• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Prostě nekojím, došlo mléko. Reakce okolí jsou strašné

7. dubna 2017 
Garfied, protože kojíš, tak nemůžeš vědět, jak se při tomto dotazu cítí nekojící maminka. To nemyslím ve zlém :wink: . Mně tenhle dotaz neštve od maminky zhruba v našem věku, ale ty babky v ulici a vůbec...úplně cizí lidi viz ten deb...u ségry na svatbě, jak jsem psala výš.
A když Amira psala o těch příbuzných, tak u nás celkem v pohodě, mě když máma viděla, tak mi řekla:" prosim tě už se na to vykašli a dej tomu dítěti najíst". Ale manželovo teta, která odkojila regiment, ta na mě hodila takovej pohled...nic příjemného, nejradši bych zalezla pod zem. :confounded:
20. únor 2009 v 18:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
amira kojila jsem 2měsíce,pak nestačilo a ted v noci kojím- to mu stačí a přes den nakojím-říkám že to má jako předkrm a pak dostane sunar. malýmá 4měsíce ve středu
20. únor 2009 v 18:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
Amir , mě zase radili jak odsávat :confounded: a pak taky že mám pořád zkoušet dávat k prsu!!!jenže my jsme potřebovali aby se nenásal před UM vzduchu a tak to prostě nešlo a ostatní byli moc cyhtří :unamused: :angry:
20. únor 2009 v 19:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
bonparka-tak jsem si přečetla ten článek,jak jsi dala odkaz a musím říct,že takhle rozumnej článek jsem ještě nečetla,to jako fakt,moc se mi líbí,jak je to napsané. :slight_smile:
20. únor 2009 v 19:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky,

Tak přidám ve zkratce muj příběh...

Rodila jsem sekcí,malého mě nosili snad každé 3hodiny,takže prsa jsem měla rozkousaná jak blázen,ale nic neteklo..Když jsem v noci vždy slyšela,že jedou děti už jsem byla vyřízená :frowning2: ..malej sál jak divej,ale nic... :frowning2:

Najednou mě začaly strašně prsa bolet a mlíko bylo,ale prsa bolela takže nic moc :frowning2: ..najednou tekla krev..takže bylo po kojení....2 dny malej řval hlady pak jsem dostali UV prsa se zhojila my přijeli domů a zkoušeli jak to půjde...šlo to asi tak cca 5dnů a pak se mléko vypařilo..respektivě bylo,ale malej je žrout a bylo malé takže jsem začali dokrmovat pak jsem dostala horečky a mléko nebylo jsem plně na Nutrilonu malej super,rosta jak má koliki nemáme a je nám dobře!!!

Na otázky jesli kojím reaguji s usměvem,že ne a ptám se proč tě to zajímá..nejčastější odpověd je ani nevím jen tak!!

S reakcí typu,že jsem špatná matka jsem se nesetkala a pokud si to někdo myslí tak at..já vím,že to tak neni mě je dobře malej je zdráv tak co...Aspon si mohu dát k jídlu to co chci kávu pít po hektolitrech a chodit po večírkách,ne?? :grinning: :grinning:

Takže holky hlavy vzhůru a brát to s nadhledem :dizzy_face:
20. únor 2009 v 19:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
garfied:nevím ja u vás ale tady se lidi ptají skoro místo pozdravu jestli kojíš :rolling_eyes: rodina,známí,kolegové,baba co prodává zmrzlinu....děsný.ptali se dřív než se zeptali na jméno malé :unamused:

