4měs. dítě má strach z cizího prostředí, je to vývojem?

rheza
5. pro 2014

Prosím o radu. Naše 4 měsíční dcera začala mít panické záchvaty pláče v cizím prostředí. Nový lidé jí ale vůbec nevadí. Když je návštěva u nás (a pokud je jí daný člověk alespoň trochu sympatický🙂 ) tak háže úsměvy i chovat se nechá, ale jakmile přijdeme do nového prostředí, které nezná, nebo si nepamatuje (nedejbože, když se tam probudí!) tak spustí tak neutišitelný pláč, že to často vzdáme a z návštěvy odejdeme. Mám strach s ní k někomu vůbec chodit a spíš návštěvy chodí k nám. Myslíte si, že je to vývojem? A mám s ní chodit na návštěvy a zvykat ji nebo jí spíš nechat v klidu? Moc děkuju za rady,...

leniczka23
5. pro 2014

@rheza Já bych jí asi brala,ať si zvyká..samozřejmě může mít jen období ale taky to může být prostě povahou a s tim nic neuděláš a pokud budete jen doma jednou se po....Netahala bych jí nějak extra,trošku bych to omezila,ale uplně bych nevynechala,alespoň k babičkám a tak ať si zvyká..Hodně štěstí..

nonacek
5. pro 2014

@rheza řešila bych to častými návštěvami... Ať Jsi zvykne a když na návštěvě pláče neodcházejte... aby se nenaučila ze s pláčem se vse spraví....
kluk my to dělal taky a a tak jsem to takhle dělala a přešlo to.
To je to samé třeba z od naučení Dítěte od dudlíka taky řve jak Na lesy když mu ho odmítněte dát...,ale také to ustane. A těch příkladů je nespočetně přeji ať se z male stane společenská divka,která bude Mít navstevi rada 😉

lrg
5. pro 2014

V tomhle věku bych to vůbec neřešila, jsou to jen taková období. Dcera to má snad každé tři měsíce jinak, v létě chtěla být všude sama a nenechala se vzít ani do ruky a teď se chce pořád nosit a spustí povyk, když se vzdálím na 5 metrů. Být tebou bych neměnila příliš Vaše zvyklosti, já jsem dceři ve všem ustupovala, jakmile trochu kníkla, hned jsem běžela domů a dodnes (20měs.) je strašně nepřizpůsobivá, každou změnu těžce nese a když má jíst nebo spát v jiném prostředí než doma, tak je to šílený boj.

lv
5. pro 2014

Jejda, me to přijde úplně normální..spis i super, ze se ve svém prostředí nechá pochovat..starší jo, někdy, jak pises, podle sympatií, chlap s hlasem výraznějším vůbec neslo..a druha se nenechá pochovat, pohladit, sáhnout, ještě ve 2,5roce..a separační uzkost, máma a táta, když tam máma není mely obě i doma tak 7-10m, ovšem Ev doted, kdekoliv.

pisisvori
5. pro 2014

@rheza ale vzdyt to je jen projev spravneho psychomotorickeho vyvoje rozeznavat maminku,blizke a cizi a stejoe tak prostredi. zacina to prave uz ve 4.mesicich. samozrejme je to dane pak i povahou a temperamentem. ale ty maminky co se za to stydi by si meli uvedomit,ze ty deti,ktere se nakazdeho smeji a ke kazdemu jdou treba v 7-8m jsou spis v tom psychickem vyvoji opoyenejsi. predstavte si treba slusneho vysokoskolaka a jednoduchou vesnibkou drbnu kdo bude asi ten vlezly,ktery je hned s kazdym kamarad a kazdemu tyka😉. Netrapila bych "zbytecnym tahanim"do ciziho prostredi, a uz vubec ne nechavanim chovat cizima pokud nechce...naopak bych ji poskytla dost ochrany,aby se v naruci maminky =jistota ucila,ze cizi neni spatne.

blondyst
5. únor 2015

Moje mala to ma taky tak od 4teho mesice.Ted je ji pul roku a lepsi se to.Proste chce maminku,prijde mi to normalni,ac je to unavny.Nijak sem se neomezovala,co se tyka navstev,chce to vydrzet.Urcite je to i povahou,ona je celkove dost vztekla.Ale lepsi se to.