Jak reagujete, když maminky neřeší nehezké chování dětí?

ally8
30. čer 2016
Ahoj. Má dvouletá dcera je mezi dětmi neprůbojná a plachá. Většinou si nechá vzít všechny hračky a pak se na mě podívá a občas se rozbrečí a jde ke mě. Nechci jí hned litovat a dělat scény, ale i já jí učím, aby dětem hračky nebrala a svoje půjčovala. Pokud vidím, že někomu bere hračku a dítěti to vadí, tak jdu a vysvětlím, že to nesmí a prostě jí to nedovolím dělat. Nebo se zeptáme, jestli si to můžeme půjčit a pokud to díte nechce, tak jdeme najít jinou hračku. Nějak nechápu, proč některé maminky mají pocit, že si to dvouleťáci "vyřeší" ? Co děláte vy ? Vychovávám svojí dceru láskyplně, ale máme jasná pravidla. Dětem se hračky neberou a neubližuje. Nechápu maminy, které se smějí, když se jejich děti rvou o hračku. A ještě mi teda nejde dohlavy výchova stylem " Zlato, to se nedělá brát dětem hračky" a přitom je to nechají dělat dál. Prostě si řeknou tuhle větu pod nos, ale dítě je vůbec neslyší a tim pádem ani nereaguje. Dnes jsem byla už asi protivná, ale bohužel jsem musela zasáhnout já a cizímu dítěti vysvětlit, že si naše hračky může půjčit, ale aby dceři alespň jednu nechal !!!! Máte podobné zkušenosti ?
kika_21
30. čer 2016
@ally8 Myslím,že dítě si má být v tomto věku jisté oporou ze strany matky-takže řešit-nějak.Ostatní nepředěláš-myslím, že vychováváš dobře-lidí s tvrdými lokty je na světě příliš.Ty určuješ meze pro své dítě-neubližuj, nehraj si s tím, kdo ti ubližuje. Oni ty hračky neberou ve 2 letech záměrně, ale maminky by se měly-pokud je v době mobilů a koukání do nich maminka duchem přítomna-nějak domluvit. Vychovávám tak, že já se teď zeptám a příště-třeba za rok-se budeš ptát ty, zda si něco můžeš půjčit. Vysvětluju, že ten je malý, hračku ti zase vrátí.Ty půjč, nebo si hračky vyměňte-nebuď lakomý...
ally8
autor
30. čer 2016
Přesně...měla bych být oporou. Jednou se nám stalo, že dceru v parku trochu zlobila starší holčička. Né nijak zvlášť, chytala jí pořád za ruku a nějak jí chtěla vést, nebo jí ode mě odstrkovala, protože mě slyšela jak říkám, že jí nemůžu chovat ( jsem těhotná) a já jsem tu cizí holčičku pořád trochu omlouvala a dceři říkala, že si chce hrát. Ale večer mě to hrozně mrzelo, že jsem nezasáhla. Měla jsem jasně říct, že Anežka je malá a že se trochu bojí, tak ať jí pořád netahá za ručičku. Vidím, že i já se musím naučit být průbojnější 😃 ALe dnes jsem se už nedala 😃
kika_21
30. čer 2016
@ally8 No, já se to taky učím.Jak se to potom snažím mít rychle za sebou, stalo se mi, že kdo strčil do malého, byl zalezlý pod prolézačkou a já omylem vynadala jeho sestřičce. 😃
slunickova123
30. čer 2016
@ally8 ahoj, mluvis mi z duse. Nedavno jsem tady zalozila podobnou diskuzi. A vyslechla jsrm si, ze jsem hysterka a ze to moc resim a ze si to maji vyresit deti sami!! Ve dvou letech! A taky ze ja jako prvo matka jsem postrach detskych hrist, ze se vsechny matky s prvim ditetem do vseho porad montujou...achjo, byla jsrm z toho tenkrat zklamana a smutna. Ma dcera presne, 2 roky, placha. Mam stejny nazor jako ty, zakrocit, kdyz je potreba a nenechat cizi dite terorizovat to moje, kdyz jeho matce je to fuk. To same opacne, ma dcera taky nebere cizim veci, pokud ji to oni nedovoli. Detske hrisre je ale takova dzungle..
ally8
autor
30. čer 2016
Naštěstí je mi uplně fuk, jestli mě někdo označí za hysterku, ale ten výraz ve tváři, kdy na mě dcera bezradně kouká, kdyyž jí někdo vzal i tu poslední křídu, kterou měla v krabičce mě nenechá chladnou. Myslím, že ony se i od nás učí, že se nenecháme zastrčit do kouta, takže já jsem odhodlaná zasahovat za maminky, které to nevidí a je jim to fuk. Samozřejmně slušně se to snažím dětem vysvětlit. ALe občas je mi to nepříjemné, to je pravda. Tak přeji, ať těch neřešících maminek potkáme co nejméně 😉
smaug
30. čer 2016
Taky jsem řešila něco podobného, když jsme přišly na hřiště, hned se na nás vrhly jiné děti, malé všechno sebrali a pro jistotu jí ještě majzli kyblíkem po hlavě. Chudák jen bezradně koukala a nic neříkala. Není mi zrovna příjemné vychovávat cizí děti, ale pokud malá hračku chtěla zpátky a nebyla odezva od maminky, tak jsem dítěti vysvětlila (i když je mi jasné, že u dětí do určitého věku to moc význam nemá), že je to naše hračka a chceme si s ní hrát a až si dohrajeme, že si jí může půjčit, pak jsem hračku normálně zabavila a když o ní byla tahanice, tak jsem to uklidila do kočárku a bylo. V poslední době ale malá spouští strašnej řev, když se někdo byť jen podívá na její hračky, i když si s nima ani nehraje, takže i ty otrlejší maminky musí situaci řešit 🙂 Stalo se nám ale taky, že minimálně školkové děti nechtěli malou pustit na klouzačku a domluvit se s nima nebylo možný, maminky stály opodál a krafaly a z hriště jsme nakonec musely odejít. To jsem byla do vrtule a do teď nevim, jak tohle řešit, když si ve svým věku nedovedu poradit se čtyřletým dítětem 8-(
kkoudelka
30. čer 2016
Mám doma oba příklady, starší hooodně akční dceru a syna, který je spíš mírnější povahy. Tam občas zažívám výše zmíněné a snažím se ho bránit. Nemyslím před dcerou (i když to občas taky 😉 ), ale obecně. Naopak by mě zajímal i pohled z druhé strany a to od rodiče toho "akčnějšího" dítka. Akčnějšího píši proto, protože si myslím, že je rozdíl, pokud dítě opravdu úmyslně škodí (např. bije, tahá apod. toho druhého) a nebo je jen prostě rychlejší, aktivnější, starší... a díky tomu mnohokrát myslím neúmyslně tomu druhému "škodí".
adinka_k
30. čer 2016
@ally8 podle Noemi Aldort jsou deti ve dvou letech male na to, aby se samy domluvily, musi u toho byt dospely rodic. Kdyz budu svojemu diteti meldovat, ze ma hracky pujcovat, tak mu je rozeberou, protoze nereknu to B. Ja ted uz na hristi pristupuju jen na vymeny. Skutecne neni duvod, aby pri vstupu na hriste dcera hned mela pujcovat balonek nekomu, kdo o nej projevi zajem, kdyz si ho "chudera" celou cestu nesla z domu. No ty vole! Ja bych teda nic podobnyho nikomu nepujcila ani na minutu. 😃 A sama si pamatuju tyhle nespravdelnosti.

Starsim detem na hristi to vysvetluju sama, proste jsem dcerin mluvci, dokud to nebude umet vyresit sama. Ja nevim, proc se tu porad resi, ze nejaka maminka by mela zasahnout. Proste reknu tomu cizimu diteti, ze kdyz ted pojede holcicka (moje dcera nebo jakakoli jina osoba), dceri reknu "pockej", chlepeckovi reknu, ze se kaminky na skluzavku davat nebudou, pac to boli. Bud je uklidi sam, nebo je smetu sama a vyreseno. Prece nebudu davat diteti kolkovanou zadost, kdyz nekoho omezuje.
Nejlepsi je teda chodit na hriste dopoledne, kde tam jsou babicky s detma a babicky drzej deti (aspon u nas) mnohem vic zkratka, jsou si u nich atp. 😉

Pokud je holcicka placha, potrebuje slyset, co ma priste tem detem rict. "Ted si s tim hraju ja". "Potom ti to pujcim". To jsou vety, ktere opakuju zatim ne moc mluvici dceri, ze ma jako rict. Musi se naucit komunikovat a rict "mne se to ale nelibi, ja nechci". To je v podstate zakladni veta na nauceni pro vsechny dcery. 😉
Hodne zdaru a sebeobhajeni se. ♥
kristyn.g
30. čer 2016
já vlastní ještě nemám, ale chodím na pískoviště jako chuva s princeznou 1,5r a zajímalo by mne co si maminky myslí, malá jak vidí děti tak je jak na pérkách, miluje děti, běhá od jednoho k druhému a chce si hrát, zvedá hračky a podává jim je a chce se družit. Dokud nikoho vyloženě neobtěžuje, neboří dětem bábovky, tak ji nechám, ale je mi občas uzko z toho jak vidím že ostatní děti si hrají sami, nebo s doprovodem a tahle cácorka jak vidí děti tak se k nim hrne, podává, "pomáhá", některé děti na ní čučí a nevědi co... mě jedním okem kontroluje jestli jsem přítomna, jinak nic 😃 zvyklá na mě je od miminka, tím to není 🙂 Pokud se někdo vyjádřít k akčním dětem budu ráda 🙂
kittykat22
30. čer 2016
@ally8 ucim svoje dieta ze je treba pozicat a je treba si nechat ked nema zaujem pozicat. Presne ako pises, tak som ucila dieta ze treba poziciavat a podelit sa. Lenze na pieskovisko chodia matky ktore zasadne nosia alebo nenosia hracky. Matky nenosim hracky sedia za plotom pieskoviska, fajcia a ked vidia ze ich dieta si chce pozicat hracku tak zakricia "tak se zeptej pani jesli muzes". Este na drzovku prehodia zodpovednost na mna. Raz sme boli na pieskovisku a syn pozical jednu, druhu, tretiu hracku lebo som ho ucila tolerancii. Zrazu zacal k neutiseniu plakat a ja som pochopila ze tie hracky si chcel nechat a hrat sa s nimi. Tak som zmenila strategiu. S cim sa chce hrat, s tym sa hra a nemusi pozicat. O zvysok sa deli. Este ho ucim ze ma povedat - poziciam ti toto auto, ak mi ty poziciat to tvoje - pretoze niekedy pride dieta a chce co ma moje dieta a ja vidim ze pokukovalo po tom co ma dieta vedla. A tato rovnovaha nechat si a aj poziciat je z mojho pohladu lepsia. A mam stastnejsie dieta.
kittykat22
30. čer 2016
@ally8 a dokonca sa stalo, ze prislo dievcatko a chcelo si pozicat auto s ktorym sa hral syn - bolo to nove auto a mal ho na pieskovisku 1x. Nebola sanca ze ho da z ruky. A dievcatko vzdy prisla, slusne sa spytala ale neplanovala pockat na odpoved a uz sa zacala natahovat po aute. Tak som jej vzdy povedala ze sa hrame a teraz auto poziciavat nebudeme. A takto prisla opat a opat a uz len povedala "chcem to auto" a zobrala ho synovi. Tak som v tom momente zobrala auto dievcatku a povedala POVEDALA SOM NIE. Dievcatko odislo, matka frflala a syn sa hral. Ked sa nezastanem vlastneho dietata, nikto iny to za mna nespravi.
atinkaa
30. čer 2016
Holky my uz na piesok nechodime - ale zazila som tam ledacos....v prahe je to boj ako vsade i na piesku :-N 8-(
sposoby ako to robit krasne opisala @adinka_k a tymto ta moja zdravim😘
ano byt tam za toho, kto sa neboji celu situaciu okomentovat - teda ak tu niekto pisal o Tom, ze jeho ditko starsie deti nepustili na smykalku tak myslim, ze stoji za to riesit to s danymi detmi...sme unho Doma na smykalke alebo v parku? je to jeho smykalka unho v izbicke alebo je pre vsetky deti, ktore sa do parku prisli hrat...

po tomto proslove kludne vyzvem svoje ditko aby nemalo obavy a povedalo zdovolenim a slo sa kludne smyknut...som blizko tak aby sa nic nestalo...neexist ze by sme odisli a ''vyhral'' cudzi predskolak - toto sa nam stalo opakovane nie na smykalke ale v domcekoch ktore su bud na ihrisku alebo v hracom centre...jednoducho ano unho v izbicke bude jeho a bude s jeho dovolenim, kto sa tam hra....v hracom centre je pre vsetky deti a dane ditko musi strpiet pritomnost aj inych deti...a jo moze chciet byt samo...ale v danom pripade musi alebo by malo sa naucit robit to co dospely,...teda idem vyhladat kut kde mozem byt aktualne sama - nemozem zabrat najzaujimvejsie miesto a tvarit sa ze je len moje.

Je dobre to dieta ucit...opakovane to okomentovat aby si poradilo i neskor skolka, skola...nebude to ine.

Co sa tyka hraciek - neviem nie stale je to tak...stalo sa nam situacne ze sme hracky nemali...stalo sa nam ze sme ich mali x, plny kociar...pre ine deti su vzdy atraktivne hracky ineho...plati to myslim v zasade na vsetky deti...ale to, kto pride berie veci, ako ich berie...ci si pyta, ci si pytame my, to je to co je zasadne...ano mozem i byt v parku napr. v inom meste a nemat nic...a mozem mat chut tiez cosi lopatkovat...v danej chvili by som mal vediet prist a poziadat ci sa smiem pridat, ci si mozem poziciat..ci mozeme spolu...toto male ditko ktore este nerozprava pripadne nehovori tak nevykomunikuje...teda opakovane to robi prostrednictvom svojho dospeleho a postupne sa to uci same.
To iste plati i obratene...ked je mne prijemne ze si smiem poziciat...mala by som i ja strpiet to, ze cosi poziciam na chvilku najprv ...len na danom mieste ( to je obzvlast krucialne, lebo sa mi stalo i to ze si pani vklude zacala zbierat nase veci do tasky...ako pozerala som ci sa fakt budeme ''bit'' o lopatky a este sa ma na drzovku opytala ci tam mame meno :-N 8-( no nemame a ani neplanujeme ale od tej doby vcelku i ine deti ziadam aby si nase veci poziciavali a boli pri nas....ked odchadzaju nase veci ostavaju pri nas ) to obvykle moje bambulecky ukludnilo ze to mame pod kontrolou, teraz si to sefuju same.

A za mna uplne najlepsie sa je detskym parkom vyhnut....my obvykle prichadzame ked tam nik nie je alebo obratene odchadzame ked nejaka particka prichadza...to je pre pokoj najlepsie...aj ked zas nie je to uplne vyukove...kedze nie stale sa da odist...ale obcas som si takto pomohla, ked som vedela ze nebudem mat energiu pripadne z prichodzich na dialku ''kricalo'' ze to bude Problem, to su obvykle skupina mamin, ktore donesu klido na ihrisko jak psa tak flasu a maju svoj svet bez deti...tie su hodene napospas tomu co si same kde uchmatnu...bohuzial :-N 8-( :-x
kituska20
21. zář 2016
Řeším to když to neřeší maminka toho dítěte. Většinou si toho dítěte stejně nevšímá nebo tam kolikrát ani není. Vysvětluju že musí počkat až si dohraje dcera a mezitím si hrát s něčím jiným. Moje dcera NIKDY nebere dětem hračky z ruky. Ví že se to prostě nesmí a když hodně chce většinou poprosí a počká jestli ji to dítě dá (18 m ale nemluví). Stejně si většinou hraje sama nebo se staršíma hodnýma holčičkama které ji ukazují co se jak dělá. Zlým dětem se vyhýbá a já taky
kituska20
21. zář 2016
Obecně se mi vůbec nelíbí laxní přístup maminek co mají malé děti. Prostě je vypustí a děj se vůle boží. Jediná já ( u nás na vesnici vždy jen já) tam lítám s ní. Pomáhám, vysvětluji i si hraju s ostatními dětmi a matky sedí na lavičkách a tlachají nebo někde u kafíčka. Proto asi nemám žádnou maminku kamarádku 🙂) ale s dcerou si vystačíme. Dokud bude vyžadovat ať ji pomáhám budu a budu vděčná. Jednoho dne už bude chtít jít radši a kamarádkama 😃 a to asi obrečim
lajla
27. zář 2016
Když někdo bere něco mým dětem, prostě jdu, vezmu to dotyčnému ať odkraci jinam...nevysvětlují cizím nic, nestarám se o jejich výchovu
Moje nikomu cizímu nic neberou
tahejhula
27. zář 2016
Ucim dceru, ze ostatnim se veci neberou, musi se zeptat a vyckat na odpoved, ale zaroven ona nemusi nikomu pujcit nic. Jsou to jeji veci, ma pravo nepujcit - tak jako ostatni. Postupne poznava vyhody docasne vymeny a zaroven se naucila nosit na pisek maximalne ctyri hracky, ma o nich lepsi prehled.
monikagurthova
27. zář 2016
Ja mam krásný příklad toho, jak uz odmala děti učit nebrat hračky. Nase mala ma pul roku a kamarádky syn 1,5 roku když přišly poprvé na návštěvu mala byla v lehátku a mela svoji oblíbenou sovicku Tobik přišel a sovicku ji vzal a kamarádka hned ne Tobiku tohle se nedělá vrat holcice hračku a malej ji hned vrátil. Situace se opakovala asi 5x a dneska? Rok a pul starý klucina naši malé hračky nebere. Chci zavést stejny přístup, protože onehdá jsem byla s malou v parku a tam jedna holčička porad brala veci malým dětem a její maminka se jen usmívala a ze z toho nema mala rozum (byly ji asi 4 roky) a když se jedna maminka naštvala a malé trosku vynadala tak se ta její mohla zblaznit.
veri0007
27. zář 2016
@ally8 mluvíš mi z duše. Má dvouletá dcera je také plachá a neprůbojná, na dětském hřišti si taky nechá vzít všechno z rukou. Od nedávna to dělám tak, že jí učím, aby dětem nebrala hračky když si s nimi hrají, stejně jako ty, ale ať si brání to co má. Nevím, zda to dělám dobře, ale když jí někdo něco vezme a jde vidět že jí to mrzí, hecuju jí do další konfrontace ať si to nenechá líbit. Ať si prostě danou věc vezme zpět. Ne vždy to vyjde, ale vidím pokroky. Bohužel si často maminky neuvědomují, že ne každé dítě má v povaze autometicky průbojnost, některé děti se to prostě musí naučit, ale musím říct, že takové maminky mě také často přivádějí do varu.
mrazulkav
27. zář 2016
No, my máme doma malou akčňačku =-) jsou jí teda už 3 roky, ale od mala vysvětluju (něco chceš - musíš poprosit a počkat,nabídnout něco na oplátku... když nepůjčíš, nemůžeš chtít od ostatních). Snaží se... na hřišti jí už "vypouštím", ale vždy jí mám na dohled (i když jsem s kamarádkou, pomalu couráme za dětma a v případě potřeby zasahujeme). Ale u nás na hřišti nebývá takové drama...
Teď začala chodit do školky a u ní je hřiště, kde samozřejmě většinou skončíme jako hodně dětí... a to je džungle! Posledně dcerka půjčovala kolo i cizím dětem. Jeden chlapeček měl tříkolku, schválně se na ní předváděl a nepůjčil 😞 šla se chudák slušně 3x zeptat a pak pořád číhala až ji chlapeček odloží. Tak jsem zase vysvětlovala, že to není jako ve školce, kde jsou hračky "všech"...

Sem začni psát odpověď...

Odešli