Ve zkratce....byla jsem velký zastánce kojení, kojila plně 4 měsíce bo si nechtěla přiznat že mám málo mlíka...malá nabírala málo,byla nervózní,nemohla usnout,měla jsem ji pořád u kozy,pak jsem zkusila nutrilon a situace se hodně zlepšila...já jsem byla mnohem spokojenější s UM,nesnáším tahat kozy venku a musela jsem pořád,malá sála i 30 min...mezi lidma skvělý.jíst chtěla po hodině a půl,prokojila jsem denně hodiny a víc mlíka stejně nebylo.....jak se u dalšího dítěte objeví něco podobného,dávám UM a ať mi laktační liga p.del políbí.Doteď se malé omlouvám že jsem ji tak dlouho trápila.Kojení pokládám za nejlepší stravu,ale k smrti nesnáším ten kojení...laktační liga je pro mně totéž jako sekta,ten jejich postoj "koj nebo zemři" :stuck_out_tongue_closed_eyes:
20. únor 2009 v 19:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
knobloska : to věřím, že to není příjemné, když nekojíš a pořád se Tě na to někdo ptá. Ale to je třeba házet za hlavu a povznést se, i když se to asi lehko říká :dizzy_face:
Kolikrát si zase já vyslechla, jak je to dítě jistě dehydrované, když ho v letních vedrech jen kojím a nedám mu žádný čajík, nebo že kojím xkrát za noc, místo abych nabídla čaj nebo už ten sunar atd. Nemyslete si, v dnešní době si plně kojící maminka taky vyslechne svoje a vysvětluje a obhajuje a vysvětluje :angry: A venku si není jistá, jestli tím kojením náhodou někoho nepohoršuje, tak jde někam mimo, do kouta :grinning: Vždycky, když jsme přišli někde na letní zahrádku, už jsem vyhlížela místo někde na kraji, kde na nás nebude muset nikdo koukat :fearful: A to jsem měla pěkná prsa, zato teď je opět marně hledám :sweat_smile:
20. únor 2009 ve 20:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky,
i já se přidám se svým nekojícím příběhem... Asi všechno trápení začalo tím, že jsem měla v těhotenství potíže s vysokým krevním tlakem... Držel se díky práškům a bylo mi celkem dobře. V 9-tém měsíci jsem ale měla náročné období, zemřel nám člen rodiny, jiné rodinné problémy... Měla jsem jít ve středu na poradnu... Z těch všech problémů a i trochu nervíků jsem se v úterý vzbudila a bylo mi špatně.. Přeměřila jsem tlak, juj, vzala si rychle prášky a za hoďku znova, neklesl o moc 150/110 bylo opravdu moc. Volala jsem své gynekoložce, hned jsem k ní jela a ta mne (byla jsem zkraje 38tt) poslala okamžitě do nemocnice, kde se rozhodli porod vyvolat (podotýkám na mé urgence, už mi opravdu dobře nebylo a jinak by mne tam nechali ležet..). V úterý začali vyvolávat, několikrát se porod rozběhl a zklidnil, nakonec jsem porosila ve čtvrtek večer, unavená po tom všem, ale šťastná... Štěstí - malý měl omotanou šňůru, ale v pohodě, uf! Přiložili mi ho na sále.. Nepřisál se vůbec.. Na pokoji poté také nic moc a když už se přisál, neteklo mu nic.. Sestry mě uklidňovaly, že to přijde.. Nepřišlo.. Malý řval hladem až jsem si pro něj dokrm musela vyřvat.. Mleziva mizerně, kapička třetí den po porodu mu opravdu stačit nemohla.. Odvezli mi malého na fototerapii.. Byl ze světla tak spavý, že se znova nepřisával :frowning2:.. Masírovala jsem prsa, nahřívala, pila kdeco, prsa se nenalily.. Telefonáty rodiny, zda už kojím vystřídaly i otázky na toto téma během návštěv.. Už jsem nemohla.. O ničem jiném se pomalu nemluvilo, včetně zaručených návodů a tipů jak.. Nakonec se tahat naučil, ale opravdu neměl co.. Každých 5min u prsu mezi fototerapií byl zázrak, plný snahy a buzení spavého miminka, třikrát potáhl, usnul.. Ztrácel na váze.. Sestry z novorozeneckého se na mne dívaly, že jej nakojit neumím, tak u mne seděly a diivily se, že techniku mám v pořádku.. Skončila jsem nešťastná na elektrické odsávačcce, která za 20min intenzivního odsávání odála 2 kapky, z každého prsu jednu pátý den po porodu.. Znova nekončící řešení a dotazy, zda už už kojím a jak je to možné, že ne? Nerozkojila jsem se.. Nikdy.. Rovnou z porodnice jsme jeli do lékarny pro Nutrilon, z Beby v porodnici ho bolelo bříško.. Doma maraton pokračoval.. Dotazy a telefonáty.. Jak jsem byla šťastná, když se přisál.. Jedna kapka! Desátý den marného nekončícího snažení, čajů a všeho možného, UM ze stříkaček, čímž akorát malý už v porodnici dostal moučnivku jak hrom, vzdala jsem to.. Výsledek 1 kapka z prsu! Maraton otázek, návštěv, rad, dotazů a to vzdáváš už tak rychle? Nebo ať nechám malého vyhladovět!!! Složila jsem se.. Už jsem nemohla.. Vzala jsem láhev, Nutrilon a Lukášek byl nejšťastnější miminko na světě! Pozn. zajímavé je, že z dudlíku lahve uměl pít okamžitě, čímž podezřívám personál porodnice.. Když malého někdy krmili během fototerapie a já byla na vyšetření.. Myslím, že dostal lahev.. Rodině jsme def. oznámili, že jsme na UM.. Tím to ale neskončilo a řešilo se to dále.. Jakobych byla méněcenná matka!! Neuměla se postarat o svého synáčka milovaného.. Jeden člen manželovy rodiny došel až tak daleko, že to absolutně vůbec nepochopil, proč malého nekojím a vznikla teorie, že jsem kojit prostě nechtěla!! Lidé, kteří chtěli, uvěřili a věří dodnes.. Dodnes se s tím potýkám a vysvětluju a vysvětluju.. Nikdy se s tím zcela vnitřně jako máma nevyrovnám.. Dochází mi al trpělivost a ještě popíchnutí a vyletím jako čertík z krabičky.. Nikdy nezapomenu na to, že jsem sama nedokázala Lukáška ani jednou nakrmit sama mým mlíčkem.. Nevím, proč jsem mlíčko neměla.. Buď tím vyvolávaným porodem a nervičkami před ním, což mohlo zablokovat hodně, ale hlavně asi také tím, že tato varianta u mne z mamologického hlediska hrozila a lékaří mne na tuto možnost upozornili.. Jak já si to ale nechtěla připustit a jak jsem doufala!! Manželova rodina o tom nic neví.. Nepochopili by to.. Pouze jedinci.. Mají svou teorii stejně jako jiné lidé.. Neví za prd o tom jaké to je, když máme chce a nemůže, neb zrovna oni všichni měli mlíčka požehnaně.. Naposledy před dvěma týdny jsem se setkala s otázkou na jejich návštěvě, proč krmím malého náhražkami? Vzdala jsem to cokoliv vysvětlovat!

Mamky, jsem moc ráda za toto téma a za to, že jsem se mohla takhle vyzpovídat :slight_smile:..

A propo: manžel je ale mým nekojením naadšen! Krmí malého moc rád a říká, že si tak spolu díky tomu vytvořili úžasné pouto, což je pravda..

Jsou lidé, kteří to nikdy nepochopí.. Vysvětlovat jim to holky nemá asi cenu.. Otázkám se nevyhneme.. A ptají se jen ženy, které nikdy problém asi neměly..

Článek z reflexu je napsán úžasně!!

Nekojící mamky z jakéhokoliv důvodu - jsme správné mámy!! Milujeme drobečky nade vše a děláme pro ně co mlžeme.. A nechápající tupé lidi potkáme všude :angry: ..
Mějte se krásně!
20. únor 2009 ve 20:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
nedá mi to a musím přispět ... pročetla sem tu několik posledních příspěvků(pár stránek) a tak trochu to na mě dělá ten dojem,že spousta z vás co nekojí,se s tím ještě nesmířily a zbrojí proti mamkám,které mají to štěstí a kojí :frowning2:
souhlasím ve spoustě věcech s garfield,já kojím,dá se říct že téměř plně 8kilové a 8mi měsíční mimi(malej mi nechce papat příkrmy,prostě se nechce vzdát prsíčka),nevadí mi to ,neobtěžuje mě to,dělám to ráda,prostě to je fajn. Chápu i maminky,které nekojí,měli nedostatek mléka,ploché či vpáčené bradavky nebo jiné ať fyzické či duševní problémy(mám několik takových kamarádek,které kojit zkoušely a prostě to nešlo a po pravdě se mi i přiznají,že mi svým způsobem závidí,jiné se diví že kojím 8mi měsíční mimčo)

lenkabu - já malého kojila od narození v intervalu po 2hod,za půl hodiny ještě jednou,pak za 2hod,pak zas za půl hodiny apořád dokola ve dne v noci do jeho 2měsíců..je teda pravda,že malej se najedl za cca10-15 minut a usnul mi u prsu...narodil se malinkatý,z porodnice sem si nesla 2 a půl kilové mimčo... ;prodělala sem dva záněty prsou už v 6ti nedělí,díky tomu sem si prodělala i laktační krizi(naštěstí sem ji překonala),pak sem měla kvasinkovou infekci,popraskaný bradavky do krve(nic příjemného),pár dní sem kojila s úpornou bolestí a se slzama v očích,ale nevzdala sem to...a sem ráda ,dodnes kojím po dvou hodinách a bez problémů :wink:

dnes se ve všech směrech bojuje kuřáci X nekuřáci , kojící X nekojící , černý X bílý , vegeteraiáni X ostatní a můžu pokračovat ... nemá to smysl bojovat,spíš bychom se měli pokusit se chápat a podporovat se než bojovat a ubližovat a nasazovat :frowning2:

a nakonec - myslím si,že nekojící mamky nejsou o nic horší než kojící(protože i dnes se lidi dívají zkrz prsty i na ty kojící mamky co kojí 3leté dítě,což je taky divný a odsuzuje to spousta lidí a jak se pak ta mamka má cítit??? asi stejně jako mamka která nekojí,že )protože dají svému mimi to nejlepší co mohou obrovskou mateřskou lásku a péči a je jedno,jestli dávají umělou výživu nebo prsíčko :slight_smile:
20. únor 2009 ve 20:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
dnada: hezky jsi to napsala! Závidím Ti!! Koj jak dlouho uznáš za vhodné, já byla kojena plně do 9-tého měs :slight_smile:..
20. únor 2009 ve 21:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, taky nekojím. Nevím, jestli jsem svůj příběh nepsala, tak se nebudu opakovat. I když jsem kolikrát zapochybovala, jestli jsem to nevzdala příliš brzo, bylo také mnoho situací, kdy jsem si říkala, jaká je výhoda dávat UM. Jakmile se necítím dobře, nemusím řešit, zda si vzít prášek, krmit ji může kdokoliv a hlavní výhodu vidím v tom, že jsem nevěděla, co je to v noci vstávat. Až do teď (asi nás trápí zuby) mi spala celou noc.
Dřiv se tohle prostě neřešilo, já jsem vyrostla na sunaru a nikdo mamku neodsuzoval, dnes je to taky hodně o propagaci a je to "módní". Samozřejmě bych kojila, kdyby mi to šlo bez problémů, jako některým kamarádkám, ale nemyslím si, že by se to nedalo nahradit. Jak jsem už několikrát slyšela, mléko se dá nahradit, pohodová maminka nikoliv. A než být nervní a nevyspalá máma, která kojí, tak radši budu ta "špatná", ale bez nervů a hladového miminka.
Jinak všechny kojící maminky obdivuji, jak vydržely tu šílenou bolest a taky trochu závidím, že jim teklo více mléka, než krve, jako to bylo u jiných.
20. únor 2009 ve 21:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, tak já se přidám do klubu nekojících... u první holčiny jsem kojila asi 14 dní... nebylo mlíčko a malá pořád plakala hladem. Bylo to stašných 14 dní!!! Pořád jen křik malé a já unavená nešťastná a mlíko nikde. Vzdali jsme to. Malá má dva roky a je z ní slečna jak má být :slight_smile:
Před třemi týdny jsem porodila chlapečka a bylo to uplně to samé!!!!! Zdálo se mi to až neuvěřitelný ale prostě nemám daný mít mlíčko a kojit :frowning2: Malej má Nutrilon jako Eliška a je spokojenej::: je to sice hrozný u takovýho mimiska ale holky o se dá dělat, není tak není přece ho nenechám hladem :wink: je to složitý, někdo vás odsoudí a někdo ne... neřeším to!!! je to přece moje věc a pokud to jinak nejde tak se prosstě nedá nic dělat!!! :wink:
20. únor 2009 ve 21:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
dnada, to není tak, že jsme na vás naštvané. To jen my, nekojící, si stěžujeme na okolí a sdělujeme si svý pocity a důvody, proč to nešlo. V mém případě máš pravdu, mě to štve, že se nezadařilo. Ale každej to má jinak. Mě to mrzí hlavně z toho důvodu, že mlíčka jsem měla dost...no své důvody jsem tady už popsala. Pro maminku, která chce pro miminko to nejlepší, což je její mlíčko, je to ohromné zklamání a to, že si tady o tom povíme, tím je to asi poloviční trápení. Kojení je tak přirozená věc, že potom, když to nejde, tak to moc moc bolí. Já jsem si o sobě myslela, že jsem špatná máma a celá ta situace kolem mi strašně snížila důvěru v sebe, v to, že se zvládnu dobře starat o dítě.
20. únor 2009 ve 22:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
knobloska - z tebe to moc vyzařuje,ta naštvanost a velký zklamání :frowning2:... dokážu si představit tu beznaděj,když kojit hrozně chceš a prostě to nejde... ty pocity sem měla v laktační krizi a určitě si dokážeš představit tu úlevu,když se to poddalo a já se znova rozkojila:wink: A rozhodně nejsi špatná máma,máš krásnou a určitě usměvavou dcerku:wink:

Jinak sem to myslela tak všeobecně.ze spousty příspěvků je cítit nevyrovnanost s faktem - nekojím - víš . Je moc dobře se vypovídat s lidmi,kteří mají stejný problém a ne všichni,kteří ten problém nemají vás nedokáží pochopit(protose mi nelíbí to zbrojení proti kojení... Nic jiného sem tím nemyslela:wink: A rozhodně si nemyslím,že některá máma(nejen nekojící) je špatná máma,když se o své dítě stará jak nejlépe umí a dá mu vše co potřebuje :sunglasses: Každá máma co miluje své dítě je ta nejlepší a bude hlavně v očích svého drobečka a to je přeci důležité. Proto si z ostatních hloupých lidí nic nedělej,ignoruj je a když se zeptají kojíš? Odpověz to co napsala hezky ilonkaa - ne ,proč tě to zajímá??? a hlavně se usmívej a dívej na Kristýnku,ta Ti ten úsměv ráda oplatí a to za to stojí,ne? :wink:
20. únor 2009 ve 22:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
dnada teď už je to v pohodě. Na prd to bylo v šestinedělí, tam asi taky zafungujou hormony. Nejsem naštvaná, jen trochu zklamaná. A teď už ani to ne.
Kristýnka tím poznamenaná rozhodně není :slight_smile: . Lidi, co se na to ptají, to třeba ani nijak zle nemyslí, ale taky by mě zajímalo, co s tou informací potom dělají :wink: .Teď už je Kristule velká, takže dlouuuho se nikdo už nezeptal. Spíš to bereš jako samozřejmost, porodíš, začneš kojit. Všechny tady známe tu únavu po porodu a ty obavy o mazlíka no a když se ti k tomu ještě přidá to "nekojení", tak je to na prd :unamused:
A odpověď "proč tě to zajímá", je dobrá :slight_smile:
20. únor 2009 ve 23:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ta odpověď na otázku Kojíš? : "PROČ TĚ TO ZAJÍMÁ" To se mi taky líbí :wink:
21. únor 2009 v 10:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj maminy
Slovo máma se skladá z pár písmen a jsou bohužel lidi co mají zato že pokud máma nekojí není plnohodnotnou matkou.Tak takový názor mají mojí tchánovci-matka je proto matkou že kojí,postarat o díte se může prý kdokoli-tuhle větu jsem slyšela asi týden po návratu z porodnice.Výsledkem toho bylo že sem s kojením sekla naprosto dobrovolne natvrdo.
Rodila sem sekcí,holčiny mám dve,jsou nám dva měs.a kousek.Už v porodnici řvali hlady,já se jich nemohla dočkat tak sem si je hned po tom jak mne převezli z jipu na normal pokoj vyžádala že to zvládnu. :slight_smile: ted si říkám matka magor-byli to poslední noci co sem se mohla vyspat asi hoodne dopředu,no nic.podotýkám že sem měla velkou krevní strátu ,byla anemická ,dostala sem transfuze,dva dny mi kapali infuze,měla 3 hadice z břicha,redony,zelená v obličeji jak vodník,šílene vysoký tk,oteklé nohy.....atd.nemluvím o tom že břicho bolelo jak das a já k tomu chtela mít dvjčátka hned u sebe.Dokonce i detská mudra mi to vymlouvala ale já si to vybojovala.V porodce sme byli 8 dní nakonec,holky se špatně přisávali,používala sem klouboučky kuli vpáčeným bradavkám,maraton....nahřát,pseudonakojit...dojít pro dokrm,odsát....a pořád řev.Když sem přišla dřív než za tři hod.pro dokrm tak mi sestry říkali -ale maminko musíte se rozkojit.Tak sme bojovali 6 dní ,dva dny před vánocema a já byla na pokraji sil,jen sem to nemohla říct nahlas-já to přece chtela.dr.mi sdelila že holky nenabírají že na vánoce zustavame.Byla sem na nervy,noci dvojitého řevu a nevyspání a pocity selhání se na mne podepsali.Nakonec se mi povedlo ukecat jednu sestru na noční aby mi dala více dokrmu-tak sem je celou noc futrovala až mi jich bylo líto,ale povedlo se a na štedrý den sme šli domu.
doma sem se pokoušela o nemožné....hodiny kojit obě najednou,pak dokrm azase od začátku.Do toho sem poslouchala rady a porady mnou nevyžádané od tchyne a po tom co sem napsala nahoře se to vo mne zlomilo a řekla si dost.
radeji budu matka pohodářka nežli vystresovaný uzlik nervu .Myslím si že by sme se rozkojili,mlíka bylo dost ale sedet hodiny při kojení....to bych nedelala už vubec nic,a zvlášt když mlíčka pro obě bylo stejne málo.
holky nevešte se ani nevěšejte hlavu že to nevyšlo-je to jedno z jakých důvodu,slovo máma je opravdu o něčem jiném než o tom jestli nabídnete díteti prso nebo flašku.Myslím že žádné díte si nepamatuje jestli ho maminka kojila nebo ne,ale pamatuje si zda se s ním hrála,věnovala se mu,chodila s ním po výletech,učila ho poznávat svět,jestli mělo pořád otevřenou náruč,jestli tady byla když ho detská dušička potřebovala.Tím necvhci říct že je lepší nekojit nežli kojit ale když to nejde tak to proste nejde.
21. únor 2009 v 10:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
zdárek holky. všem co ještě kojíte a zápasíte s tím držím pěsti!!
já sama jsem kojila, ale zásluhou porodnice a sester to fááákt nebylo. spíš podporou mojí mamky, protože říkala musíš musíš. Malá se mi narodila v 34tt. Měla 1900g, ale protože jsem měla velmi komplikovaný porod - rodila jsem ve čt, a dítě jsem viděla v po večer, tak nevim, oni ji asi nedávali vůbec jist....nebo málo, nebo fakt nevim. protože když mi ji ukázali, měla necelejch 1600. Fuj, už je to za náma.
Celou dobu jsem něvělěla, jak na to, jak si ji přiložit, kde a jak ji držet - byl to takovej drobeček, nidko mi tam nepomohl... a to bylo furt..no maminko, neřikejte že máte ve 30ti první dítě! no kruci fix - mam no a co???? Nic proti Vám mladším maminkám, ale mě to přišlo fakt hnusný, co jsem se nabrečela. Nakonec jsem se teda rozkojila - spíš rozodsávala. Kamarádka mi půjčila od elektr. odsávačku a já celý dny seděla a odsávala, aby moje Josefínka měla mlíko. V porodnici jsme byly na dětský jipce - hrozně dlouho, tak to bylo nervy stresující. Držela mě fakt ta představa, že musím kojit, protože by asi jinak nic nedostala a byly jsme v porodnici dalších 10 let. Nakonec nás teda po 6ti týdnech pustili domů, to už jsem normálně kojila, ale malá furt brečela, asi to mlíko nebylo silný, nebo málo...nevim. Pak byl chvíli klid, začala jsem ji dávat kojení - příkrm - kojení a bylo to ok. na 6tém měs. jsem musela přestat kojit ze zdr. důvodu a všichni kolem - jéé, ty už nekojíš? a proč? no co je kruci komu do toho???? a co ti je? a proč ti to je? a to už jsi to mohla teda vydržet? Jak vydržet když mi bylo neustále špatně, z kojení jsem byla vyčerpaná, nakojila jsem a šly jsme spát obě, motala se mi hlava, furt se mi chtělo spát... a měla jsem stále teploty a vysokej tlak. Jak jsem přestala kojit úplně, tak se mi to všechno srovnalo. Takže jak kojit když to nejde, nebo jsou zdr. problémy? Tohle nikdo nevidi...každej jen že je to zdravý a moderní. ale co ta máma? ta musí přece fungovat pro prcka na 100% :slight_smile:
21. únor 2009 v 10:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
:grinning: každá jsme nějaká
21. únor 2009 ve 13:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky. I já se k vám mohu připojit. Rodila jsem císařským řezem a prsa se mi nalila až pátý den po porodu. Malej se opravdu moc snažil, ale nebylo co sát. Taky jsem si to v těhotenství malovala, že budu kojit co nejdéle, je to pro miminko to nejlepší a navíc nás ve 4 měsíci těhu opustil přítel, takže by mi to pomohlo i finančně. Ale bohužel příroda chtěla jinak a nebylo mi dopřáno dost mlíčka, které by mrňouskovi stačilo. Sestra v porydnici mu začaly dávat mlíko ve flašce, navíc měl kojeneckou žloutenku, takže byl hodně spavej a když nepapal pravidelně, tak se žloutenka zhoršovala. Nedalo se nic dělat, protože i po spuštění laktace byl víceméně na plné dávce dokrmu. Jestli se nám podařilo 10ml, tak to byl zázrak. Takhle jsme to vydrželi 14dní, pak jsem se na to vykašlala. A navíc ty neustálé otázky(hl. sesty a doktoři) po porodu ohledně kojení a nekojení, mi přišly tak deprimující, že jsem na tom po psychické stránce nebyla zrovna dobře a připadala jsem si jako špatná matka, která ani nedovede nakrmit své dítě. Jsem ráda, že už to máme za sebou, papáme Nutrilon AR a Vítek hezky roste.Nemyslím si, že protože nekojím bych byla horší matkou a když se na mě ten můj andílek několikrát denně usměje, tak to je pro mě důkazem, že je spokojený, a že je mu se mnou dobře. :dizzy_face:
21. únor 2009 ve 14:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
dnada:vůbec nic nemám proti maminkám co kojí,naopak,je to dobře...jen opravdu nemám ráda zarputilé kojičky co na nás nekojící koukají skrz prsty.Vandu bych klidně kojila po dvou hodinách půl hodiny kdyby se najedla...ale já měla tak málo mlíka že ani po té době najedená nebyla :wink: A máš pravdu že spousta holek je s tím nevyrovnaných, za to může ta hrozná propagace kojení teď...udělal se z toho kult a to není dobřel.
21. únor 2009 ve 14:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
andy...s tím fotem máš pravdu.s náma tam bylo mimčo od paní z mýho pokoje a ona měla dvojčata a kojila jen částečně tak na to foto chodila jen občas a když já se tam snažila kojit tak jí malýho krmily z flašky....je to pro ně rychlejší-tak ať mi vykládají jak vychází kojení vstříc :frowning2:
21. únor 2009 v 15:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, článek v reflex byl supr. Konečně taky jiný názor na věc. Mě by otázka ohledně kojení někdy nevadila, ale když se potom strhne lavina otázek typu proč jsi to vzdala, vždyť každá se rozkojí, zavolej si někam, pij hodně to ti pomůže adt. tak to člověka opravdu vykolejí. Já jsem kojila docela ráda, ale měla jsem málo. Ráno si malá třeba vzala i 150ml - to jsem nakojila, ale odpoledne už jen 50ml. (Měla jsem váhu a tak jsem ji vážila abych věděla zda ji mám dokrmit nebo ne – pomohlo mi to asi v tom, že jsem se nestresovala a malá byla spokojená. Možná také z toho důvodu jsem mohla i částečně kojit skoro do 4 měsíců) Víc jsem neměla. Tak co dělat. Holt jsem dokrmovala. Ale řeknu vám, že je to docela dost náročné. Setkala jsem se i s názorem, že dát flašku je pohodlnější. Z vlastní zkušenosti vím, že ne. Musíte pořád myslet, aby byla doma kojenecká voda a ještě k tomu převařené, vyvařené lahvičky a nedej bože zapomenout na napr. Nutrilon. Je opravdu daleko lehčí dát dítěti prso, než flašku. Prso je vždy k dispozici, zato mlíčko se musí udělat. No a to někdy trošku déle trvá a mimčo řve hlady. Nevím, kdo si vymyslel takovou kravinu, že flaška je pro mámu pohodlnější.
Je fakt, že jsem nikde neviděla reklamu na UM do 6 měsíců – ve všech časopisech se propaguje mléko pokračovací od 6 měsíců. Myslím, že by každá žena měla mít volbu – kojit či né. No a pokud nekojí tak by měla mít stejnou možnost dozvědět se o UM od narození, jako se všude dozví jak kojit. Je spousta případů, kdy to nejde. Někteří doktoři neporadí a myslím, bavit se o umělé mléce s lékárníkem není řešení. Ten doporučí co chce aby prodal a né to co je nejlepší pro dítě. Někteří doktoři se o toto téma zajímají. Já mám takovou paní doktorku. I ona prý měla problémy s kojením a tak chce pomoc maminká. Zajímá se o UM a když prostě mamka nemůže kojit – nemá mléko nebo to prostě nejde, tak poradí a doporučí to, co je podle ní nejlepší jak pro dítě tak pro matku. Na prvním místě je u ní spokojené miminko.
22. únor 2009 v 10:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
luciek9 tak pro mě byla flaška pohodlnější,a kojit jsem nemohla a ani nechtěla...Není nic na tom,to mlíko udělat a rychle zchladit a nevím proč by se měla dávat jen kojenecká voda-taková blbost!!At si každá dělá co chce a dává svému dítku co uzná za vhodné a zavrhnout některé matky,že nechtějí nebo nemohou kojit je ubohé
22. únor 2009 ve 12:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky,ja taky nekojim,z vice duvodu.Ale chtela jsem se zeptat,jestli k UM davate i cajik?My mame neco pres dva tydny a maly cajik nechce,zatim jsem zkousela jen fenyklovy na prdiky.A sladit mu ho nechci.
22. únor 2009 v 16:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
janko :wink: čaj je zbytečnej, není to potřeba, mlíko stačí, čaj jedině kdyby bylo horko :wink: tak mezi jídlem, ale teď v zimě je to zbytečný

ivulinka-kojenecká voda zvlášť u novorozenců blbost není, kvůli dusičnanům :wink:, já jí používala asi do 6 měsíců, lékaři jsou ale spíš pro používání do roka :slight_smile: ale nepřevařuju jí,výrobci garantují, že se nemusí převařovat, takže já jí otevřenou skladuju v lednici a do termosky si ji ohřeju na několik dávek, takže se na nic nečeká :wink:
22. únor 2009 v 17:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
ronie:takze uz jsi definitivne kojo zabalila?nebo pricucavate na chut?a Oliho jsi kojila?pocky,chces rict,ze tu kojo vodu,kdyz otevru,tak mam pak dat do lednicky?Mame petilitrovku.prave chci davat Olimu fenykl.caj,ale mu nechutna a nechce ho a sladit ho nechci
22. únor 2009 v 19:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
no jo ještě sem tam trochu odsaju a dávám z lahve, ale už je to tak jedna dvě dávky denně, jinak nutrilon. Oliho sem kojila trošinku dýl-asi o měsíc, ale byl to taky boj, on se ale ze začátku přisával dobře, začal dělat blbiny až v tom druhým měsíci, pak sem odsávala asi měsíc a pak už taky jen UM :wink:

s tou lednicí-jde o to, že jakmile tu lahev otevřeš, tak sem tam množí bakterie, takže pokud nedáváš otevřený do lednice, tak je lepší to přeci jen převařit :wink:
22. únor 2009 v 19:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
já bych ten čaj nedávala, na prdy to stejnak moc nepomáhá a nebude ti potom moc pít mlíko a určitě bych taky nesladila :wink: dej nějaké kapky na prdíky :slight_smile:
22. únor 2009 v 19:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nám malá čajíky odmítala a než začalo být horko ( je narozená koncem března, takže tak do června), pila jen UM.
22. únor 2009 ve 20:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek