• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Děti narozené brzy za sebou. Máte s tím zkušenosti?

7. prosince 2016 
@jasekd taky si říkám, že to nechám osudu, přece jen, ještě je to daleko...ale nějka rychle to letí :slight_smile:
6. zář 2012 ve 14:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
@tarra27 tak u nás to bylo obří překvápko když jsem brzy po porodu otěhu,ani nevíme jak pač po jednom tulení a bez nehody,no hold si cestu našli :grinning: ,bohužel mně u porodu dcerka zaskočila,na svět se drala obličejem a skončilo to akutním SC,takže co ti budu povídat děs,lízat se jak psychicky tak fyzicky z takového zákroku nebylo snadné,naštěstí jsem se dobře hojila a z porodky jsme šli 4 den.kojím,zacož jsem moc ráda :dizzy_face: malá je tedy docela náročné dítě ale v noci spíme takže zvládám a kupodivu to není velký rozdíl 2 nebo 3 fakt ne,člověk je zvyklí kmitat :grinning: nejvíc práce dá batole Jasmínka je hrozně akční,brzy chodila no děs ale neměnila bych u nás myšlenka potratu nepřipadala v úvahu,kdy rodiš???
6. zář 2012 v 17:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
@tarra27 jinak tedy i náš třílěťák je záhul :grinning: doma je furt veselo a je to super banda 3 jsou fakt bomba :wink:
6. zář 2012 v 17:51  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@saminomimino konec října, snad taky císařem....uvidíme...dnes jsem vyndala oblečení a už se těším na miminko....bude veselo :slight_smile:
6. zář 2012 v 18:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
@tarra27 ty císaře chceš?? :confused: a první dítko šlo jak přirozeně??já raději milion porodů ale ne SC to je děs,hodně lidí co ho nezažili si myslí že je to výhra,není jeto velká břišní operace,po porodu jsem byla vždy čupr a to syn byl velký a tahali ho vexem 2,5 hodin,sešitá celá ale bylo mi fajn,po SC jsem myslel že už nikdy nevstanu :sweat_smile:
6. zář 2012 ve 20:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
@saminomimino já měla první císař a chci i druhý....první den to bolelo, ale dostala jsem na bolest a druhý den jsem přešla do koupelny a pak už to bylo v klidu....nejhorší bylo poprvé vstát....mě to přišlo super, já mám strašný strach z porodu....ne, já chci císaře a vůbec když mám první taky císaře, na co mít dve jizvy....a ono to vypadá stejne zase na KP, jako první, takže doufám, že to dopadne, navíc je to vlastne chvíli po prvním.....
6. zář 2012 ve 20:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
@tarra27 já strašně špatně nesu že jsem si dceru neporodila sama,porod je něco báječného a že to bolí,to je jedno,dá se to snést a pak ten konec,je to úžasné :wink: ,SC nesu špatně opravdu špatně,takže máš můj obdiv jak to bereš
6. zář 2012 ve 20:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
@saminomimino tak holka, já jsem štastná, že malá je zdravá a já taky, v den operace to bolelo a pak taky, ale byla jsem psychicky připravená, že to bolet bude...a narovinu, já si nepotřebuji nic dokazovat, jako že to zvládnu apod....fakt....já jsem štastná, že to tak bylo.....

a nechci rodit podruhé normálně i proto, jako na co bych měla mít dve jizvy.....a jizvu mám malou a peknou, nízko v kalhotkách....pro mě to byl ideální model jak přivest mimi na svet......a vím, že by me za to spousta žen ukamenovalo....a upřímne je mi to jedno... :slight_smile:
6. zář 2012 ve 20:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
@saminomimino
@tarra27 ja tiez hovorim, ze blazniva je zenska, co dobrovolne CR podstupi.... :stuck_out_tongue_closed_eyes:
prvu som rodila vaginalne, druhu som mala KP, ale do poslednej chvily som verila, ze to pojde vaginalne, bola vcelku mala, ja druhorodicka, siroka panva...ale smola, ze mi predcasne voda odtiekla a tak sa porod nerozbehol ako mal, takze po 24 hod nepostupujuceho porodu sme sli na CR... neplanovany, neocakavany, ale rychly a bez akychkolvek problemov, psychicky som ho niesla velmi tazko. este niekolko mesiacov po mi bolo do placu, z toho, ze mam komplet brucho rozrezane, ze som ten porod nezvladla...
pri tretej som tiez verila, ze to dokazem, ze porodim vaginalne, vsetko tomu nasvedcovalo, ja som bola fit, doktor takisto na CR ani nepomyslel...ale nastali vazne komplikacie s babatkom v brusku, urychlene musela ist von a pri kontrakciach jej srdiecko nevladalo bit...takze akutny CR, komplikacie.... modlila som sa aby ma uz konecne zasili (mala som ho v lokalke) a nechali ma spat, to sa nedalo, stratila som prilis vela krvi, mala som silnu triasku a bola som neskutocne unavena.... pre mna hororovy zazitok, keby som to zazila ako prvorodicka, nikdy viac rodit nejdem.... ale vedela som, ze tentokrat ina moznost nebola, ked mala mat malinka sancu... takze po druhom CR som bola fyzicky uplne mimo, ale psychicky ma to nevzalo vobec, teda porod samotny, mozno aj preto, ze u malej sme mali komplikacie, tak som sa asi sustredila viac na jej stav...
takze ani jeden z porodov netreba zatracovat, ja osobne preferujem vaginalny....
6. zář 2012 ve 21:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sirinka Ja mám super zážitek z císaře a jizvu mám opravdu hodně hodně nízko a jen 12cm dlouhou....pěknou....nemůžu si stěžovat....nedokážu posoudit porod vaginální, ale narovinu, vůbec mi to nevadí a ani posuzovat nechci....proste mám jednu v podbrisku a budu ráda, když tou samou cestou pujde i druhé mimi...

svoji dceru miluji a je mi uplně jedno, že jsem ji neporodila vaginálně....byla KP a já bych neriskovala....a svým způsobem jsem si i přála, abych císařem rodila....


ono i běžný vaginální porod má komplikace a někdy dost vážné....jak pro dítě tak i pro matku....


možná to u mě někdo nazve pohodlnost, možná to tak trochu je....já mám prostě strach z boelsti....i psychicky je pro mě přijatelnější varianta, že mi po císaři dají něco na bolest a bude to ok, než klasický porod....

je to každého věc, at se každá matka rozhodne.....já si nepotřebuji dokazovat, že to zvládnu....mě v životě porod vaginální nechybí, naopak jsem ráda, že jsem ho nezažila....a když to vyslovím, spousta lidí se na mě kouká jako na krkavčí matku apod ale upřímně, je mi to fuk - uplně....hlavně že jsme spokojená a zdravá já i dcera....
6. zář 2012 ve 22:04  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@tarra27 v pohode...kazda si musime odrodit to svoje sama...takze je to aj kazdeho osobna vec...akykolvek ospravedlnujuci argumet nie je treba, zbytocne mozes dostat protiargument, ako napriklad ze pri vaginalnom porode jazvu mat nemusis vobec, alebo ked tak este nizsie ako pri CR a vacsinou aj ovela kratsiu...
....ze bolest zena citi ako pri jednom, tak pri druhom sposobe porodu...a existuje epiduralna anesteza...
...a kto ohodnoti matku ako krkavciu iba podla sposobu porodu si ani nezasluzi pozastavovat sa nad nim....

takze ok, u mna komplikacia pri tretom porode vyslovene suvisela s CR, na maternici som mala krcove zily, to krvaca ako blaznive, takze vaginalnym porodom sa tomu mohlo predist...
clovek nikdy nevie co, kde a kedy na neho caka a niekedy aj relativne bezpecnejsia cesta moze byt ta, ktora nas pripravi o dych....treba len verit a pocuvat svoje instinkty...
ja som tiez stastna, ze CR mi zachranil dieta, ta by zrejme vaginalny porod neprezila, takze vdakabohu... ale CR pre mna stale ostava ako druha najlepsia volba.... :slight_smile:
6. zář 2012 ve 22:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sirinka jasně... :slight_smile: já kdybych rodila poprve normálne, asi bych nemela takovou obavu :slight_smile: když já mám strašné zážitky, když jsme chodila na praxi na porodnici.....a možná i proto ten strach :slight_smile:

a po vaginálním můžeš být inkontinentní, mít hemeroidy...dítě se může přidusit....

já říkám - hlavně at jsou mami i mimi vpořádku :slight_smile:

hezký den :slight_smile:
7. zář 2012 v 06:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sirinka ps obdivuji ženy, co rodily normálně - vaginálně - fakt...klobouk dolů, že to zvládly....
7. zář 2012 v 06:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sirinka u nás to bylo taky z vážných důvodu a přesto mně to poznamenalo,samozřejmě zdravé mého dítětě i mé je nepřejnější!!,ale jsem ráda že se mi to stalo až u 3 porodu,být to u prvního,mám asi jedináčka,teď už další neplánujeme a zažít znovu bych to nechtěla,pro mně hlavně porod SC není porod,je o vytažení dítěte z břicha a o to horší to bylo,že mi zastavovali rozběhlý porod :pensive:
7. zář 2012 v 11:29  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@tarra27 haha no prax na porodnici ma poznamenala tiez, ale tuzba po babatku bola silnejsia... a viac ma poznamenala praca na chir odd...preto som sa ja CR tak bala a branila sa mu....
a prosim ta, skutocne netreba ziadne argumenty tohto typu, lebo co vsetko sa ti moze, mohlo by sa a podobne stat....tak ani na zachod nechodievame, lebo aj z toho mozes mat hemoroidy atd.... :wink:
7. zář 2012 ve 14:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
@sirinka vidíš a já pracuji na chirurgii na JIP, resp pracovala jsem :D a i jak o tom přemýšlím, je mi blízká - možná proto se operace nebojím :D

