Používáme cookies. Více informací zde. OK
frantiska85
9. čer 2014

Ne, k dítěti jsem neběhala na první zakňourání, jsem rodič, nikoliv služka. Pokud mám něco rozdělané tak to dokončím.

rebelie
9. čer 2014

@partyzanka91 K malému miminku jsem teda běhala ihned. K prvnímu takřka 100%, u druhého se snažím zajistit, aby se mi starší někde nezranil, ale jinak běžím taky, respektive běžíme spolu... a budete se mi smát, ale já kolikrát fakt běžím... A neberu to tak, že jsem služka, ale že mu zajišťuju základní životní pocit bezpečí a přijetí na tomto světe a pro to, aby tenhle pocit moje dítě mělo, jsem ochotná běhat celkem dost... Jak dítě stárne, tak se prodlevy prodlužují, takže dvouleťák už opravdu většinou počká, až dodělám to, co dělám, ale on už rozumí tomu, co říkám, umí si aspoň rámcově představit, jak dlouho to bude trvat apod. Ale pro novorozence jsou i dvě, tři minuty čekání jako věčnost... Já jsem dodnes ráda, když mě někdo neodbyde a pomůže, když to potřebuju, tak se - v rámci svých sil - snažím neodbývat ani své děti. A to, že dítě si vytváří jakési základní nastavení - svět je přátelský x svět je nepřátelský - právě na začátku života, právě tím, zda rodič reaguje na jeho pláč, je dokázano.

eluska87
9. čer 2014

@rebelie hezky napsáno...souhlasím..

spagatice
9. čer 2014

Ty jo, nedovedu si představit, že bych si v klidu myla nádobí a miminko mi brečelo v postýlce ☹ . Jako služka bych si spíš připadala, kdybych u toho nádobí zůstala. Samozřejmě nastanou chvíle, kdy k němu nemůžu běžet hned. Třebu budu mít starší ve vaně, tak je tam přeci nenechám utopit 😅 a nepoběžím k miminku. Ale budu dělat všechno proto, abych se k prckovi dostala co nejdřív. Vždyť nikdy nevím proč zrovna pláče a co ho trápí ☹

spagatice
9. čer 2014

@frantiska85 Přesně, jsem rodič, ne služka, tak proč by měl mít úklid přednost před miminkem 😅

frantiska85
9. čer 2014

Nemyslím to tak, že budu půl hodiny dodělávat něco, ale prostě podle situace reaguju hned nebo se zpožděním v řádu minut. Zuby si dočistím, ale pletí záhonů počká. Taky něco jiného je řev, kdy vím, že se třeba o něco uhodil a něco jiného je, že schválně mrsknul hračkou ( podesáté..) a chce ji podat. Navíc často stačí počkat pár vteřin a mladý pán se pro hračku ohne sám a nedomáhá se mé pomoci.

Sem začni psát odpověď...

Odešli