Používáme cookies. Více informací zde. OK

Nezvládám výchovu 2letého syna

verundice
13. pro 2016
Už to vážně přestávám psychicky zvládat😞 Malému je 26 měsíců, od malička je to kouzelnej divoch, ničeho se nebojí, je ohromně společenskej (od roka a půl chodí RÁD do školky), absolutně nezávislý na rodičích, resp. mámě, ale má to i druhou stranu - strašně se vzteká, má svou hlavu, je hrozně impulzivní, jakmile začne kůli čemukoliv brečet (ne hystericky, spíš lítostivě), a to je několikrát denně, nevidí, neslyší, nedá si odvést pozornost a brečí tak půl hodiny, vůbec ho z toho nejde dostat. Od mala chodíme na různé kroužky, do kolektivu, takže vidím, že se chová opravdu jinak než devadesát procent dětí - miluje dospělé, na cvičení si vždy vybere cizí maminku a s tou pak cvičí celou hodinu, vůbec nedělá co hromadně všechny děti, chvíli je to vtipné, pak už rušící a pak většinou s hanbou odcházíme....já to hrozně špatně nesu, ale nedokážu s ním nic udělat, když mu to zakážu (po dobrém - snažím se odvést pozornost, nebo i příkazem) strávíme zbytek hodiny s řevem ve vedlejší místnosti. Je pak už v takovém tranzu, že už nic nechce, podle mě ani už neví proč brečí.
Když mu byl asi rok a třičtvrtě poprvé jsem pocítila, že opravdu nevím jak na něj a z toho, jak jsem si uvědomila, že jsem krátká na tak malé dítě, mě polilo horko😞 ten pocit se zesiluje a já se strašně bojím, že udělám v jeho výchově, v našem vztahu, nějakou fatální chybu. Hrozně ho miluju a jsem určitým způsobem hrdá, že je takový "jiný", žádný mouchy snězte si mě, ale čeho je moc.........Maminky, poradíte mi kam se můžu obrátit o profesionální pomoc/radu ohledně výchovy? Nemyslím si, že by to bylo ADHD, nebo vyloženě nějaký psychický problém, ale kde se poradit normálně o výchově? Kamarádek s dětmi mám spoustu, ale žádná takový problém nezná....
merunkova
13. pro 2016
@verundice Doporučuji přečíst knihu Vychováváme děti a rosteme s nimi od Naomi Aldort. Jinak tvé dítě je naprosto normální, pokud pomůžeš sobě, pomůžeš oběma, chce to jen jiný úhel pohledu 🙂
verundice
autor
13. pro 2016
@merunkova Tak nějak cítím,že to je jak říkáš,mnohdy jsem tu četla daleko náročnější příběhy a rikala jsem si,jak to ty mámy proboha zvládají! Asi holt malo snesu. Znervózňuje mě,ze někdy,zvlášť mezi lidmi, proste nevím,jak na něj reagovat,a to jsem u ostatních maminek nikdy neviděla,že by si se svým dítětem nevěděly rady,a cítím se z toho strašně😞(
kika_21
13. pro 2016
@verundice Vítej v klubu.Na veřejnosti se chovám přirozeně-podle sebe. Každý má na děti jiný názor, tudíž musím dát já na jevo, co po dítěti chci. Ostatní mohou případně přijít pohlídat, pokud si myslí, že dítě nemá nikdy křičet. Ráda se nechám poučit.Asi zapomněli, že také měli děti, nebo jsou mistři Evropy ve výchově-a takoví jsou u nás doma vítáni.😉
verusky
13. pro 2016
ono vzdor je opravdu narocny... takze v urcite dobe mame potize kazda... ja mam dceru o mesic starsi nez Ty syna a je to ted mazec... porad mi chodi za starsima holkama (ktere chteji byt v pokoji samy), porad si chce brat jejich veci... do toho skoro rocni kluk... takze vydrzet, vydrzet... ja delam vychovnych chyb... rikam si, ze deti to holt musi zocelit... a je to, jak to je... jinak je pekne: john grey: a deti jsou z nebe nebo podobne jen vice "ucitelsky" napsano- respektovat a byt respektovan. ta je nase ceska, kolektiv ceskych autoru. me ten grey kdysi s holkama hodne pomohl.
verundice
autor
13. pro 2016
@kika_21 Já na veřejnosti nevím ne kvůli pohledům ostatních,ale že sama zvažuji,zda ho nechat,vyhovět mu a např.prostě temer celou hodinu být jinde,necvicit a hrát si s něčím (to je ještě ok,ale obvykle někomu neco bere apod.) nebo mu prostě nevyhovět,trvat na svém,ale vím,že budem půl hodiny řvát ve vedlejší místnosti
terikus
13. pro 2016
My máme podobný problém plus ještě další nezvladatelné projevy jako je například nechození kam je potřeba, lehání si na zem při protestu, nemluví. Má mě doslova na salámu. V dubnu jdem k psycholožce 😞oproti ostatním dětem je taky jiný. Okolí ho má za smrada
mulgrew
13. pro 2016
@verundice a celkove je na tom jak?mluví?co umi?jak samoobsluha?naji se?pleny?celkove prospíva?netrpí na prujmy. umi jezdit na motorce?
mulgrew
13. pro 2016
zkusenost s "jinýma" detma mam, ale verejne se mi to uz resit nechce, nebylo to lehke obdobi
verundice
autor
13. pro 2016
@mulgrew Mluví....no s námi se dorozumí,resp.jeho pokynum rozumíme 🙂 jí strašně moc,tudíž krásně sám,je mohutnej,ma pres šestnáct kilo,průjmy ne,na motorce drandi jak das....jak to souvisí??
verusky
13. pro 2016
no pak je potreba detem dat jasne mantinely... rozhodne mi dite nemuze za vsech okolnosti urcovat, co bude... pak z nej bude spratek... jako ono i hodne dite se umi nekdy "projevit". pokud krici a leha si, nechat ho, nebude mit divaka... o tom uz tu jedna nedavna diskuze je... muj posledni partner, jinak ing. a podnikatel nesnesl, ze nebylo po jeho... a tchyne mi rekla, ze kdyz byl maly, hodne vzdoroval a tak mu rekla, pujdeme doleva, kdyz chtela, aby se slo vpravo... paneboze, to dite si musi uvedomit, ze rodic je sef...
mulgrew
13. pro 2016
@verundice no snažím se zjistit, zde neni nekde vážnejsí problém nebo jde jen o období vzdoru, ktere je u kazdeho ditete jinak bourlive a co si budem povidat, kazda žena má tu míru, co jeste snese a povazuje za ok, nekde jinde.nektere se hrouti uz jen kdyz se dite celý den neusmiva, nektere nechava v klidu i mlacení hlavou do zeme. 🙂
kalo
13. pro 2016
Dle mého se návštěvama těchto kroužků stresuješ přímo dobrovolně. Mě tohle udělat dítě jednou, pak dvakrát, tak už tam nejdeme. Tohle je toho důkazem. Ve 2 letech (ani ve 3) dítě žádný kolektiv nepotřebuje. Je fakt ještě maličký. Máš čas jen a jen pro něj. Kroužků a jiných "začleňování do stáda" si bude užívat celou školní docházku....a ne všechny děti jsou z toho nadšené....
merunkova
13. pro 2016
@verundice Ta kniha by ti hodně pomohla v tvém tápání.Musíš zaměřit pozornost hlavně k dítěti a ne k tomu, co by tomu řeklo okolí.Děti jsou velice vnímavé už od raného věku a dá se s nimi domlouvat a komunikovat docela dobře.Syn zřejmě dost reaguje na tebe a tvou nejistotu spojenou s nervozitou a je to začarovaný kruh.Ta kniha ti pomůže ho pochopit a pak se vám bude oběma spolu pěkně žít, uvidíš.Důležité je se z ničeho neobviňovat, věřit si a spíš se zaměřit na to, co můžeš změnit 🙂
medulinek
13. pro 2016
@kalo to nemuzes tak rict,dceri ve dvou letech vylozene kolektiv chybel,ve 2,5 jsem ji dala na 2 dny do skolky a byla uplne uzasna. Je to o povaze.
merunkova
13. pro 2016
@medulinek Do minimálně 3 let si děti neumí hrát "spolu", ale pouze "vedle sebe", kolektiv tedy vůbec nepotřebují, je to dáno jejich vývojem a nesouvisí to s povahou.Hrát spolu si začínají až starší děti.Pokud si tedy bourají např. komín, není to vzájemná hra.
medulinek
13. pro 2016
@merunkova to ano,rika se to,dcera si hrala s tema starsima,ale vylozee ji to delalo dobre,rozmluvila se,tesila se na deti,bylo videt,ze ji to dela dobre,do skolky se tesila a tam si tedy hraji spolu na tatinky a mainky,stavi si a tak,je pravda,ze ucitelky je k tonu vedou a skolka je vekove smisena od 3-6/7 let. Ale pisu jen svou osobni zkusenost
evaamy
13. pro 2016
Omezit situace, kdy k tomu všemu dochází.
kalipso
13. pro 2016
doporučuji zkouknout aspoň pár videí z Nevýchovy, mně hodně pomohlo podívat se na to trochu jinak a lecos zvládám vyřešit v klidu a předejít tak problémům
kika_21
13. pro 2016
@verundice Jestli chodíte cvičit, tak je možné, že ho to nebaví. Pokud není ještě ve škole , neřešila bych. Platí pravidlo, že nic nikomu nebere. Jinak má právo to nedělat třeba hned-zapojí se později. Mám doma takovou 16 letou, v dětství ,,línou" dceru-dnes dělá vrcholově atletiku-a já ji brzdím-ne už ona mě-aby se nepřetěžovala. Takže nehraje roli, jestli ji nebavilo dělat v Sokole gymnastiku. Prostě nebavilo.Užívám si , když pozoruju nejmladšího, jak si běhá po hřišti. Nemám už ambice-tedy já ano, ale ne přes něj. Ať mi sám ukáže, co ho baví. A já si to potom užiju. Je hezké se dívat, kolik energie ta tenkrát malá ,,líná" holčička dá do 1,5 km překážek, i když nemusí-aby mi ukázala-třeba. Ale to se možná přeceňuju.Takže cvičení nehrotit, ale pravidla -základní-se snažit dodržovat a trvat na nich.
lv
13. pro 2016
Víš co si myslím? To, že nezvládá výchovu vlastního dítěte si myslí -alespoň někdy - většina maminek. S tím cvičením bych se rozloučila, nechodila, to co ses tam naučila aplikuj doma 🙂. A taky píšeš, nevím, jak se rozhodnout, či ho nechat, nebo zasáhnout - rozhodni se pro jedno a VŽDY bez výjimky dodržovat. Takhle neví, co vlastně smí, jednou jo, podruhé ho zastavíš, tak co je vlastně dobře? "Proč to jednou šlo a teď ne - zlobím se."
disfraz
13. pro 2016
U nás je největší neštěstí nejistý dospělý. Na malém je to krásně vidět, standartní situace nejistým dospělým = vítězí dítě. Jinak je dobré si stanovit stereotyp a ten dodržovat. Našeho drahouška skupiny nebaví. Tak jsme to odložili. Do jesliček se sice netěší,ale tam je zlatý.
jani76
13. pro 2016
Já bych teda dobrým děts. psychologem vůbec nepohrdla, už kvůli sobě, abych se cítila jistá v tom, co dělám - to je základ. Znám jednu dobrou paní psycholožku pro děti, z Brna, kdyby jste za ní mohla dojet, dám Vám na ni klidně kontakt. Ale asi si ji budete muset zaplatit, na tom se už příp. domluvíte.

Sem začni psát odpověď...

Odešli