Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři

Satánek. Máte podobně se chovající dítě? Co mi poradíte?

26. lis 2019

Předem se omlouvám za anonymitu. Můj dotaz a celý obsah textu je pro mě dost osobní. Mám dcerku 2,5roku. Už od mala je to dost živé a temperamentní dítě. Na to, že se musí vše zvládat dá se říct v letu, jsem si už zvykla. Ale co mě poslední dobou opravdu hodně trápí, je její vztekání a zloba. Jakmile není po jejím - ať už se musí něco ukončit, nedovolit atd. začne být úplný "satánek". Začne dupat, válet se po zemi, řvát, házet s věcmi, a být agresivní. Jsou to takové scény, že já už jsem úplně v koncích. A nevím už jakým způsobem situaci řešit. Snažila jsem se domlouvat, nevšímat si, utěšovat, odejít, zvýšit hlas...Nic nemělo účinek takový, abych si řekla, to bude aspoň trochu na ní fungovat. Už se opravdu stydím vůbec, chodit mezi lidi. Chápu, že každé dítě je jiné, ale kdyby tady byl někdo s podobným "příběhem" a dal mi radu, jak takovou situaci řešit, budu vděčná za cokoliv. Hezký den

veronikav31
26. lis 2019

Tomu se říká období vzdoru. Zkuste se s dcerou domluvit na tom, že pokud toto nebude dělat,tak uděláte do kalendáře sluníčko a když toto udělá-bude agresivní,dupat,kopat okolo sebe,tak uděláte mráček.Za 3 mráčky nebude výlet-ať návštěva někoho blízkého nebo herny nebo výlet, za 3 sluníčka ano...
U nás to docela dobře funguje(nyní má dcerka skoro 4 roky, začali jsme s tím okolo 3 let

tervi
26. lis 2019

@veronikav31 Mám doma také Satana. I jí tak občas říkám. Ale tohle mi nefungovalo. Prostě nechtěla a nějaké malování jí bylo šumák.
Zakladatelce poradím se obrnit a prostě to období přežít. U nás zabírá dát na výběr ze dvou variant. "Nechceš žluté triko, ok, tady máš modré. Nechceš modré, tak to žluté. Nechceš ani jedno, smůla, jiné není. Tak to nikam nejdeš..." Nakonec si jedno vezme. Mě třeba před měsícem udělala parádní scénu v krámě, protože chtěla jogurt s preclíky, přitom ten jogurt nechce, jen ty preclíky. Tak ji říkám, že ne, že ji koupím balíček precliku. Ten balík letěl přes půl obchodu a řev. Tak jsem si k ní klekla a říkám jí, takhle tedy ne. Tohle se nedělá a když se neumíš chovat, nebude nic. Vše v klidu. Donutila jsem ji pro ten balík dojít, vrátit ho do regálu a jít ke kase. S řevem. Ale stejně jsem měla dobrý pocit, že jsem to ustala v klidu ja. Ono se to zlepší.

pink_unicorn
26. lis 2019

Vzteklé dvouleté dítě je celkem standard 🙂 Nedokáží se ještě vypořádat s odmítnutím a pochopit, proč něco nejde. U nás vždy nejlépe zabírala ignorace. Ani po dobrém, ani po zlém, nechala jsem je vyvztekat a když to z nich vyšlo, už jsem se k tomu nevracela. Jednak si myslím, že se musí samy naučit pracovat se svými emocemi a hlavně v tom jejich amoku nemá žádnou cenu s nimi jakkoli diskutovat 🙂 Ale je pravda, že mi tohle nikdy nedělaly na veřejnosti, to nevím, jak bych řešila. Pokud je to tak vážné, že tě to už omezuje v běžném životě, tak bych se hodně zamyslela, jestli nedělám někdo něco špatně. Protože období vzdoru je jedna věc, ale když nenastavíš mantinely, co už tolerovat nebudeš, tak ti to bude dělat už pořád..... Jak jsem psala, chápala jsem nával emocí, vztek a řev. Ale agresivitu k lidem a věcem už ne. Jednou se stalo, že moje mladší vzteklina si došla do pokoje pro kostku DUPLA (ne, že by jí měla po ruce, ale naplánovala si to 🙂 ) vrátila se za mnou a mrskla jí po mně..... V tu chvíli jsem vystřelila a dostala na prdel. Nemůžu říct, že by mě to zas tak strašně naštvalo, vlastně mi to přišlo i docela vtipný, jak se u toho tvářila jako zabiják, ale věděla jsem, že musí okamžitě pochopit, že tohle už přehnala..... A nic podobného už se neopakovalo.

veronikav31
26. lis 2019

@tervi ono nejde o to samotné malování,ale o ten výlet.máš černé mraky nikam se nejde.Tohle mi poradila psycholožka a docela dobře to funguje.doma má na výběr buď bude jíst ten nebo ten jogurt-nechceš máš smůlu,nic jiného není,další jídlo večeře.když je klid večer namaluji sluníčko,když ne má mrak.chce to dodržovat úmluvu.když se řekne,že se nikam nepojede tak se nepojede, dcera jednou v zimě nechtěla zimní bundu ani mikinu,tak šla ven jen v tričku a jak si hned mikinu a bundu navlíkala 100m od baráku.má na výběr pouze ze dvou věcí,když nechce ani jednu má holt smůlu.
když syn vezme hračku a letí hračka do kouta tak mu to vysvětlím, udělá to znovu znovu vysvětlím, udělá to potřetí tak vysvětlím,že se to nedělá a automaticky beru,chvilku si pobrečí a je pak už klid
Dcerka šla ve 2 letech a 8m do školky, ze začátku školky se postavila doprostřed třídy a začala ječet aniž by k tomu měla důvod, tak si učitelka stoupla vedle ní a zaječela taky a pak se jí zeptala zda se jí to líbilo-odpověď dcery byla že ne, od té doby to už neudělala.neberu si iluze že dcera se chová jinak doma a ve školce je jak andílek, to už vůbec ne.učíme se s ní pracovat jak doma,tak i učitelky.takže máme doma kalendář jeden,ale dostává tzv.značky za chování doma a za chování ve školce,pokud mi učitelka řekne že byl takový a takový problém nebo scéna tak má mrak,pokud to samé zopakuje doma tak má další mrak a za 3 mraky smůla-nikam se nejde a vzhledem k tomu,že dost chodíme po návštěvách rodin nebo kaváren a heren včetně výletů,tak ví moc dobře co to znamená

tervi
26. lis 2019

@veronikav31 Mě přišlo, když jsme tohle zkoušeli, že nechápe ještě to, že včera, předevčírem zlobila. Že je to o jednom dni. Co je dnes, to je důležité. To, že včera měla červeného smajlíka a proto nejde dnes do Dinoparku pro ní bylo složité. Třeba se k tomu časem vrátíme, až začne více chápat čas.

veronikav31
26. lis 2019

@tervi nemusí znát včera, předevčírem. pokud umí do 7 počítat tak stačí říct že za 7 dnů pokud bude bez 3 mráčků tak se někam pojede.takhle se dobře učí i dny

pipi_puncocha
26. lis 2019

@pink_unicorn haha, pobavilo mě to, to je jediné, kdy jsem jako malá dostala na zadek - šla jsem do pokoje, zavřela se tam, ostrouhala jsem si pastelky do špičky a šla jsem s nima "zabít" mámu. 🙄😅
(dneska je z toho rodinná historka a já jsem normální člověk, bez násilných sklonů)

autor
26. lis 2019

Doma ještě dokážu nastavit mantinely, a pokud je to přes čáru i ona dobre ví, že bude následovat nějaký zákaz a potrestání v podobě třeba toho, že se nikam nepůjde...ale venku třeba situace. Chystáme se do školy se starším, ona nechce venku chodit, ona nechce jít do kočáru, ona se prostě vztekle začne válet po zemi a řvát. Jenze proto, že se prostě jít musí, mi nezbývá nic jiného než ji vzít do ruky a do té školy ji nést na sobě. Jenže samozřejmě ví, že když jsem nesla tam, tak ji můžu nést i zpátky.no a když ji dám ať jde sama tak zase váleci scény, ale takové, že o nás ví i další 3ulice...ano, vím, nemám ji nosit tam. Jenže to bysme tam nedosli nikdy. Ať vyjdeme i o půl hodiny dřív a řeknu, jdeme po nožičkách. Ona se válí jak smyslu zbavená a řve a řve. A já prostě nemám koule na to, aby na ulici rvala v půl osmý ráno, a lidi, které znám se na nás koukali a pomalu si hlavu vykroutily.

zelenaesmolda
26. lis 2019

Je to naprosto prirozena soucast vyvoje a neni treba se za to vubec stydet.
Zkusila bych se mrknout na Nevychovu,casto je problem jenom v komunikaci mezi ditetem a rodicem.

veronikav31
26. lis 2019

Tak proč ji tam nenecháš válet?nechce jít ať nechodí.ale u tebe ví,že i když nechce jít,tak ji tam odneseš,takže ve finále tě má na háku...no,co,tak máš vztekací dítě.neviděla jsi naši dceru,ta řvala na celou čtvrť až lidi otevírali okna co se děje...

autor
26. lis 2019

No tak to otevírání oken také velice dobře znám. Lidi se zastavují, ptají se atd. Ale uznávám, je to má chyba. Ale ráno jí tam nechat nemůžu, mám ještě jedno dítě, které spoléhá na to, že včas přijde do školy.

veronikav31
26. lis 2019

ale můžeš ji tam nechat, sbalit se a jít se starším do školy. Já vodím dcerku do školky

autor
26. lis 2019

Jako že ji mám nechat na rušné ulici, kde jezdí okolo plno aut a odejít od ní z dohledu? Zkoušela jsem odejít za roh, abych samozřejmě mohla kdykoliv zakročit kdyby si cokoliv umanula, ale s ní to nehne. Její to úplně burt, zda tam jsem nebo ne.

heligona
26. lis 2019

No tak ji pripoutej do kocaru, ať si řve, ale jedem.

veronikav31
26. lis 2019

a co dělala když jsi šla za roh? Pak jedině kočárek i se řevem a ze školy pěkně pěšky

dora13
26. lis 2019

V tomhle veku naprosto normalni a bezne. Taky jsme si tim u mladsiho synka prosli, valeni se a nepricetne hodinove hysteraky na dennim poradku. Predchazet situacim moc neslo, ten spoustec mohla byt totalni kravina, jako treba ze si nemohl pohladit toulavou kocku ba ulici... To se proste musi prezit, obrnit se spoustou lasky a opakovat si, ze to prejde. Ted ma skoro tri a pul a je to o 100% lepsi, zivy a divoky je porad, ale emoce uz zvlada mnohem lip a da se s nim uz relativne domluvit. Ale je to pakarna, mam to stale v zive pameti a nejsou to pekne vzpominky😅

zelenaesmolda
26. lis 2019

protoze je v afektu a pravdepodobne si ani nevsimne zes odesla

kejt29
26. lis 2019

Mame klidne a hodne dite, tohle obdobi se ji ale nevyhnulo. Jenze to nedelala az tak venku jako spise uvnitr. Obchodak, posta, potraviny. Tak jsem se postavila bokem a pockala az to prejde. Nejlepsi byly prochazejici babicky, jak na ni zacly mluvit pridala 😂 Vyvztekala se a slo se dal. Uz jsem se k tomu nevracela. Kdyz to trvalo dyl vynesla jsem ji aspon ven at dela kraval tam 😂 Ja si myslim, ze se proste uci vyporadat se vztekem a potrebuji tu paru upustit. Casem to samo preslo.

autor
26. lis 2019

Ano přesně. Je jí jedno, že odejdu za roh. Je v te své vztekaci náladě, a nevnímá okolí. Budu se muset vrátit ke kočárku, to ji aspoň dopraví nějakým způsobem do cíle.

eeevee
26. lis 2019

Je to úplně normální vývoj, v tomto věku 😊 syn bude mít v lednu 3 roky a teď to tak trochu vygradovalo, učí se pracovat s emocemi a někdy je to prostě naprosto pohltí a neslyší ani nevidí. Pro mě je to ještě o to horší, že já jsem temperamentem taky nervák, takže na sebe kolikrát pak řveme oba dva 😂 ale neštěstí jen doma, venku se mi to většinou podaří držet na uzdě, tam ho většinou odklidím někam, kde nepřekáží a nemůže si ublížit, teď jsem ho dvakrát prostě vzala a odnesla pryč, jelikož už jsem prostě musela co nejrychleji domů na záchod (mám před porodem) 😂 asi bych ráno do školky brala kočárek, cestou zpět po svých. Malá nechce chodit po svých obecně, nebo má problém jen cestou se starším do školky?

zelenaesmolda
27. lis 2019

@kejt29 spravny postup,nic jineho se delat ani neda kdyz je dite v afektu

kejt29
27. lis 2019

@zelenaesmolda kdyz si predstavim, ze jsem sama kvuli necemu desne nastvana rozhodne nestojim o to, aby me nekdo chlacholil nebo mi neco vysvetloval. Chci klid a cas se sklidnit. A to nemam zadny amok.

zelenaesmolda
27. lis 2019

@kejt29 presne tak

eeevee
27. lis 2019

@kejt29 šmankote, straší komentující ženské mě taky vždycky dostávají...ještě “chytré” řeči typu “takový velký kluk a takhle se vzteká, to je ostůůůuda”...atd, jako by to snad v té situaci mohlo nějak pomoct...🤦‍♀️

astyna88
27. lis 2019

Pokud jeste neupada do bezvedomi,tak zkus se inspirovat radami od holek.

Muj synovec mel takove zachvaty,ze omdleval. Nekolikrat nabihal do zdi vztekem,az si nastipnul lebku. Segra nervy v haji, az to vyresila jedna ledova sprcha,kdyz se zase synovec rozjizdel. A bylo po problemu. Ted je z nej hroznej flegmatik,ktery uz ma asi 25 let 😀 ale jizvy na hlave ma porad. Hlavne to nenech dojit tak daleko....ono vzdy to jemne, domlouvacne chovani nezabira. A pak doma nemame deti,ale male barony,kteri tyranizuji nejblizsi...

pink_unicorn
27. lis 2019

Nemyslím si, že je chyba, že jí čapneš a jdeš. Moc dobře tomu rozumím, když někde musíš být, tak prostě není čas na nějaké psychologické rozpravy a výchovné pokusy 🙂 Ale jestli máš vypozorováno, že jí jde o to, aby se nesla, tak je pravda, že jí tímhle nahráváš. Na tvém místě bych jí přikurtovala do kočáru, ať se tam třeba zblázní a pokračovala.

kejt29
27. lis 2019

@eeevee no prave 🙄

babanci
27. lis 2019

Jeje, tohle známe. Naše Violka byla v tom věku taky pěkná dračice. Jakmile se svět netočil, jak ona chtěla, záchvaty vzteku na denním pořádku. Teď je jí 3,5 a je to už mnohem lepší. Vysvětlujeme, čekáme, vydýcháváme a když už je to moc, počítáme do tří. Pak ví, že trpělivost přetekla a zpravidla zabrzdí.

patty88
27. lis 2019

Já mám doma 3 letého čerta. Co řeknu ho nezajímá,ke všemu ho přemlouvám,vzteká se,křičí. Malá 11.měsíců je naštěstí zatím hodné zlatíčko. když jdeme ven,všude dělá blbosti,nechce jít za ruku,snaží se utíkat,slyšel pár sprostých slov a je sranda to říkat cizím lidem. Ostuda pokaždé když jdeme vem. Jediný kdo na malého platí je tatínek,jezdí Kamionem,takže je doma o víkendech. Tatínek je pro něj bůch,já něco řeknu a proste ne a chce tátu. A tak je to celý den. Přítel má ještě dvě děti z předchozího vztahu 9 a 8let. a když jsou u nás je to šílené. Samé provokace,učí ho blbosti,pak ho odstrukují. Mlátí se,pak to vidí malej a dělá to taky,jenže i jen tak,jde okolo a bouchne. Je to boj a já doufám,že se do září trochu srovná at může do školky. Letos ho nevzali a jsem i ráda,nechci vědět co by dělal tam.🙂

veronikav31
27. lis 2019

@patty88 věř že ve školce by se choval 90% jinak než doma. tatínek je pro něj autorita a stejně tak by pro něj byly autorita učitelky v mš. a pokud by byl problém tak by si s tebou učitelky promluvily. u nás to tak funguje,když je cokoliv-buď problém nebo dcerku chválí tak mi to říkají.vždy funguje vztak učitelka-dítě-rodič.já se na dcerku vyptávám, nedělám si iluzi,že je extra hodná ve školce,když doma a venku řádí.co mi učitelka řekne tak si to pak vyřizuji s dcerkou.

Sem začni psát odpověď...

Odešli