Čtyři a více dětí - dá se to zvládnout?

anysek85
22. únor 2012

Zakládám tuto skupin čistě ze zájmu o Vaše názory a zkušenosti. Máme v plánu mít trochu větší rodinku - 3-4 děti. Energie a láska by byla, teď je otázka, co to ostatní 🙂. Máte ve svém okolí nějaké opravdu vícečetné rodiny? Jak zvládají? Stíhají se dětem věnovat? Zvládají finančně? Nebo plánuje to někdo podobně? Co si o opravdu velikých rodinách (třeba 5 a více dětí) myslíte? Vždycky mě to téma tak trochu fascinovalo. Měla jsem kamarádku ze 7 dětí a jejich rodinný život byl opravdu hodně odlišný od toho mainstreamového. Ani nedokážu vystihnout čím...

Předem díky za každý názor 🙂.

edeltraut
2. dub 2013

@mamina Téda, klobouk dolů! Já mám děti zatím jen tři (čtvrté je ve fázi diskuse, zda jo nebo ne 😉 ), k tomu tedy musím připočítat hospodářství, ale nedovedu si představit třeba vaření a žehlení. Už takhle se mi zdá, že mi děti nosí prádlo i od sousedů 😀 a hrnce jsou malý, za chvíli budu potřebovat várnice 😀
Já bych možná na částečný úvazek zpět do práce jít mohla... a doufám, že se mi povede se s nimi domluvit.. 😉

mamina
2. dub 2013

@edeltraut No,my se snažíme prodat dům a do hospodářství jít. Práci na půl úvazku tady sehnat nejde,tak jestli se povede prodej,zažádám o statut ženy v domácnosti,budu mít aspoň zaplacený odvody a budu hospodařit.A pokud to s prodejem nevyjde,nezbyde mi nic jinýho než plnej úvazek.Ale zas na druhou stranu-když byly Péťovi 3 měsíce,tak jsem začala podnikat a práce byla 12 hodin 6 dnů v týdnu a zvládala jsem to taky. Ale je fakt,že jsem přitom skoro přišla o mlíko. 😕 A hlavně-bylo to jen na půl roku,pomáhali mi doma,a dokojila jsem 17 měsíců. A hlídání na prázdniny je fakt problém..

edeltraut
2. dub 2013

@mamina Tomu věřím, já měla na prázdniny jen dvě děti a bylo to veselý. Ládíka na tábor nedostanu a jedna babička nefungující, druhá vážně nemocná.. manžel osvč, takže dovolená=neplacené volno. Bylo to taky veselý... My jsme si mysleli, že by hospodářství mohlo jednoho z nás jakžtakž uživit - zatím je to černá díra, o nějakém výdělku nemůže být řeč. Uvidíme časem, až se vrátí počáteční investice.. 😅

mautka
18. kvě 2013

Tak u nás je to tak, že máme tři kluky. Vždycky jsem chtěla velkou rodinu a děti alespoň 4. Ale u nejmladšího jsme měli velké komplikace už při narození a teď nám dokonce diagnostikovali autismus. A tak se vidina dalšího dítěte velmi rychle vzdaluje. Ale jsem ráda, že je mám všechny š a nedovedu si představit, že bych měla třeba jen jedináčka.

eveluska
18. kvě 2013

@2hanah nezlobte se, ale vas prispevek svedci vic o vas nez o cemkoliv jinem.... Znam nekolik lidi z velkych rodin a s velkyma rodinama a to, ze se jedna mama nema sanci venovat vice detem (tj. zanedbava je), je kec mec livanec.... Kdo chce, hleda zpusoby, kdo nechce, hleda duvody 😉 To, ze nekdo jiny zvlada vic nez ja sama neznamena, ze to dela blbe a flaka to, proste si priznam, ze toho zvlada vic.....

marton
21. kvě 2013

@2hanah co člověk,to názor a zkušenost.Každou větu kterou jsi napsala mám o 180 st.jinak 🙂 .Jaký je rozdíl si dojít k zubaři s jedním či více dětmi?Ano,pokud je na to ženská sama,pak je snadnější vzít jedno dítě s sebou.U nás ale funguje manžel.Jsme na to dva 😉 .A promiň použít slovo živořit při více jak dvou dětech je krátkozraké.Nechci tu porovnávat svůj standart,ale můžeme si dopřát 2x ročně dovču,děti v soukromé školce,statní studující a já se vracím do práce!Proč bych nemohla pracovat.Děti vedu k samostatnosti,nemusejí mě mít 24h.za "zadkem".A když se vyskytne nemoc,to nechci ani domýšlet...peníze nepeníze ☹ .
Toť můj názor,podložený praxí 😉 .

2hanah
21. kvě 2013

@eveluska
@marton Máte z části pravdu, holky, ale já mám bohužel taky nějaké životní zkušenosti za sebou a můj názor vychází z jedné životní zkušenosti, kterou si asi neumíte představit, mám celkem vážné zdravotní potíže, takže ne, že bych byla sobec, jak píšete, ale moje nemoc mě hodně omezuje každý den, ikdyž není vidět a z toho já vycházím, nepředvídatelné komplikace a tohle může potkat kohokoliv,takže já to beru tak, že o čtyři děti by se mi nikdo nepostaral v žádné situaci, ani manžel, ani tchýně, ani rodiče, byla bych na to sama a to bych zdravotně prostě nezvládla, takže mi promiňte, jestli ten příspěvek zněl sobecky, ale jsou věci, do kterých nevidíme - obuj si moje boty a projdi mou životní cestu (jak tady psala jedna maminka) a potom mě suď. A kdyby se (nedej Bože) stalo něco s Vámi nebo s manželem, jak to budete řešit?

marton
21. kvě 2013

@2hanah nemyslím si,že bych ve svém příspěvku nějak útočila a už vůbec bych tě nikdy nenazvala sobcem.Troufnu si říct,že ve velké části mých příspěvků tady na MK,je přesně to co píšeš.Nikdy nikdo nevíme co ten druhý přožívá,jak žije a co ho vede k jakýmkoliv rozhodnutím.Většina těch co soudí,by si měla zamést před svým prahem.Je smutné,že máš zdravotní potíže a je jasné,že to pak člověk na věc kouká jinak.Ale dopředu se tak koukat nedá,nebo to já neumím.To bych se bála mít i jedno dítě.Nad tvojí otázkou co bych dělala,kdyby se něco stalo mě či manželovi,jsem se musela zamyslet. Nepřipouštím si takové věci.Možná proto,že mám schopného manžela,skvělé rodiče z obou stran a letité přátele 🙂 .A i když to možná nevypadá,věř mi,že mě už život taky párkrát propleskl ☹ .
Moc ti přeji,aby pokud je to jen trochu možné se tvůj zdravotní stav zlepšil 🙂 .

2hanah
21. kvě 2013

@marton Krásný příspěvek... děkuju za něj, je to pravda, člověk by z tohoto hlediska nemohl mít ani jedno dítě. Můžu jen závidět, že máte kolem sebe tolik lidí, na které se můžete spolehnout a se kterými dobře vycházíte, opravdu přeju a závidím.

marton
21. kvě 2013

@2hanah 🙂 .Můžu se zeptat,jestli už máte nějaké dítko?

napolitano
21. kvě 2013

@marton Nedalo ti to viď?Jsem na tom finančně húř než ty,ale nelituji,že ty prcky mám a jak píšeš,nevím co bude zítra a pokud bych to brala takto,asi bych se nechala podvázat bez dětí,neb co kdyby mě přejelo auto 😅

@2hanah Taky Ti moc přeji, ať jsi na tom zdravotně dobře,pokud je to možné. 🙂

orchidis
22. kvě 2013

@mamina Tak další miminko 😅 😕? Chjo, to je těžká situace, nezávidím. Ale je fakt, že z hlediska personálního ty obavy zaměstnavatelů docela chápu - přeci jen 6 dětí je hodně - to už člověk musí počítat spíše s tím, že už zůstane nadále v domácnosti.
A to všude uvádíš, kolik máš dětí? Na to by se tě přeci neměli ptát. Pěkně šupni do životopisu všechny ty prac. zkušenosti při MD, ať to nevypadá na velkou "díru" a prac. minulosti a uvidíš.

mataharyy
22. kvě 2013

@2hanah Podložené praxí mi to moc nepřijde, to že znáte jednu takovou, která to nezvládá, neznamená že není devět takových co to zvládnou s přehledem 😉
Já čím více dětí mám, tím více toužím po dalším. Teď máme třetí, doufám ve čtvrté jednou, možná i v páté... Kdo ví 😵 A věnuji se jim stejně, naopak bych řekla že čím více je dětí (lidí) v rodině, tím efektivněji se dá s nimi trávit čas, protože si člověk užívá každou chvilku a efektivně umí využít čas. Má zkušenost je taková že dost lidí v mém okolí nezvládá jedno dítě a podle toho soudí, že zvládnout dětí více je nereálné... Jenže to bývá opačně 😉 Takže soudit na základě jednoho příkladu z okolí je velmi krátkozraké 😝 A to zda někdo živoří, no nezlobte se, za )a je to o prioritách, za b) o schopnostech improvizovat a za c) ne každý kdo má x dětí žije z minimálního platu, nebo sociálních dávek. Třeba mě úspěšně minuli přídavky na děti, takže mě opravdu velmi pobavilo, když do mě začal jeden člověk, co setrvává léta na podporách, nemocenských atp., rýpat, že kvůli mě musí normální lidi pracovat, abych já si mohla užívat sociálních dávek... Krom rodičáku nepobírám nic, nemám nárok, protože můj příjem byl o osm korun vyšší než minimum pro přiznání 😎 A jestli živoříme, ne děti mají co potřebují, v hodně případech i to co chtějí, hlídání dá se říct nemáme, to že momentálně jedeme od výplaty k výplatě, ano vlivem pár špatných rozhodnutí, ale to že budeme mít hodně dětí mezi tato rozhodnutí rozhodně nepatří 🙂

mamina
22. kvě 2013

@2hanah No,já nevím....Samozřejmě,když jsi nemocná,vidíš to jinak.Kdybych byla nemocná,takhle velkou rodinu bych mít nemohla,byl by to hazard.Takže rozumím Tvému pohledu na věc.Kamarádka měla rakovinu a umřela v 37 letech.Zůstali po ní tři kluci.Naštěstí už větší.
Ale zase na druhou stranu:poslední těhotenství bylo hodně rizikové,půl roku jsem odležela,z toho 2 měsíce v nemocnici.A šlo to.Manžel vozil děti do školy a domů,starší kluci pomáhali s úklidem,vařením,táta dal prádlo do pračky,holka to pověsila,kluk vyžehlil.Jak bylo z vrchu psáno:kdo chce,hledá způsoby,kdo nechce,hledá důvody.A babička prostě pár týdnů musela aspoň občas vypomoct.Třeba navařila na víkend,aby se mi chlapi nezhroutili.Ale šlo jen o pár měsíců.Když je člověk jinak zdravej a chce,jde fakt všechno.. 😉

helabella
22. kvě 2013

@2hanah -- mrzí mě, že máš takové zdravotní komplikace a že ti (asi) chybí i rodinné zázemí ☹
My máme 4 děti celkem krátce a zatím neživoříme (ačkoliv manžel má na Prahu podprůměrný plat) 🙂 Naštěstí máme s mužem podobný přístup, takže s penězma umíme docela hospodařit. Je jasný, že časem nároky dětí porostou, ale taky se časem vrátím do práce, takže bude druhý příjem (i kdyby ne závratný). Dětem se věnuji z mého pohledu hodně (nejstarší dceru jsem začala učit doma a od září pojedeme doma naostro) a vlastně to ani jinak nejde, protože jsem pořád s nimi. Hlídání máme naprosto minimální, takže děti s sebou beru i k tomu zubaři, na gyndu nebo si manžel musí vzít dovolenou... 🙂 A kdyby se se mnou něco stalo? Přiznám se, že mě před posledním porodem napadaly různý věci 😒 Ale vím, že manžel by se o děti postaral. Možná by nosily tričko naruby a rozhodně by jejich oblečení nebylo sladěný 😀 Ale vše ostatní manžel zvládá. Ano, nebylo by to pro něho rozhodně lehký! Ale to asi ani pro leckterýho tatínka s jedním dítětem. Však jsem mu na rovinu řekla, že kdyby něco a nějaká by o něho stála i se 4 dětma, tak ať jde do toho 🙂 A mám ještě bezdětnou ségru a vím, že pokud by mohla, že by určitě pomohla.
Když se teď podívám na svoje děti, vím, že by nám každý z nich hrozně chybělo. Jsem nevyspalá (už 5 let, prostřední dcera se pořád v noci budí), občas nervní a jde mi z nich hlava kolem. Ale jsem vlastně hrozně moc šťastná a spokojená a neměnila bych 🙂 Ale uznávám, že sama bych to nedala, hrozně moc záleží na partnerovi.

mamina
22. kvě 2013

@orchidis No,malýho mi nevzali do školky,takže práce zatím padá.Je ale první z nepřijatých,tak třeba to ještě vyjde.Práci mám rozjednanou.Bavila by mě,rozumím tomu a navíc je dobře placená.Tak mi drž palce,ju? 🙂 Díky.. 😎

renatajohova
6. čer 2013

ahoj, ja mam zatim 3 deti (5 let, necele 4 roky, 1 rok), je mi 37 a je to uplne super, jsem sice spis "nematersky typ", jestli to chápete tak, ze ten matersky typ je cely den s detmi. 🙂 Moje deti jsou fakt uzasny, asi jako všechny deti, mam navíc sve konicky - predcvicuji aerobik minimalne 3x tydne, chodim plavat 1x tydne a hodne na prochazky s kocarem s tou nejmladsi, babicky nemame nebo nehlidaji, je to cele jen na nas, aspon nejsme nikomu za nic vdecny, muj muzsky hlida kdyz cvicim, a vydelava na jidlo, bez nej by to bylo o dost tezsi, obcas premyslim o ctvrtem diteti, i kdyz jsem nadmiru spokojena s tim co mam, dulezite je byt spokojena hlavne sama se sebou, aby jste to vsechno zvladli! 🙂 drzm palce vsem 3 a vicedetnym maminkam! 🙂

marketa11112
31. kvě 2014

ahoj, vim, ze jde jiz o starsi diskusi, ale neda mi to se zeptat. kolik asi stoji jidlo, drogerie a osaceni pro tri a také pro ctyri deti za cca mesic? tedy i s rodici. jde mi o nutne vydaje. nevim, jak veliky je rozdil mit deti 2 nebo ctyri. rada bych také jednou vetsi rodinu ( ikdyz ted se snažíme o první) a musim mit nejake argumenty pro manžela. on je sice skvely, ale boji se, abychom deti v pohode uzivili. ja pak budu na materske a mohu si trosku prilepsit sitim , ale manzel ma obyc praci. jak třeba pomaha stat, pokud ma rodina vice deti. no asi spis nepomaha, ze? a jak je to třeba u trojvat ci ctyrcat? moc dekuji za odpovedi 🙂)

jetynka
18. zář 2014

@marketa11112 Ahojky já mám děti tři, ale s přesností ti nedokážu odpovědět kolik nás měsíčně co stojí, je to každý měsíc jinak. Někdy je více výdajů, někdy méně. Taky záleží jak je kdo náročný, já se snažím nakupovat ve slevách od oblečení přes drogerii konče jídlem, ale mám jednu zásadu že levně ale kvalitně, tzn. nikdy bych nekoupila nejlevnější těstoviny nebo cokoliv jiného protože vím že to stojí za prd. Na čem třeba neušetříš jsou boty a asi ani ta drogerie, jak máš dítko s citlivější kůží tak musíš kupovat stejně to co mu vyhovuje (např. prášky na praní, šampon, mýdlo apod.) a každému z vlastní zkušenosti pasuje něco jiného ☹.
Já sama bych chtěla ještě jedno dítko, jen se bojím, že ho nebudu umět vychovat, finančního zabezpečení se taky bojím, nikdy nevíš co se stane, jen řídit se podle toho, tak neměla bych dneska dítě asi žádné, protože co kdyby... ☹, já se bojím spíše zdraví u sebe, jsem 3měsíce po laserové operaci očí a zaslechla jsem, že už se další porod moc nedoporučuje, tak se cítím provinile, že jsem se rozhodla pro operaci a ne pro dítě ☹.
Jinak zmínka o trojčatech, jedny má Barunka ve třídě a maminka musela vše 3x naráz do školy, byl to asi šok, ale zdá se že byla připravená a nějak moc jí to nezaskočilo. 🙂. Mě samotnou by asi omylo, dávat tolik peněz naráz, přece jen postupně, to je něco jiného.

petulla3
26. zář 2014

Ahojky lidičky, líbí se mi že se našlo téma o kterém se málo mluví a to je zrovna "velká" rodina. Lidi si myslí že tam kde je hodně dětí jsou rodiče "sociálové" nebo "černý" a že vydělávají na dávkách. Ano znám takový rodiny, ale zase jsou rodiny který pro svoje děti udělají cokoliv i když jich je hodně, žijí poklidným a normálním životem. Myslím si že velká rodina je možná v dnešní době přepych, ale když na to budeme koukat takto, tak by jsme nemohli mít ani jedno dítko, což si myslím by byla škoda, protože děti jsou sice starost ale zase velká radost, postupně jak rostou člověk zažívá různá dobrodružství, mají své názory ze kterých se i rodič učí 🙂 Já mám tři děti, dva kluky 13 a 10 a holčičku 7 letou, mám ráda velkou rodinu a ráda bych ještě jedno, kéž by tam nahoře dal a byla by to holka, bylo by to vyrovnané jak děti říkají 😀 Myslím si, že rodiče by měli být rádi za to co mají a těšit se z nich a užívat si je, jsou malé a potřebují vás, ale pak vyrostou a zjistíte že vy potřebujete je, protože jejich smích a pubertální "kecy" vás občas dostanou na kolena a vylepší náladu a zasmějete se i kdyby jste nechtěli, přišli utahaný z práce, naštvaný na jiné lidi. Jako například jednou ráno když měli jít do školy, něco někomu chybělo a mé prohlášení znělo "já z vás jednou vykvetu" na tož pubertální syn prohlásil "mami, ty budeš ale krásná kytička" a má odpověď na to "že moc dlouho ne, protože z těch starostí uvadnu" a oni "né, neboj mi tě budeme zalévat" 🙂 A co v tu chvíli dělat, co říct, "zabít to" nebo je obejmout a být ráda že takový stvoření člověk má, velká rodina drží víc při sobě, alespoň si to myslím a tajně doufám 🙂 A i z málo peněz se dá krásně vyžít a nemusíte si myslet, že někde žadoníte a prosíte o dávky.

eveluska
26. zář 2014

@petulla3 Ja jsem se spis setkala s opacnym nazorem a to ze kdyz chceme vic deti, ze "na to musime mit", ze jsme jako za vodou..... Casto to slysim od nekoho, kdo ma treba jedno dite a kupuje cely rodine adidas obleceni, chodi do restauraci apod. My planujem vic deti, ale proste setrime, obleceni bazary a lidl, doma veskery prace dela muz sam, do restauraci nechodime apod. Je to o prioritach 😉

orchidis
8. říj 2014

@eveluska Náhodou jsem narazila na tento příspěvek 🙂 a musím říct, že tentokrát nemůžu tak úplně souhlasit.
Hodně lidí má tento postoj - nechodíme do restaurací, tak zvládneme víc dětí...
ale já osobně to považuji za hodně zjednodušený názor.
To, co rodinný rozpočet opravdu ovlivňuje, jsou náklady na bydlení, ne pár stovek někde za pizzu na výletě 🙂.
Čili, máte-li vlastní bydlení bez dluhů a vysoké příjmy, pak při troše šetrnosti utáhnete třeba i osm MALÝCH dětí 🙂.
Nevím, zda jsem to napsala srozumitelně, jen jsem chtěla říct, že podle mého názoru to opravdu není o tisícovce měsíčně za jídlo v hospodě. Dítě je obří závazek a ta realita přijde např. po nástupu na ZŠ, SŠ a VŠ (ubytování, strava, skripta, doprava, net) a asi nemusím pokračovat ve výčtu 🙂.
Pokud bych musela šetřit už u malých dětí po stovkách za restaurace, nikdy bych nešla do dalších dětí.
Hlavně ale nechci, aby to vyznělo nějak zle, zkrátka si myslím, že to, o co jde, je vlastní bydlení, nulové závazky (např. hypo) a lukrativní obory a pak to jde 🙂.

marketa11112
8. říj 2014

@jetynka spis jsem myslela jaky je potřeba rodinny rozpocet celkove -- staci an rodinku 10/15/20 tisíc ci to musí byt vic? ted cekame první a vůbec si neumim představit jaky je pak rozdil mit další decko. 🙂)

eveluska
8. říj 2014

@orchidis hypoteku mame, nijak vysoky prijmy nemame 😉

lenka5731
8. říj 2014

@orchidis přesně napsáno. Pokud někdo pláče, že pleny, umělé mléko, zimní boty nebo školka jsou drahé, tak si říkám, jak jednou zamýšlí hradit školné, učebnice, vlastní počítač, intr nebo zahraniční pobyt do Anglie (takový ten 1-3 týdenní už pořádá snad každá střední škola, u nás byli i deváťáci ze základní). Nehledě na to, že patnáctiletý "chlapec" toho zkonzumuje násobně víc než tříletý. V tom výčtu opravdu není třeba pokračovat, každý, kdo má minimálně střední školu by si to měl umět dosadit. Malých dětí, počítám tak do 6 let, bychom uživili klidně 5, ale co bude dál?

Jinak já bych se tedy o více dětí opravdu starat nechtěla. I dvou mám až nad hlavu. 🙂

modrypitrisek
12. kvě 2015

@lenka5731 Velký lajk pro tento názor!!

kecalka2
9. črc 2015

Ahojky já mám čtyři sourozence.Dětství bylo super vyhráli jsme si spolu ale zase jako dítě jsem hodně vnímala že plno věcí jsme prostě neměli.Nové telefony nepřipadali v úvahu,výlet jednou za rok.Pak přišla škola nové pomůcky a pořád peníze...Kdyby nepomáhali mamce babičky nevím co bysme pomalu jedli.Vím že maminky s více dětmi to vnímají jinak říkají si dávám všem lásku vychovávám je ke skromnosti takže dětem nevadí že po sobě oblečení dědí,že nepojedou do školy v přírodě nebo lyžák že nedostanou k Vánocům nový telefon protože ty děti jsou tak naučené odmala.Ale já to hodně pocitovala a asi to tak má každé dítě.Záviděla sem jak mají spolužáci hezké oblečení a že jezdí s rodiči na dražší výlety,dovolené.Myslím že není umění udělat si více dětí.Hlavní je dát všem lásku kterou potřebují ale hlavně je to o penězích to dítě si pak připadá šizené.Samozřejmě tím nechci říct že je správné kupovat každý týden hračky to vůbec ne.Jen by si každý kdo chce mít velkou rodinu měl uvědomit že to všechno stojí víc a víc peněz pak je blbé když za vámi přijde dítko že potřebuje 200kč na školní výlet a vy mu řeknete nemám protože Pepíček potřebuje nový penál.To je z mého pohledu od více sourozenců

wendy_
9. črc 2015

@kecalka2 Tak ja mam jen brachu a nasi treba na obleceni taky setrili. A to ne ze museli, ale mamka byla takova povaha. No detstvi jsem prezila a ted si to vynahrazuji na svych detech, kterym praska skrin, jak je narvana oblecenim. Hlavne holcickam.

Muj tada je treba z deviti deti. Ted na detstvi jiz jen nostalgicky vzpominaji, ale asi to tak super nebylo, protoze nikdo z nich nema vic jak dve deti.

Ja mam treba tri deti a relativne maly rozdil 2 a ctvrt roku a musim se priznam, ze tak jak jsou mali, tak mam obcas pocit, ze se jim nestiham dostatecne venovat. Ale ja to taky porovnavam s tim, kolik casu jsem dala tomu prvnimu a to uz ted proste nejde. Za to si spolu krasne vyhraji, alespon ti dva starsi, ta nejmladsi jeste musi dorust. Samozrejme, ze cim vice deti, tim jim mene mohu doprat, ale myslim, ze nebudou trpet. Nebudou moci tedy chodit do soukromych skol, ale na krouzky penize budou. Vlastne to je zatim jedina vec, kterou jsem ted zjistila, ze bychom nezvladli. Ani jsem ted deti neplanovala dat do soukrome skoly, ale kamaradky dcerka ted bude do jedne chodit, takze vim, na kolik to prijde a to proste pro tri deti nejde. Jinak financni naroky asi budou s vekem stoupat, ale nejsem si jista jak moc. Kdyz si vzpomenu na svoje detstvi, tak to tak hrozne nebylo. Kazdopadne ted jsem doma a az se vratim do prace zas bude vetsi prijem.

kecalka2
9. črc 2015

@wendy_ Je to těžké já nikoho neodsuzuji že má víc dětí naopak myslím že je to super u nás bylo pořád veselo i v pubertě.Jen je to hodně o penězích mě bylo třeba líto že jsme nejeli v dětství k moři i když jsem věděla že na to nemáme ale prostě když sem poslouchala spolužáky jak každý rok někam jezdí tak to zamrzelo.Kolikrát sem nemohla ani na nějakej školní výlet protože když se to u nás doma sešlo že další tři sourozenci potřebují něco zaplatit tak sem prostě musela zůstat doma.Jsou to mé střípky z dětství já sama bych chtěla max.dvě děti už jen kvůli tomuhle hlavně je všechno dražší a já nechci aby moje děti jednou trpěli že jim nemůžu k Vánocům jednou za rok koupit dražší dárek aby měli radost

wendy_
9. črc 2015

@kecalka2 Tak to ja jsem to tak v detstvi nevnimala, ze nikam nejezdime na dovolene. Proste jsem to brala jako fakt, ze rodice nemaji cas. A prekvapive si nepamatuji,ze by se ve skole nejak moc probiralo, kdo kde v lete byl. Na skolni vylety jsem tedy jezdila, ale to nase financne fakt nemohlo znicit, ten jeden vylet za rok nekam do muzea apod. Vic nebylo. Jen lyzovacka byla financne narocnejsi, ale to nebylo kazdy rok. Krouzky na vesnici zadne. To chci treba ted detem doprat, kdyz je ta moznost. Zijeme ve meste a nabidka krouzku velka. Dovolena u more a na horach neni pro mne dulezita. I kdyz uz synek prisel ze skolky s tim, kdy nekam pojedeme, protoze nejake deti uz jezdi. Ale pochopil, ze na to nejsou ted penize a ze se docka pristi rok. Snad.

Jinak deti jsou dost velci materialisti, takze at maji co maji, porad neco chteji 🙂
A co se tyce vanocnich darku, tak tam mohou vypomoci i prarodice. Pokud je s nima domluva a maji na to. Ja se treba se svymi rodici domluvim a deti dostanou tak neco smysluplneho. Za to tchyne nakupuje sama, nepta se. Takze vzdy doveze hromadu darku, ktery stoji skoro vsechny za prd. Ale hlavne,ze jich je hodne.