Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři

Jak hodně se věnujete dítěti?

aurelie34
30. lis 2019

Hezký večer, mám syna 26 měsíců. Od narození se mu hodně věnuji. Prakticky nemám svůj volný čas, jen chvilkama když manžel občas pohlídá. Problém je že si asi díky tomu syn neumí sám hrát. Ke všemu mě potřebuje, tahá mě do herny a chce asistenci. Všechny domácí práce musím dělat s ním tak že ho zapojím, tak že dává prádlo do pračky, podává mi kolíčky, brambory když je škrábu apod. Jinak bych nic neudělala. Neznám to že bych třeba věšela prádlo a on si hrál dám v pokoji. Celé dny trávíme u knížek, modeliny, puzzlí, malujeme, proste vše se mnou. Ještě chodíme 2 krát týdně na kroužek. Jak to mají vaše děti? Umí si v tomhle věku sami hrát třeba půl hodiny? Nám se má narodit za 2 měsíce druhé dítě a celkem se toho děsim jak to se synem zvládnu.

zelenaesmolda
30. lis 2019

@aurelie34
neboj,nez bude mit syn 216 mesicu tak ho to prejde...

aurelie34
autor
Autor odpověď smazal
Zobraz
xvitko13
30. lis 2019

@aurelie34 myslim, ze je to tim, ze nema sourozence. Nejatarsi dcera byla to stejne. Pak se narodily dvojcata, kdyz mela 2 roky a uz se doma zabavijou spolu.urcite to podobne bude i u vas ☺️

aurelie34
autor
30. lis 2019

@zelenaesmolda to je Teda rada, zajímá mě jestli to někdo má podobně, né nějaké rýpání

teeerez
30. lis 2019

asi bych zkousela se synem domluvy - ze ted si bude chvilku hrat sam apod., aby si na to trochu zvykal a sourozenec pak nebyl takovy sok. Taky ho to motivuje aby rozjel fanzazii a zabavu si sam vymyslel - to je taky treba umet 🙂
Jinak ja mam holky 17mesicu od sebe a ma to nasledek, ze jsem pouze servisni pracovnik - napit, najist, pomazlit kdyz se prasti a obcacs rozsoudit spory. Jinak si hraji vetsinou spolu a ja je spis obtezuji, kdyz se je snazim vytahnout na pexeso :D

martiina_k
30. lis 2019

Našemu je 28 měsíců a taky si moc sám hrát neumí. Občas mu řeknu - běž si hrát s tím a tím a když má náladu, tak jde, ale je to tak 10-15 minut. Chtěli jsme sourozence tak kolem druhého roku, aby si právě za čas začli hrát spolu, ale bohužel se sourozenec nedaří, tak jsme parťáci na hry my no... taky bych byla ráda, když by si někdy hrál sám. K vánocům dostane takové projížděcí parkoviště pro auta (nebo garáže nebo jak to nazvat) a doufám, že s tím se bude zabavovat chvíli sám.

areh
30. lis 2019

Synovi jsou dva roky a občas si už chvilku sám hraje. Myslím tal 15-30 min. Ale jak zjistí, že dělám něco zajímavého - úklid, vaření nebo prostě jen hluk, tak se přiběhne podívat a pomáhat 🙂 řekla bych, že je to u těhle prcků normální

zelenaesmolda
30. lis 2019

@aurelie34
proc rypani?tys napsala,ze ve veku 26m si nehraje sam.poradila sjem ti,at se nebojis,ze do 216m se ho to drzet nebude.kde vidis nejake rypani?

jaja01k
30. lis 2019

Mám kluky 13 měsíců po sobě, takže starší se musel hodně brzy naučit zabavit se i sám. Je hodně kreativní, neustále něco vymýšlí, vyrábí, tvoří, zkrátka má pořád svoje projekty. Že bych u něj musela sedět a hrát si s ním moc neznám, asistenci už tak od těch 2 let vyžaduje minimálně. Mladší se naopak neumí skoro vůbec zabavit sám, a to jsou mu už 4 roky. Když mu zábavu nezajistí brácha, tak na mě pořád visí. On je takový mazel, ani nechce, abych si s ním hrála, nejradši by se celý den jen choval a mazlil.

aurelie34
autor
30. lis 2019

@zelenaesmolda tak je mi jasné že do dospělosti to tak nebude. Tento komentář je mi fakt na dvě věci. Zajimá mě jak to mají aktualně stejně staré děti a zda jsem si to nezapřinila hlavně sama tím že má stále moji 100% pozornost.

prejeta_zaba
30. lis 2019

Náš syn byl stejný, v tomto věku se mu narodil sourozenec a co? Je to ještě tisíckrát horší! Už roky jsem nebyla sama ani na záchodě, nedejbože nějakou složitější činnost. Veškeré věci, na které se potřebují soustředit nebo je udělat pořádně, dělám v noci. A jinak mi neustále visí v náručí batole v období separační úzkosti a do toho teď už tříleťák, který nevydrží ani než se napiju. Milionkrát jsem zkoušela nepozorovaně odejít když se náhodou zabaví, i už příkazem ho doprovodit do pokoje, že si s ním hraju ráda, ale maminka není od toho, aby vymýšlela program 24 hodin - že by se mu nic nestalo, kdyby si chvilku hrál sám. Prostě ne. Nebere to. I když se jdu napít, neustále na mě pokřikuje, desetkrát mi přijde říct mamiii, už pojď. Na palici. Podle mě to v sobě ty děti buď mají nebo ne. 🤷 No nejpozději v 5 do školky půjdou všichni, tak věčně to trvat nebude. 🤷 Ať je to u vás lepší. 😉 Myslela jsem si, že to sourozencem přejde, ale získává tu pozornost na sílu ještě víc. Když se náhodou někdo věnuje mladšímu, ten starší se může zbláznit, to by se pověsil za uši do průvanu, jen aby si ho někdo všímal.

lutu11
30. lis 2019

@aurelie34 ahoj, obe moje deti mi byly to 3 let v závese. Starsi je povahou uzkostny, boji SE a i Ted, i kdyz je mu 5,ma problém byt sám. Už mne ke hre nepotrebuje, ale potrebuje mne mit v dohledu. Mladší byla v tomto smeru trochu lepší. Zhruba do roka byla samostatná, pak asi do 2,5 let porád SE mnou. Když mladší trochu povyroste, značnou SE deti hrat spoločne. Pak je to paradoxne vic v klidu. U nás to bylo dobrý vlastne celou dobu. Mladší byla hodne spáva, takže jsem se venovala starsimu jak potreboval. A učila ho trochu samostatnosti.

bucifalek
30. lis 2019

@zelenaesmolda a kde je v tom ta "rada"? I z mého pohledu je ve tvé reakci pouze narážka na uvedení věku dítěte v měsících, žádný přínos ve tvé odpovědi nevidím..

milu2015
30. lis 2019

Malému bude dva a půl roku. Je zvyklý si hrát i sám. Jinak bych nic neudělala. Občas mi přijde, ze jen nechce být v pokoji sám tak si vezme autíčka do obýváku nebo je pravda, že poslední dobou jeví větší zájem o pomáhání s domácími pracemi, v kuchyni, ale jsem ráda, protože i když s ním trávím dost času, tak mě baví pozorovat jak si to užívá a má z toho radost. Za měsíc očekáváme miminko tak uvidíme kolik pozornosti teprve bude vyžadovat..🤔😀

asinehri
30. lis 2019

U malých dětí je fajn počítat na měsíce a ne na roky, protože i dva-tři měsíce ve vývoji a změně chování udělají hodně. Moje dcerka si taky moc nehrála sama, ale když jsem něco opravdu musela udělat, tak jsem jí to řekla, chvilku se vztekala, ale pak krize pominula a skutečně si našla hračku a nechala mně. Když jsem práci dokončila, šla jsem za ní, pochválila, a zase se jí věnovala.

codal
30. lis 2019

@aurelie34 dceři jsou tři a teprv posledních pár měsíců si začíná hrát sama, že si zaleze a hraje si s panenkami, občas si už hraje s roční ségrou, že chvíli samy třeba staví kostky , ale je to otázka třeba půl hodky, dýl ne, taky dost často potřebuje, abych asistovala nebo se alespoň dívala, co dělá, pořád něco skládáme, modelujeme, malujeme a taky mi pomáhá vařit, skládat všechno.. je to někdy náročné, protože to samozřejmě člověk dělá déle, ale zas doufám, že se to jednou zúročí🙂.. radu moc nemám, jen soucítím..občas se snažím ji poslat, ať si chvíli hraje sama, že potřebuju něco dělat, tak občas jde, nebo ji poprosím, ať si chvíli hraje se ségrou, tak taky většinou chvíli jde, ale sama od sebe jen výjimečně..nevím, jestli jsem někde udělala chybu, ale já to stejně jinak neumím, prostě čekám na den, kdy sama dozraje k tomu, že si začne sama hrát a myslím si, že možná i školka pomůže..

paladinka
30. lis 2019

@aurelie34 dcera byla v tom veku stejna, ted je ji 6 a uz se osamostatnuje. Je to hezky, kdyz chce mit maminku a opravdu to casem opadne, ten zajem. Narozenim sourozence se to zkomplikuje, to je jasny, ale to das, vsichni to dali, tak i ty🙂 drzim palce a uzivejte si jeste spolecne chvilky s malym

zuzajulie
30. lis 2019

@aurelie34 mám 4letou a 6tydenni a prostě nešlo a nejde se kor té starší věnovat furt. U starší jsem byla nemocná,když byla menší. U mladší je tam zas ta starší,takže si dost často už hraje sama v pokojíčku. A když byla menší, byla často v ohrádce,nešlo jinak

gracey24
30. lis 2019

Měla jsem to úplně stejně,dceři jsem se věnovala nonstop,když jí byly dva a čtyři měsíce,tak se narodil syn. Najednou jsem neměla zdaleka tolik energie na to,abych si s ní tolik hrála. Syn byl hodňoučké mininko,takže čas jsem celkem měla,ale ta chuť prostě chyběla,najednou jsem strašně potřebovala trochu volna pro sebe. Tak jsem jí začala tak nějak postupně zvykat,aby si hrála chvíli sama. Ze začátku se jí to nelíbilo,mě to bylo taky líto. Ale trochu si přeci jen zvykla,teď jí jsou skoro 4,5 a krásně si hraje,je ráda,když si hraju s ní,často si pro mě přijde,ale umí si hrát i sama. Se synem jsem si od.narození hrála znatelně míň a vydrží si už teď ve dvou letech a měsíci hrát chvíli sám,ale je to třeba něco mezi pěti a patnácti minutami,kdy o něm třeba fakt nevim,pak už jde zas za mnou. Dneska si myslím,že neustálá péče není pro dítě ideální a je lepší nechat je občas se zabavit samotné.

Sem začni psát odpověď...

Odešli