Děti 2+ a výchova trošku jinak. Podělme se.

holky, mám tu na vás dotaz...snažím se doma aplikovat různý věci z RaBR a podobných knížek, ale...stává se vám, že je vaše snaha "bojkotována" ze strany vašich poloviček? Manža se vrací z práce kolem 18 hodiny, má jí stresovou, to všechno chápu...když se řeší nějaká situace s malým, mně samotný se to celkem daří, ale jak přijde mm z práce, je nervní a malej to asi cítí, protože začne být neklidnej a "zlobí"...já bych to ustála, ale mm mu začne vyhrožovat - když děláš to, nedostaneš tohle apod., pořád něco nesmí a musí atd. a malej na to samozřejmě reaguje spíš provokováním...když mu řeknu, na jeho vlastní žádost, jak by se to dalo řešit jinak, řekne, že to na něj asi stejně nezabere a pokračuje ve svým stylu...chápu, že se mu nad tím nechce po práci přemýšlet a je jednodušší na malýho křiknout, ale nerada bych to do výchovy moc zaváděla...koukám, že to není ani tak dotaz jako postěžování si... 🙂

@dagina - na to plácnutí mě akorát napadá - ignorovat její slova a parafrázovat - že ty se zlobíš, ty cítíš to a to - tedy říct, co ji asi je civilizovaným způsobem...většinou věci přitažené ze školky neřeším, nechám je plynout..někdy zkusím říct - to mi chceš asi ukázat, co říkají děti ve školce..a náš ma radost, že jsem to poznala...a co se týče toho oblíkání - možná ji říct - dobře, samozřejmě ti můžu pomoci..a pomoci ji, uvidíš, jak se to dál vyvine - jestli už se oblíkala dříve v pohodě, tak nejspíš si jen uspokojí to, že ji pomůžeš a nezkoumáš a pak plynule zase přejde do samosatného oblíkání..já jednou pomohla jednomu klukovi ze školky, nabídla pomoc, byl starší, plakal a MIška pak dost dlouho, když se začínal oblíkat, říkal - ale pomoct...u nás tedy stačilo říct - ano, samozřejmě ti pomůžu..když budeš něco potřebovat...U vás to vyvolává odpor, zkusila bych prostě pomoci...

@dagina na to oblékání zkus třeba říct, asi je to pro tebe těžké se sama celá obléct - a chvilku počkat, když nic, tak zkus třeba říct - někdy pomůže, když (si chytíš bundu ještě druhou rukou, když si nejdřív oblečeš rukavice a až potom bundu atd. ) a když jí něco fakt nejde - třeba náš ještě nezvládne zip, zavázat čepici atd. tak to udělej a přitom řekni, že super - sama sis oblekla tričko, kalhotky, punčocháče, sama sis obula boty - tomu já říkám samostatnost! Abych nevypadala tak chytrá, tak konečně čtu Jak mluvit, aby nás děti poslouchaly a zrovna o tom oblékání tam píšou toto, já už to ráno zkoušela, jako ne že by to zabralo úplně, ale bylo to trochu lepší🙂
A na to plácání jí odpověz - žádné plácání, když se ti něco nelíbí, tak to řekni slovem
@naty to je docela časté... zkus si o tom promluvit s mm někdy v klidu, a třeba mu zkus podstrčit nějakou knížku - Rabr ne, to je na chlapy moc složité čtení, ale teď co čtu to Jak mluvit, aby....to je psané polopaticky, názorně, je tam spousta komiksových obrázků, strašně dobře se to čte

Tak jsem vás tu "objevila", já sem ještě nakouknu, můžu? 😉 🙂
Už máme doma taky někdy docela malou tvrdohlavkyni, ale zatím je to ještě v mezích únosnosti 🙂 😵

Mam doma 2,5 leteho, obcas tvrdoaveho a vztekjiciho se synacka 🙂 Vzdy si snazim zachovat klidnou hlavu - zvlaste ted, kdyz u neho za posledni tyden propukl 3x zchvat vzteku...Neco noveho s cim se musim naucit vyporadat..
Je moc chytry, vi jak na nas..ale ja bych take moc rada veela jak doknale na neho, ne vzdy to vim. Ale to asi kazdy musi zkouset co na koho funguje 🙂 Co zabere na jednoho s druhym an nehne...

Uz mam prelouskanou knizku Jak naucit deti pravidlum - rikam, tu muzu cist porad dokola, urcite zajmava a prinosna, jen tolik informaci najednou nejde pobrat, tak si ji pro velky uspech prectu jeste jednou 🙂

Tak prosim prosim o informace a dobrych knizkach. DEKUJIII

@katunka82 doporučuju tuto http://knihy.cpress.cz/jak-mluvit-aby-nas-deti-...

U nás je teď už občas problém s "mikem". Ještě kojím, ale malá teď je docela otravná, když si vzpomene že bude. Před dvěma týdny ode mne chytla střevní chřipku (jako celá rodina), takže "pila" občas i přes den a teď si s tím někdy vyžaduje pozornost. Njn 😒, snad to ustojíme.
Taky někdy "tatínka nechcI", ale to je jen na chvilku (nebo babičku ...).
Včera ji manžel učil hrát krtečkový domino a dobrý, jen jsem jí pak chtěla poradit, kde má správný obrázky a dvě kostičky letěly na zem (do té doby bylo vše OK). No jak jsem psala, někdy se už umí vztekat docela slušně.
Odvádíme pozornost, někdy ignorujeme, no, prosazuje své ego, snad nás tohle období brzo opustí 😉 🙂 😀

Taky vysvětlujeme, vychováváme 😝 😅

@hanula11 ahoj:.-) pamatuju si tě z říjnovek🙂 S tím kojením jsi teda dobrá, že jsi ještě vydržela🙂 my už nekojíme od srpna a někdy se mi po tom stýská, ale taky už si to nedovedu představit, piřpadá mi te´d už takový velký 😅 asi bych jí vysvětlila, že mlíčko ve dne měla jen proto, že byla tak moc nemocná a teď že bude mlíčko jen večer - ráno, nebo kdy kojíte...

@reruna vysvětlujeme, ale ona to vždycky bere moc osobně, je to holt závislačka 😒 😉 🙂
Njn, snažím se o to aby to pochopila, že to s tím mlíkem je už vlastně zbytečné, ale když ona je fakt závislá 🙂 😵
Prý se má přestat s citem, gyndr. mi před týdnem na prohlídce říkal, že teď už to nepotřebuje fyzicky, že jde o závislost psychickou, tak prej "opatrně", jak říká s oblibou naše Aďka 😔 😀

@hanula11 Ahoj my taky bojujeme s kojením, jen u nás je to o tom že když kojíme ( ráno večer v leže ) tak mi pořád šermuje rukou všude možně a je mi to nepříjemný. teď už je to trochu lepší, ale musela jsem prostě povyhrožovat že mu to vezmu, protože podle rabru taky nezabíralo nic. A s tím odstavem, nejpřirozenější je odstav ze strany dítěte, ale musí to samozřejmě vyhovovat i mamince. A na doktorky nedej, ty jsou v tomnhle hrozně pozadu. Kojení má samozřejmě i fyzický i psychycký výhody. Pořád mm obsahuje spoustu důležitých látek které jinde nejsou a dodává imunitu.

@hanula11 u nás to bylo naštěstí přirozené - kojili jsme ke konci už jen ráno a večer, pak už jen ráno a pak si jedno ráno prostě nevzpomněl, vstal a hned vyskočil z postele a bylo...asi za 3 dny si vzpomněl, ale klidně jsem řekla, že už mlíčko nemám a že si dáme kakao a hned souhlasil, ale dudlík má zatím na spaní pořád...to nevím, jak budeme odnaučovat

@reruna Ideální 🙂 , takhle nějak bych to taky brala, akorát jsem zvědavá kdy to přijde 🙂

@lusy82 u nás ve 23 měsících a u staršího v 11 m, ten byl od narození proti kojení...

@reruna, my dudlík nemáme, nikdo ho neměla ani v puse 😉 😀 Tak možná proto je taky na pr.. tak závislá 😠 😅
Docela si zvykla, odmala, usínat u mlíka ☹ 😎
Jinak u Vás to proběhlo pěkně (s odmlíkováním), u nás zatím nezabírají vůbec žádné argumenty. Když řeknu, že už mlíko není, ona na to, že je, no, debatérka 😔 😝 😀
Když dojde jedno, řekne si o "druhý", 😖 😀
Moje dvě starší děti jsem rozhodně takhle dlouho na mlíku neměla. Ale to bylo v jiném století, dnes je úplně jiná doba. Tenkrát nám hned jak šla váha krapet dolů, nebo stála, nutili sunar, brzy se dávaly kašičky ... , je to už dávno 😔 😝 😀

@lusy82 my zase místo šermování máme "zuby". Ale jen občas, když je hodně unavená, tak je to docela drsný 😒 😀
Ale jinak se to pořád ještě dá vydržet ( až na to, že jsem se vlastně co se narodila, ještě pořádně nevyspala), jinak má kojení asi fakt jen výhody. Ještě nebyla skoro nemocná. Jednou měla dva dny horečku po očkování, sem tam trochu rýmu a dva dny teď blinkala z té blbé chřipky. Ale jinak je zdravá jako bukvice 🙂 😵

@hanula11 No to my bohužel máme za sebou spoustu marození ( průdušky a pokaždé na antibiotikách )a na alergologii nám teda řekli že s imunitou jsme v normálu ale na spodní hranici ( možná po těch antibiotikách ) tak si říkám, že je to možná taky díky kojení.

@reruna
@blandik díky holky, se s tím zkusím zase nějak poprat 🙂 . Ale ještě jedna věc. Luci jak se vzhlídla v jednom chlapečkovi a kopíruje jeho nevhodné chování, někdy to je fakt neúnosné, a graduje to čímdál víc 😖 , je jak lvice, prostě nepříčetná. Neli si veme nějakou hračku, Luci jí hned vytrhne a ještě Neli šeredně bouchne a ještě jí řekne "to máš za to", nebo " a máš to", když sleduji někdy v šatně toho kluka, to je prostě jeho kopie, on je hrozně zlý....pro Luci to je nové, tak to zkouší dle něj. Včera jí manžel už seřezal, fakt si nic jiného nezasloužila...né, šlo to vyřešit i jinak...no prostě se to jinak nezvládlo... je u nás zase veselo.

Ale co mě zajímá, myslíte, že takové kopírování ze školky "samo" přejde, samozřejmě když se bude směrovat jak jsme zvyklí, nebo si máme promluvit s učitelkou...nemáte někdo podobnou zkušenost????

@dagina u nás je to zase naopak - kluk se zhlédl v holčičce, strašně rozmazlené... no já jsem si o tom promluvila s učitelkou, aby je krotila a doma se snažím vysvětlovat, že ne všechno, co udělá ona, musí udělat i on... ale upřímně sama nevím, kdy a jak to přejde...

@reruna ach tak 😅

Ahojky,
se musím pochlubit s jedním úspěchem 🙂 . Zrovna znovu přelouskávám Jak mluvit aby....a jedna mamina tam píše, že jí na výstup v obchodě pomohlo, že si s velkým zájmem napíše na papír požadovanou věc - (když si dítě něco vyřvává). Naše teda nikdy extra histeráky v tomto směru neměla, každopádně jsem neměla chuť je zažít, tak jsem zrovna včera měla příležitost v reálu to aplikovat, vůbec jsem nepočítala s úspěchem....tak jsem se musela v duchu smát, jak to zafungovalo. Malá byla fakt nadšená, a dnes mi obchodě nosila věci, jestli si je také napíšu 😀 😀.

Děvčata poraďte jak na naší začínající se vztekací malou? Má asi období vzdoru,ne pořád,ale často,nepůjde se oblékat,nechce jít spát,chce tamto a tamto podat,když jí to někdo nepodá propukne v ní vztek a pak i tečou slzyčky,když je jí vyhověno je klid,ale jen na chvíli než vymyslí něco jiného..Co s tím,vysvětluji jí,že tohle jí půjčit nemůžu,ale ona nevnímá a chce to! Nechce chodit za kočárkem,nechce chodit za ruku,jak mám nastavit nějaká pravidla,bez toho abych jí musela plácat? Sem tam dostane přes ručičku,jako že nesmí,pochopí to sice,ale já jí nechce řezat,nechci aby se mně bála 😉

@monapink...ahoj 🙂 ,
u nás tady v těch začátcích vzdorování hodně pomáhalo odvádět pozornost, u oblékání povídat kam jdeme a proč tam jdeme a co se bude dít, taky dopředu říct...jdeme se přebalit, půjdeme se obléknout, aby dítko nebylo čapnuto a odneseno pro něj "neznámo kam" 😀 .u věcí které jsem nechtěla aby dělal, jsem buď dala adekvátní náhražku 😀 ...např. starou klávesnici, starou myš, starý vypínač a pod. nebo co šlo odstranila z dosahu, co nešlo odstranit jsem hlídala se slovy..pálí, bolí, atd. 😉 .plácání po ručce smysl nemá, takhle malý prcek nemá vůbec šanci chápat o co jde 😉 .
chce to trpělivost...děti jsou průzkumníci 😉 .

@monapink ...a venku ještě....tam kde to bylo bezpečné jsem nechala prcka "toulat se", ve smyslu, že jsem samozřejmě stále za ním.tam kde to bezpečné nebylo a nechtěl jít za packu, musel do kočárku, křik nekřik.
brzy tohle pochopil.

Ty vado! Ted jsem si hodinu placala jatra na jedne diskusi na tema "co rikate na to, ze maji byt telesne tresty na detech hodnoceny jako treatny cin". Nebyla to moc diskuse, spis dav rozhorcenych matek, co maji pocit, ze kdyz deti nedostanou "vychovnou pres prsty, zadek nebo pusu", ze jim deti "serou na hlavu" vs ja, ktera jsem se snazila zdvorile vnutit, ze existuji i jine cesty nez facky. Nakonec me jedna oznacila za jehovistku...

@cervena_vila měla jsi napsat, pomohla bych ti🙂. diskuse k tomuhle tématu se bohužel budou ubírat tímhle směrem, protože je jasné, že ten, kdo používá fyzické tresty (nemyslím symbolické přes ručičku nebo plínku - i když sama ani to neuznávám) si to potřebuje sám před sebou obhájit. svědomí je svině.

@berenika39 ony si vsechny svorne notovaly, ze biti ne, ale jedna vychovna neuskodi. Tak by me zajimalo, jakou maji toleranci - kolikrat denne muze padnout ta jejich vychovna, aniz by to bylo biti... Fascinuje me to odmitnuti jineho nazoru. Dav ma velkou silu.

Ahoj, potřebuju poradit, protože už fakt nevim, jak to řešit. Malý vubec nechce jist, prostě fakt nic, tvrdi, že jsou to velky kusy nebo studeny, horky, kysely... Tak to jidlo vyplyvuje. Jedine kdyz ho zabavim nejakou pohadku nebo knizkou, tak se naji. Takze nemyslim, ze by to melo nejaky zdravotni problem. Kdyz uz to je fakt moc tak mu proste reknu, ze s jidlem se takhle nezachazi a ze teda nebude jist nic. Jenomze neco jist musi a taky ho chci vest k samostatnosti, aby se naucil jist sam a ne pred pohadkou nebo knizkou a takhle se mi to tezko podari. Nevim uz jak to resit, on se ted vubec strasne vzteka, nechce se oblikat atd, jasne ma svy obdobi, chapu to, ale jak se pridal jeste ten problem s tim jidlem, tak uz fakt nevim jak postupovat, pripadam si jak hrozna mama, ktera nezvlada svy dite. Tak budu rada, kdyz poradite.

@judith.von ahoj, z vlastní zkušenosti radím hlavně nenutit, nenech se vytočit, buď klidná. Pokud má období, že jí jenom u knížky, tak ho krm u knížky, mého syna tak krmím prakticky pořád, bojujeme s jídlem stále, i když to bývalo mnohem horší, nechtěl jíst NIC, ani u pohádky, ani u knížky, prostě vůbec. Samostatnosti v jezení se může učit i za pár týdnů či měsíců, kdy ho toto období přejde. Když ti jídlo plive nebo háže, tak si myslím, že je dobré řešení říct mu to co ty - že takhle ne a nebude jíst nic. Hlavně ale v klidu, nekřič, nezvyšuj hlas, jestli jsi cholerik jako já, tak si radši odejdi do vedlejší místnosti na uklidnění. Opravdu jde jenom o období, které ho přejde.