Počůraný, pokakaný... 4 roky. Jak tento zlozvyk odstranit?

@e_v_k_a83 mám předškoláka,velice šikovný,chytrý a straaasne citlivý kluk. A bojujeme s tím dodnes,má za sebou vyšetření,kde se dá,krev,nefrologie,sono. Zdraví kluk a věčně pricurly. Jsem z toho strašně nešťastná,je to důvod,kvůli kterému uvažujeme o odkladu. Odplenkovan v 22mesicich a od té doby jedem v takových sinusoidách,chvíli je lépe,to třeba jednou za dva dny,chvíli hůř,i několikrát denně (cca 2x). Zkusili jsme všechno možné,povídat si o tom,nevšímát si toho,pozitivní motivace,trest. Nic nefunguje. Teď čekáme až povolí fungovat psychologům,kteří nejsou registrovaní nevím kde,kvůli debilnimu opatření nemůžou ordinovat. Už jsme jednou u jednoho byli,řekl,že je velice úzkostlivý, citlivý a nejistý,že mu máme hodně projevovat lásku,hodně fyzického kontaktu. Taky nefunguje. Já už fakt nevím,jsem zoufalá a nešťastná. On si člověk řekne,vždyť je to banalita,ale nedokážu se oprostit od toho,že jsem bezmocná a nevím,jak mu pomoci. Že to prostě není normální,že by se mu mohli děti posmívat.

@e_v_k_a83 Mám doma skoro 5 letého a musíme ho furt hlidat. Sám se odplenkoval cca ve 2,5 letech, kdy si krásně říkal na zachod neměl něhodu nic. Najednou nastala změna kolem když mu bylo cca 3,5 roku začal se počuravat několikrát se i pokakal. Ze začátku jsme si mysleli, že to ma nějaké období vzdoru. Takže jsme to nějaký způsobem tak neřešili. Když jsem pak přišla na to, ze to dela "naschvál", protože je "líný" a zaneprazdneny si dojít na zachod. Tak jsme ho začali pořád upominat. Vypozorovala jsem, že když se mu chce čůrat začne si pindu mačkat a snaží se tu moč zatlačit zpátky a u kakani si zalezal do nějakých skrysi 🤣, takže já ho vždy popadnu a dovedu ho na zachod sice na oko protestuje, ale vycura se. Zkuste si s ním promluvit, proč zapomíná nebo nechce chodit na zachod a vypozorovat jestli nemá před tím nějaký znak, že se mu chce čůrat. Neustále připomínají může být kontraproduktivní, ale u nás nebylo práve naopak. Zjistil, že mu s tím curanim a kakanim nepolevim, že chodit prostě musí.

@martiniquest I to jsme zkouseli. Presne tak, nechali jsme ho byt, at si to ridi sam. Neptala jsem se ho "nechce se ti curat" ale jen rikala at si mysli na curani. No pokrok zadny.

@hanve Ty jo, to me mrzi a desi... Uplne chapu, ta beznadej,smutek...a otazka proc po kazde nehode. Vzdyt to zvladaji i jinak nezvladatelne deti... drzim pesti at bobek na to vyzraje.

@martt Presne tak, taky macka pindika. To uz ho zenu na zachod. Ale proc nejde sam a ceka, nevim. Ptala jsem se, rika, ze zapomene... No nevim. Obcas me prijde, ze spis hleda vymluvy.(napr.ze jsem nebyla s nim v poijiku😁) Kazdopadne ja ted taky zkousim metodu raznejsiho pripominani...to jedine ještě nebylo zcela vyzkouseno prave proto, abych mu nějak spis neuskodila. Ostatní zatim nezabralo nijak efektivne.

@e_v_k_a83
Podle me je ten problem prave natlak.Co jako vyresis kdyz mu das na prdel?Akorat se zasekne a bude mit blok.

@e_v_k_a83 těším to u tříletého. Měl období,kdy už pěkně chodil, jen si třeba trochu cvrkl a teď si sám prostě nedojde. Říká, že mu nevadí, že je počůraný. Večer ho dám vyčůrat, dám plenu a on za 5 min radostně hlásí, že čůrá do plíny. Když mu ji nedám, tak převlékám postel. 🙄 Ale i babičky se v noci nepočůrá. Tak já nevím...

Jsem zastánce odměn a žádných trestu, co se týká vylučování. My při odplenkovani zavedli, že pokud pujde čurat včas(tj. suché slipy, sám(bez toho abych říkala) a pak si umeje ruce, tak na nej v kuchyni bude čekat želé medvidek. Pokud něco neklaplo, jen jsem okomentovala, že medvídek nebude. A fungovalo to super.

@cuuza bohužel,co funguje u jednoho u druhého ne. Vyzkoušeli jsme za ty víc než tři roky všechno myslitelné i nemyslitelné. Mluvíme o tom s ním,furt mluvíme,vysvětlujeme. Necháváme to na něm,při pocurani musí se sám převléct a premachnout si oblečení. Nic nic nic. Neresime,nevycitame,ale vždy je něco důležitější,než si dojít na záchod. naše rok a půl nejmladší je spolehlivé bez nehody,fakt jsem z toho zoufalá(což je mu samo nepřidává,vím to).

@zelenaesmolda Ja souhlasím, problem je v tom, ze jsme uz vyzkouseli vse...dlouho jsme to neresili, netlacili, právě at nema blok. To nevedlo nikam. Ten pokrok proste nebyl a neni při žádném pristupu.

@areh přesně to taky delal... Vecer se dala plina a on se zacal smát a rekl:curam do plinky, haha... Ja i pracuji s tím, ze nekde jsem udelala chybu ale nevim kde🤔

@zelenaesmolda Každé dítě je jiné. A neříkám aby se ditko trestalo za to, že si nedojde na zachod. Ale u nás zafungovala jen důslednost a trochu prinost. Syn ze začátku chodil na zachod krásně dostával za to i odměny v podobě bonbónu nebo lízátka. Pak se to zlomilo a byl schopný pocurat i 4 slipy deně to mu bylo cca 4 roky. Když jsem se ho ptala proč si nedošel na zachod, tak to vždy okomentoval, že neměl čas si dojít. Když tento stav trval 14 dni, protože ho nikdo na ten zachod nenutil chodit ani forma odměny nefungovala bylo mu úplně jedno jestli dostane bonbon nebo ne . Takže jsme ho pak hlídali a na ten zachod nutili chodit. Žádný blok nemá a srovnalo se to. U nás to byla vyloženě "lenost" chodit na ten zachod. Prostě pro nej bylo pohodlnější vyčurat se do slipu. Ale jak už jsem psala, každé dítě je jiné a je nutné to vypozorovat jestli tam je nějaký blok nebo jen"lenost" popřípadě forma nějakého naschválu ze strany dítěte.

@e_v_k_a83 Mne jeste ted napadlo, když se učil chodit čůrat nerikali jste mu třeba, aby chodil pěkně na zachod kvůli školce? Věty typu měl bys pěkně chodit čůrat, aby jsi mohl chodit do školky, nebo když se budeš počuravat nevezmou tě do školky apod? Tam by mohl být také zakopaný pes. Oni děti, když jim tohle rodiče říkají, tak to pak kvůli tomu můžou dělat "naschvál" kvůli tomu, že se jim do školky chodit nechce. Znám pár takových případů.

@hanve Vidis, já bych ho teda třeba nenechávala prat. Když teda náhodou nedava pozor, tak přinese mop ale uklidim já.
A když o tom mluvíte, co ti řekl? Zkusil vymyslet odměnu, když bude třeba tři dny Ok?

@e_v_k_a83 Před pár měsíci jsme úspěšně ukončili léčení na nefrologii. Syn chodil do školky od 3 let a v té době tak tak zvládal nepocurat se během spaní po obědě. Občas byly nehody. Spíše jsem se snažila ho chválit za dny, kdy se nepocural. Většinou měl taky slíbeno, že když se nepocura, tak dostane lentilky (hit tehdejší doby). Noci ale nebyly v pořádku asi do 6 let. Každou noc byl počurany, a to spal celou noc, nevzbudilo ho to. Nepomohlo nic. Všimla jsem si ale, že když jsme třeba byli na dovolené a měli nařízeno, že musí spát bez plenky, tak jsme mu večer kladla na srdce, že se prostě pocurat nesmí, že nemáme prostěradlo atd. a zpravidla to zabralo a byla suchá noc. A takových případů bylo víc - například noc ve škole atd. Na nefrologii jsme měli nadřízený režim - denně 1,5 l tekutin, od 18 hodin nepit. Různé kombinace léků. Poslední zabrala a syn si začal věřit. Pak jsme postupně léky vysazovali, dokonce jsme pak vysadili ze dne na den zbytek a vše už je v pořádku. Naštěstí. Pripadala jsem si hrozně bezmocně a bezradně. Každou noc vstávat, nepomáhalo nic. Teď se občas stává, že si syn ucvrnkne. Většinou venku. Stydi se čůrat venku, takže když jde třeba sáňkovat, tak je občas zle. S kakanim jsme na začátku měli taky problém - chtěl kakat jen do plenky, pak jen do nočníku a srovnalo se to samo když začal chodit do školky. Jednoho dne se tam prostě vykakal a bylo vyřešeno. Snad ti to v něčem pomůže.

@cuuza a proč ne? Fakt mě to zajímá,nerypu. Pro mě to je akce-reakce, příčina a důsledek. Vymysleli jsme všechno možné,vše fungovalo chvíli a pak stopka v podobě podvádění,jen abychom si nevšimli,že je pocurany a mohl dostat odměnu. Schovávani mokrých slipu dozadu do skříně,pod hromadu špinavého prádla,prevlíkani se tajně,abychom to neviděli a nejhorší bylo,když v tom zůstal a zaparil se a oprudil. Ani tahle lekce mu nepomohla. Tedy pomohla ve smyslu,že se raději převlékne,ale ne že by se přestal pocuravat. Máme zaškrtávací tabulku na lednici,co den bez nehody,to křížek,po týdnu odměnu,kterou si sám vybral. Fungovalo jeden týden,pak zas podvudky. Když jsem na to přišla a vyřešili jsme lhaní,tak zas stagnujem na kolečkách několikrát denně. Já fakt nevím,jsem zoufalá,hledám chybu u nás,kde jsme se sekli,nanic jsem nepřišla.

Maminky, já se přidám se svou troškou k tématu.
Podle mě, a nemyslím to zle, je nejhorší, co můžeme dítěti udělat - trestat ho za to, že se pokadil, nebo počůral. Prostě do téhle fáze by to dojít nemělo a když už dojde, je třeba kulantně vybruslit, aby to v nich (dětech) nezanechalo nežádoucí blok.
V první řadě je potřeba se uklidnit. My mámy se musíme uklidnit. Třeba jen tím, že se to naučily všechny děti, i my jsme byly dětmi i my jsme se to naučily.
Můj chlapec, 3,5let doma kadí převážně na zem.
Jsem z toho mrtvičná, protože vím, že to umí bez problémů na záchodě, aneb ve školce. Doma na zem, někdy když s ním o tom intenzivně mluvíme, tak aby mě, nebo nám udělal radost, jde na záchod. Proč tam nechodí pořád - nevím. Prostě to nevím, odpověď od něj bývá většinou - já jsem nevěděl, že budu kadit. No... Věděl nevěděl, je to pro něj pohodlnější a já jsem trnula hrůzou, že když nestihneme hovno ráno, před odchodem do školky, vystřihne si tam ostudu. Jenže ne, když to mělo být ve školce, šel na záchod.
Podle mě, je zásadní klid rodiče. Klid, jistota, bezpečí pro dítě. A já vím, jak je těžký zachovat klid, když vím, že to umí, když vím, že to dělá i doma, když chce, ale najet na tresty, nebo odměny... to je prostě podle mě odsun toho primárně podstatnýho.

@hanve psychologove fungují, tedy alespoň ti, které navštěvuji ja, i dětský v centru. Terapie na delší dobu by mohla fungovat, optimalni je alespoň pul rok.

@martt nene, vubec ne... Nic takoveho nepadlo, vube zadne "straseni". Tim to nebude🙄🙂

@cuuza pokakane slipy pere, kdyz se ho zeptam proc si neřekl rekne ze zapomněl nebo mlčí obcas vymysli něco ze jsem nebyla v pokojicku nebo neco co podle me je takove napůl vareni z vody...

Upřímně? Mně to přijde potupné a taky bych se tomu snažila různými způsoby vyhnout. Vidím rozdíl v tom, když schválně dupne do bahna v na to neurcenych botech(jasný úmysl) a v tom, když neodhadne, jak moc se mu chce.
Ono i nastavit odměnu není jednoduche, měla by být motivující na druhou stranu její nedosažení by nemělo prohloubit už tak blby pocit z nehody.

Třeba týden bez nehody mi přijde celkem náročný, nestačily by třeba tri dny?

@cuuza začali jsme na jednom dnu a postupně prodlužovali. Víš,když Ti dítě řekne,že si nedošlo vyčůrat protože nechtělo odejít od rozdělaného vlaku ze sněhu,on si to uvědomuje,on to prostě vytěsňuje,ignoruje. Já na vyprání vlastní vinou uspinenych spodaru nevidím nic potupného. Ale děkuji za Tvůj pohled na věc.

@lv jojo,vím,že ti,co jsou vedeni pod hlavičkou zdr.strediska či co je to za institucí fungují,ale ti co nemají nějakou registraci,tak ne. My už jednou byli u psychologa a jak říkám,nepomohlo to,další sezení jsme neměli a řekl,že to zvládneme a že je to běh na dlouhou trať. Prostě nám ten přístup nesedl. Tak teď jsem našla jiného,na doporučení,bohužel neregistrovaného. Najít dobrého dětského psychologa,který nám všem sedne ,to je jak hledat jehlu v kupce sena. Ani pediatr nebyl schopný nikoho doporučit.

@hanve
Ale na druhou stranu proc by je mel prat sam kdyz zbytek prwdla se hodi do pracky?

@zelenaesmolda ale já neperu každý den,mám pračku na 8kg prádla a pocurany spodary teda echt smrděj.

@hanve to je pravda

@hanve 1 návštěva psychologa nepomůže nikdy, ale pokud vám nesedl, chce to jiného, to s tebou úplně souhlasím. Platí i pro dospělé. Chodim k soukromym, ne nejde pod poliklinikou, funguji.

@cuuza Oni některé děti to počuravani opravdu dělají "naschval" a z" lenosti" . Na mém synovi bylo vidět ze si uvědomuje, že potřebuje čůrat, ale pro něj to bylo " moc práce " si dojít na záchod nebo by musel odejít od hrani a to se mu prostě nechtělo. A naopak pro něj bylo jednodusi to udělat do slipu . Ono kdo to nezažil, tak se mu lehce soudí.

@hanve Ja te chápu co prozivas měli jsme to úplně stejný se synem . Teď to tady od ostatních schytem . Ale kdyz jsem pak byla zoufalá, tak jsme šli formou "trestu" stylem když se budeš pocuravat ,tak nebude večer v televizi tvoje oblíbená pohádka ,protože ta je pro velké deti ,které se nepočuravaji . A pak jsem mu řekla, že když se za cely den nepočura, tak mu naopak pustím jeden díl na víc. A je pravda ,ze to nam zabralo