Zakládám tuto skupin čistě ze zájmu o Vaše názory a zkušenosti. Máme v plánu mít trochu větší rodinku - 3-4 děti. Energie a láska by byla, teď je otázka, co to ostatní 🙂. Máte ve svém okolí nějaké opravdu vícečetné rodiny? Jak zvládají? Stíhají se dětem věnovat? Zvládají finančně? Nebo plánuje to někdo podobně? Co si o opravdu velikých rodinách (třeba 5 a více dětí) myslíte? Vždycky mě to téma tak trochu fascinovalo. Měla jsem kamarádku ze 7 dětí a jejich rodinný život byl opravdu hodně odlišný od toho mainstreamového. Ani nedokážu vystihnout čím...
Předem díky za každý názor 🙂.
Tak pořád nějak hledám někoho, kdo je na tom podobně jako já. Zatím máme tři děti (13, 10 a 6 let), čtvrté jsme přímo neplánovali, ale pořád mě to někde v koutku duše lákalo. Je mi 33, finančně na tom nejsme až tak úplně špatně, bydlení máme sice menší, sice máme větší dům, ale tchyně si stále myslí, že bydlení v patře 5+1 prostě potřebuje. Nikdy mi s dětmi nepomohla ani co by se za nehet vešlo a teď nás jen pomlouvá. Rozešli jsme se spolu ve zlém už před lety, když jsem čekala třetí dítě, kdy mi řekla, že budu raději rodit děcka než abych šla do práce. K smrti mě to urazilo, nikdy se mi za to neomluvila. Jsem teď v 19. týdnu a mohla bych vyprávět o tom zač je toho loket. Ale naštěstí jsem holka otrlá, před těhotenstvím jsem pracovala u nás na obci, kde jsem dělala všechno co bylo potřeba, v létě sekla trávu, v zimě odklízela sníh, k tomu měla ještě letáky. Ale když jiná práce nebyla... teď už mám jenom ty letáky, ale ještě pořád jednou týdně dám rajon 7 km. Jinak už jsem pořád jen doma, naštěstí máme velkou zahradu, takže jsme zatím co nejvíc venku, znám jen práci s dětmi, chystání jídla, nekončící hromady prádla a večer jsem vděčná, že padnu do postele. Ale miluju to 🙂 , neměnila bych ani za nic, protože mám nádherné a šikovné děti, jen je mi občas líto, že na ně nemám více času jak bych chtěla, kdo by podělal všechnu tu práci kolem. Vidí jen věčně unavenou mámu, která peče - seče. Manžel občas někde narazí na takové ty "chytré řeči" starostlivých lidí a pak odchází na celý den do práce se slovy, že někdo nás přece živit musí. Ale štve mě to, jak se má člověk bránit cizím poznámkám, vždyť ti lidé za mě nic neudělají, nic po nich nechci, tak proč se pořád někdo stará o věci, do nichž mu nic není. Je mi z toho občas hodně smutno 😢 Máte někdo, prosím, podobnou zkušenost?
@maja248 Ahojky,musím říct,že mi nebylo moc veselo,když jsem četla tvůj příspěvek.Tvoji tchýni nechápu,ale z lidí kolem si nic nedělej.Jak píšeš,oni za tebe nic neudělají a svůj život si žiješ ty sama.Lidi se budou starat vždy,ať si dole nebo nahoře.Možná,pokud to jde zkus trochu ubrat,aby to nepociťovaly děti.Ale to se dobře říká.... ☹ .
@kocicinka ale jo je to možné a to chodíme i do bazénu. Vařím doma, nakupuju v bazarech a pak to zase prodávám a za peníze kupuji další potřebné věci v bazarech 🙂 samozřejmě je to o tom, že nemusím kupovat nic "velkého" jako jsou spotřebiče atd. Navíc těch 6000,- je konečná suma se vším všudy, a neplatím si telefon, protože paušál mi platí mamka a já nad paušál nic neprovolám. Internet neplatím, pevnou linku ani televizi nemám....Jo a benzín si taky nemusím platit, mamka mi vždycky když jí vezu koupí plnou nádrž, takže s tím pak jezdím dva týdny 🙂 takže vyžít s malou pomocí ale...kdybych byla úplně sama, tak nevím ,asi by to taky šlo, ale bez bazénu a auta 🙂
@diviska No právě... já sim říkám. Do bazénu chodíte sami, nebo na kurz? Protože my když jsme chodili na kurz do Lavody, tak jenom na tři měsíce to stálo cca 4000,-, takže to bychom se mohli pak už jenom chodit pást, pokud to člověk neplatí z našetřených úspor. A to jsou i dražší kurzy.Ještě potřebuji lítačku na metro....Já taky nakupuji po bazarech a všechno oblečení na kluky jsem zdědila a na prodej mých věcí v bazaru se nemnohu spolehnout, protože třeba fusak, který jsem loni kupovala a stál přes tisícovku, prodávám za podměrečných 600,- a to už je tu pěkně dlouho a myslím, že se ani nemá šanci prodat, vzhledem k tomu, kolik je tam fusaků lepších značek. Stejně tak ostatní věci. Podle mě to nikdo nekupuje, pokud to není nějaká superlevná bomba.... nevím. Věcí jsem měla na prodej spoustu a nakonec jsem to odnosila do charity, protože mi to ve skříni akorát překáželo.Prodala jsem toho mimimum.
Já utratím 2000,- za týden. Rodičák 7.600 mi vydrží 14 dní a pak dostanu dalších 7.000 od manžela, a to bydlení( 15000), všechny pojistky a splátky a složenky a ručení a benzin a já nevím co ještě, platí on! V podstatě kupuji jen jídlo, drogerii( ne drahou kosmetiku), léky a na tom tedy nešetřím. A vařím taky mužskému, co hodně sní. Jonáš nesní skoro nic 😒 A na sobě na jídle taky nemohu šetřit, aby mi neubylo mléko...Třeba vím, že syn, jak je hodně nemocný, tak v lékárně nechám 500,- a ani nemrknu, jak jsou ty léky a vitamíny drahé. Tak mi to přijde skoro nemožné vyjít s takovou částkou....
Ahojky, ja mam 5 deti, tri kluky 8, 5 a 3 roky a dve holky 19 a 3 mesice. Jsem spokojena, jen se vic pere, takze 7kg pracka a kazdej den vareni, protoze navarit na dva dny nejde. Jinak deti si spolu krasne rozumej, pomahaj si, jeden uci druheho, je tu zivo a veselo 🙂
http://ona.idnes.cz/matka-12-deti-rozhovor-0tj-...
Ha. my se tu bavíme o tom, jestli se dají zvládnout 4 děti 😀
@zlilly To je teda síla, tohle si nedovedu představit 😀 .
Moje touha je čtyři děti. Zatím máme dvě a mám to štěstí, že manžel není proti. Teď se vracím po 5,5 letech na MD do práce, která mě baví, ráda se zase budu realizovat pár let v něčem jiném, než jen v dětech a domácnosti a potom si snad užijeme třeťátko 🙂 .
Ahoj.Já mám dětí šest.Kluci 17.15.7 a 3 roky,holky 10 a 5. Babičky žádný.
Finančně?Nikdo nám toho kor moc nedal (a myslím,že to bylo i dobře).Naučila jsem se 100 způsobů,jak ušetřit,pozměnila jsem si žebříček hodnot,znám způsob,jak z prdu udělat kuličku a můj manžel říká,že nejlíp vařím,když nemám z čeho... 😀 Prý víc zapojím fantazii a víc experimentuju. 😉
Nejhorší je vždycky začátek školního roku,protože ty kroužky a školní pomůcky,to je fakt šílený.Ale ve většině případů jsou ochotní nám s platbou za dražší kroužky počkat a můžem to zapatit na dvě tři splátky,tak se to nějak poflikuje.Oblečení a hračky se dědí.Po starších sourozenců,od známých.Teď se mi rozsypal kočár a já si sehnala za 500 použitej,ale jak novej.A líbí se a nám na dojetí stačí.
Vařím denně,protože se vždycky skoro všechno sní.Pračka na 7.5 kg prádla.Tak 3-4 várky týdně.
Děti mají týdenní rozvrh prací podle věku a schopností.Ty mladší se všechno učej rychlejc(oblékání,řeč,stolování,mytí ap.) a snáz než ve stejným věku starší-snaží být jako ti velicí.
Samozřejmě,někdy se děti poperou-jako všude.Občas jsem utahaná a zařvu na ně-jako všude.Nejsem svatá.
Ale většinou je to v pohodě a už spoustu učitelů v MŠ a ZŠ mi řeklo,že je znát,že jsou děcka z velký rodiny.Že jsou samostatnější,šikovnější,ochotnější pomoct,schopní se rozdělit a nemyslet jen na sebe... Dost hezky se poslouchá,když někdo takhle pochválí.Naši velcí kluci toho často umějí víc,než leckterý třicátník. Přebalej,vykoupou,vyžehlej,ukliděj,nasekaj dříví dědovi,dokážou vyspravit příjezdovku k domu,postavit zeď,zrýt zahradu..
Nejstarší nadával,že ve škole vařej blafy.Domluvili se s klukama z intru,školní jídelnu bojkotujou,začali si vozit suroviny z domu,něco dokoupěj a uvařej si sami.Jsou samostatný,hotový chlapi,který se nemusej bát života a dokážou se o sebe postarat.Jsem na ně docela hrdá.(Kéž by se to povedlo i u těch mladších.. 😕)
Jediný,z čeho mám strach je,že mi za chvíli končí rodičák a jak to zkombinuju-práci a děti.Hlídání není a nebude.Táta se stará o nemocného dědu,máma pracuje přez půl republliky,tchán jde z operace na operaci a maminka umřela před osmi lety.Už teď jsem utahaná jako pes,často pracuju i 14 hodin denně a absolutně nevím,jak to skloubím s prací... 😒 Kde na to všechno vezmu čas,energii a sílu.Nechci omezit rodinu a nechci flákat práci.Co s tím? Máte některá ty zkušenosti?Jak to děláte o prázdninách,když není škola ani školka-v práci člověk bejt musí a ty malí bejt doma sami nemůžou.A velký už si choděj po brigádách..Poradíte?(Prosím na IP)
Děkuju... 😵
@mamina mas muj neskonalej obdiv, takhle velka rodina je uzasna a zvladat to bez pomoci je teda fakt fuska! Ale k veci - kdyz jste doted vysli s rodicakem - nestacilo by ti nastoupit na polovicni uvazek? to by s rodinou slo urcite skloubit lip... a jinak o prazdninach apod. poradaji obce nebo ruzny sdruzeni ruzny primestsky tabory... levne pak vyjde napr. skaut a to deti jedou v lete pryc treba na 3, 4tydny... Muzu se zeptat, co jsi delala pred detma a kam bys pripadne sla zpatky do prace?
@eveluska Poloviční úvazek? To je snad z říše snů... To tady na Pardubicku fakt není..Zrovna minulý týden jsem o tom četla článek.
A s táborem? Včera klukovi přišla nabídka na katolickej tábor na 14 dní za 3000,-(necelý).Vynásob si to třema,který by věkově přicházeli v úvahu. A to je jen 14 dní.
Pětiletou Bětku a tříletýho Péťu nikdo na tábor nevezme.Takže s nima bych doma musela zůstat stejně.Nevím,jak to budu řešit.
Jsem vyučená kuchař-číšník,při čtvrtým dítěti jsem si dodělávala maturitu na ekonomce,maturita z ekonomiky,účetnictví,matyky a češtiny-jako třetí nejlepší z ročníku (jsem na to docela hrdá,musím říct). Děti jsou nemocný minimálně.V manželově práci by vyšly vstříc a občas by si případně mohl vzít paragraf i on.
Půjdu klidně i uklízet-už jsem to chvíli dělala při mateřský(asi 2 roky),můžu jít vařit,obsluhovat do kavárny,cukrárny a podobně,můžu si udělat další kurz a jít dělat účetnictví,prodávala jsem v kantýně na malý obci i v samošce ve velkým městě,celej život jsem strávila v hospodách (rodinná profese),rozumím obchodu,financím (spíš mikroekonomika),filozofii prodeje,mám ráda psychologii,historii,zajímá mě medicína,rozumím částečně i nemovitostem.Cca 8 let jsem roznášela letáky do schránek a nikdy na mě nebyla jediná stížnost.Měli jsme doma dva lidi s rakovinou,který byli do poslední chvíle doma a já pomáhala s péčí o ně-teda trošku-byla jsem těhule.Mohla bych dělat i osobní asistentku nějakýmu nemocnýmu dítěti ve škole,jednu sezónu jsem měla kavárničku pro matky s dětma-brečeli,když jsem končila(chtěli mi strašně zdražit nájem). Ale každýho zaměstnavatele hlavně zajímá-hlídání pro děti.. 😝
Schopnosti, schopnost improvizace,školy-to je moc nezajímá.Hlavně,abys mohla bejt v práci 25 hodin denně,8 dnů v týdnu.Ideálně za minimální plat..Je mi z toho smutno a mám z toho strach..Fakt nevím,co si počnu.Sestřenka byla na pracáku 2 roky a když jí konečně našli práci,zjistila,že čeká třetí.A ženská na pracáku jí řekla,ať po další mateřský už ani nechodí.Bez babiček,dojíždějící,s prací na jednu směnu a třema dětma,že práci nesežene,to ať prý rovnou začne podnikat! Jak z toho ven?
já jsem z pěti dětí, přítel ze čtyř. zatím má s první ženou dvě děti, se mnou jedno a dalšímu se úplně nebráníme, takže taky jsme početná rodina. ono s více dětmi se dá také vše zvládnout, ale záleží na spoustě věcí. pokud rodičům i dětem stačí procházka do lesa na houby nebo hrát fotbal na dvoře, tak je to fajn. pokud ale rodiče touží létat v létě k moři, v zimě na lyžovačku, s dítětem věčně být v dětských koutcích apod...tak mají většinou jedináčka. je to o přístupu k životu, o finančních možnostech, o potřebách a prioritách.
@sejna :Jj mě to taky každej říká,že dá....Vím ze zkušeností u nás, mám 5 sourozenců 😀 (2"vlastní" + 3 "nevlastní"), a právě si nepamatuji že jsme nějak strádali nebo tak .....Ale prostě každej v dnešní době tvrdí,že už dvě děti jsou luxus a já bych měla mít 4 🙂??? No prostě se to ve mě pere 🙂 Taky bych určitě chtěla znovu prožít porod a těch pár bezprostředních chvil,ale váhám....🙂 Jen pořád víc váhám že asi joooo 🙂 😉....Děkuji za napsání a podporu.....
@anysek85 Podle mě nedá, jedna matka se tolika dětem opravdu nemá šanci věnovat, nestíháte si pak ani zajít k zubaři, vím to, moje kamarádka má čtyři a nestíhá samozřejmě nic a to má ještě hlídací babičku. A finančně už vůbec ne, jestli chcete v dnešní době dát dětem aspoň kvalitní průměr, jsou, myslím dvě až dost, jinak živoříte, vždyť jenom, co stojí lékařská péče dneska a nedejbože, když Vám jedno dítě vážněji onemocní, nemáte šanci být s ním, protože by nefungoval zbytek. Víc dětí = víc a větší nemocnost. Smím se zeptat, jestli už nějaké děti máte? Samozřejmě je každá matka jiná, ale když už pak odkojíte a odvstáváte třeba dvě děti a budí se Vám každou noc, většinou už z toho počtu dětí maminky slevují, není to prostě žádná legrace. Nemluvě o tom, když Vám skončí rodičovská dovolená a máte jít do práce, se čtyřmi dětmi to obvykle opravdu nejde a běžný chlap se svou výplatou neuživí čtyři děti a ještě Vy a domácnost... Je to samozřejmě jen můj názor, ale podložen praxí 🙂
Tak maminky nakonec to čtvrté miminko máme už na cestě.Nakonec jsme nechali dlouhého přemýšlení a šli do toho 😀 .Přeci jen,člověk plánuje,ale život to vše pak nějak zašmodrchá a je vše jinak 😉 Na miminko se všichni moc těšíme a dokonce jsem dostala dárek od manžílka-vysněnou sušičku 😀 Teď už se nesmím trápit financema,nějak bylo a nějak bude-jen abych to zvládla psychicky.Přeci jen teď jsou ty starší na začátku puberty,tak snad mě "nedodělají" 😉