hezký den :slight_smile:
7. zář 2012 v 16:03  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@tarra27
@sirinka
@saminomimino
mám za sebou 2 porody sekcí a zpětně můžu srovnávat, jak to bylo. U dcery jsem se strašně těšila na porod, první těhotenství, první dítě, každá to známe, vše jsem studovala, koupila si epi-no, pila čaje...no a Eli se rozhodla, že se neotočí, do poslední chvíle jsem doufala, že to ještě půjde, ale pak už bylo jasné, že ne. Vzhledem k poloze, mému věku(už jsem měla nad 30) a že byla první dítě, naplánovali mi sekci. Byla jsem z toho zoufalá, bála jsem se, byla to má první operace v životě, špatně jsem nesla, že vím, kdy se narodí, no, byla jsem z toho dost rozhozená. Samotný porod byl ok, pak pobyt na JIP, noční můra, nemohla jsem volat, malou mi vozili na kojení a moc nepomáhali, nevyspala jsem se... doma pocity selhání, že jsem "nerodila", ale pak jsem se srovnala a vzala to tak, že je malá díkybohu v pořádku!
U druhého jsem tak nějak "počítala" se sekcí, potom v tom 20tt našli miminku srdeční vadu, bylo to náročné období, odjela jsem rodit do Prahy do Motola, tam se čekalo, zda se nerozběhne porod spontánní, primárně mi sekci udělat nechtěli, já, abych řekla pravdu, už měla z vaginálního strach, od asi 34tt mě jizva bolela... no a nakonec mi sekci ze dne na den naplánovali a bylo to tak rychlé, že jsem se i těšila, hlavně, aby už byl malý na světě a mohl na operaci. Navíc bych ho normálně neporodila, měla jsem srůsty a vymizelou svalovinu v děloze v místě jizvy...
Zhojení i psychika ok, měla jsem jiné myšlenky, malému dopadla dobře operace a je zdravý a to je to hlavní.
A zpětně jsem se i dostala z toho prvního císaře a jsem šťastná za dvě krásné zdravé děti!
7. zář 2012 v 19:35  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Asi som tehotná, teda vyšiel mi pozitívny test, ale potvrdené to nemám. Malý budem mať 7 mesiacov. Akko ste zvládali dieťatko počas tehotenstva. Myslím hlavne nosenie, zdvíhanie a pod. Poprípade dáke rady. Ocením všetky :slight_smile:
7. zář 2012 ve 20:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
@vivi napíšu Ti za tři měsíce :D to budu mít čerstvé zážitky... .)
7. zář 2012 ve 21:02  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
8. zář 2012 v 19:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
@vivi :slight_smile: ted jsme dokoupali...koupe partner, já se neohýbám - koupeme v malé vaničce, kterou máme ve vaně....a je fakt, že už ani nestírám podlahu....malou nosím, ale když je doma, hodně ji nosí on....a poo proodu se uvidí, ale věřím, že to zvládneme....zvládli to i jiné páry, zvládneme to taky....a podle mě pujde jen o začátek, než se zaběhneme/te pak už to bude dobré....a taky si spolu malé vyhrajou, moje kadeřnice má po roce holčičky a říkala, že rpvní rok byl náročný, ale že by do toho šla znova.....že od jednoho roku nebo jak druhá začala sedet a víc vnímat, tak si spolu vyhrály a že to bylo super....
8. zář 2012 ve 21:18  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@vivi Ahoj :slight_smile:, já jsem otěhotněla, když malé bylo cca 8 měsíců. Dělala jsem všechno jako dřív. Tahala malou, koupala, domácnost atd atd. Malá měla zrovna hodně silnou separační úzkost, takže jsem ji měla na sobě věčně, do toho jsem ještě kojila a měla ji pořád přisátou. Manžel je v práci do večera, kolikrát vidí malou ráno a večer v postýlce a i když je doma, tak o nějaké pomoci v domácnosti jsem si mohla nechat zdát. První trimestr byl docela děs - zdravotně v pohodě, ale únava hrozná. Druhý trimestr naprosto v pohodě, energie jsem měla na rozdávání. Třetí trimestr, hrůůůůůza :grinning:, nebylo mi vůbec dobře, sotva jsem lezla, břicho věčně jak šutr, do toho malá v noci přestala úplně spát. Prostě paráda :slight_smile:. Ale přežila jsem to a už týden máme kromě Verunky i krásného chlapečka :slight_smile:.
Dneska jsme poprvé zkusili společné koupání (starší ve vaně, mladší v kýblíku) a uspávání a obě děti spinkají, tak mám hroznou radost :slight_smile:. Teď je s námi manžel ještě týden doma, tak jsou dvě ruce navíc. Pak nevim, kde ty další dvě vezmu :grinning:.
A rada :slight_smile:. Jestli máš k dispozici hlídací babičky, tak ať se zapojí a ty můžeš odpočívat nebo zapoj manžela, jestli to jde :wink:.
8. zář 2012 ve 21:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
@vivi já otěhotněla když bylo malému 8/9 měsíců. Dělala jsem všechno jako před tím. Dokoncel jsem chodila i s malým na kurz plavání, na poslední lekci jsme byli pár dnů před porodem ;o)
Hodně mi pomohlo, že malý po obědě 3h spal, tak jsme spala taky. Úklid domácnosti je tak nějak na manželovi, takže to jde. Malá je zatím hodné miminko, většinu času prospí (dokonce i v noci) a mrňous je skvělý bráška (odnese plínu, podá dudlík).
Je to sice náročnější než se věnovat jen jednomu dítku, ale je to krásné a stojí to za to ;o)
8. zář 2012 ve 22:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
@vivi všechno se dá zvládnout :slight_smile: jsem na děti a domácnost během týdne víceméně sama, hlídání žádné a je to jakžtakž v pohodě, ono není moc času nad tím přemýšlet :slight_smile:
V těhotenství jsem se nešetřila-nebylo kdy a nakonec mě ještě nechali přenášet, takže té námahy bych se až tak nebála. U nás už noci jdou, ze začátku to bylo horší, ale naštěstí dcera spí celou noc, tak jsem se věnovala malému. Koupeme společně, dcera už se nají sama, pomůže odnést plínky, podat oblečení, spolupracuje, tak je to super.
A vidím, že už si i s malým začíná hrát, ukazuje mu hračky, "povídá" mu...
Takže držím pěsti, aby bylo miminko zdravé a ať to vše probíhá v klidu!
9. zář 2012 v 10:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
@svatule
@ivkaj
@martinka.pida
@tarra27

baby ďakujem za pozbudivé slová :wink: som rada že je to celkom v pohode. Teraz už len bábätko aby bolo v poriadku, ostatné už musím zvládnuť.
9. zář 2012 ve 14:24  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@vivi neboj, bude to dobré....já si neuměla představit mít jeno, nevěděla jsem, jak se o malou zvládnu postarat atd....a pak to taky šlo dobře....uvidíš, že budeš ještě ráda, že je takhle brzy po sobě máš .)
9. zář 2012 v 19:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
@vivi neboj, zvladnes :wink:
to budes mat ako ja medzi druhym a tretim dietatkom :wink:
medzi Dominikou a Miskom je 18mes., to som otehu ked mala Dominika 9mes.....teraz to bude 15mes., otehu som ked mal Misko 6 mesiacov
este ma cakaju 2 mesiace tehu a budeme piati :sweat_smile: :wink: bola som v soku, co by nie, ale tesiiiiiiiiiiiiim sa tak ako pri kazdom :wink: a ako pisu kocky, budes rada, ze ich mas takto skoro po sebe....to ked vidim Michala rano, ze zbadal, ze sa Dominika zobudila.....take usmevy na seba hadzu :slight_smile:
9. zář 2012 ve 22:52  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
holky, ja mam dotaz, ktery tady mozna uz zaznel...jak zvladnout kojeni miminka, kdyz budu mit starsiho 14 mesicu :sweat_smile:. Ted mi zatim v 11 mesicich chodi kolem nabytku, ale cekam, ze nez se male v listopadu narodi, tak bude i chodit, tak to asi bude super zahul. Bojim se, ze bude padat nebo na sebe neco shodi a bude rvat a ja budu zrovna kojit. Jak jste to zvladali?
9. zář 2012 ve 23:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
@eva_londyn ja davam malou do zidlicky... Mame stokke, z ty nema sanci vylezt.. Posadim si ji k sobe, abych ji mela po ruce (utrit nos, podat shozene veci atd.) a bud ji dam neco k jidlu, nebo pustim tv a nebo si kresli... Vyjimecne jsem ji nechala na volno, ale to jsem pak za ni behala s malym u prsa ( nedoporucuju) :sweat_smile:
A gratuluju k ocekavanemu prirustku :dizzy_face:
9. zář 2012 ve 23:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
@eva_londyn mám teda větší věkový rozdíl, ale asi bych to řešila buď tou židličkou (což by ale u nás znamenalo řev), nebo ohrádkou (taky řeve :slight_smile: ), ale asi nejspíš bych se s ním i s malým zavřela do nějaké "bezpečné" místnosti - u nás třeba ložnice. Neuteče ti z dohledu, neměl by se mít o co zranit a když náhodou spadne, tak halt malé chvilku položíš a uklidníš staršího. Taky jsem nad tím hodně přemýšlela, protože starší se jako miminko kojil třeba i hodinu - málá je naštěstí savec, za 10-15minut není co řešit. Takže jsem to pak řešila takhle a šlo to. Sice nastalo pár situací, kdy mi řvali zaráz oba - starší nad boulí a malá nad nespravedlivostí světa, že zrovna jedla a prso najednou zmizelo :slight_smile: S ní u prsa jsem za ním šla myslím jenom jednou mu něco zapnout.
10. zář 2012 v 07:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek