Děti 2+ a výchova trošku jinak. Podělme se.
ahojte, zakládám tuto diskuzi s tím, že bych tady ráda vytvořila prostor pro trošku jiný přístup k výchově dětí...objevují se tady diskuze o vzdoru a zlobení děti a jak na to...nicméně jejich účelem asi není hledat jinou cestu, ale spíše si ulevit a vypovídat se...což naprosto chápu, rozumím - je to náročné s batoletem. A příspěvky o tom, jak se to dá dělat jinak jsou spíše kontraproduktivní a dokážou více naštvat než povzbudit. Nicméně mě osobně takový prostor na koníkovi chybí, protože si myslím, že všechny chceme vycházet s dětmi po dobrém, mame na to své způsoby a možná by bylo fajn se o to tady podělit....
@sarihy Ahoj, tvoje dcera už je docela velká - co takhle dát jí na výběr: chceš lék před jídlem, po jídle, na lžičce, na kostce cukru, ve šťávě...od mámy, od táty, sama do pusy, při pohádce...zkusit společně vymyslet za jakých podmínek ho sní. Říct jí, že je ti jasný, že jí to nechutná a ať zkusí sama navrhnout, jak by to pro ni bylo nejsnesitelnější. Myslím, že když jsou děti nemocné, můžou se i o trochu víc rozmazlovat - třeba může dostat nějakou dobrotu, něco na "zajezení". Držím palce, ať je co nejdřív zdravá!
ahoj, vím, o čem píšeš, ale jestli tě to uklidní, petra to přešlo s věkem, samo. když pochopil, že když si dá nurofen, nebude mít teplotu a bude mu dobře , bude si moct hrát. je dobrý nedělat okolo toho moc divadlo, nachystala jsem si to, pití k tomu, jen jsem mu řekla, že mu jdu dát sirup, klidně při hraní, at to sní a hned si hraje dál, šup do pusy, odchod. oni strašně vycítí tu naší nervozitu - že to zase bude bitva a tak. Jinak dřív jsem mu nurofen - ten růžový sladký, dala do trošky čaje a vypil to. nejí sladký, tak se úplně oklepal, ale šlo to. no moc ti neoradím, každý prcek to má jinak, ale nedělej s tím žádný štráchy, rychle a v klidu, jen tak, mezi řečí....at vám to jde líp a hlavně at to moc nepotřebujete.
@blandik 🙂 ...zrovna dnes jsem objevila osmý světadíl 😀 ....malý má dnes opravdu náladičku, od rána se tak nějak nezvládá....a ta věc co mě dostala je, že ještě docela nedávno bych řekla, že je prostě protivný a zlobí a dnes jsem si a (jemu taky) řekla, že prostě jen nemá náladu, den blbec jak se říká (to jsem mu neřekla 😀 )...že má prostě na to nárok jako kdokoliv jiný 😕! ...sice už u jeho asi 4. nezdaru(vláček se rozpojil, kalhoty neposlouchaly.... 🙂 )jsem byla nucena začít přemýšlet a hlavně soustředit se 😀 abych se nenechala vytočit..přeci jen ty decibely vytáčí hodně hlasitě 😅 , ale zvádli jsme to.pak vždy přišel, že potřebuje ještě pusenku 🙂 .
čím to je, že u cizího bychom to tolerovali a ještě ho chápali a u vlastního dítěte máme tendenci to brát jako provokaci 😒 ?
@reruna 🙂 ...to je hezké 😵 .matyášek se vždy ptává...mami na co se zlobíš? už jsi hodná? 🙂 a nejhezčí vždy je, když na mě odněkud..z ničeho nic zavolá ..mami?.já ozvu a on řekne...mám tě jááád 🙂.
teď mi tu oba spinkají a nemůžu se vynadívat 🙂.
@ined77 k té otázce tolerance - to je o tom, že my máme nějaké představy o tom, jaké by naše mělo být, at už natlučené do hlavy od babiček, kamarádek, nebo načtené, nebo prostě si přejem, aby byly (hodné, klidné, samostatné). Jenže to jsou NAŠE představy, to dítě o nich vůbec nic neví, takže se ani nemůže snažit je naplňovat, navíc to neumí, všechno se učí. když se pokusíš na to zapomenout, přijdou další a další světadíly...super jsi to napsala.
Casto se mi stane, že něco po petrovi chci, a pak si řeknu: ježiš, vždyť on vůbec neví, proč by to měl dělat🙂.
@berenika39 🙂 ...svatá pravda 😔 .
ještě jsem si dnes po těch ''výstupech'', které se nehrotili, ale vyřešili v klidu všimla jedné věci...nebo možná se mi to zdá...ale přišlo mi, že to malý jakoby ocenil...ne slovně...ale občas přišel, pohladil mě po vlasech, sestřičku také...oddechl si a říká..tááák jo 😀 ...a prý čo budeme dělat tady doma? 😀 ...úplně mi z toho vyznělo...jsem rád, že je klid a teď se poďme z něčeho radovat 🙂 .
jo a včera navečer jsme si všichni hráli v pokojíčku, katunka malému brala pěnové puzzle...on jí to samozřejmě nechtěl dát...rval jí to z ručky 😉 ..tak jsem zkusila 😎 ....sestřička ti to bere že jo a ty si s tím teď potřebuješ hrát.víš co, najdeme jí jinou hračku a ona ti tu postavenou dálnici už brát nebude.on na mě koukal, jen tak tiše kýval, pak se otočil a podal košík s miminkovskýma hračkama a sám začal hledat co by ji zabavilo 🙂.
měla jsem z toho fakt radost, že se prostě jsme schopní opravdu domluvit 🙂.mně je jasné, že ty sourozenecké konflikty tady prostě budou, tomu se nevyhnu ...ale je pro mě důležité, že vím, kdy mě malý slyší...vidíš, další objev 😀.
Úplně jste mě holky dojaly s tím, jak děti někdy už takhle brzy dokážou dávat najevo city 😵 Snad se toho taky jednou dočkám 😵
@ined77 mám tě jááád, to opravdu nemá chybu 🙂 Jak je na tom malý - má už to ouško lepší?Nebolí ho?
Někdy jsou děti překvapené, co z nás vyleze,že? Jak píšeš, že malý koukal a jen kýval a začal hledat sám hračky - asi měl i radost, že se může nějak "zapojit" a pomoct zabavit sestřičku 🙂 Možná byl zvyklý na jiné reakce a tahle ho překvapila(přijemně)
Já si poslední dobou u malé všímám - jak psala blandik - že se opravdu vyplácí brzdit svoje reakce a většinou přehnané - a nechat ji něco "dopovědět", odběhnout atd, taky kolikrát koukám, co z ní vyleze, co donese atd. Prostě oni nechápou naše pochody - jako že musíme být za chvilku tam a tam, nemyslí dopředu jako my - mají prostě svůj svět a je hlavně na nás se naučit se "zabrzdit" a vcítit do nich. ALe já na tom musím hodně pracovat, jsem taky někdy jako papiňák 😒
@sarihy vy už jste starší, tak to asi už funguje jinak, ale u nás(malá má 16 měsíců) to pod tlakem taky nefungovalo - vyzvracela to, začala se dávit. Nám naopak teď pomohlo - když brala ATB - trochu "hrát divadlo" - já jsem hrála, manžel dával léky, docela komedie, kdyby nás někdo viděl. Dávali jsme medvídkům, zvířátkům a malá v zápalu hry skoro nepostřehla, že dostala i ona 😉 ALe jednou jsme fakt spěchali a tak jsme to do ní rvali rychle rychle a pozvracela se 🙂 Dr. nám říkala - vůbec na ni nespěchejte, dávejte jí to klidně půl hodiny po troškách(měli jsme sirup), hlavně, že to do ní dostanete.
ALe u někoho zase funguje - jak píše@berenika39 - šup šup, nedělat kolem toho humbuk - strčit do pusy, zapít a ať si hraje dál. U každého je to jinak....
@anehap 🙂 ...no já jsem tak někde na startu 😅 .ale je super vidět, že když se člověk snaží, že to opravdu funguje.je jednoduché na dítě houknout, křiknout, dát zákaz....jenže co z toho...akorát je to hádka, ale tak po dětsku 😅 ...zákaz a just ho poruším 😝 .
projevy citů jsou fakt boží 😵 ...já malého někdy pozoruju, hraje si např. u sestřičky která je třeba zrovna v lehátku a pak ji obejme, tak se k ní přitulí a řekne mám tebe jád...a je to hrozně miloučké a i srandovní, ...je na ní v tom lehátku navalený, trčí mu jen ta prdelka 😀 ....to se pak tetelím blahem jaké mám nádherné děti 🙂 ....
prostě...už to vím, že to je holt na mně, jak budeme spolu s dětma vycházet.škoda, že mi to nějak nedošlo dřív 😒 ...ne že bych to vůbec nevěděla, jen se mi vždy honilo v hlavě, ale přeci měl by......už je dost velký....
je to celkem směšné, protože když se člověk zamyslí, tak věšinou ví, jak by měl správně jednat...jen potom v realitě se to občas zvrtne někam a člověk se nějak nemůže vymotat.
tak snad aspoń malá už bude vychovávaná s větším pochopením a u matýnka se to budu snažit dohonit 😅.
matýnkovo ouško...děkujeme za optání 🙂 ...no stále mu z něj ještě teče, dostali jsme včera aerius a nějaké kapky do nosíku a v pátek jdeme znovu na kontrolu.ale už si aspoń nestěžuje, že ho to bolí...zato ale asi 20x denně prohlásí, že se mu chce blinkat 😕 ..ještě teda ani jednou se to nestalo, ale nevím...možná je mu nějak zle od žaludku 😕 .
@ined77 - ono je to o cviku, udržet ten pohled pozitivní a taky o tom si dokázat uvědomit, že to tak skutečně je - nebude to provokace, pokud se na to tak nebudu dívat a hlavně pokud to dítěti nebudu podsouvat...mě to někdy příjde, že oni tak nějak povídají to, co my povídáme a že tím je formujeme (když budu říkat, že to dělá schválně, řekne mi příště v afektu, že to udělal schválně a zjistí, že může dělat schválně...když mu budu říkat, že je lakomý, protože se nechce rozdělit, bude takový...)..když mu řeknu - nemáš náladu, to se stane..tak on příště řekne - nemám náladu (náš taky tohle povídá)...nebo to řekne i mě...Samozřejmě, že děti dělají naschvály - ale takové skutečně okaté - že dělají něco, co nemají a koukají na tebe...to ano, ale zase tohle se děje v důsledku nějakého našeho nedorozumění, nějaké jejich nenaplněné potřeby /reruna o tom píše ve svém fotoblogu.../, ale to je něco jiného a je třeba se nad tím zamylset, proč to dělá a snažit se tomu vyvarovat...Oni mají hodně čisté myšlení, a když se jim začne podsouvat něco negativního, stanou se negativními...ve smyslu - nechápou, proč by měly spěchat, žíjou tady a teď a mají pocit, že mámu a tátu zajímá to, co zajímá je...postupně přechází na náš svět, že se naučí pohnout a být rychlejší...(jen mi to někdy příjde hrozně líto, že musí žít ve světě, kde se pořád spěchá...)...No myslím, že to, nač je dítě připravné, ukáže dítě samo...je dobré mu ukazovat nové věci, ale netlačit, že tohle by už měl..
A to co píšeš o těch hračkách a popsání emocí - to je krásné...přesně tak - když se naladíme na jejich pocity, řekneme je nahlas, tak nedochází k odpojení od dítěte, nepřeruší se dobré vztahy a přesto se dá ukázat, jak se může příště zachovat, jak dané věci fungují...nemusím pronést kritiku a příkaz, co má dále udělat...Můžu místo toho popsat emoce a dát návod jak na to příště, jak to řešit nebo vyzvat dítě, aby řeklo, jak by to řešilo...A vztahy jsou ok, dítě se cítí ok a výchova probíhá... 😵
@ined77 myslím, že začít vychovávat s větším poschopením není nikdy pozdě, všechno doženeš 😉 Lepší pozdě, než vůbec a chybama se člověk učí - důležité je si to uvědomit, což většina rodičů ani neudělá 😖
A hlavně, že už malého ouško nebolí, a to blinkání - nebral teď někdy ATB? Po tom je parádně rozhozený organismus, hlavně trávení,z toho by mu mohlo být špatně..... 😕
@ined77 určitě kup nějaká probitoka, při atb je to zásadní, dávej mu je pořád, i po dobrání atb, srovná to střevní mikrofloru na stav před atb, ony ty léky nadělají paseku.
@berenika39 - tady to sice nepatří, ale držím palce na zítra, ať to zvládnete 😉
@blandik jsi moc hodná. děkuju. napíšu.
@berenika39 eště jedny palce 😉
@fender zlatý jste. kuju.
@blandik 🙂 ...hezky jsi to napsala 🙂 .s tím ''papouškováním'' po nás máš pravdu.....no, snad se nám ( mně)bude dařit.
teď nám nastal ještě jiný ''problém''...ale o tom až jindy...dnes mi vypadl mozek z hlavy 😀 .
@anehap 🙂 ...já vím, že lepší později než nikdy 😉 .
ATB jsme neměli, ale různé ty sirupy od bolesti a kapky na kašel...to taky udělá své 😖 .nově pro změnu průjmíkuje ☹ ...tak dietkujeme a zítra jsme domluvení na návštěvě u dr.
@berenika39 🙂 ...ano, ano, vím.....vždy při ATB probiotika dávám...už jsem dnes nasadila biopron, tak snad nám to pomůže srovnat.
malé dávám probiotika od narození..teda od 1 měsíce.ale zvažuju, že začnu pravidelně nějaké dávat i malému...to neuškodí a on je na bříško dost citlivý.denně teda pije actimel...ale nevím kolik je tam doopravdy té živé kultury 😅 .
palce držím také...sice asi už po, ale nevadí 🙂.
Holky je to možná trochu mimo tohle téma, ale potřebovala bych poradit s večerním uspáváním.
Holky spí spolu v pokojíčku asi 3 měsíce. Zezačátku to bylo asi 14 dní ok ale teď se každý večer se opakuje to samé s menšími obměnami a už jsme z toho s manžou fakt naprášky. Každý večer jsme nas... oba dva!!! Uspáváme asi hodinu ne li déle. Podotýkám, že jsi nejsem vědoma že by nastala nějaká zásadní změna po těch 14 dnech, které byli relativně v klidu.
Děje se asi toto: Proběhne loučení s tím kdo nejde uspávat, čištění zubů a čůrání a jde se hajat. Začnu číst pohádku a Kája si hraje (je jí 20 měsíců takže asi moc neposlouchá) v postýlce a Verunka poslouchá pohádku - čtu krátké takže někdy přečtu i dvě tři a do toho to Káju přestane bavit a tak stále vylézá z postýlky, takže jí položím nebo jí řeknu ať si hajne a tak pořád dokola asi 20x někdy i míň☹ Mezitím Verunka většinou usne. Takže třeba ještě zazpívám ukolébavku a Kája se zklidní a vypadá to, že bude spinkat. Načež se seberu s tím, že "dobrou noc" a odcházím. Teď nastávají 2 různé scénáře. Buď se Verča vzbudí a chce čůrat nebo pomazlit apod. a nechce mě pustit pryč. Takže jí dám pusinku, pomazlím a sundám jí ruce ze sebe a v tom začne brečet čímž vzbudí usínající Káju a ta začne buď taky řvát a nebo vylézat z postele. Zkouším je uklidnit a zase odcházím. Většinou se tak 3x vrátím já nebo manža a nakonec je seřvem a jdou s brekem spátu. Nebo druhý scénář, že Veru spí a Kája ne a v momentě kdy zavřu dveře tak Kája vystartuje a začne běhat po pokoji a vzbudí Verču, která začne řvát mámo mámo Kája běhá po pokoji a zase je řev! Následné kroky jsou asi tak stejné jako u předchozího scénáře. Zkoušeli jsme to ignorovat, ale to nejde neb začnou bušit na dveře a řvát i když Veru samozřejmě otevřít umí. Mám už občas obavy, že na nás sousedi pošlou sociálku, pže tenhle řev každý večer je teda děs!!!! Poradíte někdo nebo myslíte, že si to tzv. sedne když vydržíme? Musím říct, že se fakt snažíme být dlouho v klidu, ale většinou stejně nakonec vypěníme!!!
@pelmisek ja bych zkusila dat nejdriv spat mladsi, starsi v obyvaku precist pohadku - bude mit privilegium, ze je vzhuru dyl, ze ma pohadku apod. a na oplatku dodrzi, ze uz bude vycurana, napita apod., ze uz nebude budit spici Kaju... a pak jen jit se starsi dat ji pusu na dobrou noc, kdyz mensi uz spi....
@blandik no tak mi to povídal ten dr., když nám dával atb, tak se ptal, jaká probiotika dáváme a když jsem zmínila ty Laktobacily, tak prý je to o ničem a nejlepší je prý actimel... ale bio gaia je možná lepší...a ono, každý dr. ti řekne něco jiného - známe to 😖
@pelmisek no já nevím, jestli ti poradím... my jsme procházeli něčím dost podobným před pár měsíci, když jsme dali mladšího ke staršímu do pokojíku... nemohli jsme je tam nechat samy, jinak to vypadalo snad ještě hůře, než u vás, takže jsem tam musela já zůstávat s nima - ležela jsem s mladším, dokud oba opravdu tvrdě neusnuli, pak jsem se teprve mohla vykrást ven, trvalo to vždy dlouho, mockrát jsem tam usnula s nima... takže večery několik měsíců zabité, bylo to snad horší, než s novorozencem... postupně se to ustálilo a te´d už usínají v klidu, dokonce se s mm už můžeme střídat, usnou většinou do těch 8 h, tak se to dá a teď teprve sbíráme odvahu k tomu, nechat je tam po pohádce samy... tenkrát mi hodně maminek odtud radilo uspávat je každého zvlášť, ale to nebylo u nás technicky možné, to mi nevyhovovalo, jestli to u vás jde, tak to zkuste, jinak máte na výběr - bu´d to vydržíte s nervama a ony si zvyknou a těch scén bude postupně ubývat, nebo to nevydržíte jako my a obětujete svoje večery na pár týdnů a holky budou usínat v klidu a pak můžete znovu zkusit zase samostatné usínání...
@reruna
@eveluska asi to tak zkusím. Manža sice protestuje, že taky chodili s bráchou spát spolu a hotovo, ale já už na to fakt nemám. Včera zase hodinová scéna. Nejhorší je, že já ty večery klidně obětuju pro ten klid, ale potřebovala bych taky po večerech pracovat a to teď nestíhám. Tak dnes večer je uspávám sama, pže manža bude pryč tak dám první zkoušku. Díky za tipy a jsem "ráda" že v tom nejsem sama reruno🙂
@reruna to teda taky koukám, já zase někde četla, že v Actimelu je toho málo 😒 Nám právě teď doporučila dr. při braní ATB lactobacilky od Swissu(ten prášek v tobolkách), prý jsou nejlepší. A že je dobrý dávat to nejen při braní ATB - nemusí se pořád, ale sem tam 😉 A pak co si má člověk vybrat 😒
ahojky 🙂 ,
tak už jsem vám chtěla napsat jak se nám daří..pochválit nás...a to opravdu.
je vidět změna, když mluvím s matyáškem a ne na něj 😅 .
ale....dnes se přiznám jsem situaci moc neukočírovala...začalo to už včera večer..prostě matýnek se z ničeho nic šprajcnul a vyžaduje při spánku mě.dodnes to bylo tak, že když je doma MM, chodí spát spolu.já jsem s malou.bohužel byl a je zvyklý spát s někým(nejdříve jen se mnou, po narození malé se dokázal spokojit i s tatínkem)...ne sám. to je první chyba..to vím 😒 .ale ty scény u toho....malý vyloženě křičí jako by ho na nože brali nebo ještě lépe se se mnou loučil navždy 😕 ☹ .pořád křičí za maminkou, za maminkou, jenže problém je v tom, že když s ním spát půjdu a pak odejdu, malý se vzbudí, zjistí to a začne nanovo 😢 .kope pak vprostřed noci do tatínka, vzteká se...tím vzbudí i malou.dohromady spát děti nemůžou, budí se navzájem....resp. matýnek pak usne, ale katunka usíná třeba i 2h ☹ .matýnek také často vykřikuje něco ze spánku, povídá...nebo kňourá.
včera večer jsem mu po dobrém vysvětlovala a vysvětlovala, povídala...nic, prostě odešla jsem a začal jančit.pak ho teda MM nějak zklidnil.toto už bylo potřetí...nevím čím to je...školkou?není jinak u nás nic nového...a fakt nevím jak z toho ven, je to úmorné.... ☹ .
dnes zase scéna u oběda, ale tak vygradovaná....až mi ruply nervy, dostal jednu po řitěně a vyhubováno 😢 .
mě to táák mrzí, já se opravdu s ním snažím po dobrém..i dnes jsem se držela fakt dlouho...ne nic nepomohlo 😒 .samozřejmě ani ten plácanec, akorát mám po náladě 😔.
no, takže se pochválit nemáme s čím 😅 ....ale s tím spaním, poradíte něco prosím?
MM být v noci u malé nemůže, nebo může, ale ''neobstará'' ji komplet. navíc jakmile ona zakňourá, on ji nosí....to zase pak vyžaduje i na mně 😝 (ne že bych ji nepochovala, ale jistě mi rozumíte 😉 ).
navíc chodívá z práce okolo 1h ranní 😅 ...no prostě, to jen pro případ, kdyby rada zněla nechat tatínka s malou ... 😉
@ined77 ahoj, máte to doma úplně stejně jako my 😉 Malá spí se mnou v ložnici a starší s tatínkem v pokojíčku, kde ji také uspává. Naštěstí to funguje. Někdy chce starší za náma do ložnice - společně je koupeme, pak jdu do ložnice kojit mladší a starší jde buď do pokojíčku s taťkou nebo si na chvíli vleze k nám do postele a ještě se chvíli tulí. Naštěstí se s ní dá domluvit - může k nám pod podmínkou, že bude potichu a že pak půjde za tátou přečíst pohádku a spát. Takže bych jakoby zkusila udělat nějaký malý ústupek a společně se domluvit, že pak půjde spát s tátou. Někdy starší chce, abych šla k ní na chvíli já, takže se domluvíme, že až uspím mladší, přijdu za ní.
Ahojky maniny,
@reruna prosím tě - od kdy máte staršího v pokojíku na noční spaní, a mladšího jste tam dali kdy?????? My to máme podobně jak jsi popisovala, jen s tím rozdílem, že spíme ještě všichni v ložnici. "Uspáváme" obě najednou a u toho samozř. uspíme i sebe, takže večery jsou opravdu Zabité 😲 . Popravdě řečeno - po celém dni jsem tak vyšťavená, že bych večer stejně nebylo schopná ještě něco udělat.
Do postele nejdou dřív, dokud nejsou opravdu unavené, jinak by hrozilo, že se budeme po posteli povalovat ještě 2 hodiny a strašit do půl noci. Naštěstí přes den toho moc nenaspí (ani jedna), tak max. do 21 hod jsou tuhé obě. Ale zařizujeme pokojík, tak plánuji, že jen co bude postel, nechám jí tam postupně zvykat na odpolední odpočinek a na večerní uvidíme, ale chci doma co nemjméně řevu, tak to nebudu lámat přes koleno.
Ještě jedna věc - jak to řešíš, když jdeš pro staršího do školky. Někdo ti pohlídá mladší, nebo jdeš s ním, jezdíš autem...??? Řeším jednu věc, kterou stejně nevím jak vyřešit, bo je neřešitelná.... . Na jednu stranu jsem moc ráda, že je starší ve školce - začíná si pěkně i zvykat, ale docela je pro mě horor - musím s mladší pěšky cca 2 km - a to díky bohu, že tento měsíc nepršelo a bylo celkem hezky, no pak musím s Neli počkat na Luci než jí učitelka přivede, v šatně než se převlékne, do toho mě Neli celou dobu řve, obě jsme v bundách, takže vedro k zalknutí, aby jsme se obě vysvlékly a pak oblékly mě přijde ještě větší horor. Nevím jak si to lepe zorganizovat, nemáš nějaký tip???????
@dagina nejdřív ke spaní, starší spí v pokojíčku od 21 m, nejdřív asi 14 dní tam spával po obědě a pak i na noc, první týden jsem tam spala s ním, pak už spal sám... mladšího jsme tam přestěhovali taky v jeho 21 m, ale začátek byl dost děsný, usínali dlouho, dělali strašný blbosti... no te´d už je to dobré, ale stejně tam ještě pořád musíme být s nima a kolikrát se mi stane, že taky usnu.... 😅 ale teď po změně času většinou usnou do 8, tak někdy i ten večer mám volný...
A k vodění do školky, asi tě naštvu, protože tu možnost nejspíš nemáš - ráno vodím Míšu já a Luki je doma s mm, protože ten chodí do práce až po 8, když jde Míša po obědě domů, tak Luki zrovna spí a hlídá ho doma babička, nebo jsem doma já a Míšu vyzvedne babička. Když jde domů až odpoledne, tak jdu i s Lukim a v šatně mu sundám jen čepici a rozepnu mu bundu, aby mu nebylo horko, než se Míša obleče... Navíc to máme do školky tak 5 minut... vy to máte fakt daleko, být na tom jako ty a kdyby mi neměl ráno kdo hlídat, tak bych např v zimě, když bude velký mráz a sníh a vichr atd. nechávala Lucku doma, protože by se mi fakt nechtělo se s nima trmácet pěšky, školka není škola a u nás to funguje tak, že stačí ráno do 6:30 zavolat, že dneska nepřijde a odhlásí mu oběd.Jinak si myslím, že když je celkem pěkné počasí, tak se to dá spojit s procházkou a v té šatně to urychlit jak se dá...sundat čepici a bundu, než se straší obleče...
Ahoj holky,
omlouvám se, že vám sem lezu, ale mám dotaz...Mám tříletou dcerku a je téměř nadlidský výkon do ní dostat jakýkoliv lék. Vždycky, když má dojít "k akci" jí řeknem, že musím spapat to a to, aby byla zdravá, že to zapije a bude to hned, ale ona začne brečet, vzpínat se, křičet, takže já ač na počátku klidná po chvíli vypěním, a pak to do ní rveme násilím a pod pohrůžkama, ona pak často začne kašlat a vyblinká se, takže to všechno musíme absolvovat nanovo, ale to už většinou proběhne v pohodě - otevře pusu a spolkne to. Je mi líto, že na ní ječim, ale prostě v tu chvlí bych jí nejradši zahrabala 2m pod zem...štve mě, že někdy to jde, ale jindy u toho dělá šílený scény. I jsem si kvůli tomu koupila RaBR, ale teprve jsem na začátku, a řikala jsem si, že vy mi určitě budete schopné poradit, jak na ní. Blbý je, že Ellča je horečková, takže při sebemenší viroze jí vylítne teplota na 38C, a vzhledem k 2x prodělaným febrilním křečím to prostě musíme hned řešit. Nevím, možná to píšu zmateně...Budu moc ráda, když mi poradíte. Díky !