• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Ve 25ti měsících fixace na matku. Máte zkušenost?

8. dubna 2014 
Ahoj holky, prosím vás o radu či pomoc. Malému je 25 měsíců a posledních 14 dnů na mě začal být totálně fixovaný. Nejde ani s manželem s košem před barák, když ho chce vzít ven, tak řve furt jenom máma , máma. S našima nejde tuplem, jsou z toho smutní. Přes den furt jenom kňourá, ječí, pořád jenom máma , máma. Jsem z toho naprosto zoufalá. Chtěla bych si také chvíli odpočinout a šoupnout ho tátovi na procházku, ale zkrátka to není možné.
Nemáte některá podobnou zkušenost s tímhle v tak pozdním věku?
13. čer 2010 v 11:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, my to měly také. Těsně před druhými narozeninami to začalo a skončilo asi po měsíci (tak to je snad pozitivní zpráva).Úplně stejné, jak popisuješ. Malá nechtěla být s nikým jiným. A přitom už přes rok chodila k "náhradní" babičce na hlídání i přes den, často jsou u nás návštěvy, dřív by druhou babičku v klidu vyměnila za mě. Babičkám to bylo líto, kamarádi a rodina z toho zděšení a já unavená z toho, jak na mě doslova visela. Ale opravdu polehoučku, tak za měsíc se toho sama zbavila. Jsem moc ráda. Tak držím palce, ať malý taky rychle "dostane rozum". Přeju pevné nervy.
13. čer 2010 ve 20:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
@korbelinda Ahojky!:slight_smile: Malé je 23měs. a to samé...z ničeho nic...malá teda byla závislák a pořád je,ale teď nemůžu jít třeba na hřišti "2m" něco vyhodit nebo vystupování z autobusu, když jsem vzala naposled kočár apod....nevím,jestli má strach, že jí uteču....ale taky doufám, že to brzo přejde...:slight_smile:
7. srp 2010 v 15:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holčinky, tak do tohoto tématu jsem nechtěla ani psát, okolnosti mě však donutily, malému je také 25. měsíců, ale co ten se posledních 14 dní navyvádí, to je pořád "máma máma", manžel s ním jde ven a on venku začne volat "máma máma", nechce u manžela být nikdy dlouho, pořád to na něj zkouší (např. a tady budu sedět a tady budu sedět a to chci a to nechci :stuck_out_tongue_closed_eyes:) vždy to skončí řevem, je to děs, ještě do toho nám rostou pětky, takže je vážně tady sranda jak na Starém Bělidle, už aby to bylo v pryčovi :grinning: Manžel má do toho všeho ještě dovolenou, takže je to fakt o to horší, jsem uondaná jak pitomec :wink:
8. srp 2010 v 19:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
@korbelinda I já mám doma mamánka fixovaného na matku.A to nejen ve 25 měsích. Holce budou tři roky a je to pořád stejné. Od října nastupuje do školky, tak doufám, že to postupně odezní i když začátky budou asi strašlivé.
Prakticky odmala na mě visí, pořád chce nosit, odmítá zůstávat s babičkami a někdy ani s manželem(někdy ale vpohodě). Nikde nebyla na hlídání, protože vysekne hned scénu a řve a řve a řve až do úplného vysílení (které jsme ještě neviděli, neb tak dlouho nikdy nevydržíme...)Uklidní se opět až u mne. Je to strašně zavazující a dokonce i obtěžující. Nesmím nikam, nikdo jí nesmí vykoupat, uspávat.... Je neskutečně stydlivá, nikdo se na ní nesmí ani podívat, natož promluvit, hned scéna, řev a nosit. Občas mi připadá jako malý tyran, co vydírá. Ať dělám co dělám, nic nepomáhá. Snad z toho vyroste :angry:
10. srp 2010 ve 13:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj, taky máme závisláčka. Jak píše elema - žádné hlídání, žádné babičky ani tety, a občas ani s manželem nechce bejt. Stydí se, na hřišti si nehraje, dětí se bojí... Venku chodí jen za ruku. Zkoušeli jsme ho otrkat, tedy jen tak jemně, občas teta pohladila, vzala za ruku, ale výsledek nula. Tchýně mi tvrdí, že je postižený ! To bych jí nejradši dala ránu. Taky teď dost řeším, co s ním, chceme ještě jedno dítě, bude se muset aspoň malinko ode mě odpoutat. Nevíte, jak na to? :frowning2:
11. srp 2010 ve 22:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mám to doma úplně stejný - můžu si za to sice sama, ale aspoň vím, že mě malej potřebuje a miluje a já zase jeho!
12. srp 2010 ve 13:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ale zas mám aspoň dobrý, že je hodně živej, děti otravuje spíš on a s manžou po menším ukecávání jde v poho.
12. srp 2010 ve 13:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mayerko - tchýni bych kopla do řiti, to bych si teda líbit nenechala :angry: Zkušenosti mého bratra říkají, že vše časem přijde, tak se neboj, já to nějak neřeším, nutit se to nedá :wink:
12. srp 2010 ve 14:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mám to taky, podle mě je to přesně jak píše anta..jenom období..vždyť ty děti se teprve učí žít ve světě, kterej je pro ně ještě ke všemu jedna velká neznámá a máma je jejich jediná jistota, proč je nutit být "velkými a samostatnými" na to mají času dost :wink:
14. srp 2010 v 18:52  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
ahoj korbelindo,no přesně to začíná u nás(malému bude 6/9 2r.).pořád jenom memince,mamince...leze po mě,válí se na mě.zatím to ještě asi nemá tolik jako tvoje dítko,ale jsem už z toho docela naštvaná.podnikla jsem dnes rázný krok,protože jsem ho měla plný zuby :sweat_smile: :pensive: a šoupla ho k našim.volala máma a zvládá dobře,neřve.musí být ale neustále zabaven(koníčky,voda atd.).občas se na mě zeptá,ale to je vše.prostě já musím za rok do práce a pak by to bylo hrozný ho odmamánkovat(dělám R/N),takže začínám teď :stuck_out_tongue_closed_eyes: být tebou dej ho rodičům,naplánujte nejdříve program co s ním budou dělat(co ho nejvíc baví?),ať tam je třeba hodinu a pak bych prodlužovala.s tatínkem to samé.držim palečky.
14. srp 2010 v 19:01  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Miona, tvůj názor se mi líbí, děti jsou malé a svět je tak velký, potřebují vědět, že i když to veliké kolem nich zkoumají, tak musí mít jistotu, že je někdo ochrání a že se nemusí bát :wink:
14. srp 2010 v 19:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj maminky, @anta díky za podporu.. :slight_smile: Včera manžel navrhl, že zajede ke tchánovcům sám s malým. Dnes odjeli a vrátí se v pondělí. Je to poprvé, co takhle spolu sami výletí. Byla jsem tu doma úplně na nervy, jak to malý zvládne. Večer volal manžel, že Jára lítá po zahradě, cpe se ostružinama a je úplně v klidu ! Ještě mám nervy, jaká bude noc... Ale jestli to dopadne dobře, to budu mít takovou radost! Snad se kluci stmelí :sunglasses:
14. srp 2010 ve 20:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
holky tohle mě zaujalo... náš Matýsek nikdy nebyl mamánkovskej, není ani moc tulivej a tak... a neměl ani separační úzkost jak bývá... mě preferuje prakticky jen když je nemocnej, protože ví, že se o něj starám já, jinak s tátou je naprosto v pohodě, byli spolu i pryč na několik dní... hlídanej byl taky a i paní na hlídání a pohoda...
takže jsem si nemyslela, že s ním někdy zažiju to co tu předváděl poslední dva týdny.... celý dny "mamíííí, mamííííí", bušení na dveře když jsem šla na záchod :rolling_eyes: a pořád dokola mámo tohle, mámo tamto...
jedl a já krmila malou a on chtěl ještě přidat tak řeknu třeba dědovi a on že ne, že od něj to jíst nebude :angry:
vzhledem k tomu, že malá je dost náročná a kvůli bříšku hodně ještě brečí, tak kolikrát pomůže jen rázná odpověď Dobře, tak si utři ruce a jdi si hrát .. apod. (ví moc dobře, že když to řeknu, tak to tak myslím, odmala se snaží vynucovat si věci hodně natvrdo, jakmile malilinko ustoupím tak je to pak hrozný)...

můžu vám říct, že kombinace neskutečně ukecanýho batolete co pořád dyndá Mamííí, mamííí, kde jseš mamííí... a do toho hysterickej kojenec kterej se chce pořád nosit a nejlépe jen mnou, to bylo něco :stuck_out_tongue_closed_eyes:
jsem tu vyhrožovala, že v pátek večer se sbalím, půjdu do hotelu, tam se vyspím, v klidu najím a přijdu v neděli ráno :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face:
ale nakonec ho to naštěstí zas přešlo, jen se teda víc tulíme.... asi to bylo k růstu poslední stoličky, ale hlavně udělal zase obrovskej mentální skok...
někde jsem četla, že dítě je v tomhle věku rozervaný mezi velkou blízkostí s rodičem a snahou odpoutat se a proto je to tak extrémní, vlastně je to takový první větší uvědomění si sama sebe... tak u nás tohle teda sedí....

každopádně doufám, že mě zas nechá dýchat, já jsem typ, co okolo sebe potřebuje dost prostoru, takže mi to bylo dost nepříjemný
14. srp 2010 ve 20:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, malý to měl v 8.měs., což je normální, ale teď asi před 14 dny je to nanovo a intenzivnější.
Malému je 22. měs. Vypadá to, že kolem 2 let je to taky normální.
Já nemůžu ani na wc, jde se mnou. Dříve byl v poho s MM, teď už to tak není, chce být prostě pořád mně nablízku. Unavuje mne to, ale neřeším to. Myslím, že je to období, které pomine.
Až kdyby to trvalo dýl, řešila bych to.

Zatím mám naplánováno, že od nového šk. roku budeme chodit do Sokola a na zpívání, aby byl víc s dětmi. :wink:

Samozřejmě, kdyby to trvalo ještě do školky, to by mne znepokojovalo, ale teď je to myslím, vzhledem k věku, fakt v normě. :slight_smile:
14. srp 2010 ve 20:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, tak u nás to začlo min. týden v úterý. Malá bude mít koncem měsíce 2 roky. A vždycky si jí brávala tchýně 2x do týdne odpoledne ven na 2 hod. Minulý týden z ničeho nic řekla, že s ní nepůjde. Tak jsem šla s nimi. Ve čtvrtek došla znova a to řvala jak tur, když jsem tlačila ven ze dveří. Nakonec šla, ale s dudlíkem v puse! a s myšánkem a plínkou v ruce. To má vše na spaní. Dudlík přes den nosí vyjměčně. Má ho hlavně na usínání. Byla jsem z toho nešťastná, že s ní nechce jít ven. Toto úterý stejná scéna, ale ve čtvrtek si našla žeton do vozíku u babičky v peněžence, tak šla bez protestů ven s ní. Rovnou do penny pro brumíka a pak na hřiště. Vím, že to není správný, ale byla jsem ráda, že s ní šla bez řevu. Tak snad to období bude brzo pryč.
14. srp 2010 ve 21:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mayerka, tak to je super tatínek, že se postará..já mám teď oba dva kluky s tchánovcema na chalupě a průběh úplně stejný..Mates je naprosto v pohodě, po mě ani nevzdechne :grinning: Takže je mě jasný, že na mě se fixuje, jen když ví, že jsem v dosahu :stuck_out_tongue_closed_eyes:
15. srp 2010 v 11:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
@miona ahoj, jojo, je to tak, jak jsem nablízku, to je řevu, ale jak nejsem, tak pohoda, táta je taky dobrej :stuck_out_tongue_closed_eyes: jsou to lumpíci! Ale už se těším, až se zítra vrátí a přísavka se na mě přisaje!
Manžel je fakt bezva, že do toho šel, ani jsem nedoufala... V noci prý trochu kňoural, ale když za ním zašel, spal dál... zlatíčka :dizzy_face:
15. srp 2010 ve 13:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dobrý den,musim se k vám přidat,dcerka má 22 měs.a je to děs,pomalu se nedostanu ani na záchod,jak je na mě fixovaná,furt jenom maminka maminka,za tatínkem nechce ani jít,,,když sní chce jít ven babička tak chvíli se vztéká ale přejde jí to a pak je ok.nebo když někde potřebuji jít třeba ven nebo do města tak se musim vytratit aby mě nevyděla pak je to dobré ale jak mě vydí tak hrúúúza vzteká se a brečí,,,nevím už co s tím,,snad jí to brzo přejde
28. srp 2010 v 07:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
holesov - nic s tím, prostě buď k dispozici, když to půjde, sama vím, jak je to náročné, dítě na záchodě, dítě tam a tam, ale hlavně u maminky, to je opravdu až omezující, snažím se to brát s nadhledem, protože vím, že mě v tomto období holt potřebuje více než kdy jindy, myslím, že je velmi dobře, že těm našim sluníčkům nastavíme náruč, tím dřív se od nás naučí, že když je třeba, jsme my (chudáci) maminy :grinning: :grinning: nablízku a mají nás za to rády a cítí se více v bezpečí a dřív je to i přejde, si myslím :slight_smile: Venku mi sám už utíká za dětmi, ani se neohlídne, v tom vidím velký pokrok a taky mě ujišťuje v tom, že ta moje otevřená náruč přece jen k něčemu je, co vy na to? :wink:
28. srp 2010 v 19:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
AHOJKY, TAK JAK TO DOPADLO?
JAK JSTE TO ZVLÁDLY?
JÁ TO TEĎ ŘEŠÍM U SYNA 33.MĚSÍCŮ VĚKU. SEHNALA JSEM CHŮVU Z OKOLÍ, ABY MI DOMA SYNKA NA HODINU POHLÍDALA, ASI PŮL HODINY PŘED TÍM JSME BYLI SPOLU A HRÁLI JSME SI VŠICHNI, PAK JSEM MU I ŘÍKALA, ŽE POTŘEBUJI JÍT PRACOVAT A ŽE MUSÍM JÍT KOUPIT KOKYNA A LOUČILI JSME SE SE ŘVEM, ALE BYLO VIDĚT, ŽE CHÁPE, ALE NESOUHLASÍ. CELOU DOBU ŘVAL, AŽ MĚ SLYŠEL NA MOBILU, TAK ZTICHL...NO A PO NĚJAKÉ DOBĚ, ASI 2-3 TÝDNŮ SE VČERA U NÁS TATO CHŮVA STAVILA A ON SI S NÍ HNED CHTĚL HRÁT A NECHTĚL, ABY PAK ODEŠLA A ŘVAL...ONA E TĚHOTNÁ, TAK I NECHCI ZATĚŽOVAT SVÝM ĎÁBLÍKEM:( NAŠLA JSEM SI VYSOKOŠKOLAČKU, KTERÁ STUDUJE PAJDÁK-SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKU A BYLI JSME VŠICHNI SPOLU UŽ 3X ASI NA HODINU AŽ DVĚ A BERE JI JAKO SOUČÁST SKUPINY. POPRVÉ JI STÁHL DO ČUPU NA PÍSKOVIŠTI, PAK S NÍ ŠEL SÁM NA WC, KDYŽ JSEM BYLA NA PEDIKÚŘE A NAPOSLEDY MĚ NECHAL PRACOVAT A BĚHAL S NÍ PO SÁLE. TAK TO JE CELKEM FUNKČNÍ MODEL...DNES JSEM S NÍM STRÁVILA CELÝ DEN V DĚTSKÉM KOUTKU, KAM CHODÍM NA KURZY, PROTOŽE ZAČAL ŘVÁT UŽ U VCHODOVÝCH DVEŘÍ NÁVŠTĚVĚ. PRVNÍ 2 ZVLÁDL DOBŘE, COŽ SE ZAČALO DÍT OD 3.NÁVŠTĚVY CENTRA. KAŽDOPÁDNĚ SPOLEČNÝ POBYT ZABRAL A TAKÉ PO OBĚDĚ I Z HŘIŠTĚ SE V KLIDU VRACEL DO MÍSTNOSTI. PŘEDSTAVOVALI JSME SE MEZI VŠEMI DĚTMI A I UČITELKAMI, I LOUČILI, ALE NEBYL S NIMI OCHOTNÝ KOMUNIKOVAT A HLÍDAL SI MĚ NA NĚKOLIK CENTIMETRŮ. SNAD ZÍTRA BUDE OCHOTNĚJŠÍ MĚ PUSTIT NA KURZ:slight_smile:
8. dub 2014 v 00:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek