(Bezplenková) komunikační metoda se nedaří

zpevanka18
26. lis 2016
Mám dotaz především na rodiče, kteří praktikují komunikační metodu. Nejsem žádný nadšenec, dcery jsem se od nějakých dvou měsíců vždy při přebalování zeptala, jestli chce čůrat/kakat, a obvykle udělala, co se jí chtělo. Až si sama sedla, posadila jsem ji na nočník a celkem bez problémů ho začla používat. Řekla jsem čůrat/kakat a vykonala. Dnes je jí rok a několik měsíců už chodí na nočník. Jsem ale líná (a mám i jiné starosti, než pouze tuhle jedinou potřebu svého dítěte), a tak je pořád v plence a tohle je jen při přebalování. Často je plenka suchá, ale nočník je prostě jen v koupelně, žádné rozmisťování po celém domě. Záměrně jsem jí na nočník nikdy nedávala hračky. Na záchod si přece taky hračky nebereme, prostě se použije a odejde se z něj.
Doteď žádný problém.
Před pár dny ale zjistila, že z nočníku se dá stoupnout (chodí už cca měsíc, ale zvednout se bez opory umí až poslední týden) a všechno je v háji. Posadím ji na nočník, ona se zvedne a jde zkoumat, kde co leží, s čím by si mohla hrát. Jednou jsem vyměkla a dala jí tam kachničku na koupání. Jenže to si hrála s kachničkou a nic neudělala. Máte s tím někdo zkušenosti? Nechce se mi nad ní lámat hůl, ale je to dost frustrující. Když v době, kdy konečně mám sklízet plody celého toho snažení, se to takhle pokazí. Nejpozději v létě se snad dočkám, až budem lítat po zahradě, ale fakt jsem si držela palce, aby to bylo dřív.
Předem díky za rady.
drakenn
26. lis 2016
Podle jste krasne zacali, holcicka je sikovna, ale jak sama priznavate, diky vasi lenosti jste si to pokazila. Zkuste se vykaslat na kraviny a reste tuhle potrebu u sve dcery.. Darilo se vam, tak znovu do toho. Klidne ji dejte na nocnik hracky, chvalte, motivujte..
zpevanka18
autor
26. lis 2016
Vylučování dítěte není jeho ani jediná ani nejdůležitější potřeba (natož celé rodiny). Mám na starost domácnost, pár mazlíčků a na půl úvazku doma pracuji. Myslím, že nic z toho není kravina a všemu je potřeba se taky věnovat. Nemůžu celé dny koukat na dítě a přemýšlet, co znamená jeho posunek, výraz… Proto jsem začla tak, jak popisuju. Chválím a motivuju celou dobu a jak říkám, doteď to šlo bez hraček, bez řečí - prostě sednout, vyčůrat a jít si zase hrát. Žádné hraní na nočníku, vysedávání a "přemítání nad filozofickými tématy". Zajímalo mě, jestli tohle někdo zažil a řešil taky, jestli to není prostě zkoumací období, které přejde a na nočník se zas brzo vrátí, nebo tak.
chris_n
26. lis 2016
Tak ji nech... mě holka začala brát nočník vážně az ve 2 letech
karlajasmine
26. lis 2016
Zkus takovy to sedatko na zachod pro malinky deti, z toho ti nikam neodbehne 🙂 Takhle to moji rodice vyresili se mnou.
astyna
26. lis 2016
Taky jsem si po čase uvědomila, že trpím vylučovací paranoou u svého syna, když jsem to praktikovala. Každé jeho kníknutí jsem považovala za příznak toho, že bude chtít na nočník. No nechtěl. A nechce dodnes. Na redukci vydrží občas chvilku, ale až nyní v necelých 13 měsících si začal uvědomit, že je "kluk" a asi mu to začíná docvakávat, že se s ním čůrá 🙂 Na redukci ho dávám na max. 5 min, pokud se nevyčůrá, vyzkouším později, ale nedělám to pravidelně. Tchýně ho dohnala až ke strachu z jejich nočníku, když ho tam držela ještě jako menšího. Na to taky bacha.

Při bezplenkovce jsem si také myslela, že nedělám nic jiného, než mu neustále dávám kyblík pod zadek. Pak stačil víkend u našich, kteří to 2 dny nedělali, a byl všemu snažení konec...
zpevanka18
autor
29. pro 2016
Kdyby tuhle konverzaci ještě někdo četl, chci se podělit i o další vývoj.
Problém byl nakonec jednoduchý. Chtěla si opravdu jen prozkoumat koupelnu. Dvakrát se počůrala pod nohy a zjistila, proč je fajn u toho sedět na nočníku. A že ji pak nechám lézt kam potřebuje, zkouknout věci na vaně, zamávat kachničce, zkontrolovat pračku... Po pár dnech se to dalo zase do pořádku. Dnes (13 měsíců) má počůranou plenku 2-3x denně, ale obvykle jen ucvrnknuto, že to nestihla doběhnout. A pokakáno už nebylo víc než dva týdny ani jednou. Na návštěvách je to zatím problém, dost se stydí. Ale to, že to zvládá takhle skvěle doma, je rozhodně slušný začátek.
Jo a dětské prkýnko pomohlo taky - z něj sama nedokáže slézt, takže když je opravdu k neudržení, vysadím ji tam a za pár vteřin je hotovo.

Sem začni psát odpověď...

Odešli