• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Odtrhávání dítěte v MŠ učitelkou, když nechce do třídy

9. září 2013 
Mám holčičku, které nejsou ještě 3 roky. Chtěla chodit do školky, moc se těšila. První dva dny mi dala pusu a hurá do třídy (odpo sice plakala, ale to už jsme šly domů). Třetí den tam nechtěla, učitelka ji ode mne odtrhla, zavřela dveře a zamkla. Vím, že se to tak asi dělá, ale já to už nezvládnu. Existruje jiná alternativa? Ve školce zatím nespí, chodi po obědě.
4. zář 2013 v 11:29  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Pokud tam nechce být, tak ji buď odhlaš (pokud nepotřebuješ samozřejmě do práce) a nebo to zatím zkoušejte třeba ob den. Mě osobně se odtrhávání dětí opravdu nelíbí a přijde mi to až drastické.
4. zář 2013 v 11:32  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
no, existuje... nedavat ji tam :grinning:

takhle to proste u tech deti je, je to pro ne sok byt nekde bez rodicu, nove prostredi, cizi deti...ale ona tam sama dobrovolne nezustane, kdyz nechce...

dcera zacala chodit do jesli v necelych 2 letech... prvni tyden byl rev v satne, dokonce uz po ceste do jesli... zavrely se dvere a za 2 minutky bylo ticho, po obede ji vyzvedavala babicka, celou dobu byla moc hodna, hrala si atd.
taky mi ty rana rvaly srdce, ale dneska se do jeslicek tesi, sama se pta, kdy tam pujde atd.

takze jde fakt jen o zvyk a taky trosku divadylko... :stuck_out_tongue_closed_eyes:
4. zář 2013 v 11:33  • Odpověz  •  To se mi líbí (12)
Nevím, jestli je tohle běžná praxe, ale u nás ve školce by se to určitě nestalo (tedy v naší třídě)... Navíc já bych tohle ani nepřipustila. Co jsem si tak všimla, tak se "problémové" děti snaží na něco nalákat, učitelky je tam i chovaly a pod. Ale bohužel tohle je asi o přístupu no...
To co píšeš je standart, první dny dny se těší pak zjistí, že jsou bez mámy a šprajcnou se. Podle mně citlivým přístupem učitelek se tohle dá hravě zvládnout.
Já dala dceru na čtyři dopoledne do soukromé ve 29 měsících, ve 32 měsících šla do státní školky,nejdřív taky na dopoledne a po měsíci co řekla, že chce, tak na celý den. V té soukrmé jsme měly podobný problém, ale učitelky byly super a zvládly jsme to bez jediné slzičky :wink:
4. zář 2013 v 11:36  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Sama dítě ve školce ještě nemám, ale co vím z okolí, tak před 3. rokem je na ni připraveno jen málokteré dítko :confounded: Píšeš, že tam chtěla, ale ono to mohlo být jen tím, že si to pravidelné odloučení od tebe neuměla dost dobře představit :pensive:
A to odtrhávání - já bych to určitě nesnesla, ale holky na MK často popisují celkem dramatické ranní scény s tím, že za chvíli jsou ty děti v poho, tak nevím..
4. zář 2013 v 11:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
Podle mě je holčička ještě nezralá na školku (myšleno dobře ne jako narážka), pokud nemusíš jít do práce tak si ji nech doma nebo se domluv na docházce, protože až budeš muset do práce, tak chodit bude muset a bude to potom o to horší, možná si představovala školku s maminkou a to se nestalo. Odtrhávání jsem zažila u Barči, není to nic příjemného, to jsem pak i já za rohem brečela, ale uběhl měsíc a Barunka byla už pak v pohodě. Ona malá možná z tebe cítí strach a obavu a dává to tímhle způsobem najevo.
