Děti 2+ a výchova trošku jinak. Podělme se.

@blandik Ja se na to nedivala, ale manzel jo, jeste me na to volal a pak mi rikal, ze to byla sila. Zkus najit odkaz prosim.

@majdula - vůbec se mi nezdá, že děti děti byly vždy na okraji zájmu a vůbec nemám ráda zevšeobecňování... ono to bude určitě záležitost individuální - některá rodina má děti na okraji zájmu dnes dnes, jiná dřív. Třeba za naše bych dala ruku do ohně, byli fajn ... nebili nás (s bráchou), nestrašili čertama, nenechávali vyřvat (vidím to i v přístupu k mým a bráchovým dětem). Možná v něčem ve výchově taky chybovali, ale to bych řekla, že každý ...

@blandik tady je archiv, který pořad to byl?
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/02.06.2011/
ale nevím, jestli to jde přehrát...

@majdula - trochu mi to ulítlo, ještě jsem to nechtěla poslat ... nicméně mám pocit, že prostě i některé dnešní "moderní" matky jsou šílený. A osobně mám pocit, že je to hodně i o časových možnostech - dřív bylo na děti víc času, dnes míň. Vůbec netuším, kdo se bude věnovat dětem, až se vrátím do -práce (jezdila jsem domů kolem 7 třeba). Takže tak - trochu mne zarazilo tvoje černobílé vidění světa.

@petule246 Nemyslela jsem na okraji zajmu v jednotlivych rodinach, tam to bylo a je opravdu indivindi, ale v ramci cele spolecnosti a te ktere doby 🙂

Jako vem si deti v historickem kontextu. Kde se pise o detech? Prakticky nikde. Vzdycky se cekalo, az z nich budou "normalni" dospeli, pak teprve byli na stejne urovni, rovnopravne.

@blandik - složitá doba určitě ano, ale lidi si to komplikují sami, protože mám tak nějak pocit, že někdy lidem chybí jen trocha selského rozumu. Dokument jsem neviděla, ale pokud budou moje děti trávit čas venku spíš než u TV, pak se až tak moc nemusím bát reklamy zaměřené na děti. Nedávno jsem se ptala mm, co dělal jako díte (jsem holka a mám 2 kluky, tak mne to zajímalo) a buď chodili na dobrodružné výpravy do lesa (dýka za pasem apod) nebo lítali venku a hráli fotbal. Dnes jsou děti na netu, městí hry, u TV.
Mně se slušné chování k dětem líbí a rozhodně se chovat slušně k prckům hodlám ... ale některé principy fungovaly dobře i v minulosti, tak proč je hned odsuzovat.
A ještě přiznávám, že jsem obklopena učitelkama (učitelská rodina) a tak trochu jsem ovlivněna názory, že dnešní děti míň poslouchají, hůř mluví, bývají horší v tělocviku. Dokonce myslím, že proběhl jakýsi průzkum, že vzdělanost českých dětí ve srovnání s ost. zeměmi fakt klesla. Takže v tomto se už zase vracím, k tomu, že v minulosti nemuselo být vše tak úplně naprd a dnes všchno super. A že se prostě snažím vychovávat své děti, jak nejlíp umím a doufám, že z nich jednou vyrostou správní chlapi 😀

@majdula - tojo, ale ono se dřív podle mne víc makalo, než kecalo ... ještě moje babča vzpomíná, že neměli v 1. patře vodu, tak ji tahala po schodech v kýblech, takže ty děti asi stranou šly do jisté míry, ale myslím, že mateřská láska fungovala snad vždycky stejně 🙂

a teď si to po sobě čtu a nechci vyznít jako nějaký "bojovník" ani vlastně nevím za co vlastně, ale musela jsem zaregovat na to, že "společnost se humanizuje a přitom čím dál víc lidí je v problémech" ... ve své podstatě jsem chtěla jen říct, že mám pocit, že některé věci se příliš řeší a možná kdyby se nechaly plynout přirozeně, dopadlo by to třeba líp. A už končím s těmi svými "moudry" 😉

@petule246 Tak to urcite. Souhlasim, chovat se prirozene a nechat veci plynout 🙂

Jen jsme se asi nepochopily. Ja jsem psala o respektu - ten se vuci detem podle me zacina prosazovat az ted. Ty o rodicovske lasce jako takove - ta byla, je a bude 😵 ale myslim, ze nema nic spolecneho s vychovou jako takovou, s pristupem k detem. 99% rodicu sve deti miluje a presto se k nim rada z nich chova jako k nesvepravnym, dostavaji na prdel, jedna se s nimi z pozice nadrazeneho... proste bez toho respektu. A pritom jsou to deti milovane.

A jeste bych polemizovala o tom, ze driv bylo na deti vic casu. Asi taky jak v ktere dobe. Mozna v dobe nasich rodicu - v praci padla a slo se dom za detma. Ale v predeslych stoletich se lidi museli sakra otacet, do noci dreli a na decka nebyl cas, spis je tez zaprahli do prace. Ale zase zalezi na dobe, spolecenske tride, kulture.

Toz tak. Nedovedu se poradne vyzvejknout, tak se omlouvam 😖 A uz jsme trosku mimo tema 😅

@berenika39 - bylo to včera na čt2 22:15 - jmenovalo se to - Konzumní děti aneb komercializace dětství - viz http://tv.seznam.cz/?date=2011-6-2

máme dnes oslavu..tak spěchám, než příjdou. Ale i bych se na to ráda mrkla znova, neviděla jsem to od začátku..

@berenika39 - tak není to tam, bylo to po krásných ztrátách...a je to v archívu vynechané...ještě zkusím originál, jestli není na netu volně k podívání.

Tak tady je na youtube v en:

kdyby nefungovalo, tak en název je: Consuming Kids: The Commercialization of Childhood

a něco v češtině je tady:
http://www.uloz.to/6527739/konzumni-deti-aneb-k...
to jsem nezkoušela, hosté jdou. Hezké odpol a večer. budem slavit.

@blandik tak všechno nejlepší, sice nevím komu, ale důvod pro oslavu se vždycky najde🙂. hezký víkend, taky mizíme, v neděli dočtu.

@majdula - Taky jsem posléze znejistěla, jestli jsem se vyžvejkla tak, jak jsem chtěla 😉 Ono asi ani není v našich silách porovnat různé doby a jak se v nich lidé chovali ke svým dětem ... Každopádně na respektu a slušnosti vůči dětem se shodneme a jdu zkontrolovat adámka, jestli spinká a pak musím bohužel žehlit. Takže konec filozofání 😉

@petule246 dost s tebou souhlasim a vim jak jsi to myslela. To , ze lide pred 100 lety atd, meli spoustu prace neznamema , ze si deti nevsimali a nedali jim to co potrebovali. Mozna prave to, ze dnes nemame "co delat" a venujeme(fyzicky i myslenkama a fylozofickym rozebiranim vychovy ) se jen detem(nemusime uvarit, navarime dopredu kdyz tatinek hlida a dame do mrazaku ...nemusime na to vareni donest drevo, zatopit, nanosit vodu...stejne prani...) jim naopak ublizuje tim, ze nemame ten selsky rozum v posouzeni co je spravne a deti se uz od mala neuci uplne prirozene, ze je potreba pracovat, ze aby se najedli musi maminka neco delat ne jen je nosit a nosit a nosit. Neziskavaji prirozeny respekt k praci, k peci rodicu...berou vse jako samozrejmost a take kdyz si cele dny jen a jen musite hrat s ditetem a nosit ho , aby neplakalo uz si s nim nehrajete(urcite vetsina🙂) s takovym nadsenim, spontanosti atd, ktere se detem libi a hodne jim daji. Nemate tolik chut jim povidat pohadky a zpivat pisnicky, kdyz na nej cely den zvatlate... A pak musite porad premyslet nerozmazluju uz ho moc, nejsem macecha, kdyz jdu cvicit...atd. Proste kdyz to neslo a clovek mel povinosti , tak to bylo jednodusi rozhodovani...nebylo to nic "spatneho", ze dite musi obcas "pockat" a nemyslim, ze jim to zase tak ublizilo, rekla bych , ze mnohdy naopak. Zase jen muj pohled z jineho soudku🙂.

Osobne se mi moc libi ta cast, kdy se maji taky respektovat ti druzi- to mi prave chybi u nekterych dnesnich deti, ze jsou sebevedomi, asertivni, neboji se vyjadrit svuj nazor, coz je bezva, ale na druhe strane nejsou schopni respektovat ostatni a jdou pres mrtvoly.
S tou vychovou drive, myslim, ze se to dost zmenilo az po druhe svetove, a to i v zapadni Evrope, ale u nas a v socialistickem tabore o to vic, ze se proste prosadilo, ze nekojeni a statni zarizeni jsou lepsi... Driv si sice s detmi tolik vedome nehrali, ale proste s nimi travili cely den- vzdycky si vzpomenu jak manzelova babicka, kdyz se ji narodil vnuk a bylo ji uz pres sedmdesat, tak si ho dala do satky a sla na pul dne do vinohradu🙂

Já si myslím, že dříve to bylo jiné. Nebylo na děti tolik času, ale současně nebyla taková mobilita a kriminalita. Děti se vypustily ráno ven, došly na oběd, pak zase ven a žily svobodně. Byly vylítané, mezi kluky probíhaly boje, ale měly pravidla, co se smí a co ne. Rodiče se nemuseli bát, že potkají drogového dealera, že je unese pedofil nebo že skočí pod auto. Nebyla tv, nebyly počítače a reklamy nevisely na každém kromu, ve škole se neprodávaly čokolády, kola a před školou fast food. Mylsím, že to bylo dříve jednodušší, síce drsnější, nebyl čas, většinou se s dětmi moc nepáralo..Dnešní doba je jiná, média nás masírují neustále, co máme kupovat, co máme dělat a nedělat, abychom byli správní rodiče - jak máme konzumovat, v čem máme prát, co máme kupovat, a jestli nemáme to nebo ono, tak neplníme představu dnešního úspěšného rodiče..I nás to může zasáhnout (a reklamy zasahují skrytě, nikdo si příliš neuvědomuje, že ho reklama masíruje, ale cožpak téměř každá žena nechce být štíhlá a vypadat podvědomě jako ta z reklamy - vyretušovaná, namalovaná a správně nasvícená..?). Jak na to pak mají reagovat děti? Není to jen v tv a na neut, ale je to všude - od penálů, tašek, jídla, reklamy se objevují ve škole, u zubaře...pořád samé informace o tom, co máme nebo nemáme dělat.

@pazhitka jo,jo . Myslim, ze prave toho se vetsina u "zapadni " vychovy boji, ze z deti vyroste sebevedomy, ale arogantni spratek(s prominutim za vyrazy s nadsazkou). A s tim travenim casu 100% souhlas🙂.
@blandik mas urcite pravdu. A prave proto asi vznikla tady tahle diskuze, ktera je vlastne trochu mimo tema🙂. Ze je potreba koukat i na ty podminky a ne jen kritizovat, ze nasi rodice byli autoritativni tyrani🙂🙂.
Ale myslim, ze kazdy chape, ze nejde o uplne volnou vychovu, ale o to dat detem sebeuctu, respekt okoli a pritom jasne pravidla a hranice.
S tim klamavym dnesnim svetem jsem si vzpomnela na kadernika u ktereho jsem byla kuli svatebnimu ucesu. Mam polodlouhe prirozene(to znamena v zime trosku vic mysi v lete trochu spinava blond) vlasy. A pul hodiny me presvecoval, ze musim mit melir nebo barvu a dival se na me jako na vykopavku z doby X, kdyz jsme mu na to rekla, ze diky jejich melirum uz skoro nikdo nevi, ze prirozene zdrave vlasy se nelesknou jako nylonky a ze vlastne uz skoro nikdo nevi jake odstiny maji normalni vlasy🙂🙂🙂.

@brisalek - mám podobnou zkušenost s kadeřníkem - kadeřnice nemohla pochopit, proč nechci své (rovné) vlasy vyžehlit - a před tím pořád štěbetala, že takové vlasy už dlouho neviděla, silné, zdravé, lesklé...a já se ji snažila vysvětlit, že to je právě proto, že je netočím, nelakuji a vyžaduji střih, který je bezúdržbový a že vyžehlení na jeden den je sice fajn, ale díky nechci.

Jinak - já jsem nechtěla až tak kritizovat výchovu našich rodičů - já jsem měla kupříkalu štěstí, naši byli takový celkem přirozený rabr a nepamatuji si výprasky ani žádné křiky, ignorace...spíše jsem chtěla psát o tom, proč si mylsím, že je nutné děti dneska vychovávat jinak a že tohle starší generaci s tím jejich neutálým - ty jsi ale zlobivý chlapeček, tohle nesmíš, spadneš, dej mu zavčas na zadek, jinak ti přeroste přes hlavu - prostě tohle už není uplně vhodné, je třeba spíše než myslet a řešit věci za děti, učit ty děti myslet za sebe a přitom je udržovat v určitém respektu k okolí...Nějak se mi u nás doma ukazuje, že děti mají přirozenou potřebu respektu vůči své osobě, přirozenou touhu být brány vážně se svým dětským pohledem na svět a jsou dobré, a chtějí dělat správné věci, ale jak je začneme nutit a tlačit do věcí z pozice moci, okamžitě přestanou vnímat onu smysluplnost, potřebu něco dělat správně, ale začnou bojovat...asi jako dospělí:

Nedávno se mi stalo, že jsem zapojila špatně š'nůru od notebooku (z jiného vzala zdroj) a manžel po mě vyjel - jestli jako chci ten počítač zničit a jestli jako mám opravdu tak nízkou rozlišovací schopnost, že si toho nevšimnu - a tím mě tak namíchl, že mě vůbec v té chvíli nezajímal počítač, ale to, že na mě zaútočil - přímo na mou osobu, na mé vlastnoti - a byla z toho hádka. A kdyby jen řekl - ježíši, v tom počítači je jiný zdroj, to se může i spálit...tak bych byla bez sebe strachy, že co to provádím a mohla se soustředit na ten počítač ..moje osoba by zůstala netknuta, a jen já bych si mohla probrat vinu, kterou bych cítila. Myslím, že děti fungují stejně.

Holky ja zacnu trochu z jineho soudku. Jak mam nenasilne dceru "naucit, aby rikala "mami, mamka" a ne "mamo". Nevyzaduju maminko🙂 a vim, ze mamka se musi jeste naucit. Kdyz na me vola mamo nebo to slysim na hristi jak nektere deti volaji je to hrozne. Manzel s bratrem tak bohuzel mamince rikaji a tchyne to pouziva i ve vztahu ke me. Az se naskytne vhodna prilezitost, tak ji pozadam, aby rikala pred malou mamka, mami... Nechci to nejak zakazovat nebo si to vynucovat, aby to nemelo opacny ucinek, ale take nechci , aby si na to zvykla a uz to tak pouzivala. Synovec od dvou let rika(prestoze zacal mluvit az kolem tech 22 mesicu) mami, babi, tati....Nevim, jestli to zbytecne resim moc brzo?? Jestli to neprijde samo....???
@blandik s tema vlasama je to presne, jako by vsichni museli byt stadovite ovce a mit vyzehlene vlasy. Jo a nejak mi tam vypadlo prirozene BLOND🙂 vlasy.

@brisalek já bych zkusila večer vyprávět příběhy o mamince a ....třeba ze zvířátkový říše, nebo o jiných dětech, tak by tam to maminka, mamka zaznělo, aby si ho dala do hlavičky. A určitě je čas, sama tozačne používat, uvidíš, Petr ješt nedávno volal v noci "máma,máma", jako by byl roční prcek. A už dávno mi přitom říkal mami...přijde to samo. Tím, že budeš co nejčastěji slovo maminka,mamka, mami používat, nic nezkazíš 🙂

Jen bych ji "neopravovala" při běžné řeči, víš jak to je...na just bude říkat máma🙂

@brisalek Jinak nez prikladem ji to nenaucite 🙂 A manzel s ni o tobe mluvi jako o mamince? A ty sama o sobe? Rikas pojd za maminkou anebo za mamkou? Taky zalezi, jak moc uz mala mluvi... Rada taky zacal mama... mamika... az nakonec prisla maminka 😵

@berenika39
@majdula Ona uz mami take rika, ale prevazuje mamo a hlavne mama. I kdyz treba prave v noci vola vetsinou mami🙂. Ja o sobe rikam mamka nebo maminka, ale manzel obcas pouziva mama. Mluvit zacala asi okol 13 mesicu a rekla bych, ze je to trochu slabsi prumer🙂. Pouziva tak okolo 60 slov,ale uz rika "tady jo", "mama haci tady", "auto neni" a tak.
No budu muset pockat a ucit prikladem jak pisete. Urcite ji neopravuju.
Diiiky🙂

@brisalek - náš povídal ve dvou letech jen mama, tata, baba a rozmluvil se ještě později. Dlouho říkal mama, tata..a pak najednou přišel s maminkou...podle mě bude kopírovat to, jak sebe sami s manželem označujete. A určitě bych ji neopravovala vůbec, tím se akorát sekne a minimálně bude vědět, že ti má říct mamo, když se na tebe bude zlobit.

@brisalek Ahoj, mám pro Tebe dobrou zprávu. Já o sobě mluvím jako o mámě, manžel říká máma, moje máma synovi říká např. "to udělala máma, viď?"... Prostě v obou rodinách máme zažité slovo máma (teda ne mama, ale to asi není veliký rozdíl...) a táta, prostě zvyk. Syn cca kolem 2. roku začal sám říkat mami, maminka - prostě obecně se děti učí slova zdrobňovat, líbí se jim to (opička, pejsánek, babička). Dcerce určitě říkáš zdrobnělinami, tak neboj, sama to převezme... Stejně tak se učí např. slovesa - používají známé přípony na nové kořeny slov, Tomík např říká "pumpAT" (jako dělAT, plakAT, míchAT) místo pumpovat.
Buď ráda, že Ti říká mama, znám horší slova!!! T. mi tuhle říkal kráva, když jsem se ujistila o tom, že on je moje telátko, byla jsem v klidu. Tuhle jsem byla v obchodě zase cibule (on ale odmítl být česnek, tak nevím...) 😀

@brisalek ještě mě napadlo, fakt to přijde samo, petr ted před třetím rokem sám od sebe, fakt jsme mu nic takového nenabízeli, aby říkal...začal: mami, mám tě moc lád. těším se na mojeho tatínka, plotože ho mám lád....a současně když se zlobí na bráchu, že mu nechce půjčit milovaná auta z vitríny, řekne mu klidně: míšo, nemám tě lád...prostě spontánně sám od sebe začal vyjadřovat svoje pocity. opravdu to chce jen čas, ke všemu dojdou sami.
Jenom mě teď vyděsilo, jak moc Petr vnímá atmosféru, jak moc s námi žije 😉 . Trochu jsme s Michalem měli nedorozumění, no stane se. A Petr? Míšo, nezlob, nebo maminka bude smutná a nebude se smát.....takže asi tak....

@berenika39 - ahojky, to je krásné 😔 Máme to taky. začalo to ale - Nemám maminku rád. Mám rád tatínka. U babi řekl - mám rád tatínka a dědečka. Maminku a babičku já rád nemám. (a takový komorní, truchlící hlas nasadí).

Ahojky maminy,
to musí být krááásný pocit slyšet..mami, mám tě rád/a 🙂).

Ale jdu pro radu. Nějak si nevím rady, jak naší starší dceru usměrnit v tom, že často bere sestřičce hračky. Mladší pak jen zírá kde má hračku..., ale zatím jí to je jedno. Nedej bože, když Nelince podáme hračku, která je Lucinky, okamžitě jí vytrhne z ruky a prý že nepůjčí. A když se zeptám, jestli půjčí jinou, tak ne. Tohle je situace, kdy s mladší nelinkou třeba sedíme na gauči a máme po ruce jen hračky Lucinky. Vím, že není povinna půjčovat. Nevím, jak se vhodně zachovat. Dnes jsem jí říkala, že vanu, záchod, kuchyň.... máme také jen jednu, a je pro všechny společná, půjčujeme si je a není možné, mít třeba 4 vany - pro maminku, pro tatínka....., že by se nám nevešly do bytu.... . Asi to není úplně to pravé ořechové...., no fakt nevím 😲

@blandik no petas se obávám začal trochu používat tyhle " dojemné a srdcervoucí" hlášky (aniž bych nějak chtěla popírat jejich dojemnost, pokud jsou myšleny upřímně 😉 😉 😉 ) na záchranu průšvihů....jakože ještě před tím, než se pustí do nějaké lumpárny, u které prokazatelně ví, že není košer, nahlásí, koho a jak moc má rád a pak se mě zeptá, proč se nesměju a jestli se zase budu smát.... 😉 😉 😉 . a všechno je momentálně supeer, všechno se mu líbí, všude je krásně, všechno je paráda.... 😀 😀 😀

@berenika39 - tak to je sranda, oni asi tak nějak vycítí, co bude fungovat. Náš tohle nedělá, co Péťa, ale u nás to je - jsem uražený, dotčený, všimněte si mě. Dělá to i venku dětem - jak se někdo o něj otře, tak náš nasadí výraz ublíženého a trpí...
@dagina - no nemám zkušenosti se dvěma. Prý je výborná knížka - Sourozenci bez rivality. Záleží asi jak jste to pojali, jetli rozdělujete hračky na Nelinky a Lucinky, tak pak asi nejde Lucinku "nutit", aby půjčila. Nám se zatím nejvíce vyplácí jen dát info a nechat ho s tím, netlačit. Tak možná to půjde i u vás - že ano, jsou to tvoje hračky a když si Neli chce něco vzít, tak můžeš říct ano nebo ne. To je na tobě. A když řekne NE, tak ji nechat a říct ji, že jdeš teda s Nelinkou do pokojíčku pro nějaké její hračky. Tím plně respektovat právo Lucinky na své hračky - nakládat s nimi a rozhodovat o nich. A pararelně (ale ne současně) - v jiný moment vysvětlovat Lucince, že Nelinka je mladší a ještě nechápe, že něco je Lucinky nebo maminky nebo Nelinky. Že se to všechno ještě potřebuje naučit a že jak byla Lucinka malá, tak taky všechno považovala za svoje a taky se to musela naučit a možná ji můžeš povídat, co už se všechno Lucinka naučila...TAkže u nás vychází nechat malého s jeho rozhodnutím - na písku - nechce půjčit, tak mu říkám - dobře. Napadá tě něco, co by jsi mohl chlapečkovi půjčit? Zdá se mi, že když ho nechám s tím rozhodnutím a nenutím ho do toho půjčení, tak pak s tím nemá takový problém. Nepůjčí sice svoje oblíbené auto, ale ostatní věci ano...Tak možná tak to zkusit? Podle mě pak Lucinka povolí, když to skloubíš s tím nenucením a tím, že ji i slovně řekneš, dobře - máš na to právo, říct ano nebo ne. A současně paralelně ( v jiný čas) ji budeš povídat o Neli...Držím palce.