Poslouchají vás vaše děti v roce a půl?
Zajímalo by mě, na jaké úrovně jsou schopné vaše děti v roce a půl chápat, že musejí poslechnout? Já si teda říkám, jestli je moje dcera na to prostě ještě malá nebo jestli má ze mě už teďka srandu. Zřejmě má období vzdoru, takže prostě pořád vřeští, odmítá sedět ve stoličce, nenechá se krmit, ale bryndák nesnese a jsou jídla, která opravdu nemusí mít úplně všude. V podstatě je každý den jakékoli jídlo hrozná scéna. Většinou to vyvrcholí v to, že hází příbor na zem, pak se pokouší házet i talíř s jídlem a pak se snaží skočit šipku ze židličky, načež ji vyndám a huláká mi u nohou dokud nedojím. Nádhera. Celý den je v podstatě schopná nejíst a teď fakt přemýšlím, jestli ji mám prostě nechávat o hladu dokud nepochopí, že ji vážně nebudu krmit zatímco běhá po obýváku nebo leze po stole nebo po židlích. Jiné pokyny celkem taky zdárně ignoruje, ale když na ni houkne přítel, že jsem snad něco řekla, tak to docela poslouchá. Vážně mateřství obnáší to, že na dítě celý den hulákáte a ono ječí taky? Snažím se jí všechno vysvětlovat bez řevu, v klidu proč to nemá dělat, ale to mi teda přijde, na ni vážně vůbec neplatí. 😒
A je taky problem nechat ju jest samu bez bryndaku? Moj syn bol strasny nervak, kym som nepochopila, ze jemu na tychto "malickostiach" zalezi viac ako mne.
@kevi1 většinou jí bez bryndáku a už jsem se i smířila s faktem, že po každém jídle proste komplet převlikám, ale někdy třeba udělám jídlo, omáčku něco co by jen těžko šlo vyprat. Ale ona mi takhle vyvádí a hází talíře na zem i bez bryndáku. Už jsem po 3 dnech, co fakt skoro nic nesnědla, protože prostě odmítá sedět v židličce byla tak zoufalá, že jsem ji honila po hřišti se svačinou. Ale tohle ji fakt zvykat nechci. Nebo aby jedla u televize, u tabletu nebo že ji budu honit po baráku s jídlem, jako děti některých mých kamarádek. Když ji posadím na normální židli, leze na stůl, na ostatní židle a vymýšlí kraviny. Takže to taky padlo.
@cherie24 Hele, ještě nějakou dobu se takhle nedomluvite. To je proste období, které přejde. Nechce brindak? Tak ji dej na sebe nějaké triko, které prostě obetujes a casem vyhodis. Neposedi v zidlicce? A na tobě, kdyz bys ji krmila, vydrzi? Nebo třeba v case, kdy ji davas jidlo třeba fakt nemá hlad..? Je to těžké období, ja mam 26 měsíční dvojcata a mam to dvakrát!!!!!! Mě pomaha to, že když kluci vymysli doma kraviny a chtějí udělat z bytu kulnicku na dříví, tak jdeme vždycky ven. Tam je to zajimavy, nikdo tam neknoura, nejeci a obcas je necham jen o rohliku do ruky nebo kapsicce nebo ovoci a at si třeba trhnou. Ale u nás jidlo celkem funguje, ale v zidlicce byli třeba do 2 let, az někdy po 2.narozeninach dokazali sedět na židli u stolu a neodbihat. To přijde. A že tě neposloucha?? To je úplně normální a ještě nějakou dobu nebude poslouchat, i když chápe, co říkáš a co chceš ;)
@cherie24 Mám doma dva a tohle je úplně normální. Jeden jedl zásadně rukama, oba toho víc rozpatlali, než snědli. Z bryndáků mi vzali na milost jen ty celooblékací. Nejvíc toho snědli z mého talíře, když jsem dělala, že jim nedám. 😀 Ale oba byli na roce obří, takže podvýživa nehrozila. Věk kolem roka a půl byl nejhorší, rozum daleko, ale svůj názor už měli. Je to malá útěcha, ale časem z toho vyroste.
@te_reza jsem na tom stejně, můj 4apul,a prostě nic si nedělá ani z hulakani
@cherie24 jako že v roce a půl se má samotné najíst? hmmmm tak to bychom doma mohli být profesionální malíři 😀 podle mě má klasické období vzdoru, které se bude ještě několikrát opakovat a já prostě dítě připoutala do jídelní židličky a co nedokázalo sníst v rámci "klasického bordýlku" normálně, tak jsem jej bez okolků krmila, ať se sebevíc snažilo utéct...
jinak mám 6,5letou dceru a 3letého syna a občas ječím jak tajfun, hold mě mají občas na párku oba dva 😀
Později bude neposlouchat z principu, nepřejde to 😂
@cherie24 moje jeste rok a pul nema, ale s jidlem je to bida a to se nezmeni, asi. Kdyz mam neco tezko vypratelneho, prasknu na ni o cislo vetsi tricko. Jinak v necem poslechne, v necem ne. Dnes treba po tdruhem vysvetlovani pochopila, ze cepici venku mit bude. Po ceste zpatky ji sundala hned jak se za nama zabouchly vchodove dvere...
Mateřství je v reálu hodně daleko od představ. Pořád je to o kompromisech. V tom, co si myslíte,že má být a v tom co je reálně v tu chvíli možné. A nikdy dítě neposlouchá dost. Napřed je moc malé,pak je období vzdoru,pak už má svou hlavu a nakonec puberta.
Na poslouchání je maličká. Mám 17měsíční a rozumí některým pokynům (sedni si, podej mi, udělej tohle), ale když se jí zrovna nechce, tak s ní nehnu. Nečej, že už tak brzo bude dělat něco jen proto, že ty to chceš. To ještě tak rok určitě ne, spíš dýl.
K tomu jídlu - na jídlo a pořádek kolem jsem dost pes. I přesto jsem rezignovala a dovolila jí jíst bez bryndáku, prostě ho nesnese. Takže radši peru bodyčka. Vzhledem k tomu, že jí velmi špatně, donedávna jsem ji hodně krmila, i teď pořád krmím většinu obědů třeba (vše, co je na lžičku), protože nechat to na ní, sní ještě míň než to málo, co jí teď. A má takovou blbou tendenci odmítat apriori vše. Takže první dvě sousta jsou na sílu, musím to do ní nacpat násilím, aby poznala, že to vlastně je dobrý a jedla mi dál.
Chci tím říct, že musíš nějak režim nastavit ty. Nenechat si skákat po hlavě a zkoušet, dokud nenajdeš cestu, jak na ni. Vyhladovět bych já nechat nemohla, hodně kojím a ona by byla schopná nejíst dlouho, ale já nemám nervy jí odpírat prso, zvlášť když kojením uspávám. Musíš najít prostě cestu, jak dosáhnout svého - ale zároveň si dobře rozmyslet, co jsou ty podstatné věci, abys neřvala pořád. U nás je to jídlo. A nebezpečné věci. Vše ostatní je v rámci možností povoleno. To, že mi vykrámuje šuplík s oblečením, no tak jdeme a snažím se to s ní uklidit (jasně, že ještě prd uklidí), do židličky leze sama přes mojí židli, než abych to furt zakazovala, naučila jsem, ať to dělá bezpečně. Že jde venku jinam, než chci a neposlechne? No tak jdeme podle ní a když to nejde, protože spěchám, skončí v kočáru. Prostě si srovnat v hlavě, co je fakt důležité a co nemá smysl hrotit jen proto, že tobě to přijde nutné.
Na uceni poslouchat urcite mala neni. Popravde ano, casto behem dne rikam nene, to nesmis, tytyty, obcas i zarvu, kdyz je nebezpecnejsi situace. Ale ano, syn poslouchat umi a uz sam vi, ze nektere veci se nedelaji, to ze holt nekdy neposlechne je tim, ze je proste takto malinky a samozrejme to i zkousi a zkouset bude. ;) Ale zase se neumi treba zatim nakrmit lzickou sam. 🙂
Mám sestnactimesicni dítě a jídelní židličku jsme zrovna prodali, protože sedet v ní nikdy neseděl a je zbytečné, aby tu jen tak stala a zabirala místo🙂 Krmim buď vestoje v ucici vezi, nebo posadim ke stolu na velkou zidli s podsedakem, anebo když jime vsichni, sedí u mě na klíně. Přesně jak píše malenka, je důležité si srovnat, co je pro tebe opravdu důležité, co můžeš nechat na dítěti a co se nějak třepe časem. Se třemi malými dětmi se soustředím na bezpecnost, aby se neoparil nebo nepopalil o sporak nebo nevypadl z okna, to do něj hustím nonstop. Ten zbytek se nějak podda🙂
Náš patnáctiměsíční, pokud má hlad, sedí v klidu v židličce a obsluhuje se sám (BLW). Jakmile začne jídlo házet, šít sebou, vstávat, je najezený, zbytek beru a jdu ho strčit do vany. K jídlu oblékám obyčejná bavlněná body nebo trička, která má pouze na příkrmy a po použití skladuji zvlášť a pak peru na 60 a o fleky se nestarám. Mnohdy jí i jenom v plínce, máti i tchýně pořád kérují, že je mu určitě zima, ale prdím na ně, máme tu 23 stupňů, těžko zmrzne. Já mám jenom jedny nervy a jedny ruce a chci se taky trochu v klidu najíst. Jinak zkusila bych pár dní servírovat jídlo takové, aby ho mohla vzít sama a jíst ve stoje a v běhu, aniž by patlala a ničila nábytek (taková studená mísa, kousek pečiva, šunky, sýra, krájená zelenina, ovoce apod.), a třeba v průběhu celého dne. Někdo prostě nechce jíst jídlo ve velkých porcích třikrát denně ve vymezeném čase, a to i dospělí.
Dcera v 1,5 letech poslouchala vic,nez v 2,5 😀 A jedla tenkrat vse a s chuti, ve 2 letech si zacala vymyslet. Holt obdobi, kazdy ma na neco a kazdy v jinem veku. Je dobre se vcitit, Co jim asi bezi hlavou, jake maji motivace... To mi funguje nejvic, I kdyz taky nekdy vybuchnu, protoze nejsem tolik trpeliva.
@squezy jak kdy, někdy třeba chce vyndat a leze ke mě, tak ještě chvíli jíme spolu, ale někdy prostě odmítá jíst úplně. Pak dělá kraviny i u mě a leze na stůl, jídlo mačká v rukách a hází na zem. Ale není to tak,že bych prostě zavelela je 12, tak teď prostě budeš sedět a jíst. Kolikrát je den, že ke snídani sní sotva 3 lžičky, pak celé dopoledne litá, oběd nechce, tak ji uspim a zkusím druhý pokus po spaní a ona nechce ani pak. Po obědě většinou chodíme ven a jsme dost často celé odpolko venku, tam lítá jak fretka, tak by jíst snad měla... Přijde mi, že teďka dost bojkotuje normální jídlo. Jediné co mi jí je pečivo a ovocné taštičky, což mi teda nepřijde úplně ideální, aby byla živá na rohlíkách. Dneska například obědvala chleba s lučinou a to až o půl 4 🙄
@veruuu_kubesovic něco se snaží napíchnout na vidličku, něco nabere na lžičku, něco sní rukama. Dost často ji to z vidličky spadne nebo si vyklopí lžičku na sebe než ji strčí do pusy. Občas bere jídlo do ruky, napíchne to na vidličku a pak to jí vidličkou 😀 ale násilím to fakt nemá smysl, i když se mi náhodou podaří jí i přes veškerý odpor nacpat jídlo do pusy, okamžitě to vyplivne. Musí sama. Já ji občas, když se snaží lovit jídlo po talíři, taky do pusy něco strčím. Takže takhle sní aspoň něco, ale stav stolu, podlahy, židličky a oblečení - no comment 🙈
Ja se snazim nebazirovat na vecech, na kterych vlastne moc nezalezi - typu jestli se zmaze z jidla, rozleje piti, kramari supliky apod. Ale co se tyce napr. chozeni venku na chodniku, kdyz vedle jezdi auta nebo jsme na chalupe a jsou tam horka kamna, tak pres to proste nejede vlak a bude me poslouchat na slovo, i kdyby to znamenalo ho placnout a zakricet na nej.
Ne, v roce a půl, to bylo u všech dětí 50:50 🙂
Rozuměli, to ano
Ale poslechli, jen kdyz se jim zrovna chtělo 🙂
@cherie24 A co mliko? Vzala by si to misto oběda? Stále věřím, že by se děti nenechaly vyhladovet ;) Podle mě je období mezi 1. a 2.rokem nejhorší, deti všude lezou, mackaji, hazeji. Je to normální a vyprdni se na nějaký režim. Vždycky ji zkus dat do sedatka a nam pomahalo je nějak zabavit, hrackou nebo jsem cetla knížku, nebo když tam nebude chtít, tak na sebe. Nabídla bych tak jak by to mělo byt, ale když nebude chtít, tak ji nech. Neboj, zlomi se to, jen je na prd, že se s tim nidlem budeš dělat a ona to třeba nebude chtít. Ale to přijde časem
@zuzita15 ahaaaa v tom to bude, nemam pristup do klubu 😀 ale to neva, dekuju moc👍 Něco podobného mi říkala kamaradka, ze deti do dvou let nemůžou poslechnout, protože na to nemají fyziologicky zralý mozek - nemají tu sebedisciplinu - ta prý vzrava až v dospelosti - nekomu třeba ve 30🤷🏻♀️
@cherie24 vůbec nic si z toho nedělejte, mame úplně stejnou cacoru - po každým jídle prevlikam, krmit se nenecha, maluje po podlaze, lince, zdech, rabuje odpadaky, haze věci do zachodu - no je to poteseni❤️
Až mě to rozesmálo.... v dobrým... Poznávají svět, zkouší si, co jde a nejde.... na věci mají svůj názor, no. Lepší než trdlo, co čeklá v koutě, až přijdeš.
Jídlo - většinou chtějí jíst samy, některý se opravu nenechají krmit. Takže dávám normálně lžíci a příbor, jí dobře i na vidličku. Zkouší si to prostě. Někdy to bere do ruk. Děti mají potřebu si na to jídlo sáhnout.
Pokud nejí, pomáhá často nechat jíst z Tvého talířku, nebo ochutnat, že to je fakt stejný.
Od přírody jsou děti kooperující, snaží se včlenit do svý tlupy, nejsou to zlí permonící, jejichž úmyslem je škodit. Akorát občas chtějí věci, který se ne úplně slučuju s nákladama, úklidem ap. Pochopitelně, když někomu skládám vyžehlené prádlo do skříně, jde a vymete to.... ovšem ve snaze napodobit.
A jo, některé děti mají nutkavou potřebu někde lozit jak veverky... třeba na stůl... V klidu, vydržet "tam nelozíme, sedíme na židličce"
Rozhodně!! říkat co má udělat, na to zaměří svou pozornost "tady máš ještě těstovinku, dáš si?" "Sedni si" je jasné, zatímco "nikam nelez" - to malé dítě nechápe, čirá abstrakce. Pokyn "nedělej blbiny" je jako co? Neví.
A taky samozřejmě zkouší, co Ty, vy na to, ale ne že by vás chtěla naštvat, ale oznávání světa, fungování pravidel, zjišťování, co a jak je ok a co už ne.
Tam kde to jde, nechat učinit zkušenost - např. nechce se oblíct - venku je ZIMA.... nechce, no tak nechat jít ven.... A jak se pak oblíkají a ještě přesně vědí, co je zima....
Dobře fungují i otázky: Podáš mi máslo prosím? Jako otevři dveře, zavři šuplík, podej toto nebo udělej tohleto, bude jídlo, chceš banán... tomu rozumí jak z praku a ještě dalším složitějším věcem, který řeším s jinejma lidma. Nepodceňovat, že nemluví, neznamená, že nerozumí. 😉
Ale rozumí konkrítnosti, věci, ne úvahy o počasí.
@evsi88 takže se prostě jen obrnit trpělivostí 🙈 jo ze záchodu, už jsem taky lovila například odsávačku do nosu. Akorát že já to i splachla, takže jsem to lovila až po loket v záchodě. Ještě ji náramně baví házet zeleninu, kterou krájím na oběd po hrstech na zem. Jakože snažím se být v klidu a rozdýchávat to. Říkat si, že to přejde, ale někdy teda bouchnu jak papiňák a pak si připadám jak krkavčí matka 🙄 to je trošku ta deziluze mateřství 😄
📌 Mě má kolikrát na háku i v 5 letech, počkám na rady 😂