4. zář 2013 v 11:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
A co se zkusit domluvit na individuální délce pobytu. My máme v MŠ zvykací režim, tento týden na 2 hodiny a do konce měsíce jde domů po obědě. Mojí jsou teď čerstvě čtyři a i po těch dvou hodinách je vidět že toho má dost. U tak malé holčičky jako je ta tvoje bych to zkusila po hodině. Jde ale o školku, ne všude se dá dohodnout :unamused:
4. zář 2013 v 11:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
A co kdyby ji zkusil odvést do školky někdo jiný? Jinak já osobně, kdybych to měla řešit u dcery, protože jsem doma a není pro mě školka nezbytná, tak bych ji odhlásila a nechala doma, pokud by se to opakovalo. Ale záleží taky, jak je potom ve školce, jestli je celé dopoledne smutná, nebo jestli to za chvilku přejde a hraje si v pohodě.
4. zář 2013 v 11:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
Co zkusit ji nejak zabavit? Napr. Utrhnout kyticku a ze ji date pani ucitelce..proste odlakat tu pozotnost na odlouceni od tebe k necemu pozitivnimu...
4. zář 2013 v 11:56  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
mně tohle mmt dělá dcera - dokud chodila s bráchou, bylo to ok, ale ten šel teď do státní MŠ a ona chodí do miniškolky sama. První den ji vedl manžel a ok, teď dva dny já a blázinec :frowning2: Ale podle mě je to jenom šprajc, ona je taková herečka a snaží se si vyřvat to, co chce. Včera šla za bonbon - jak ho viděla, přestala řvát a úsměvy na všechny strany :rolling_eyes: Takže zítra ji opět zkusí vzít manžel a uvidíme. I jsem o tom někde četla, že maminkám děti kolikrát dělají scény a s tatínkama je to ok. Asi bych se v tvém případě zamyslela nad tím, zda jde o pláč ze zoufalství za maminkou (pokud to není nutné, nedávala bych ji tam) nebo se snaží o manipulaci pláčem (stanovila bych hranice a zkusila ji nějak přesvědčovat). Odtrhávání jako takové se mi nelíbí, pokud to není nutné a nejde o boj já nebo rodič, nedělala bych to.
4. zář 2013 v 11:57  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
Zkuste si nechat namixovat na míru Bachovy esence na nástup do školky a je dobré se domluvit s dítětem na rozlučkovém rituálu ještě doma.
4. zář 2013 v 11:59  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Rozhodně nedoporučuji nějaké ústupky typu dávat ob den apod., to je pak ještě horší. Začátky jsou těžké, ale je to otázka týdne či dvou a bude to dobré. Bohužel přístup učitelky taky není úplně nejlepší. Sice je pravda, že nemá smysl ranní loučení prodlužovat, ale tohle je podle mě zbytečně tvrdé. Doporučuji odvést do třídy, rozloučit se, dát pusu apod. a odejít. Učitelka by měla dítě zabavit, odvést pozornost od odcházejícího rodiče, vzít ho třeba do náruče za ostatními dětmi apod. A raději odejít rovnou i ze školky, ať neslyšíte případný pláč, to není dobré i pro vás :wink:
4. zář 2013 ve 12:11  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
dcera chodila do soukromé od 2,5 let 2 měsíce si zvykala po hodině , po dvou...pak to bylo 4 měsíce dobré a pak byla 4 týdny doma a potom pořád dokola pláč, ve státní od září v loni podobně po týdnu pohoda celý rok pak se mnou byla týden doma a celý červen bulela a o prázdninách v soukromé zase. Je hodně velký závislák na mamince...ale zjistila jsme , že to opravdu jinak nejde a to odtržení je lepší než hodina loučení. Děti to zkoušejí a když pochopí, že to jinak nejde zaměří se na něco jiného.......dcera už pak byla spokojená a nebyl žádný problém, jakmile se za mnou zavřeli dveře. Samozřejmě vysvětli, že jdeš do práce, pak neutéct, ale hezky tak jak jste se domluvili se rozloučit (já na ní hodně mluvím v šatně co budou dělat, že přijdu hned jak dopapá svačinku....., pak, že si dáme ještě pusu a pak už prostě jdu). Řekla bych, že je to jak píše schnek. Nechci, aby to vyznělo, že to myslím drsně...opravdu mám hodně velkou zkušenost s velkým závislákem a opravdu jde jen o to překonat ten okamžik loučení, který je pro ně samozřejmě těžký, ale neznamená to, že by bylo pro ně trauma zůstat v té školce. Takže jak jsme psala nastavit nějaký rituál (třeba i mávání z okna s plyšákem , kterého má sebou), pak maximálně tu pusu zopakovat a jít. A možná se skusit s učitelkama domluvit na delším zvykacím období = vyzvednout dřív, individuálnější přístup....a jak je někde víš napsáno, snažit se co nejvíc být v pohodě ty, děti to vycítí, ale je to těžké vím. Doma bych ji nenechávala, bude to za rok to samé.
4. zář 2013 ve 12:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
my dali ve 2,5 letech a ráno sice pláč, ale jakmile jsme odešli, tak si začla hrát a v pohodě. Pak po třech týdnech měla nějakej blok, kdy týden něchtěla chodit a pak už v pohodě.
většinou děti cítí, že rodiče jsou nervozní, tak se to na ně přenese. Doporučuje se zbytečně to loučení neprotahovat, to je na tom nejhorší.
A podle mě je jedno jestli je dítěti 2,5 nebo 3 nebo 3,5. Každé dítě si tím projde, neznám žádné dítě v okolí, které by nezaplakalo.
4. zář 2013 ve 12:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
Neviděla bych to jako standardní jednání, dobrá učitelka umí díte povzbudit, namotivovat, nechat popř. maminku na chvíli ve třídě, nez si dítě zvykne, mně osobně to přijde dost drastické. Jasně, že si malá za chvíli zvykne, páč nic jiného ji nezbývá, že.... :sweat_smile:
Jenom odtrhnout dítě a zavřít dveře je nejjednodušší řešení, to umíme udělat každá, měla jsem za to, že právě učitelky se svým vzděláním by měly umět "něco navíc". :wink: Průměrné učitelky řeknou, že na to nemají čas, že mají hodně děti, nadprůměrné učitelky se snaží s dětmi jinak pracovat :wink:
4. zář 2013 ve 12:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
uz to tady bylo skoro vsechno receno
potvrzuji, ze kdyz dceru odvadel manzel, tak sceny nebyly :sweat_smile: nebo minimalni
ranni ritual je take dulezity
a odtrhavani se mi nelibi - mela bys to byt ty, kdo se rychle rozlouci a odchazi ...
a teda nesouhlasim s tim, aby maminka chodila na chvili do tridy - myslim, ze ani ucitelky to nerady vidi.. predstav si, jak na to musi reagovat ostatni deti - ony jsou tam bez maminky a tahle holcicka ji tam mit muze.. ?
4. zář 2013 ve 12:30  • Odpověz  •  To se mi líbí (7)
Tak vždyt je tam teprve 3 den, to se srovná. Hlavně žádné ůstupky. Dětem ve školce nikdo neubližuje a hlavně sotva se za nima zavřou dveře tak je klid, to vidím tady u nás jak vodím syna:slight_smile:
4. zář 2013 ve 12:35  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
My jsme si tím taky prošli,u tatínka scény nedělá když ho ráno vodil, ale když jsem dávala já tak to bylo horší. A většina dětí to dělá u maminyk než u táty (taky proto vodí k nám do školky v 80% děti do školky tatínek :grinning: ) Ale většinou bylo po zavření dveří ticho po pěšině a na maminku si za celý den ani vezpomněl. Ale jak tu bylo řečeno- žádné ústupky nebo dlouhé loučení, pusu a ahoj, za pár dní to bude o.k. :wink:
4. zář 2013 ve 12:46  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Tak Andrejka ráno pláče do ted, tedy je to spíš vztek nebo vzdor či co. Přijde mi to jak rituál, když se jí zeptám, zda bude plakat, řekne, že jo usměje se.. Většinou jí paní učitelka chytí, zavřou se dveře a je po řevu okamžitě. Přitom doma vypráví jak se jí tam líbí, chodí už druhým rokem. Tak nějak už jsem si na to zvykla :wink: Ale to nebude Váš případ, zvykne si.
4. zář 2013 ve 12:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
Náš Jeník brečel taky první týden a pak pondělky a rada zněla-neobjímat se,neprodlužovat,chvíli po odchodu se uklidnil...Já probrečela ten prvný týden s ním,ale až cestou ze školky,ne před ním...Co zkusit aby měla sebou nějakou oblíbenou hračku..
4. zář 2013 ve 13:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já si myslím, že se dětem moc ustupuje. Děcko zabrečí a maminka z toho šílí. To je zbytečné. Ony to nejsou žádné bezbranné malé panenky. Zkouší co mohou, citově vydírají. To je prostě fakt. Pak se zavřou dveře, maminka odejde a děcko je do čtvrt hodinky naprosto ok, hraje si a je v pohodě. Pak to začne pociťovat až vidím, jak ostatní děti postupně chodí domů s rodiči. Pro toho, kdo je tam poslední je to nejhorší. Ale dobrá učitelka dítě zabaví a to je naprosto v klidu. Odtrhávání je někdy jediný způsob. Čím víc se dítě chlácholí, tím víc některé dítě řve. Začne opravdu pociťovat, že se něco děje, když je mu věnována tak veliká pozornost. Na někoho platí odtržení, na někoho povídání od paní učitelky o tom, že už je tam Pepíček a Petříček a že si hrají s traktorem a jestli si taky s nimi půjde hrát a že pak si dají svačinku s mlíčkem nebo kakaem a hele už jde Adélka, tak počkáme na ni a půjdete spolu? Prostě ukecávací metoda. Na někoho platí pochování, ale to není úplně nejlepší způsob, protože pak mají učitelky děcka za krkem celej den a nahrazují jim maminky a tak to být nemá. Dítě prostě musí pochopit, kdo je máma a kdo paní učitelka, jinak se z toho potom na ZŠ zblázní.
4. zář 2013 ve 13:51  • Odpověz  •  To se mi líbí (5)
No, já jsem včera udělala chybu, že jakmile začal natahovat, zůstala jsem ve třídě, ať mi ukáže co tam mají, několikrát jsem mu řekla že po obědě přijdu...ale byla jsem tam 15minut a bylo to čím dál horší, už jsem musela domů, aby muž mohl jít do práce (hlídal mladšího), tak si ho učitelka vzala do náruče uřvaného, já řekla ahoj a šla jsem. Nevím za jak dlouho se uklidnil, ale říkal že si pak hrál, i co jedl k svačině, obědu..a dneska celý den úplně v pohodě, od dání do školky po vyzvednutí vysmátého dítka.
Důležité je aby maminka byla rozhodnutá a svoje kdyžtak pohnutí nedala moc znát. Já jsem věřila že jak odejdu, po chvilce se zklidní a bude to fajn. A bylo. První dny jsou náročné pro většinu dětí.
4. zář 2013 v 15:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
Je to hrozný a nervák, ale moje švagrová učitelka v MŠ vždycky říkává, že ty dveře jsou kouzelný a opravdu když se za maminkou zavřou, tak pláč přestane :slight_smile: po pár dnech to určitě bude lepší... malá byla dneska celá přešlá, když jsem pro ni došla, dokonce se jim tam počůrala, což už nedělá... pančelka říkala, že dnešek je zrovna kritickej, to prvotní nadšení je pryč, děti jsou unavené a vymýšlí... ale bude líp :slight_smile: držím palce
4. zář 2013 v 15:23  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Nepopsala jsi tu situaci do detailu, takže nevím, jak dlouho byla na tebe dcera nalepená, než ji učitelka odtrhla. Lepší je situaci neprodlužovat a rychle odejít. Doma ji na celou akci předem připravíš :wink:
Řešení jsou 2 - buď si ji necháš doma a do školky chodit nebude ,nebo ji budeš dál vodit do školky s tím, že ji předáš učitelce a sama odejdeš a zavřeš za sebou dveře.
Taky jsme si prožili ranní pláče. I teď na mě zkouší, že nechce do školky... Na druhou stranu, když pro něj někdy přijdu dřív, tak mě sprdne, že si ještě nestihl pohrát a proč jsem pro něj nepřišla později :grinning: Někdy si výslovně řekne, že chce zůstat ve třídě poslední.
4. zář 2013 v 18:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
Každé dítě je jiné. Já chodila se starší dcerou k psycholožce (sama si způsobovala zácpu) a ta mi řekla, že až 50% 3-letých dětí není připravené na školku. Až ve 4-letech jsou všechny děti připravené na to, jít do školky. Ale popravdě - ne mnoho maminek si může dovolit ten luxux nedát dítě ve 3-letech do školky.

Moje starší dcera zkusila jít do školky ve 3,5letech. Neprošlo to :stuck_out_tongue_closed_eyes: Řvala jak tur, hystericky se tam zalykala. Tak jsem jí stáhla, protože jsem byla doma ještě s mladší a měla jsem tu možnost. Šla až ve 4 letech do menší třídy, kde jich je jen 14, do 3 měsíců za ní přišla i mladší. Ta nástup zvládla ve skoro 3 letech. Ale i tak jsem po obědě pro ně chodila (nespaly tam). :stuck_out_tongue_closed_eyes:
4. zář 2013 v 18:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já si myslím, že je lepší to loučení neprotahovat. Nepřesvědčovat, neutěšovat, předat učitelce, ujistit, že příjdeš, zamávat a jít. Bohužel jsme si to loni taky prožily, ráno pláč, ten první týden to bylo den o de dne horší. Začínala už plakat doma a šly jsme s pláčem do školky. Předala jsem jí učitelce, ta ji musela držet a já rychle odcházela. dobře mi to nedělalo a přemýšlela jsem, že pokud se to za měsíc nezlepší, nechám si ji doma. Ve školce prý už byla celkem v pohodě, občas taky zaplakala, prý je to běžné, při střídání činnosti, že ty děti si myslí, že už půjdou domů a zjistí, že ještě ne. Po týdnu se to zlomilo, sice nechodila nadšeně, ale už to bylo bez scén. Pomohlo, že si brávala svoji hračku a cestou do školky jsme si zpívaly, nebo říkaly básničky a ona na to nemyslela. Na konci roku se divila, že jsou prázdniny a do školky chodit nebude.
Jinak bych to, že dítě při loučení pláče, ale pak je spokojené, nenazývala nějakým přetvařováním. Podle mě je pro dítě těžké ta chvíle loučení, i když je pak ve školce spokojené, tak v tu chvíli je smutné a pláčem se s tím srovnává.
4. zář 2013 v 19:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ono se lehce radí, ale praxe je fakt jiná...Ted v pondeli nastupovaly nové deti a jeden delal hysterické sceny, válel se po zemi a já se mohla snažit odvest pozornost jak jsem chtela...proste nereagoval, nic ho nezajímalo.Donesla jsem mu hračky, vzala ho za ruku, že mu ukážu třídu, apod...Snažila se s nim mluvit, NIIICCC!!Proste řval, neustále opakoval, že se do školky bojí(nikdy předtim v ní nebyl) a řval a řval a řval..Pak jsou opravdu dve možnosti-bud se rodiče vzdají a díte odvedou zpet domu a nebo proste učitelka díte vezme, odtáhne za ruku od rodiču, ti zavřou dveře a TEČKA...I v tomhle případe to bylo učinné-zavřely se za rodiči dveře, malej plakal jeste asi deset minut, já s nim mluvila, dala před nej autička a bylo po pláči.
Někdy proste není zbytí...
4. zář 2013 v 19:09  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
tak zrovna řeším to samé...poprvé šla s nadšením byla zvyklá z miniškolky jednou týdně, druhý den v šatně, že nejde, šla jsem s ní do třídy, navrhla nějakou činnost a za minutku jsem vypadla bez pláče...ale odpoledne mi učitelka říkala, že venku brečela a hledala mě, třetí den rano zase v šatně, že nejde, tak zase s ní do třídy, tentokrát nefungovala ukazat ji hračky, začala řvát jak tur, dala jsem jí učitelce do náruče a vypadla jsem, po zavření dveří intenzita řevu ustala...učitelka říkala, že pak ještě chvíli brečela, uvidíme zítra, zase udělám to, že s ní pujdu do třídy at mi ukaže něco a když to nezabere, tak odejdu, jsem pro zlatou střední cestu, neprotahovat loučení, ale ani to tak radikalně nehrotit jako vytrhnout dítě a zamknout. Ještěže aspoň, jdu hned do práce a nemám čas myslet na to jestli brečí nebo ne, kdybych byla doma, tak mě to sežere za živa :slight_smile: . Jo a tedy rozhodně nesouhlasím, že se dětěm nic ve školce neděje a že to jen zkoušejí, je to pro ně fakt šok a to, že po zavření dvěří přestanou brečet neznamená, že jsou v pohodě...myslí na to celou dobu, jestli dneska pro ně fakt příjdete, zdá se jim o tom, takže bych tuto jejich situaci nikterak nebagatelizovala
4. zář 2013 v 19:21  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Pracuji v MŠ ne tedy přímo jako učitelka, jsem vedoucí ve školní jídelně a denně chodím ráno od školky zjišťovat stavy. Za tři roky co tam pracuji jsem zjistila, že to děti opravdu jen zkouší. A učitelky to u nás dělají stejně, zavřou dveře a pak si s nimi prostě poradí. Máme tam klučíka, který chodí (teda spíš nechodí) už třetí rok. První rok přišel na jedno dopoledne bez oběda, maminka byla ve třídě s ním, druhý den ho tam chtěla dát samotného, řev jak kráva, maminka to nevydržela a vzala ho domů. Pak už přišel jen na focení. Loni se situace opakovala v naprosto stejném scénáři. Letos je to předškolák a vyvádí víc, jak dvouleté děti v malé třídě. Takže můj názor je ten, že čím víc bude maminka ustupovat, tím to bude horší. Vím, že ty scény pro maminku musí být hrozné (já je naštěstí nezažila, my chodili z řevem ze školky :grinning: ), ale zase je třeba si uvědomit, že dítě jednou půjde do školy a tam to fakt nepůjde, aby tam maminka byla s ním nebo tam prostě nešlo, protože bude řvát.
4. zář 2013 ve 21:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
Pracuji roky jako učitelka ve školce i sama v jiné školce dítě mám. A musím říct, že někdy to jindy nejde, děti opravdu strašně zkouší. Můj Vojta brečí skoro denně při předávání, drží se mě jako klíště.Protahování nemá cenu, brečí víc a víc.Takže ho sama od sebe odtrhnu po té, co se s ním pomazlím, strčím ho učitelce a odcházím, dál se nezdržuji. Ve školce, kde pracuji, máme 4 letou holčičku a ta to s maminkou pěkně koulela.Hrozné scény, ječení, válení po zemi, maminka to furt natahovala, že ona do školky nechce - maminka je doma, do školky ji dávat nemusela.Holčička nepláče, vyloženě se vzteká a ječí.První den s ní maminka po půl hodině odešla. Další den se scény opakovaly. Mamince jsme říkali, že může jít do třídy, holčička ječela i s ní.Celý týden to probíhalo stejně. Mamince jsme radili, ať nám holčičku předá, zavře dveře a jde.Maminka přenášel ještě víc úzkost na holčičku, před ní pořád říkala že tam být nechce, že to nezvládne, že z toho bude mít trauma...Nakonec maminka dostala na vybranou, buď to utne, dítě předá a odejde, nebo může dítě opravdu odhlásit a přijme se jiné. Vzala první možnost. Holčička se do 5 minut po odchodu uklidnila, další dny to bylo stejné. Takže někdy je nutné prostě udělat to radikálněji, je to pak pro dítě lepší.
9. zář 2013 v 18:59  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
jasminy moji dcerce jsou 2.5roku taky jsem ji dala do skolky tento rok zari mala taky plakala a smutnela porad me vyhlizela z okna uc.me volali po 2hod at si pro ni jdu tak jsem ji nakonec musela vzit domu a za 2-ja se s manzelem stehuji a neni dobre aby si moje dcerka zvykala na jine zas by mela psichycke trauma dcerka byla o prazdninach v nemocnici s ledvinama a ma spatne zkusenosti a porad uc rikala at ji nepichaji tak jsem se ja teda rozhodla ze ji necham ten rok doma taky nevim co mam delat
9. zář 2013 ve 22:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek