2 leté dítě a druhé těhotenství. Máte zkušenost?

21. prosince 2011 
Ahojky, mám dotaz na maminky co s tímto mají zkušenost mám dceru 2 roky a 3 měsíce a v lednu chceme začít "pracovat" na druhým miminku,ale pořád mi v hlavě vrtá,jak to bude v těhu malou přes den 100x někam zvedám,sundávám,chytám,chovám atd a mám trochu výčitky,že jakmile budu těhotná,tak ji tohle budu muset odepřít nějak mi připadne ještě malá a nevím jestli nemám to snažení posunout aspon na jaro jak snášely Vaše dítka,že byli vlastně tak trochu ošizeny o 100% služby maminky? děkuju moc
21. pro 2011 v 00:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj! Našemu budou v unoru 2 roky a ted v rijnu se nam narodil druhy chlapecek. Tehotenstvi bylo príííííšerný! Bylo mi strasne zle, musela jsem ve 4.mesici prestat kojit a vic nez pulku jsem prolezela v posteli. Kdybych vedela, jak mi bude (prvni tehotenstvi bez problemu), tak jeste pockam, ale to se nedalo predpovidat. A kdyby mi bylo dobre, alespon jako pri prvnim tehotenstvi, tak neni co resit. Zvedani a chovani starsiho ditete je pro zdravou tehotnou prirozene. A nas druhej je naprosto bezudrzbovy mimino, takze dost casu venuju starsimu (doufam, ze on to vnima stejne ). Vem si, ze tehotenstvi trva 9 mesicu a rozdil mezi detmi je pak docela velkej. Navic mas holcicku, ty jsou vyspelejsi, samostatnejsi-nas starsi rika 3 slova a je s tim dost tezka domluva, vase holcicka jiste uz komunikuje a umi spoustu veci a jeste s jich za tehotenstvi spoooustu nauci
21. pro 2011 v 06:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
já mám mezi dětmi rozdíl 19 měsíců takže těhotentství bylo dost náročné, ale zvládli jsme to Nelča byla hodně malá takže to bylo o neustálém přenášení, zvedání, naučila se chodit když jsem byla v pátém měsíci takže do té doby jsem jí pořád nosila, výhoda zase byla, že byla lehoučká oproti třeba dvouletým dětem, ale ty jsou už zase samostatnější, když to porovnám jaká je teď tak toho zvedání je minimum. A to těhotenství bych řekla, že aspoň u nás něják neprožívala, horší to bylo po narození malého, do té doby tu 100% pozornost prostě měla a teprve po návratu z porodnice se musela vyrovnávat s tím, že se musí dělit. Asi bych malou zkusila víc zapojit do chodu domácnost - pomoct s úklidem hraček atd...koupit třeba jídelní židličku kam zvládne vylézt sama...zvykat jí postupně a pak to pro ní nebude takový šok, u nás to dost dobře nešlo, na tu samostatnost si zvyká vlastně až teď tak se snažím jí co nejvíc zapojit, ona z toho má radost, že je užitečná a celkem to funguje
21. pro 2011 v 06:54  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
kluci jsou od sebe 2 roky a 10 měsíců. druhé těhu bylo rizikové, měla jsem ležet a nic nenosit..takže jsem běhala za malým a zvedala ho, případně nosila jinak to prostě nešlo. každopádně jsem se syna snažila co nejvíce naučit samostatnosti v oblékání apod. po porodu jsem se mu hodně věnovala - večer si chystala výtvarku a hry na druhý den, zapojovala do péče o mimi atd.
21. pro 2011 v 07:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, Honzik ma 2,5 roku, zitra zacinam 33.tt. Tehotenstvi vicemene dobre, az na prvni trimestr, klasicky. Ted uz trosku trpim a tesim se, az uz bude za mnou! Honzik to zvlada v pohode, vi, ze se mu narodi sestricka, chodi mi hladit a pusinkovat brisko, zvedam ho dle potreby, problemy mi to nedela, do jidelni zidlicky nebo do autosedacky si vyleze sam a ani nechce, abychom mu pomahali, je prímo nastvany, kdyz ho tam chceme dat sami pleny nema uz dlouho, z poloviny se dokaze oblect sam a obouva se zasadne sam, tady taky pomoc nechce. Naji se taky sam. Snazim se ho, co nejvice naucit samostatnosti, co se prave oblekani atd. tyce.. Kdyz jde spat, tak pochovat musim, ale delam to tak, ze ho obejmu v posteli, uz si ho neberu do naruce, protoze uz mam velke. Jasne, ze kdyz mi venku utece, tak to neni to prave orechove, ale co uz vase mala bude v dobe tveho tehu starsi nez nas Honzik uz se s ni v pohode domluvis, vysvetlis, ze cekas miminko , ona to uz pochopi.. Ja bych se nebala. Samozrejme nevim, jake to bude az se miminko narodi, ale snad to zvladneme
21. pro 2011 v 07:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
Směle do toho, a půl je hotovo. To už je "dost stará" aby se začala do porodu např. sama oblékat. My máme věkový rozdíl mezi holkama skoro na den přesně o 2,5 roku. A začátky byly sice krušné, i teď občas si říkám, jestli jsme neměli počkat do toho 2,5 tého roku a pak se teprve začít snažit. Ale asi by to bylo téměř stejné, starší se na sebe snažila upoutat pozornost a i když jsem se ji věnoval celkem dost dělala mi scény, i dneska ještě brečí když si musí sama obléct tričko. Snažím se, aby chtěla dělat základní věci sama, ve školce se taky 3leté děti musí zvládat samy obléct, najíst, vyčistit zuby, tam jim učitelky pomáhají jen minimálně tak proč ji mít naučenou na to, aby byla plně závislá jen na mě. Za necelý měsíc ji budou 3 roky a mladší Simonka bude mít tou dobou 6 měsíců. Těším se na příští rok, touhle dobou už si budou samy krásně hrát. Jsem ráda, že jsme měli nakonec takovýto časový rozestup. Vyhrajou si spolu podle mě dosti. A šíleně zbožňuju Klárčinu větu když se ji zeptám, co je její Simonka, odpoví: "Simonka je můj páťák (parťák)."
21. pro 2011 v 07:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
malému jsou teď 2 roky a skoro 3 měsíce a já jsem ve 4. měsíci těhotenství . Na začátku mi bylo dost zle, dost mě bolelo břicho, tak jsem se malého snažila nezvedat, a v tom pokračuju... už jsem na tom pracovala teda předtím - zrušila jsem vysokou jídelní židli, jí u svého stolku na dětské židličce, do golfek ho dávám tak, že mu přisunu stoličku, co má pod umyvadlem, na tu si stoupne a já už ho jen do kočáru přesunu, do postýlky chodí sám, má už takovou tu velkou dětskou dřevěnou z masivu se zábranou, je docela nízká, tak si v pohodě vleze i vyleze z postele, ještě ho teda přebaluju, i na ten gauč chodí na přebalování sám, chovám ho a mazlíme se vsedě... jediné, kam ho občas vyzvednu, je autosedačka v autě, takže se to dá . Teď už mě břicho tak nebolí, tak ho občas zvednu, zato pořád občas zvracím, a to mi pak teda malej asistuje u záchodové mísy a komentuje to slovy "tak, a hotovo" ... ale jak mi bylo zle, říkala jsem si, že pořád lepší být těhotná na rodičáku doma, než chodit v tom stavu do práce, odvádět malého do školky apod. Přecejen mám doma víc volnosti, když jsem si potřebovala lehnout, tak jsem si lehla, malému pustila třeba pohádku...
21. pro 2011 v 07:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
řeknu ti to tak,já jsem otěhotněla,když bylo synovi rok a 8 měsíců.Poslední čtvrt rok před porodem jsem byla výrazně napomínána doktorkou,že pokud se nezačnu šetřit,tak skončím v nemocnici.A víš co,najednou to šlo.Najednou jsem syna nezvedala,nikam nenosila.Prostě jsem řekla ne a vysvětlila mu to,takže jsem druhého syna zdárně donosila (za vydatného přispění rodiny).Na jednu stranu na toto období ráda vzpomínám,protože se musel hodně zapojit manžel a mám pocit,že to ty moje dva kluky konečně spojilo a už nebyla jen maminka,ale i tatínek (a to můj syn není mamánek).Takže si myslím,že tvoje dcerra je už stará dost.Ono se to nezdá,ale po druhém roce jdou ty děti hodně dopředu.Pokud ale máš pocit,že bys měla počkat,tak počkej.Já jsem taky v jednom období (ale to už jsem byla těhu) měla pocit,že ten starší na to není připravenej psychicky a že jsme měli počkat.Kdybych si měla dneska vybrat,tak bych počkala a rozdíl 3-4 roky mezi dětma je podle mě ideální.Hodně mi pomohla knížka Prvorozené dítě a doporučovala bych ji přečíst všem matkám před tím,bež se jim narodí druhé dítě.Je tam hodně moudrého a člověku to může pomoci vyvarovat se některým chybám.
21. pro 2011 v 08:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, ja bych se toho vubec nebala mam rozdil mezi detma 2 roky a rok a musim rict, ze tehotenstvi v pohode, deti jsem nosila, chovala, chodila s nema cvicit...nebylo ani vyjimkou, ze jsem nesla vepredu pupek, na zadech jedno dite a za krkem druhy ale teda nastesti jsem nemela temer zadny problemy, kdybych musela lezet, tak by to bylo urcite narocnejsi
takze pokud je vse ok, tak s nosenim, zvedanim atd. nevidim absolutne zadnej problem, navic jak uz tu nekdo psal, za ten skoro rok udela starsi obrovsky pokrok a uz nebude ani takovou peci vyzadovat a vis co je nekrasnejsi? ze do porodnice odjizdis s tim, co si bez tebe to maly miminko doma pocne a kdyz ju pak vidis, tak zjistis, ze uz to neni zadny mimino, ale velka sikovna slecna
21. pro 2011 v 08:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj já otěhotněla když měl malý 2 roky a 3 měsíce. Přestala jsem ho zvedat a nosit, ten věk tomu hodně napomáhá. Navíc už byl bez plen, takže další pomoc. Jediný problém byl že jsem měla šílené těhu nevolnosti až do 20tt, byla jsem i v nemocnici, takže jsem měla celé dny hlavu v míse. Vojta zamnou chodil, hladil mě a říkal "maminku bolí bříško"....no zvládli jsme to a od půlky jsem si těhu i užívala. Navíc mi v září nastoupil do školky, takže jsem měla měsíc jen pro sebe, než se narodil druhý..Jdi do toho, není čeho se bát, tříleťáci už jsou fakt docela rozumní...
21. pro 2011 ve 13:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, já bych se toho také nebála. Otěhotněla jsem, když dceři bylo 2 roky a 3 měsíce. Také jsem si přestala "zbytečně" zvedat - do autosedačky vlezla sama, na židli také. Při nevolnostech jsme využívaly kupovaná jídla a pustily jsme si pohádku a odpočívaly. Když jsem zvracela, hladila mě a utěšovala - to bylo nádherný. Když nevolnosti přešly, snažila jsem se jí co nejvíce věnovat, abych neměla výčitka, že pak na ní nebudu mít tolik času. A teď? Je to nejlepší chůva! "Maminko pojď, bráška brečí, musíš mu dát najíst" Ikdyž to také není stále růžové, občas dělá naschvály, že třeba schválně křičí - vyžaduje si tak naší pozornost. Zvlášť jí dělá problém dělit se o pozornost babiček.
21. pro 2011 ve 13:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, já jsem otěhotněla když byly staršímu synovi 2 roky a 2 měsíce a zvládli jsme to uplně v pohodě, i když jsem ho přenášela, přendavala a nosila - tak jak píšeš. Ze začátku to nevadilo a pak už to přes bříško stejně nešlo a i on pochopil, že máma nemůže, že má v bříšku mimi. Problém bych v tomhle neviděla, i s odstupem času mi to právě takhle přišlo a přijde časově akorát, ať co se týká těhu nebo jejich vztahu teď.
21. pro 2011 ve 13:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj,já otěhotněla když byl malýmu bez měsíce třetí rok a musím říct,že je to naprostá pohoda.má svůj režim,hodně věcí si obstará sám.na začátku jsem byla hooooodně unavená a vl.měla stejnej režim jako on(tzn.2hodky spní po obědě a v osm večer hotovo).popravdě bych dřív do druhého asi nešla.....
21. pro 2011 ve 13:44  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, já bych v tom problém rozhodně neviděla, dvouleté dítě už dokáže pochopit, že maminka prostě něco nemůže... Já otěhotněla když byl malému rok a sedm měsíců, a od 20tt jsem ho nosit nesměla, kvůli nízké placentě. A rozuměl tomu, bez problému, prostě si ke mně sednul když jsem seděla, a nožičky má taky svoje, aby nemohl někam dojít. S bráškou mají úžasný vztah, nijak ho nepoznamenalo, že maminka kvůli miminku spoustu věcí nemohla. Co mají říkat holky co mají děti po roce, roce a půl? Život je prostě změna a dvouleté dítě už je podle mě dost staré na to aby to pochopilo.
21. pro 2011 ve 13:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
Otěhotnět ve 2 a něco letech je úplně v pohodě . Já otěhotněla, když starší Andrejce bylo 15 měsíců , bylo to trošku šok, Andy je z 3. pokusu ivf, přišla k nám po 8 letech a najednou takový šok, příjemný šok , od začátku jsem měla nízko položenou placentu, tak jsem jí nenosila (buď musela ťapat nebo do kočárku), řekla jsem jí, že je v bříšku mimi a pobrala to dobře . Po obědě jsem spala s ní a večer taky, byla jsem dost unavená , zle mi bylo stejně jako s Andy celé těhotenství (zvracela jsem snad jen 2*, ale žaludek pořád na vodě). Později jsem měla (opět) těhotenskou cukrovku a s inzulínem, takže o to víc kontrol v Plzni (jsme z Chebu), ale zvládli jsme to a dokonce mi i dezinfikovala místo pro vpich a hrála si na paní doktorku . Kvůli inzulínu a ředění krve mi doporučili v 38.tt indukci, měla jsem mít nástup 11/2, což se také stalo, ale ještě předtím jsem s Andy byla pár dní v nemocnici, pže dostala gingvistickou stomatitidu a skončila na kapačce . No a rozuzlení? Ve čt večer jsem si jí vzala na reverz domů, pže tam s ní nic jiného než doma nedělali, jen čípky a měřit jí teplotu zvládne kdokoliv doma (manžel + tchýně), v pá ráno nástup na indukci, a v neděli dopoledne se nám narodila Terča . Andy bylo 22 měsíců . Holky spolu mají úžasný vztah a mají se moc rády . Sice se občas přetahujou o hračky, ale drží spolu a jaké vyvádějí věci, jsou to zlatíčka .
21. pro 2011 ve 14:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
Myslím, že v pohodě, když jsem otěhotněla, nebo lépe se to dozvědela Honzíkovi bylo 16 měsíců, sice ho semtam tahám, ale tomu se stejně neubráníš, . Budou od sebe přesně 2 roky, začátek asi bude náročnější, ale brzy si budou krásně hrát
21. pro 2011 ve 14:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, v tvém případě si myslím, že je na to nejvyšší čas hupsnout . Když se zadaří hned, budou malé nejméně tři a to už je dítě hodně v pohodě, samostatné..... možná bude i ve školce, takže budeš moc se věnovat mimču . Já mám holky po dvou letech a to opravdu vřele nedoporučuji po více stránkách.
21. pro 2011 ve 14:43  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
tak za mě taky v pohodě.Otěhotněla jsem,když dceři bylo 14 měsíců.Chodily jsme na nejrůznější kroužky i na taneční a cvičení.Nevyhla jsem se zvedání, sundavání,nošení apod., jsou to věci, kterým se jako maminka nevyhneš Myslím,že tělo je na to přizpůsobeno.Co se týče ošizení-myslím, že starší děti nejsou vůbec ošizený,vždycky rodiče vyvíjí takouvou aktivitu a snahu, aby staršímu vše "vynahradili", že má možná nakonec více pozornosti než kdyby vyrůstalo samo
Pokud chcete miminko,tak se určitě nemusíš ničeho obávat
21. pro 2011 ve 14:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, neboj bude to v pohodě. Já otěhotněla když byly malému přesně 2. Chtěla jsem aby byl trochu už samostatný. Vědela jsem že budu na 95% riziková...taky jsem od 13tt měla klidový režim a ležela. Babičky jsou 100km daleko. Prostě jsem Ondrovi vysvětlila, že ho nosit nemůžu..druhý, třetí den pochopil a nosit nechtěl. Ale kámoška svoji holčičku tahala i když byla v 9 měsíci. Upřímně televizi jsem mu nikdy moc nepouštěla, ale Krteček pak velice pomohl...a já mohla v klidu ležet a odpočívat Úplně v pohodě jsem to sama všechno zvládla. Ale těhotná už fakt být nechci..dvakrát stačilo:D.
21. pro 2011 ve 14:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj,
tak nam sa pred tyzdnom narodilo druhe babo a starsi syn ma teraz 2 roky a 4 mesiace. Tiez som si nevedela predstavit ako to budem zvladat v tehu. Ale ked k tou doslo, tak tak som sa teda uz vobec nezamyslala ako to bude a vlastne som sa s nim tahala cele tehu + som soferovala som az takmer do porodu, takze som nakladala krpca do auta z auta. Ale je pravda, ze ten posledny mesiac uz som velmi nevladala a tak som mu musela velakrat vysvetlovat, ze maminka ho uz nevladze tahat a horsie ako to tahanie bolo ohynanie sa k nemu, pretoze to brucho fakt vadilo
A ked som porodila a prisli ku mne do nemocnice, zrazu sa mi zdal maly taky tazky a velky, ze som az nechapala, ako som sa s nim mohla cele tehu tahat...neviem ci to bolo tym, ze to babo je tak malinkate a krehucke
21. pro 2011 v 15:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
ja se taky chystam ze bych tak jak malymu budou dva roky chtela vlitnout na snazenicko.. tak uvidime... ja si nepripadam ze malyho nejak extra taham.. do schodu si vyleze sam.. jen z postylky do postylky zvedam ... vysokou jidelni zidlicku se budu snazit vymenit v lete za stolecek s zidli aby se naucil a je to.. no uvidime.. ale jak tu pisou ostatni maminky co v tom maji zkusenost.. nebala bych se toho.. kazda to sice mame jinak tehu a rodinu a pomoc a tak podobne.. ale zvladali to nase babicky tak proc to nezvladneme my..
21. pro 2011 v 15:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já otěhotněla, když malému byly 2 roky a jeden měsíc, zvedala jsem ho maximálně na židli ke stolu a to bylo vše. Těhotenství zatím bez komplikací.
21. pro 2011 v 15:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, já budu mít rozdíl 3r a 3m. Otěhotněla jsem, když bylo synovi 2,5r a oproti prvnímu těhu, kdy bylo vše v pohodě a skoro jsem nevěděla, že jsem těhotná, tak tentokrát mám od začátku rizikové a od začátku nesmím nic tahat, ideálně jen ležet. V 16tt jsem skončila kvůli krvácení na pár dní v nemocnici a od té doby nařízen přísný klidový režim. Naštěstí syn chodí od září do školky na dopo, tak jsem to mohla relativně dodržovat. Ale stejně se to nedá a nakonec jsem klidový režil začala porušovat a nic se nestalo a od té doby mám těhu v pohodě. Díky věku syn pochopil, že ho nemůžu tahat, že určité věci se dělají jen s tátou a musím říct, že se zvětšujícím bříškem kvituji, že už je velký a samostatný a když mi spadnou klíče, tak mi je podá, nebo něco přinese Takže dle mě je ten cca 2,5letý rozdíl při těhotenství super a ještě od sebe nebudou se ségrou tak daleko a nebudou to dva jedináčci Ale školu budu bohužel asi přerušovat, protože těhu mě vyčerpává a už to prostě nezvládám Jo a ošizený si asi připadá, protože se více tulí a víc mě vyhledává (což on nikdy nebyl mazlící typ). Ale vše se mu dá vysvětlit a můžu si k němu dřepnout apod. ...
21. pro 2011 v 15:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já mám mezi dětmi rozdíl 2r a 4 měs., měla jsem velmi rizikové těhotenství, ale co se staršího chlapečka týče, tak to bylo v pohodě - jen když jsem měla být v nemocnici, tak to bylo horší. Ale jinak už byl bez kočárku, do šestého patra vyjde sám, naučila jsem ho po stoličce vlézt do vany, po barové židli vylézt do jídelní židličky, po stole vyšplhat na přebalovák, uměl sám nastupovat do tramvaje a ven - nezvedala jsem ho vůbec. A když jsem mu řekla, že mě bolí bříško, tak mě pohladil a hrál si vcelku sám nebo jsem mu četla. Když se miminko narodilo, tak se choval jako starší bráška, nežárlí, pomáhá...
21. pro 2011 v 15:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, já mám mezi dětma 18 měsíců, otěhotněla jsem, když staršímu bylo 10 měsíců. U tak malého dítěte se bohužel člověk zvednání a tahání nevyhnul. Prakticky jsem fungovala jako kdybych ani těhotná nebyla, takže jsem ho normálně zvedala, tahala Jestli jsou dceři 2 roky a 3 měsíce, tak to už je pohoda. )
21. pro 2011 v 16:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já mám rozdíl mezi dětmi 2 roky a 5 měsíců a už jsem pracovala před těhotenstvím na tom, aby si dítě zvyklo, že ho nezvedám a nenosím. Nepřijde mi OK tahat těhotná 12ti kilové kopající dítko. Navíc mě z toho i dost bolela záda. Ale malému jsem to nevysvětlovala v souvislosti s těhotenstvím a miminkem, ale že už umí sám chodit a tudíž není potřeba ho nosit. Jinak samozřejmě veškerý ostatní servis s krmením, posazováním na nočník a oblíkáním měl pořád.
21. pro 2011 v 16:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek