• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Dvě děti - jak je sladit? Nezvládám to

2. února 2012 
Asi potřebuju poradit nebo si spíš pokecat..postěžovat :grinning: Mám dvě děti - 2 roky po sobě a velký problém...starší dvouletý je živý, bystrý a ve svém věku v počínajícím období vzdoru..tudíž neposlouchá, vynucuje si pozornost všemožnýma i nemožnýma akcema a hlavně! dělá strašný rámus - v rámci upozornění na sebe převrhne v pokojíčku stoleček, serve lampu ze zdi (fakt nekecám, zrovna dneska se mu podařilo utrhnout jeho světýlko ve tvaru měsíčku), atd. atd. a to je velký problém, protože naše miminečko má rádo klid a ticho..kdyby o našem jednom dni někdo natočil film, žánrově by se to rovnalo hororu - pro rodiče :grinning: Deniska navíc trpí kolikou, takže dost pláče..moje nervy a psychika jsou na padrť. Hrozně mě štve, že nejsem schopna Deni poskytnout ten luxus co měl Mat jakožto prvorozený, a že nejsem schopná ji zajistit její základní potřebu klidu, aby se třeba přes den dobře v klidu najedla - máme malý byt, takže se nemáme na těch pár minut kam "schovat". Prostě si celkově přijdu jako strašně neschopná, že ty děti nezvládám nebo do budoucna nezvládnu. Možná to všechno moc řeším a nad vším moc přemýšlím..ale já už ani na nic jinýho myslet neumím, jsem s nima 24 hodin denně, to se asi podepíše na každým :grinning: Zajímalo by mě, jak to zvládáte vy ostatní. Mě i mrzí, že Denisčino miminkovství mě protéká mezi prsty, nestíhám si ji ňufat a hodiny na ní koukat jako na Matyho..nehledě na to, že každý náš den není o užívání si, ale o přežívání :frowning2: Tak moc díky za vaše příspěvky :slight_smile:
25. říj 2010 ve 20:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
@miona Pousměješ se, až si přečteš, že může být hůř? :wink:
Náš věkový rozdíl je 2,5 roku. Pocity mám naprosto stejné, s tím rozdílem, že to "druhorozené mimi" jsou dvojčata :stuck_out_tongue_closed_eyes:
Takže o nějakém času na poňuchání nemůže být ani řeč. Tříletý Oliver je muzikant, má doma piano, saxofon, kytaru, klarinet, mikrofon a především bubínek a CELÝ den nahlas hraje a zpívá. Kluci si sice trochu našemu hlučnému bydlení přizpůsobili, ale moje psychika je nadranc.
Myslím, že všude je první dítě více hýčkáno, rozmazlováno, prostě je to jedináček a středobod vesmíru. To druhé už se musí o čas dělit s tím starším, takže na to poňuchání není tolik času, tak si to nevyčítej. Deniska i tak cítí, že pro ni děláš první poslední a že ji miluješ :slight_smile:
25. říj 2010 ve 20:36  • Odpověz  •  To se mi líbí




@miona ahoj! já mám taky dvě děti po sobě, dva roky, ale dva kluky. starší je taky živý, ale podařilo se nám zavést jakýs takýs režim. takže dopo jdeme ven, pokud počasí umožní, po obědě jde starší spát a já si užívám s naším mimískem (2 hodiny), no a pak po spaní jdeme opět ven. večer si zas v posteli povídám se starším a čteme si, adámek je zvyklý usínat sám, zatím... je jasné, že to nebude stejné, že se musí čas dělit už mezi dvě děti, taky mám někdy výčitky, že se moc nevěnuju adámkovi a někdy zas ríšovi. ale myslím si, že hlavní je, aby bráškové měli do budoucna hezký vztah, tak se snažím ríšu co nejmíň peskovat za rámus (aby si to pak neobrátil proti bráškovi), to prostě patří k věku a miminko si holt bude muset trochu zvyknout. pro oba už je to i teď o kompromisech. rozhodně si nevyčítej, že máš na malou málo času, je to prostě úplně jiné mít jedno nebo dvě děti...
25. říj 2010 ve 20:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky vy mě totálně děsíte a potvrzujete mé nejhorší představy o tom jak to bude za pár dnů u nás vypadat :sweat_smile:
Tušila jsem, že to budou fofry, ale v duchu jsem si říkala, že si to nějak zorganizuju a nějakým zázračným způsobem si budu užívat obou dětí :sweat_smile: To byla moje asi najivní představa :stuck_out_tongue_closed_eyes:
Jak se zvládáte s děckama někam vypravit? A jak zvládáte večery?
25. říj 2010 ve 20:39  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Ahoj holky, tak já mám taky dvě děti a věkový rozdíl máme jen 1 rok a 7 měsíců. :grinning: Na začátku jsem si myslela že to opravdu nezvládnu. V porodnici s kojením v poho, ale jak jsem přišla domů tak jsem nezvládla, že kolem mě a Danečka naše treperenda ELi poskakovala a já měla u toho kojit a ona pořád nějakm odbíhala a taky pořád něco dělala a to mě znervozňovalo. Nakonec to dopadlo tak, že jsem přestala kojit a tím se problémy téměř vyřešili. Je fakt že jsme pořád se snažili Eli zapojovat do všech činností spojených s Danečkem :wink: Takže mi pomáhala se vším dokonce i s koupáním a během dne i s krmením. Nejhorší pro mě bylo, když naše ELi zjistila, že její bráška spí s náma v ložnici a ona sama v pokojíčku a tak se tam v noci stěhovala a mě ujížděly nervy a pakjsem stejně pochopila že nemá cenu ji nutit spát v pokojíčku, když ví že bráška spí u mě v ložnici. Tak prostě nějakou dobu spala s náma a pak jak měl Daník 3 měsíce tak jsme je přestěhovali a od té doby je klid.

No a s vyprovavním ven a spaním to máme tak, že nejdříve obléct starší dítko a pak to mladší a vyrazit. My naštěstí máme kousek kamarádku, ke které chodíme každý den si hrát za jejím syneme, který je jen o 3 měsíce mladší než ELi a tím pádem se Eli vyřádí a taky to není žádná klidná holčička a je jí všude plno a kraválu taky nadělá, ale je to opravdu o zvyku. A navíc mám jednu výhodu, že bydlíme v baráčku s mýma rodičema a tímpádem mi moje mamka hodně pomáhá jak s hlídáním, tak s koupáním a krmením večer. :wink:
25. říj 2010 ve 20:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
U nás zatím dobrý, ale asi je to tím, že Daník je trošku starší a taky už chodí do školky :slight_smile:
Ráno se vypravujeme absolutně bez problémů - malou nakrmím, Daník mezitím vstane, jo, občas hold musím malou odložit do košíku, když chce Dan taky něco jíst, pít, potřebuje umýt ručičky, jít na záchod atd.
Když malá spinká venku v kočárku a já jdu pro malýho do školky, užívám si ho, když je malá vzhůru, tak si ji položíme na postel, zpíváme jí, nebo kolem ní Daník objíždí autíčkem, absolutně na ni nežárlí a jsem za to moc ráda. Chápe, že někdy musí počkat on a stejně tak mu jasně říkám, že někdy čeká zase Gábinka, než mu např. nachystám jídlo nebo utřu ten zadeček, aby taky věděl, že v tom není sám, kdo musí počkat.
I z tohoto důvodu jsem chtěla děti nejmíň s tím tříletým odstupem - dřív by to byla zabijárna.
A mít dvojčata, tak to bych určitě nezvládala vůbec nic, to jako @radka.k klobouk dolů :slight_smile:

Jsou matky, které zvládnou x věcí a jiné, které nezvládnou ani to jedno dítě - viz moje kamarádka, která nechápala, jak jsem u Dana stihla 6x denně odsávat mlíko, protože nechtěl být u prsu, denně vařit, jezdit nejméně 3x denně i na dvě hodinky ven, protože doma nespal. Ona nestihla kromě kojení lautr nic, nebo to musela dělat v noci a věčně si stěžovala.

Tohle prosím neberte vůbec jako výtku proti komukoliv z vás nebo těch, kdo to čtou, ale spíš je to povzbuzení pro ty, které teprve druhé dítě čekají a mají obavy - já je měla taky - a nenaplnilo se nic.

Stíhám (momentálně - co bude za rok, ví jen bůh) obě děti, mám internetový obchod, vyrábím po večerech bižuterii, dělám tři katalogové prodeje a přestože doma by mohl být větší pořádek, jsem spokojená.
Ale třetí dítě fakt néééé :grinning:


Jinak jak už to tak bývá, jakmile se člověk někde pochlubí, tak se to obratem ruky změní, takže čekám, že hned zítra začne Dan mlátit malou po hlavě nějakým plyšákem :grinning:
25. říj 2010 ve 20:54  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
radka.k - no tak klobouk dolů, ale vypadáte na fotečce spokojeně :slight_smile:

daaska - jojo vím, že si musí zvyknout, ale když ona se pořádně nenají a vždycky se toho hluku lekne a brečí nejen z bolení bříška, ale navrch ještě kvůli tomuhle, takže já Mata peskuju. Odpoledne mě přestal spát po obědě, což je teda taky čára přes rozpočet :unamused: No snad se to poddá, režim máme vcelku stejný jako u vás :wink:


lamariko, to zvládnete :wink: ..moje kamarádka má děti stejně věkově od sebe a řekla bych, že pro maminku sice záhul - tyhle rok a půl letý děti jsou ještě o něco míň samostatné než přeci jen už ty dvouletý - ale zase to starší ještě vůbec neumělo žárlit, nějak to druhý miminko neřešilo (nebo aspoň u nich to tak bylo). Mat ten bordel dělá asi spíš jen kvůli tomu, aby na sebe upozornil... Přeju pohodový porod a ať to zmáknete levou zadní :slight_smile:
25. říj 2010 ve 20:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Zofinečko, to je jak kdybys psala o nás..s kojením to samé (u nás to je dané i jakousi nesnášenlivostí mýho mlíka - nechápu to dodnes)..spaní to samý, ale pak jsme objednali palandu a Mat konečně spí ve svým pokojíku a je klid taky..i když pořád v noci odbýhám, dost se budí :confounded:

Romano, ty jsi úplná reklama na to jak zvládnout mateřství :wink: - super :slight_smile: Jjá takhle akční nejsem, já jsem ráda, že se stihnu večer najíst :grinning: S tím chlubením máš naprostou pravdu, já radši svoje děti ani nechválím, už se mě to párkrát vymstilo :grinning:
25. říj 2010 ve 21:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
@miona no tak u nás Eli spí celou noc akorát vstávám k Danymu,a le to už jsem si zvykla :wink:
25. říj 2010 ve 21:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Ježíši, udělala jsem šílenou hrubku..no fuj..snad jste si nevšimly :grinning:

Zofinecko, jsem celkem též zvyklá, ale občas si se slzou v oku vzpomenu na celoprospanou noc :slight_smile:
25. říj 2010 ve 21:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
@miona jo tak to já taky, ale doufám že to zažiju zase. A hrubky jsem si nevšimla :wink:
25. říj 2010 ve 21:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
@miona no s tim kojením chapu, že určitý klid je třeba, protože se pak mimi pořádně nenají. my kojime tak, že jezdime s autama :slight_smile: někdy mě to teda už nebaví, protože jen co Ríša vidí, že jdu kojit, tak už nese náruč autíček, ale v klidu nakojím (ležíme u toho teda) a zároveň mám pod kontrolou i staršího. tak co zkusit taky?
25. říj 2010 ve 21:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
Těhule,zase se neděste :wink: To hrozně moc záleží na dětech,třeba u nás je to mnohem lepší než jsem čekala. V bytě 2+1 se moc neruší,mladší snese trochu hluku a starší si nechá vysvětlit že Alice potřebuje chvíli klid na spaní. Vypravování ven i večery jsou už v pohodě, prostě jsem víc osamostatnila starší,naučila se víc sama oblíkat,obouvat,je schopná počkat oblečená u výtahu než obleču menší. Když řvou tak prostě jedno chvíli počká,však se svět nezboří. Na obě je trochu míň času,ale zase je to naučí že nejsou pupek vesmíru,trocha přizpůsobení sourozenci jim jen prostěje.Já jsem to čekala mnohem horší.

@miona já hrozně nerada někomu radím jak vychovávat děti,co je mi do toho že :slight_smile: ale ptala ses......já bych na tvém místě trochu zostřila dozor nad starším a vysvětlovala že miminko prostě potřebuje chvíli klidu a on si může malovat nebo prostě hrát nějak tiše,na druhé straně si myslím že miminko si časem zvykne že prostě žije v hluku a bude spát i tak. takže bych malé nezajišťovala dokonalé ticho a klid,to stejně nikde není.a nezoufej, máš dvě děti teprve dva měsíce,za chvíli může být spousta věcí jinak. :wink:
25. říj 2010 ve 21:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj :slight_smile: Teeeeda koukám že se mám na co těšit :sweat_smile: :sweat_smile:
25. říj 2010 ve 21:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jinak Vanda přes den taky nespí a kojení v pohodě,brzo jí došlo že prostě nebudu k dispozici když kojím, i jsem jí to takhle podala,že když jí vařím oběd tak se u toho nemůžu starat o Alici a pak zase musí čekat ona když obědvá Alice. Zae se díky tomu naučila se obsloužit na nočníku sama,podat si co zvládne apod.
25. říj 2010 ve 21:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
Taky jsem si myslela, že ke kojení je potřeba klid. Ale ten se třemi dětmi doma není nikdy. Kdybyste viděly, co všechno jsem musela při kojení dělat! Vzhledem k tomu, že jsem kojila dva a to postupně, protože mi to prostě stereo nešlo, tak mi kojení zabralo spoustu času. Takže jsem při kojení i tomu tříletému utírala zadek, ohřívala jídlo, stavěla s ním kostky a puzzle, chovala druhé mimi, psala do takovýchto diskuzí atd...
25. říj 2010 ve 21:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lenkabu no 2 letému dítěti se líp vysvětluje než když má starší dítě 1 rok 6 měsíců, nebo v mém případě 1 rok a 7 měsíců. Ale teď už si taky Eli zvykla, že když se věnuji Danečkovi nebo ho krmím, tak se dokáže zabavit sama :wink:
25. říj 2010 ve 21:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
zofinecka však jo,říkám že záleží na dětech :wink:
25. říj 2010 ve 21:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lenkabu jojo hodně záleží na dětech. Na začátku to bylo drsné sladit dva odlišné tvorečky, ale postupem času jsem se to naučila :wink: a dokud malý pil mlíčko tak jsme vždy krmili společně a to Eli bavilo :wink: A mám štěstí, že teď už se naučila po obědě usínat sama, takže mám čas po obědě na Danečka. A to si musím najít čas ještě abych doděla VŠ :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: , ale to je jedno. Prostě každá mamina se naučí si zoranizovat den a ještě uvařit a uklidit :wink: chce to jen čas :wink:
25. říj 2010 ve 21:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
na a musím potvrdit, že zákon schválnosti u dvou dětí funguje skoro stoprocentně. sotva začnu kojit, starší potřebuje nutně čůrat nebo kadit :grinning: nebo má soplíka, jak říká a tak podobně.
25. říj 2010 ve 21:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
@daaska jojo to je vždy něco. Taky to známe :wink:
25. říj 2010 ve 21:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj,
koukám, téma akorát pro mě.. :wink: :grinning: sladění 2 dětí řeším dennodenně, je to náročný.. :grinning: Hlavně min. rok, kdy se Lucinka narodila a Terce byly 2. To byl docela hukot, Terka na ní žárlila, dělala přesně scény, kdy jsem já kojila atd..Naštěstí Terku teď vzali od září do školky, kde se vybije (má pořád nějak moc energie.. :grinning: ) a je pak klidnější, a i na Lucinku je teď milejší, ikdyž bitky jsou u nás na denním pořádku.. :grinning:
Jdu vás dočíst, to téma mi zajímá.. :wink:
25. říj 2010 ve 21:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
@rosanela tak u nás se nežárlí a bitky zatím nejsou :grinning: :dizzy_face: :dizzy_face:
25. říj 2010 ve 21:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
@miona Drž se, vím, je to náročný, já taky často padala doslova na pusu.. :unamused: ale při 2 dětech je to už o kompromisích, nemůže se dítěti dopřát vše to, co měl, když byl sám..
A taky jsem musela při druhém dost zapřáhnout manžela, při Terce můžu říct, že jsem vše docela zvládala sama, ale s 2 dětmi je to prostě už náročnější..o tom žádná..
Hlavu vzhůru!
25. říj 2010 ve 21:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zofinecka tak ono to u nás hlavně začalo od té doby, co Lucinka začala lézt a pak chodit..Terka se teď přestěhovala do L. ohrádky, aby měla klid, když si chce s něčím hrát, aby jí do toho L. nezasahovala..no, je u nás veselo..momentálně u nás platí, že je lepší holky rozdělit.. :grinning:
25. říj 2010 ve 21:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
@rosanela no tak to se máme na co těšit :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: :grinning: a ohrádku nevedem
25. říj 2010 ve 21:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
@radka.k U vás to musí být asi taky pěkný hukot..Oliver nechodí do školky?
25. říj 2010 ve 21:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj,
taky mám doma dvě děti - tříletou a šestiměsíční cácorku. Taky jsem měla strach jak to zvládneme, ale zatím je to naprosto v pohodě. Jasně že první týdny byly pro nás dost náročné, ale jakmile jsme se trochu "zatáhli (i s tátou)" tak to funguje dobře. Akorát mi bylo líto, že už na starší dcerku nemám tolik času, ale jakmile začala chodit do školky, tak se tam dost vyřádí a je spokojená. Doma si pak s mladší dcerkou hezky hraje.
26. říj 2010 v 19:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
resim to dopredu, proto u nas druhe zatim neni a jeste chvili nebude, chci si uzit kazde zvlast ..pokud bych je mela po sobe, asi bych si uplne neuzila ani jedno. JO, jsem sobec a vim ze mam jedny nervy, ale uz ted se tesim, az mala povyroste a my se zase budeme rozplyvat nad miminkem
26. říj 2010 v 19:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak zrovna dneska jsem si trochu zoufala, ale jinak jsem ráda, že je mám tak u sebe a myslím jsem i pár kamarádek namotivovala se nebát tohoto věkového rozdílu, ale každému z nás vyhovuje něco jiného.

@miona když byl malý menší, tak jsem např. u kojení si s Kájou četla, nebo zpívala. Teď je to horší, že Ondra potřebuje u kojení taky už svůj klid, naštěstí už i Kája pochopila, takže si hraje holt chvíli sama, případně s náma v pokoji si čte, staví kostky, krmí panenku. Hodně teď pomohlo, že jí babička přinesla panenku skoro tak velkou jako Ondra, takže si Kája hraje na miminku se svým miminkem, zatím ji to docela zabaví :sweat_smile:
A v nejkrajnějším případě, když není zbytí tak jí pustím DVD ať je nějaká clona, Kajka se uklidní, případně pustit aspoň rádio, mi připadne, že když Kája zaječí a je všude ticho tak se malý víc lekne než když hraje potichoučku nějaká muzika....

Ale osobně teď nevím jak sladit - Kája je společenský tvoreček, ráda je mezi dětma (chodíme do kroužku) jenže Ondra je zase domácí kulíšek, návštěvy a jiné společenské akce mu nevyhovují :angry: :sweat_smile: a nemá rád jízdu v kočáře, nanejvýš když je doba spaní, ale běda když potřebuji někam přejet v době jeho nespánku :sweat_smile:
Řešila jste tohle některá?
26. říj 2010 v 19:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
@cori no tak to já tohle nikdy řešit nemusela. Danymu nevadí když je v kočárku a nespí. Máme polohovatelnou korbičku a tak ho trošku vyvíším a je to. A my na návštěvu chodíme ke kamarádce a Daneček je v sedmém nebi, takže nemáme problém. Řešení na přechod je ještě buď nosítko nebo šátek :wink:
26. říj 2010 ve 20:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek