydržet a pro toho prcka to prostě chci udělat...ale pokud ti to bude dělat nějaké nesnesitelné problémy, tak se do toho rozhodně nenuť. Raději, ať jsi v pohodě ty, prcek to z tebe vycítí a bude v pohodě i na případném UM! 😉

jaja257
15. pro 2008

ismet: skusime a uvidime, ja to uz mam za par, potom ti dam vediet ako mi to ide.

ismet
autor
15. pro 2008

Držím ti palce, Jajo, ať tě to nebolí. A ať dobře proběhne i porod. A pak mi určitě dej vědět, jaké to je. Já mám termín na Valentýna, 14. února, snad ve mě miminko ještě ty dva měsíce zůstane.

cat
15. pro 2008

pozri ismet, nikto nema pravo ta nutit, to je cisto tvoje rozhodnutie a ak to ozaj nepojde, tvoje babo nebude ani prve, ani posledne, co bude pit UM.

tannawe
15. pro 2008

ismet a premyslela jsi kojit pres kloboucky?? 😉

suzamen
15. pro 2008

ismet taky mě napadlo to co tannawe, zkusit to přes kloboučky, já jsem taky nekojila v porodnici jsem to zkoušela ale malá mi během dvou dnů úplně rozedrala bradavky do krve že když se snažila sát tak sála i s krví a nakonec se mi to mlíko ztratilo. Taky vyrostla na Sunaru a je dobrá, plno dětí vyrůstá na umělém mléce. Nebo bys taky mohla zkoušet odsávat a dávat to mimču v láhvi. Držím palce 😉

janula2008
15. pro 2008

Ismet, já chtěla kojit moc (a kojila Simču přes 6měs.), myslím, ale, že kdo říká, že kojení nebolí, prostě kecá ☹ technika netechnika, všechny na pokoji jsme měly první dny bradavky odřený a bolavý (já ještě další dva měsíce, někdy i do krve-pak jsem přešla na kloboučky a neustále mazala) a teď mi promiň, že tě straším, ale buď to chce prostě zkousnout pořádně zuby - a ze začátku se mi kroutily i palce na nohách, to si ještě pamatuju - a nebo to prostě nezkousnout a jít zrovna na UM. Nikdo by tě za to soudit něměl, je to tvoje volba a opravdu je důležitější spokojená a vyrovnaná mamča než abys z toho měla stres.Já taky nikdy nebyla kojená a mamce to nevyčítám 😉 .Ničeho se neboj, nějak to dopadne,těš se na mimčo. 🙂 Akorát teda budeš otrokem vyvařování a chystání, v tomhle není nad to jen přišoupnout k prsu 🤐 tak se drž,papá

mobina
15. pro 2008

Ismet mě kojení taky hodně trápilo. Určitě nemám bradavky tak citlivé, jak ty popisuješ, ale volné oblečení mi vadí taky. Musím mít prostě podprdu, jinak je mi to velmi nepříjemný. No a světe div se, kojení bylo v pohodě. Jasně, nějaký stroupky ze začátku, i puchýřky byly, ale zvládla jsem to líp než jsem čekala. V porodnice jsem vlastně ani neměla nějak čas to řešit 😅

mirjanka
15. pro 2008

Ismet...kojení u prvního syna se mi taky moc nedařilo...prsa mě bolela, každé přisátí jsem oddalovala a přetrpěla...prostě jsem měla z kojení špatný pocit, malý nepřibýval a skončil po dvou měsících na umělé výživě (já zasa přetrpěla zánět). u druhého syna jsem moc chtěla kojit a tak byl přikládaný kdykoliv chtěl...kojení nebylo bolestivé a hlavně časem i příjemné bez zánětů a problémů...vyzkoušej a uvidíš, jen bych řekla, že strach předem tě tak trochu svazuje a ubližuje...ber to tak půjde to...bezva, nepůjde, svět se nezboří...i když kojení je moc vzácný dar pro miminko

ismet
autor
15. pro 2008

Díky za vaši podporu. Vidím, že nejsem sama, kdo má nebo měl takový problém, a i to je povzbuzující. Kloboučky mám a trochu na ně spoléhám, i když jsem slyšela i názor, že s nimi to jde ještě hůř a prý se také pořádně nerozeběhne laktace.

graziela
15. pro 2008

Ahojte,
tak ja sa tiez pridam s mojou skusenostou...1.dcerku som vobec nekojila, aj napriek mojej velkej snahe o to, zial to nevyslo...Mala som totizto problemy kvoli pre-eklampsii a videla som ju 1.krat po porode az na 3.den, co samozrejme ovplyvnilo aj laktaciu...niezeby mliecka nebolo dost, praveze ho bolo az moc a nemal ho kto vysat...prsia som mala naliate, bolestive, tvrde ako kamen, odborna pomoc zo strany sestriciek v porodnici veskera zadna, a dcerka sa mi vobec nevedela prisat...domov som prisla s dohryzenymi, krvavymi bradavkami...skusala som aj odsavat, ale ani to sa mi nedarilo, tak sme hned vlastne prikrmovali UM (ako aj v porodnici, kedze mala sa mi zial neprisala ani jedinky krat)... a moj gyn, mi na 7.denm od porodu musel injekcne mliecko zastavit ☹ Bola som z toho velmi nestastna, tak velmi som chcela kojit, dlho som sa s tym nemohla zmierit...a tie otazky okolia "kojis, nekojis, preco nekojis?"
Pri 2.syncekovi som to uz brala s rezervou, nebola som az tak velmi na to upriamena, proste som si povedala, ze hlavne, ze mliecko bude a ci uz sa maly chyti alebo nie, necham to na prirodu, ze teda, ak by sa kojenie aj nevydarilo, budem odsavat... Mliecko prislo trosku neskor ako po 1.porode, hned pri porode (opät sekcia, ale so spinalkou) som ho mohla na chvilu vidiet, po par hodinach mi ho doniesli na izbu a hned 1.den som si ho aj prilozila....prve pokusy neboli moc uspesne, ale malicky sa veeelmi snazil a jeho trpezlivost dodavala odvahu aj mne...kazdym dnom to bolo lepsie a lepsie, ked sme prisli domov, este som 1.den odsavala, a odvtedy sa uspesne a ukazkovo kojime 🙂 🙂 🙂 A ja som najstastnejsia mamina na svete 🙂 🙂 🙂 Je to neopisatelny pocit, to, ze babätku davate nieco zo seba...
Este k tej citlivost prsnikov - ja som mala presne ten isty problem este aj pred 1.otehotnenim a aj po...Manzel sa mi nemohol prsnikov ani len dotknut, bola som velmi citliva na kazdy dotyk, bolo mi to proste neprijemne...a akosi som tomu mozno ani neverila, ze to vobec dokazem...okrem toho moje bradavky vobec neboli idealne na kojenie, mala som vpadnute bradavky, co sa este viac zhorsilo, ked sa mi naliali prsia mlieckom...Pri 2.porode som akosi bola pripravena na vsetko...proste som si povedala, ze moje ciciky teraz musia dokazat, co vedia, ze su tu hlavne na to a su len pre moj maly pokladik...ako som pisala, prve dni som si pomahala odsavackou, aby sa mi bradavky trochu povytiahli a vsetko sme krasne zvladli...zaciatky neboli jednoduche, aj ciciky si museli zvyjnut na svoju novu ulohu, a tiez som si citila az palce na nohach niekedy, alebo take pichanie az v lopatke, ale to vsetko casom preslo a teraz si to kojenie maximalne vychutnavam 🙂 🙂 🙂
Ak by som vam mohla poradit (teraz to uz aj ja viem), popraskaniu bradaviek sa vyhnete tym, ze uz do porodnice si zoberiete so sebou nejaku masticku na bradavky (kalciova - treba pred kojenim umyt, alebo cicaderma-netreba umyvat) a uz od 1.prilozenia zakazdym bradavky natierat...prve razy prikladat babätko len na 5 maximalne 10 minut, nie viac!!!aj ked taha!!! Ono vam to asi nikto z personalu neporadi, bohuzial..., no potom maminky na to doplacaju bolestami, ragadami, zapalmi...a stacilo tak malicko...
Inac, mna velmi povzbudili skusenosti inych mamiciek, ktr. mali podobny problem s bradavkami ako ja a ktore napisali, ze sa to da a naozaj mozem potvrdit to iste 🙂 🙂 🙂
Takze ja sa kojenia tak lahko nevzdam, velmi som o to bojovala...A velmi vam zelam, aby to takto dopadlo aj vo vasom pripade...No ak by to nahodou nevyslo, netrapte sa, aj napriek tomu budete vzdy tou najlepsom maminkou pre vase deticky 🙂 🙂 🙂 Ked uz budete mat po tom, ozvite sa !!!! vsetko dobre zelam 🙂 🙂 🙂

konja
15. pro 2008

Souhlasím s Janula2008 - kdo tvrdí, že kojení nebolí, tak kecá! Já si po obouch porodech zažívala muka. Je to zvláštní, ale jedno prso bylo vždy pohodě a druhá bradavka úplně rozžužlaná. Nepomáhalo nic, žádné mazání,nic. Jen čas. Teď po porodu dcery jsem prvních čtrnáct dní vždy když se malá přisyála zařvala bolestí. Ale pakto přešlo a je to v pohodě. Rozhodně bych kvůli tomu nepřestala s kojením. Upravilo se to a je to výborné. Ale chápu, že někdo může mít takové problémy, že to nevydrží a kojit přestane případně ani pořídně nezačne. Je to vaše rozhodnutí, zkuste to a když to nepůjde, tak se nepřemáhejte. Jen pamatujte, že ze začítku kojení není příjemné hodně maminkám, hodně jich zažívá bolest, ale srovná se to. Tak bych to možná nevzdávala hned po prvních pár nepříjemných kojení. Ale to musíte posoudit už sami. 😉

bambusko
15. pro 2008

ismet, pred prvym porodom som bola na tom podobne ako ty 😉 ale neuvazovala som nad tym, zeby som nekojila, pre mna je to uplne prirodzena vec. akurat som nebola pripravena na to, ze to bude tak strasne boliet 😢 ale zvladli sme to. klobuciky by som neskusala, kym to nie je nevyhnutne, kazi atechniku kojenia abyvaju zdrojom kvasinkovej nakazy.

co je ale dolezite, tymi vsetkym hormonalnymi zmenami sa moje bradavky prestali hrat na netykavky 😀 pocas dalsich tehu boli tiez mierne citlive, no to preslo. a najviac to tesi manzela 😝

alias313
15. pro 2008

No ja som na tom podobne, tiez mam bradavky dost citlive a dokonca mi na ne ani manzel nesiaha 😒 . je to take divne, ale teraz v tehotenstve ma bolia este viac.a zase mam aj dost zvlastny blok, bude to zniet velmi ale fakt velmi divne, ale mne pride kojenie ako nieco nehygienicke. ja viem, ja viem, vsak je to normalna prirodzena vec a pre mimčo je to to najlepsie, ale ja aj tak stale myslim na to, ze je to vylucok z tela a dietatko to ma pit.
A strasne si neviem predstavit, ako sa pri kojeni niekto na mna bude chciet pozerat, jedine by som pri sebe zvladla manzela. Napriklad kamoska ma male babo a ked som bola pri nej uplne v pohodicke ho pri mne kojila. Tu ani nejde o hablivost, ale pride mi to proste take intimne, ze by mala byt pri tom len maminka a drobec.
je to na figu, ze takto uvazujem a dufam, ze po porode to vsetko zo mna opadne. Najradsej by som bola, keby som si to mliecko mohla odsat, ale vsetci mi tvrdia, ze odsavackou to boli ovela viac.tak uz len cakat na zazrak 😉

animatua
15. pro 2008

ismet: jestli te sestry v porodnici nebudou do kojeni nutit.. nikdo te nema co do cehokoliv nutit, pokud by se tak delo tak se neboj a jasne jim stanov hranice, ze to je tvoje vec, at si o tobe mysli co chteji.. ale v porodnicich je podpora kojeni tak minimalni, ze pokud bys doopravdy nechtela kojit tak myslim budou vsichni radi ze muzou dat mimcu UM

jestli ti muzu poradit tak ale zkus kojit, ikdyz ze zacatku to bude hodne neprijemne, casem se bradavky "vykoji" a jakoby znecitlivi a bude to cim dal lepsi a min bolestive.. ale kojeni je boj, neznam nikoho kdo by s kojenim nemel problem, ja nemit laktacni poradkyni, ktera chodila za mnou domu a kterou jsem mela neustale na telefonu, tak snad ani kojit nezacnu...

a mas pravdu v tom ze lepsi nekojici pohodova mamina nez kojici vynervovana.. dite potrebuje vic lasku nez MM.. takze se ted nestresuj a uvidis po porodu 😉

animatua
15. pro 2008

a jeste jedna vec.. pri kojeni ma mimco v puse co nejvetsi cast prsu, takze ne jen bradavku, ale i velkou cast dvorce, ja jsem si to nedovedla pred porodem predstavit, ale ono nesaje teda samotnou bradavku, tim padem to neni ani tak neprijemny

konja
16. pro 2008

alias313: To záleží jak to cítíš ty sama a pokud budeš při kojení preferovat samotu, tak je to jen a jen tvoje rozhodnutí a ostatní ho budou jistě respektovat. Já jsem ale třeba přesně opačný případ. Já si nakojim kde chci a kdy chci. Ze začátku mě sstašně vadilo jak se všichni hned sebrali a prchali pryč abych měla na kojení klid. Mě to zase vadilo, neb jsem kojila třeba hodinu a skoro každou hodinu! Takže bych byla neustále jak na samotce!A ot mě desně štvalo.Ale jak už jsem psala, tak je to zcela individuální věc. Co nevadí mě může být pro druhého zcela nepřijatelné 😉 A s tou odsávačkou je totaké pravda. Ne snad, že to bolí (teda pokud nemáš zrovna nějaké poraněné bradavky), ale je to mnohem větší tlak. Ale vyzkoušet můžeš a uvidíš.Třeba ti bude vyhovovat.

lenkabu
16. pro 2008

anima:s tou porodnicí a kojení nevím....porodnice tady v kraji po kojení dost jdou až na sílu...a na maminky co nekojí se tváří že to dítě vraždí,neřekla bych že je minimální podpora,spíš špatně namířená. Mně to hrozně vadí,jakkaždýho nutí kojit za každou cenu.Neteř v porodnici zhubla skoro půl kila (měla 3 při narození) protože švagrovou nutili kojit i když neměla mlíko a odmítali dát UM 😠 Takže radím pokud budou PA nutit do kojení a ismet to rpostě nepůjde,tvrdě stanovit hranice, MUSÍ ti dát UM pokud si řekneš.

Že kojení nebolí..teď se hodně směju....ze začátku teda bolí....já měla správnou techniku sání,bradavky nepraskaly,bylo to v pohodě a stejně to první minutu kojení bolelo jak prase...ale časem to přešlo,prsa si zvykly 😉

ismet: já taky nemám ráda dotyky na bradavkách,asi to nemám tak hrozný jako ty,ale sahat si na ně nedám ani od partnera a u kojení mi to nepřišlo hrozný. Jak psala animatua,mimino má v puse celej dvorec a dráždí spíš ten než bradavku.Uvidíš,nehroť to,i děti na UM jsou zdravý a spokojený 😉

fejusa
16. pro 2008

hmm,ja som nekojila.mala si v nemocnici zvykla na flasu,ked jej hu dsvala.a doma som sa este 2 tazdne trapila,ale psychiku som mala v cudu,az som plakala,tak som to aj nechala ☹

alishia
16. pro 2008

ja chtela strasne kojit, ale neudelalo se mi mleko:/ ale kolegyne na pokoji pouzivala kloboucky aby ji nebolely bradavky. tak treba to pak neboli.

jindri
16. pro 2008

holky mám dotaz mimo - čím v porodnici přikrmují, když z jakéhokoliv důvodu nelze kojit? Glukózou? Nebo jak tu píšete UM - umělým mlékem - je v tom kravské mléko?

bambusko
16. pro 2008

um je upravene kravske mlieko, aby sa podobalo mm

minea
16. pro 2008

jindri, v mojí porodnici přikrmovali cizím mateřským mlíkem - pokud ale bylo jasné, že matka kojit nechce, dali rovnou UM

ismet, "pokud to bude bolet, tak kojit nebudu" - kdybych to brala takhle, tak taky nekojím, protože to bolelo fakt hodně, skoro nesnesitelně - trvalo to přesně týden a pak si bradavky zvykly. Chci říct, že pár dní nepohodlí je v naprostém nepoměru k významu kojení a vzdát to předčasně jen kvůli bolesti by byla škoda. Chce to mazat Bepanthenem (fakt pomáhá) a použít se na začátku dají i ty kloboučky, ale opatrně, aby na ně nevznikl návyk. Mimochodem, kojím dodnes, jsem tak v půlce 😀

luciauk
16. pro 2008

ismet, aj ja som ťa prišla povzbudiť. mám citlivé bradavky, už v detstve mi to vadilo. prvé dni kojenia po pôrode boli neznesitelné, tieklo mi viac krvi ako kolostra, tak som to vzdala. nezvládla som tú bolesť. preto som prvé dve dcéry nekojila. ale pri treťom som sa odhodlala, že aj keď odpadnem od bolesti, tak neprestanem. zaťala som sa a vydržala prvé 3 týždne. bolo to neznesiteľné, kojila som vyše hodiny a po hodine prestávky zasa. deň - noc. pomohol mi krém Kamillosan. je ich na trhu plno. dnes som na seba hrdá, že som tú bolesť vydržala a po 2,5 týždni som začala pociťovať úľavu. bradavky si zvykli a od takých 6-8 týždňov si kojenie užívam a jediné, čo ma mrzí je, že som nevydržala aj pri prvých dvoch detičkách ☹ ale ak to niektorá nezvládnete a vzdáte, nerúhajte sa. dieťatko potrebuje cítiť lásku a tú mu môžete dať aj s flaškou 😉 dúfam, že ti môj príbeh dodá silu vydržať. veľa šťastia 🙂

kalo
16. pro 2008

Když máš z toho hrůzu už teď, tak si myslím, že ani kojit nebudeš.....psychika dělá své. A ženská můsí chtít kojit... 😉

sirinka
16. pro 2008

ismet ja som mala to iste, mm sa mojich prsnikov nesmel ani dotknut. ale ja som bola presvedcena, ze dojcit budem a neriesila som, ci to bude mozne alebo nie...
na zaciatku mozu byt bradavky citlive, kym si zvyknu na novu funkciu, ale dojcenie je skutocne bolestive iba v pripade, ze babatko nie je spravne prisate. takze ti odporucam najst si sikovnu laktacnu poradkynu, ktora ti vsetko vysvetli, ukaze a bude ti po ruke, ked budes v porodnici. nic lepsie ako tvoje MM neexistuje... 😉
www.mamila.sk tu mozes najst zoznam poradkyn.

luciauk
16. pro 2008

kalo, ale psychika sa dá zmeniť. ja som bola vždy odhodlaná kojiť, študovala som ako besná, tešila som sa a nevyšlo to. až do tretice 😉 a už to , že zháňa informácie a snaží sa ziskať rady je dôležité 🙂

ismet, aj ja si myslím, že poradkyňa je dôležitá. niektorej mamičke to ide akoby samo a niektoré sa trápia celé mesiace. mne sa ani jedno dieťa nevedelo prisať, k tomu citlivé bradavky...až pri treťom som mala poradkyňu a pomohli mi také detaily, o ktorých som predtým myslela,že viem všetko 😉