Děti 2+ a výchova trošku jinak. Podělme se.
ahojte, zakládám tuto diskuzi s tím, že bych tady ráda vytvořila prostor pro trošku jiný přístup k výchově dětí...objevují se tady diskuze o vzdoru a zlobení děti a jak na to...nicméně jejich účelem asi není hledat jinou cestu, ale spíše si ulevit a vypovídat se...což naprosto chápu, rozumím - je to náročné s batoletem. A příspěvky o tom, jak se to dá dělat jinak jsou spíše kontraproduktivní a dokážou více naštvat než povzbudit. Nicméně mě osobně takový prostor na koníkovi chybí, protože si myslím, že všechny chceme vycházet s dětmi po dobrém, mame na to své způsoby a možná by bylo fajn se o to tady podělit....
@dana3262 a co ho pořádně potulit před kojením a slíbit, že po kojení ještě jednou. A nemůže se o víkendu starat m víc o mladšího a ty by ses věnovala hodně staršímu? On potřebuje cítit, že máš čas pro něj. Malá si to kompenzuje uspáváním a koupáním, to musím dělat jenom já, m nechce.
@ined77 @nae no on tyhle stavy mel asi 14 dni hned po ockovani Priorixem (ve dne i v noci),ale to je uz vic jak pul roku, pak byl klidek... Obcas se probudi,chce napit, nebo chce k nam do psotele, ale v klidu si rekneme, ze se spinka, ze je tma, podam mu auticko, lehne si a spi... tyhle extremy jsou vyjimecne...jako mozna se mu enco zdalo, to ja nevim, ja se probudila az tim krikem... ale co teda delat, kdyz ho to takhle chytne a nic nezabira, vzteka se, ja chci spat...??? Ve dne ty vzteky zvladnem nekdy v klidu, nekdy ne, kdyz jsem podrazdena uz z neceho jineho, ale co v noci, aby se co nejdriv uklidnil...?
Ahoj, mám otázku o vatových tyčinkách 😀 Fakt maličkost
Situace po koupání, Lea objevila novou krabičku vatových tyčinek, hrst jsem jí jich dala, ale ona je zahodila na zem a začala řvát, protože chtěla všechny. Moje domluvy o uklizení toho nepořádku se míjely účinkem, tak jsem jí sdělila, že jestli mi je nepomůže uklidit, naplácám jí na zadeček. Okamžitě přestala brečet a uklidily jsme je. Pak jsem ji pochválila, pohladila, dostala pusu a společně jsme odnesly tyčinky z koupelny na místo, kde si s nimi může hrát s podmínkou, že je pak zase uklidí.
Můj dotaz se týká té výhružky. Vím, že plané výhružky jsou nesmysl (ten typ "už tě nebudu mít ráda") a nikdy je nepoužívám. Přemýšlela jsem o tom a asi bych ji opravdu pleskla, kdyby mi s tou hromadou tyčinek nepomohla. Nepřišla jsem prostě na to, jak ji k tomu jinak přimět, když mi to udělala na truc.
Je to pak ospravedlnitelné? 😅 Já jen, jestli to můžu do budoucna zase použít, nebo radši hodinu přemlouvat...
@cervena_vila u nás je to podobné, taky mně zajímá odpověd....
O úklidu hraček obecně...
U nás pomáhá výhružka vařečky...dostal s ní fakt v krajní nouzi, ale pro případ, kdy vážně nevím kudy kam, kdy dělá nekoneně, že neslyší, tam pro výstrahu je!!!
@brambora20 hračky já vůbec neřeším (já jsem uklízení hraček nesnášela, tak to nechci po svém dítěti - koneckonců bydlíme tu všichni a mých věcí se po bytě neuklizených taky válí dost), ale vzteky rozházené tyčinky po celé koupelně se mi opravdu samotné uklízet nechtělo.
@tygrous náš malý to dělá často, odmala se často budí a stále to nepřestává, rozdil je akorá ten, že se k nám kolem 22., 23.stěhuje...
Když byl menší a tak jen mrčel, říkala jsem si zuby, vypadl dudlík apod., ale budou mu 3 a nepřestává to, přičítám to lehkému spánku, živým snům apod.
Často si tak začne v noci vymýšlet, myslím, že důležité je nevyhovět těmhle absurdním nápadům....pže i nám už se začal vztekat, že chce ve 2ráno pohádku, resp. se tu válel a říkal ši-ši a řval jak tur.
Opět myslím platí pravidlo, co přes den, nenechat se vyprovokovat k podrážděnosti, což je třeba v noci pro mně sakra problém....pže spím, tak co otravuje....máma-nemáma, prostě jsem si nezvykla být v noci vlídná máma s lahodným hláskem....ted už teda po té 3.leté masáži se snažím být aspon klidná...
Naš postup je naprosto probrat, pokud teda řve se zavřenýma očima, je to takový nepochopitelný záchvat vzteku....někdy taky vymýšlí, že se mu něco zdálo a je jako zmatený-také budím...........pokud jde o "vymýšlák" naopak neprobírat...Hotovo, spí se, je noc, všichni spí, vyjmenovávám celou rodinu i kamarády....jako kolovrátek!!!
Znám i případy, co kývnou na tu hru, beroou děcka k tv....nebo dají tu knížku, jak to udělal tvůj manžel....ale dle mně je to upletení biče....
Můj manžel je docela měkký....jak já v těch příp.vzteku pěním a tvrdnu, on často měkne.
Od jara do podzimu jsme měli problém, že jsme po odebrání dudlíku začli lehávat a uspávat....to byl teror....pže po určité době jsem to již chtěla odbourat a milý synáček od tohoto "cukříku" nechtěl upustit....
Takže jsme tu měli i 2-hod. scény, kdy řval-vztekal se, chodil z anáma, já dle rad dělala kolovrátek, po 2.hod. jsem stejně ustoupila totálně vyštavená a s hlavou vymytou....
Nakonecjsem ale dala najevo, že s tím nesouhlasím a nějakým zázrakem to pochopil, dnes má na usnutí světýlko, kt. chodím po 20min.zhasnout a je to paráda....Ale bylo to peklo...
@cervena_vila dneska jsme resila nekolik podobnych situaci a ne vzdy jsem to ustala... 😔
podle me nekdy to jinak nejde (proste jsme taky jen lidi) a proste ne vzdy mam jeste silu hodinu neco vysvetlovat, tak bych to pouzila ne furt,ale zase abych nespala z toho,ze jsem malemu "vyhrozovala" "zvysila na nej hlas" to ne 😉
jinak otvirani linky vyreseno temi Ikea vecickami, jedna me tu jeste zbyla,lednice a mrazak je neustale stredem zajmu,ale uz to nemam cim,tak o vikendu sjedem do Ikey 😀 je fakt,ze taky mel obdobi sporak a to uz ho taky preslo...
spis vcera a dneska mam pocit,ze me dela veci natruc, ja mu v klidu vysvetlovala tu lednici jak kolovratek, ze pokud ji bude furt otvirat a houpat se na dvirkach,ze ji rozbije a to dobry papu co tam ma se zkazi a nebude nic mit, to bohuzel neplati, nevim,zda nechape... pak trisknul dvirkama (zavrel) sel vzal si box s hrackama co ma zvednul do vysky a vsi silou s tim prastil o zem a dival se zda se koukam, jako nase chudaky sousedy pod nama uprimne lituju
@cervena_vila Nenutím uklízet při hře...
Uklízíme hromadně večer před spaním, v poledne před spaním...
Já třeba také doma uklízím, uklízíme společně náš příbytek, docela se k pomoci hrne, čemuž se nebráním, tudíž očekávám, že bude uklízet i on své věci😉
U nás je to i o tom, že jak má roztahané víc věcí ani si snad neumí hrát, jak má srovnané co k čemu patří, má přehled...
Nenutím ho uklízet samotného, svolám- uklízíme a pomáhám mu
jo a hracky si uklizi sam,nikdo ho nenuti,ale na cvicenicku si vzdy po sobe uklizely decka balonky,tak asi odkoukal,ale samo ne vzdy a ne hned pote co vse vybordeli,takze kopec hracek je to nejmensi co by me vadilo 😀
@cervena_vila presne ja sama tu mam hromady veci,takze co 😉
@brambora20 nekritizuju, jen mě překvapila ta vařečka... Se společným úklidem mi taky malá pomáhá, dneska se mnou myla troubu, že jsem zírala...
@cervena_vila mně bylo blbé zas vyhrožovat, jako že dostane, pak jsem to zkusila a přišlo mi mín bolestné tu vařečku prost ějen ukázat....
obojí je blbě, vím to, však to taky je v konečném stádiu...kdy už nevím jak dál...
@brambora20
@cervena_vila
ja jsem zastancem zlate stredni cesty, proste nekdy to bez toho nejde, nerikam,ze by to melo byt pravidlo, taky mame sve dny, jak my, tak deti
Tak holky já dnes teda rabrovsky selhala. Tom v noci spal dobře a ráno i docela dlouho, ale co vstal protivnej, visel stále na mě- nemohla jsem se v klidu ani umýt, najíst, nic. je to takový ranní kolotoč obstarat jeho, sebe a trochu domácnost a pak si s nim jdu hrát. Opět jeho- leze do trouby, klidně by si na sebe otevřel zaplou myčku, zapíná na prázdno mikrovlnku, pračku- vysvětluju, ale když to řeknu 100x a stále nic, tak už mi fakt tečou nervy. říkám, že tohle může jenom s maminku nebo tatínkem a nic, stále na něco leze a vše se stejným účinkem. Chápu, že se nudí, ale prostě tady taky něco musim dělat. Venku počasí naprd. v poledne pak špatně spal, takže odpo ten samý kolotoč. zaschránila mě pak sousedka, že přišli na návštěvu- jinak bych dnes asi nepřežila. Tak doufám, že zítra budem mít lepší den. púak mě šíleně točí s jídlem, holky ten kdyby nemusel, tak snad nejí. Kolikrát už nevim co mám u jídla vymyslet, aby otevřel pusu a jed a to jsem fakt zkoušela vše,
@betelgeuzz zkousela jsem. Chce tulit jen kdyz chce on, takze predkojici tuleni je pro nej nezadouci ☹ po kojeni tulim hned jak to jde. Snazim se i oba najednou u pohadky nebo tak.
To presne delame. Jakmile je nekdo k ruce(manzel, babicka..)staraji se o mimino a ja o starsiho. Na jednu stranu jsem rada, ze vidim, ze nejsem uplne blba a vsechno, co jsem tu precetla jsem zkousela a na druhou stranu bych si radsi precetla nejakou osvedcenou, 100%fungujici radu.. Desi me to, ze se to zhorsuje, ze mamuje cim dal vic 😅
Zkousim dalsi strategii. Vsechno po dobrym. Maximalne, co jde, vsemu vyhovet. Dneska jsem praktikovala. Je to min stresujici, ale nevim, co bude kdyz neco budem opravdu MUSET 😀
co se týče toho vysvětlení, že by se nemělo houpat na dvířkách, protože by se mohla rozbít.... nejsem si jistá, jestli je to pro dítě dostatečně "motivující" - zhoupne se - a ty potvory se stejně nerozbijou, jak máma říkala 😅
já bych asi řekla jednou, podruhé, a napotřetí vzala dítě a odnesla ho někam z dosahu. dělám to tak i pokud má malej nějaké nutkání házet hračkama - řeknu jednou, podruhé a napotřetí seberu hračku a dám někam nahoru, kam si jde "odpočinout".....
jinak k tomu všechno po dobrém - čím více toho děti smějí, tím snáze přijímají to, když pak něco nesmí/musí..... naopak, čím víc mají zakázáno, tím víc pak bojují o každou "prkotinu".... tak to psali v nějaké chytré knize (asi rabr 😀) a na našem dítěti je to úspěšně odzkoušeno 🙂
@berenika39 @blandik @mrazulka
kde jste, ženy boženy? 🙂
mrazulka - co děláte v pátek? nezajdeme na předporodní kafčo?
blandik - příští týden jsme zapinkaní, ale pak bychom mohly na ne-předporodní kafčo taky.....
berenika - ale za váma to tedy mám jako trochu daleko, tak snad se neurazíš 😅 😀 😵
@fender - 😎 v práci, pak hodinu ve školce, pak vařím večeři, chystám 150 misek na další den, tupě čtu/civím na tv - padnu do postele a zvoní budík....tak takhle asi poslední dobou..něco jako rozvíjení dítěte přes týden nehrozí, jsou dny, kdy si ani nestačíme pohrát...(trpím).
@dana3262 - k té strategii - ve všem vyhovět a obavě, jestli pak bude fungovat, když bude něco "muset"...U nás taky funguje, že právě když těch přímých zákazů není moc, tak pak dítě snázeji pochopí, že toto má svůj důvod, proč to jde jen za určitých podmínek...ale chtěla jsem napsat tohle, před časem jsem taky hodně tápala ohledně hranice a všude četla, nechtě dítě rozvíjet, zkoumat..a hranice musí být, jasné a pevné...ono to pak hodně lidí vede k tomu, že jsou jako skála...nakonec jsem našla tohle - nastavit respektující hranice- tedy snažit se pochopit, proč dítě dělá určitou činnost /hodí hračkou, skáče na posteli, matlá rukou v jídle.. - tak rozdělit ty dvě slova na MATLÁ a jídlo - nechat si jen to sloveso - MATLÁ - tedy má potřebu matlat - tak mu nabídnout prstové barvy nebo nějaké těsto - dítě může mít potřebu zkoušet "hloubku" ), A hranice se nastaví třeba takto - vidím, že se ti líbí hrát si s jídlem, nořit do něj ručičky, jídlo je k jídlu (a jíme je lžičkou..), na matlání máme barvy...budeš ještě jíst nebo si chceš malovat? (vůbec neříkáš, že nesmí takto s jídlem zacházet, že je to nevhodné, že se to nedělá..ale rovnou řekneš - jídlo je k jídlu, na matlání máme tady supr bavry..(těsto..) - tedy je to model:
1. koukám, co potřebuje dítě, vnímám jeho potřeby a pocity /ne jestli to může nebo nemůže/ - to brání rozvinutí vlastního vteku.
2. popíšu nahlas co dítě dělá, co cítí, co potřebuje
3. hledám, co může dělat - tedy alternativu přijatelnou
4. dám třeba na výběr
tímto způsobem se respektuje vývojová potřeba dítěte, a současně se nastaví hranice - může matlat s barvama, jídlo je k jídlu /tím, že neřeknu - nematlá se s jídlem - ale řeknu to pozitivně - k čemu jídlo je - jídlo se jí - tím nastavuji hranici pozitivně, zejména mladší batolata neví, co mají dělat, když se jim jen řekne, co dělat nemají, dokonce myslí v obrazech, že si představí i pod slovem NEmatlat pouze to matlání, takže pak matlají vesele dál...takže určitě přínosnější je říkat rovnou, co dělat může (a úplně vynechávat to, co nemůže..)...
možná píšu mimo diskuzi, nečelta jsem celou nit diskuze, jen poslední příspěvek fender 😉
@dana3262 100% rady neexistují asi na nic 😀 Akorát bych měla strach, že čím víc ho budeš u kojení odstrkovat a zavírat jinam, tím víc o to bude stát 😒
@blandik s tímhle mám jednu silnou vzpomínku. Dcera měla asi rok, v té době jí začly hodně růst zuby. Na pití měla hrneček s měkkým pítkem a začala ho kousávat. Tak jsem jí řekla, že hrnek je na pití a kousat může do dudlíku. Ona položila hrnek na stůl a odlezla si do krabice s hračkama pro dudlík. Byla jsem v šoku, protože ten dudlík skoro nepoužívala, byl v té krabici odložený, protože jsem ho nechtěla rovnou vyhodit.
@fender - je to realita, vstáváme v 5:30, v 6:30 jsme v autě, jedem, ve školce jsme 7.10, ze školky odjíždím cca v 7:30, v práci jsem do 14.00-14:30, ze školky jdeme cca v 15:30 - 16:00 (většinou ještě spí, pak se převlíká, svačí, pak se znova převlíká a já se snažím ho nechávat se oblíakt samotného, dělám to asi tři měsíce, poznatelně zrychlil, na začátku byl v šatně třeba i půl hodiny, tu ho zaujalo to, tu zase tamto...)..občas drobný nákup, doma jsme kolem 17hod, vařím rychlou večeři, jíme, je tak po šesté hodině, pak se většinou hohíme, lechtáme do večerníčku (je nevyběhaný ze školky), pak to přebírá manžel, jdou se mýt, uklízet, číst..je půl deváté, já mezi tím chystám jídlo pro sebe, Mišku i MM na druhý den...nemůžu se dočkat dne, kdy otěhotním, budu doma...čas proklouzává mezi prsty, nedělám s malým to, co chci, chtěla bych ho i třeba trošku učit english, rozvíjet (ve smyslu hravou formou učit...). Celkem nehrozí, že by na to byl čas..to mám prosím zkrácený úvazek 😉
@blandik toho jsem se děsila, že ten den tak strašně uteče....oproti mateřské.... 😒
@fender - tu som, za kaktusom. pracuji, pracuji. pro mě je leden a únor zásadní, pak už je to relativně klidné🙂)). někdy dočítám, ale to je tak všechno.
@blandik - přesně tohle řeším den co den....naprosto stejně to je u nás (6.45 vstáváme, 7,30 odjíždíme, 8,15 když to jede jsme ve školce, od devíti pracuji, ted se tomu opravdu dá říkat práce 😀 , školku mám vedle, takže ve čtyři petu vyzvednu, než se vyhrabošíme, je půl páté, doma jsme v půl šesté cca, připravit večeři, klasika prádlo, myčku, zahladit binec, u toho pořád mluvím s petou, někdy si hraje, ale spíš mi asistuje, chybí mu to, neví co dřív - spíš se nalepí na tátu, s ním pak koupání,jídlo, spinkat. den v pytli. na nic jiného nezbývá čas, občas stihneme nějkaou hru, miluje ten První kvíz, ale to je tak všechno. Taky jsem z toho rozhozená, a nemám vyhlídku....miluju víkendy, kdy děláme nic 😀
ZDravím dámy 🙂
Taky už vás nějakou dobu okukuju 😉 A jestli můžu, mám i já jeden dotaz - třeba klidně na tebe Maji 😉 Mám problém s žárlením Ameli. Teda samože chápu, že to pro ni je těžké, ale nevím, jak jí mám vysvětlit, že na bráchu nemusí ječet, že ho nemusí bít po hlavě hračkama a že se nemusí vztekat pokaždé co Jáchym přileze... 😝 😉
No a o tom, že každý musí mít tu kračku, kterou má právě ten druhý, ani nemluvím... To je další důvod neustálého řevu u nás... Většinou to tak půl dne zvládám v klidu, ale odpoledne jsem z toho už i já unavená a tak ječíme a vztekáme se všichni 😀
když má malý živý sen tak u nás pomůže rozsvítit aspoň lampičku ať se probere, pak zalehne a spí dál..... dokud jakoby není úplně probraný, odtržený od toho snu, tak by taky vydržel brečet.....
asi bych osobně pro ty knížky nešla, to vysvětlení že spinkají se mi zdá rozumné a dobré a u toho bych zůstala.... malého potulila, třeba na chvíli nechala svítit světlo, byla tam chvilku s ním, držela ho za ruku. otázka, zda byl opravdu úplně vzhůru nebo u toho napůl spal.....