• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Druhé dítě po 2 - 2,5 letech. Máte to tak někdo?

27. ledna 2010 
A ještě jeden dotaz, kupovaly jste sourozenecký kočár, nebo skate?
1. led 2010 v 17:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, tak my máme věkový rozdíl 23 měsíců a je to občas fuška, i když je fakt, že naše Eli je na svůj věk dost šikovná, ale zase špatný spáč. Eliška se už sama oblékne, dost ráda pomáhá, např. přinese plínku, vyhodí ji do koše, pomůže při mazání zadečku bráškovi apod. Procházky jsou v pohodě, jde buď vedle kočárku nebo za ručičku. Na dlouhé trasy ale používáme skate, protože to bychom nic nestihli a ona by byla uplakaná, že ji bolí nožičky. Nejtěžší byl ten začátek, než jsme se sehráli, že je nás o jednoho více, ale teď už je to v pohodě, ale jak říkám, občas večer usínám zároveň s malým při kojení, jak jsem k.o. Neměnila bych ale a nadále si myslím, že rozdíl do 3 let je super. :slight_smile: :slight_smile: Držím palečky, ať vše hravě zvládnete :slight_smile:
1. led 2010 v 19:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj:slight_smile:
Nase deti maji rozdil 20,5 mesice. Emminka byla planovana a "vysla" na prvni pokus (priznavam, ze jsem si myslela, ze to bude trochu trvat), ale takhle blizko jsme deti chteli. Je to obcas mazec, ale dost proto, ze Matej spatne spi. Doted spi se mnou, musime byt s nim pri usinani a abych vubec mohla fungovat, tak v noci si prendavam k sobe i Emmu. To je na tom to hloupe, protoze jsem s detmi nonstop a obcas mi hrabe. Ale Emma je hrozne hodne, usmevave dite. A Matej, ten je z ni nadseny, miluje ji, rozesmava ji, zkratka sla bych do toho znova:slight_smile:

A kupovali jsme skate, Matej uz delsi dobu chodil ven bez kocaru, takze vetsinou jen uzpusobujeme delku prochazky. A skate ted uz ani prakticky nepouzivame.
1. led 2010 ve 20:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
romana.st, taky máme dva plus jedna - mám to vymyšlené tak, že dcera bude s tatínkem v ložnici (tam zatím spíme všichni) a já se s miminem přestěhuju do obýváku, kam si dám pojízdnou kolíbku, aspoň na první půlrok. Jinak malá už od dvou měsíců spala až do rána, teda počítáno od půlnoci, tak uvidíme, jak náročné noci budou s druhým prckem.
Určitě koupím skate.
1. led 2010 ve 21:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojte, tak podle počtu odpovědí soudím, že je to hodně aktuální téma:slight_smile: No, já si při prvním těhotenství taky bláhově myslela, že budu mít děti kousek od sebe, ale rychle jsem od toho upustila. Malá má teď 18 měsíců. Což o to, šikovná je, už se skoro sama napapká, u oblékání asistuje, ale neustále vyžaduje hrozně moc pozornosti! I když si hraje, chce, aby se na ni někdo díval, pořád ji chválil, tleskal, jakmile jen tak sedím a vezmu si do ruky třeba časák, hned mi ho bere, a chce, abych si hrála s ní .... Když něco dělám v kuchyni, hned mě táhne do pokojíku si hrát. Neuvařím ani náhodou! Sama také neusne, chce mě vždycky u sebe. A nikoho jiného. Zkrátka pořád vyžaduje něčí společnost (ne jen moji). Asi za to můžu já, od malinka jsem byla s ní ( v našem 1+1 to ani jinak nešlo :wink: ). Zkrátka - mít k tomu ještě malé miminko, které mě potřebuje na 100%, nevím nevím, jak bych to dávala. A hlavně, jak by to dávala malá. Asi by dost trpěla. Ideální podle mě je, aby to první mělo věk na to, jít do školky a mamča se pak mohla v klídku starat o mimčo. Jenže při dnešní situaci s MŠ to nevidím moc růžově :frowning2:
1. led 2010 ve 22:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
rexq - tak z toho, co popisuješ jsme měli také hrozně strach. Malá byla od malička maminčin závisláček, špatný spáč a malý uplakánek :wink: , ale přesto se ŠImi povedl hned na první pokus a my si říkali, že to prostě zvládnout musíme, co jiného nám zbývá. Největší strach jsem měla, jak bude Eli reagovat na miminko, proto jsem ji celou dobu těhotenství připravovala na to, že přijde mimi, že bude spát v postýlce, maminka ho bude kojit...
Po narození Šimonka nás Eliška všechny překvapila - bráška zbožňuje, strašně ráda pomáhá, když kojím - sedne si vedle mě a kouká na nás. Je miláček. Jakoby to zvládla mnohem lépe a "dospěleji" než jsme čekali. Dokonce se podobně jak já k malému, chová ke svým plyšáčkům. KDyž Šimonek pláče, volá mě, ať mu dám mlíčko, že má hlad nebo ať mu donesu dudlík :grinning: :grinning: Samozřejmě to má i stinné stránky, musela se vyrovnat s tím, že už není jen ona. Nejtěžší chvíle jsou ty, kdy malý hodně pláče, musíme ho nosit a ona to po určité době už nezvládá a chce, abychom ho položili a věnovali se jí. Naštěstí máme super taťku, který hodně pomáhá a milionovou babičku, která taktéž dost pomáhá - jak přes den, tak v noci. Ale jak jsem psala do jiného příspěvku, myslím si, že věkový rozdíl do 3 let je super a věřím, že jakmile budu malý větší, tak to bude pohodička a oni dva k sobě budou mít blízko a vyhrají si sami. Ale to je věc názoru, znám kamarádky, které chtějí druhé až půjde první do školy nebo později, nebo vůbec.
2. led 2010 v 09:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
to elzik: ona malá není ani tak závisláček na mě, spíš potřebuje pozornost někoho z rodiny. A většinu času jsem s ní já, takže je to na mě ... babičky a dědečky sice máme, ale ne po ruce :unamused: Já si taky myslím, že do tří let je to akorát. Taky už se za půl roku chystáme, že na to "skočíme" :grinning: Trochu spoléhám na to, že ji vezmou do školky. Moc si nevěřím, že bych zvládla dvě děti - ale, zvládly to jiné mamky, tak bych se s tím poprala taky.... :dizzy_face: Mám dvě kamarádky, které mají děti 7 let od sebe. A defakco to pak nejsou sourozenci, ale spíš jedináčci. Nejhorší prý je, najít pro ně společnou zábavu. Starší chce hrát tennis, ale kam položit roční dítě? Starší chce jet na výlet na kole, ale mladší vydrží na sedátku tak půl hoďky. Starší chce hrát společenskou hru, ale mladší neustále všechno rozhazuje. Se starším je potřeba napsat úkoly a mladší chvilku neposedí a bez dozoru sletí ze schodů ... Aktivity dětí, které mají k sobě věkově blíž se lépe sladí.
2. led 2010 v 15:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, naše děti jsou od sebe 16 měsíců a nemyslím si, že by to byla nějaká katastrofa. Sice si občas nestihnu dát ani oběd, ale to jsem jen s malou taky sem tam nestihla :wink: . Jediný problém máme s procházkami, malá moc nechce čampat u kočárku. Bydlíme ale naštěstí na konci světa, takže na poli a u lesa si může pobíhat jak se jí zlíbí :dizzy_face:. Jinak se spaním to máme tak, že všichni spíme v jedné místnosti. Eveli má půlku oddělenou rohožema a spí v postýlce. Příští týden plánujeme její přesun do velké postele. A Vojta spí s námi, poněvadž kojím šestkrát až sedmkrát za noc, (v podstatě je na mně celou noc přisátej) takže je to takhle praktičtější :grinning: . Už se těším, až budou chodit oba, to už bude všechno jednodušší, i když možná taky chaotičtější :sweat_smile:
3. led 2010 v 11:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
A Hellu, navštěvuješ s dětmi nejaký kroužek? My páme prakticky každý den nějakou aktivitu - cvičení, plavání, hudebku ... takže si neumím představit, jak bychom to s miminkem všechno stíhali. Museli bychom to asi hooodne omezit, páč nemáme žádnou babičku v důchodě, která by zašla třeba na plavčo.
4. led 2010 ve 12:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
Kroužky žádný nenavštěvujeme....ani tu široko daleko pro mimča nic není (museli bychom až do Olomouce, což je 40km) a taky žádná babča ani děda v důchodu. Zatím chodíme jednou týdně na plavání. Malá plave s tatínkem od čtyř, takže se prostě jednou týdně urve z práce dřív, a já s malým chodím na půl pátou. Vzhledem k tomu, že máme jen jedno auto, tak tam na sebe čekáme, ale je to spíš zábava. Vojta sleduje Eveli ve velkým bazénu a ta pak malýho v malým :slight_smile:. V létě chci začít chodit na dopoledne s oběma dvakrát týdně do takové malé školičky v přírodě, to už snad bude Vojta aspoň trochu chodit. A na kroužky pro větší děti bude čas, až budou chodit oba do školky, to znamená až budou Vojtovi tři a Eveli čtyři. Zatím jim musí stačit zahrada, pole a les :dizzy_face:
4. led 2010 ve 13:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky,
tak když to tady čtu, tak Vás musím děvčátka obdivovat - zvláště hellu - neumím si představit ty cvrčky takhle brzo po sobě, nám to teda tak nějak snad vyjde až budou Adélce 3 roky (zatím těhu nejsem, ale pracujeme na tom o 106 :wink: ale pořád mám tak nějak strach, ale musím se přidat k rewq - naše dítko taky vyžaduje pozornost, je taky šikovná, hamá sama, přesně i asistuje u oblékání, ale neumí si taky hrát sama, jo když jsem blízko ní tak třeba chvíli ano,a le jak bych měla taky uvařit obídek tak je problém, ale vzhledem k tomu, že máme jednu hlídací babičku tak nám většinou něco navaří a já pak naštěstí moc nemusím, ale chodíváme kolem 10 h. ven, takže brambory uvařit k obídku stíhám, polívka je taky rychle a to masíčko už je složitější,ale zase že bych uvařit vůůbec nestihla tak to ne, to mě Adélinka nechá, samozřejmě svíčkovou by asi neudýchala :grinning:
hellu - my jsme tak nějak taky na konci města, takže problém s vyběhnutím taky nemáme, ale zase moc nechce chodit sama na delší trasy, takže všude vozíme kočárek, ale na jednu stranu je to fajn, že když zlobí a vzteká se, tak jí do toho kočárku můžu alespoň přikurtovat :slight_smile: ale pak teda nevím jak to bude s tím druhým, ale zase si říkám, že teda když se to povede tak už budou Adélce teda ty 3 roky tak snad pak to chození se nám zlepší.
4. led 2010 ve 13:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
martinka - z procházkama je to trochu kříž. Na pole a do lesa vyběhne, ale jak zmerčí, že mám na zádech krosnu, kterou beru pro jistotu na delší trasy, tak neujde ani metr :angry: . Do kočárku se ale naštěstí necpe....
4. led 2010 ve 14:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
hellu - to stejně člověk kolikrát zírá, jak ty děti jsou "vyčůraný" a jak dokážou s takhle maličkatým mozečkem přemýšlet, já jak mám jen zatím jedno dítko a chodíme s kočárkem tak mívám tašku na kočárek, takže to je v pohodě, ale zase dělá problémy když máme kamkoliv jet, třeba k babičkám, ke kámošce, prostě na návštěvu, tak křičí "nejedu" ,ale když jí obléknu a někam dojedeme tak zase nechce domů, ale naštěstí se neválí u oblékání po zemi jako náš o 2 měsíce starší kámoš, ale je fakt, že to je zase chodec, obejdou celé město a ještě by chodil dál, ale zase když to na něj "přijde" tak se vzteká a válí se po zemi i venku a kámoška ho nezmůže, zlatě v tom případě za kočárek!
4. led 2010 ve 14:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj holky, tak se potichu přidávám, jsem v 8tt, čekáme druhé - bude to po 2letech 2 měsícíh. pro nás docela šok a musím říct, že jsem se stím zatím úplně nezžila. o dcerkujsme se snažili 2 roky a vyšla po komplikacích a téměř před IVf. takže jsme si mysleli, že s druhým to budu podobné a vyšlo to na podruhé :confused: zatím si to neumím představit, protože jsem děti rychle po sobě nechtěla. ale stalo se. budu ráda za doporučení na dvojkočár. spaní u nás taky řešíme. Esterka spí hrozně špatně. máme 2kk a ona spí sma v pokojí. nevím, jak to budu s miminem. :unamused: no a aktivity - těch máme taky několik. nerada bych o ně Estí připravila, ale uvidíme, zda třeba na cvíčo zvládnu nosit malé v sedačce nebo tak. babičky funkčíní taky nejsou. :unamused:
21. led 2010 v 17:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, romcatko já bych řekla, že dvojkočár už nebude potřeba. Spíš bych to viděla na ten skejtík ke kočárku. My budeme mít malé po 2,5 letech a ještě o něm zvažuju. :wink: V kočáře se mi malej vezl naposledy někdy v cca 21 měsících a to jen proto, že bylo škaredý počasí. Jinak šlape sám.
Uf, taky občas přemýšlím, jak to zvládneme. Ale pak si zase řeknu, že by byla větší fuška mít druhé do roka apod. To pak musí být nářez. Jen mám obavu, jak to malý ponese - je docela mazánek a žárlivec.
Chtěla jsem se zeptat, jak jste to udělaly s oznamovací povinností zaměstnavateli? Kdy jste mu oznámily, že se vám mateřská krapet prodlouží? V ZP je že se to má bezprodleně oznámit (nebo něco takového - už si to přesně nepamatuji).
22. led 2010 v 08:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj Mircko, já myslím, že ten půlrok je ještě pořádný rozdíl. takže u nás dvojkočár určitě ano. Navíc v praze si neumím představit za jednu ruku vláčet batole a kočár v druhé - to nejde jen o procházky odnikud nikam a případný nákup.
Zaměstnavateli jsem to zatím fakt neoznamovala. já to vidím až tak po 20tt. rodičák mám na 3 roky.
24. led 2010 v 10:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak my jsme na tom podobně, holky mely být od sebe 2 roky 2 měsíce, ale Julča si pospíšila, takže jsou téměř na den o dva roky.
romcatko, taky jsem uvazovala o dvojkocarku, ale nakonec jsem se rozhodla jen pro skate za kocar a byla to dobra volba. Jsem daleko pohyblivejsi a Kika si rychle zvykla. A musím říct, že Kika je extrémě líné batole! Chodit chce hrozně málo, vyjedu z domu a ona hned "na stupátko". POkud bydlíš někde rozumě v Praze (myslím tím s dobrou dostupností do obchodu, cvíčo a tak), tak si myslim, že skate by měl stačit. Na delší trasy to ale fakt není. Tot´moje zkušenost.
24. led 2010 v 10:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky... my máme holky taky 2 roky a 2 měsíce od sebe, ale dvojkočár nebo skate za kočár jsme nekupovali, ani jsme o tom neuvažovali.. Barunka se totiž rozchodila sama... Často jsem jí dávala z kočáru ven nebo jsme kočár nebrali vůbec.. zvykla si a když se Markétka narodila, kočár nevyžadovala, ani nošení.... byla suprová, chodila hezky vedle kočáru nebo mi ještě Markétku pomáhala tlačit :grinning: Když jsme šli s manželem, tak jsme ji vzali do golfek, to byl takový bonus :grinning: :grinning: Ale záleží na dítěti.... vy, maminky, asi nejlíp své dítko znáte a víte, co od něj můžete čekat..... :wink:
24. led 2010 ve 13:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
Silviku, budu moc ráda, KDYŽ MI PÍSNEŠ, JAK DÍTKA ZVLÁDÁŠ. JÁ Z OTHO VĚKOVÉHO ROZDÍLU MÁM FAKT STRACH. OBLÉKÁNÍ, JÍDLO, SOUROZENECKÁ ŽÁRLIVOST.... :frowning2:
24. led 2010 v 15:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
omlouvám se za velká písmena. to byl omyl. No, srach z toho mám, protože babičky nefunkčí a daleko, manžel hodně v práci, byt 2kk a děsně "miminkovská" nesamostatná dcerka. auž ted umí být pěkný vztekloun.... takže pro mě představa rozdílu 2,2 je děsivá. :unamused:
24. led 2010 v 15:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky, my budeme mít rozdí mezi prcky 2roky a 4 měsíce..... Jak třeba řešíte výlety, když nemáte dvojkočár? Berete golfíky?
romcatko, taky s tím ještě nejsem pořádně smířena. Plánovali jsme mimi až tak za rok :sweat_smile:
Budeme to muset nějak zvládnout. Bojím se, že se mi budou děti vzájemně budit.....
25. led 2010 v 09:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj holky,

taky bych si moc přála miminko v tomhle rozstupu ale mám strach jak to syn vezme, je celkem žárlivý jak to pozoruju..dá se na to dítě předem připravit?
25. led 2010 ve 12:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, tak já mám dcery od sebe 22 měsíců a je to super. Začátky byly těžší, ale jelikož mám manžela hodně pracovně vytíženého a někdy bývá i pul roku z domova,tak jsem si na to od samého začátku zvykla. Udělali jsme si režim, samozřejmě v mezích normy. A až na pár věcí si nemůžu stěžovat. Holky jsou hodné, ted si spolu i bezvadně vyhrají, někdy je vážně sranda je pozorovat, co spolu vymyslí.
Ke kočárku, já mám dvojkočár, pro mě naprosto dokonalý a vozím v něm i starší tříletou dceru, ale jen proto, že do města to máme daleko a já jsem zvyklá s nimi vyrazit i na celý den ven, tak je to pro ně pohodlí. Starší mi i po obědě v kočáře ještě taky spí, takže si zatím mužu pokoupit kde co. Navíc ted v zime ji je i v kočáře někdy líp nebo se doněj jde zahřát. Do léta ho budu určitě ještě používat.
Jinak starší dcera svou sestřičku přivítala pěkně, je na ní hodná, pomáhá mi, sama se nají, obleče atd. To spíš ta malá naše dračice tu starší tyranizuje :slight_smile:
Děti do tří let jsou nároční, ale myslím, že za čas to bude perfektní, společné aktivity a budou patačky. To jsou teda už ted :slight_smile:
26. led 2010 v 15:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojky Glickaivo, děkuji za povzbuzení. já z otno mám fakt obavy. a můžu se zepta, jaký máš dvojkočár?
27. led 2010 ve 13:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojík mám rozdíl 2roky a 3měsíce a jde to fajn,budí se sice,ale nebude to snad trvat věčně a mám skejt za kočár :grinning: :grinning:
27. led 2010 ve 13:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
romcatko: dvojkočár jsem měla nejdřív Jané Twin Two, první rok jsem uvozila moc, ale pak se malé v zadu moc nelíbilo,jak tam byla zababušená,tak jsem ho prodala a koupila od jedné paní kočár dovezený z Ameriky, taky není k sehnání je moooc prostorný, zároven se vejde do osumdesátek dveří, je to sportovní tříkolka, přední kola má rotační, blokaci kol mám na řídítkách. Prostě bobma i na ovládání. Ted bych řekla,že jsem měla koupit hned kočár vedle sebe. A každý to samozřejmě cítí jinak. :wink:
27. led 2010 ve 13:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, tam my máme holčičku 2 roky a měsíc a za měsíc čekáme druhou, takže rozdíl 2,2. Radši to moc neřeším, i když obavy jsou, ale ono se na to asi nedá nijak připravit. Malá naštěstí patří spíše k hodnějším dětem a mluvíme s ní o tom, ale stejně jsme slyšela i četla, že prcka na to nejde připravit, ona ještě moc nechápe o co jde.....i když říká jooo, budu pomáhat, hrát si...:slight_smile:. Sama jsem zvědavá na její reakci a hlavně na sebe, jak to zvládnu. Dostala jsem dobrou radu, že je fajn dát prckovi něco v porodnici, jako dárek od miminka, tak už máme něco koupené. Ten nápad se mi docela líbil, tak snad si ji miminko hned získá :slight_smile:). Začátek bude asi záhul, ale pak věřím, že to bude fajn. Těšíme se.
27. led 2010 ve 14:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
tetis.ka: držím pěsti, to jsem si taky prošla. Ten dárek do porodnice je bezva,taky jsme to udělali,koupili jsme medvídka jako,že je od malé sestřičky a ted je to její medinek,bez kterého ani neusne, oblíbila si ho a ví,že ji ho mladší sestřička donesla.
Někde psaly,že děti do tří let vnímají malého sourozence jako součást maminky , kdežto ty starší děti,asi jak už víc chápou mnohdy jako něco navíc. Asi to není pravidlem,ale starší dcera tu mladší opravdu moc pěkně přivítala, nejdřív z ní byla vykulená, pak ji moc nevnímala, dokud pořád jen spala a papala a jak začla ta mladší víc vnímat utvořil se mezi nimi pěkný vztah. Hodně duležité je si udělat na to starší dítko idividualně čas, ale i čas na obě společně. Prostě tu péči o ně propojit.
Jinak koukám tetis.ko, že budete mít taky dvě holčičky. Bezva, budou partačky, uvidíš.
27. led 2010 ve 14:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
Děkuji :slight_smile:. Věřím, že si budou rozumět. Sofinka je takové nekonfliktní batole :slight_smile:, i když to taky není moc dobré, snad se to s nástupem do školky trošku změní, aby se uměla prosadit. Jinak má moc děti ráda, tak věřím, že sourozenec pro ní bude to pravé, samotné by ji bylo smutno. Vždycky jsem chtěla holčičku a že budu mít nakonec dvě, tak to mě teda nenapadlo :slight_smile:.
27. led 2010 v 16:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, budeme mít rozdíl 2 roky 4 měsíce, tak jsem na nás moc zvědavá.
Malej teď prožívá malou regresi a chce dělat miminko, takže se nechává balit do deky a houpat na kolenou. Tak snad se to nebude stupňovat.
Přeji nám všem, abychom to dobře zvládli!!!!
27. led 2010 ve 22:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek