Mám úplně skončit s kojením? Saje asi 2 minuty denně
Maminky prosím o radu...od porodu dokrmujeme Nutrilonem 1HA..přes veškerou snahu (čaje, polívky, melta, nahřívání prsou, masáže, časté přikládání) se mi nepodařilo se rozkojit...malýho jsem přikládala pokaždé a pak přes stříkačku dokrmila...poslední měsíc už malý sál max tak 3 - 5 minut každé kojení (dohromady z obou prsou) a pak dostal Nutrilon (nyní už lahvičkou Calma) a já zkusila odstříkat a už nic neteklo ☹ teď už 14 dní kojíme tak dvakrát denně a to saje max minutu z jednoho, hrozně se u toho rozbrečí, protože mu to pořádně neteče (když zkouším odstříkávat tak mlíčko spíš jen teče a to max dvěma "proudy") a víckrát za den prostě nemá zájem (začne brečet hned jak mu bradavku začnu dávat) ☹ Přes den aspoň odstříkávám, ale za celý den odstříkám tak 10 ml. Můžete mi prosím poradit jak byste se zachovaly vy? Mám v tom pokračovat (v tý minutě ☹ denně) nebo se na to už vykašlat a přestat ho trápit a sebe vlastně taky? Děkuju
Ahoj, vím, že je ta otázka stará, ale pokud ještě k tomu můžu něco ze své zkušenosti...
Souhlasím, že dokrmování je hrůza, kojení plus ještě chystat UM, to vše kolem toho je náročný. Pokud je situace taková, jak popisuje tazatelka, tak bych to asi vzdala..sama jsem viděla že nechat malého u prsu a pak ještě dokrmit, že to k ničemu nevedlo. Nabídka odpovídá poptávce a když pak malého krmte umělým, vyvařujete a furt cosi chystáte, není už pak čas pravidelně odstříkávat.
U mě to dopadlo tak, že syn se nakonec sát naučil (někdy jsem zoufalstvím brečela, když se ani nechtěl chytit.. abych ho netrápila, dala jsem pak umělé bez kojení). Vytrvale jsem krmila stříkačkou přes prst, aby musel sát. Furt se to nějak nechtělo rozjet..ale někdy to fakt chce se prostě rozhodnout a vydržet. Tak jsem pár dní prostě ležela s malým v posteli a jen přehazovala z prsu na prs a časem se to "nějak rozjelo"... pořád nemám pocit, že by to nějak extra teklo, vložky do podprsenky nepotřebuju atp, medelou swing neodsaju pomalu nic..nevím, co to...ale už měsíc a půl to Ondrášovi nějak záhadně stačí a přibývá hezky a už začal i být prostě normálně spokojenej i mimo kojení..byly i doby, kdy prostě chtěl být jenom u prsu, i když nepil..a přitom taky řval stejně, jako by měl hlad. Zkoušela jsem i suplementor, ale to bylo na mašlu, O. šermuje, teď ještě správná teplota, v tom to celkem dost chládne mi přijde..ale prostě co se z prsu nevytahá, to se tam nevytvoří.. taky jsem k tomu plnému kojení nedošla nějak postupně, že by sew stav postupně lepšil, ale fakt zlomově.
Ale rady a reakce okolí byly taky na mašli, dát na některé, už bych dávno nekojila. Jenže jsem strašně moc chtěla a když je ten můj mlej mazlík u prsu a tak oddaně spokojeně sosá, je to úžasný. Taky co já o tom načetla a ztrácela naději.
Obrátit se na dobrou laktační poradkyni taky nezaškodí. Rozhodnutí nekojit je nevratné a proto jsem to taky nechtěla vzdát, říkala jsem si, že vzdát to jde vždycky.