• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Jak rozdělit lásku mezi dvě děti? Jak jste to zvládly?

5. září 2010 
.......................co jste tomu svém prvnímu dítěti pořídili sourozence?
Nikdy bych netušila,jak to může být "těžké",ale občas se přistihnu při tom,že smutním kvůli tomu,že už na něj nikdy nebudu mít tolik času jako dřív,ikdyž mu to očividně nevadí a sám se s tou situací vypořádal líp než já. :grinning:
4. zář 2010 ve 13:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
karotky, já dobře, přirozeně. Vůbec jsem o tom tak nepřemýšlela, že "rozděluju lásku". Miluju prostě všechny stejně. Mě spíš bylo líto teď když byl nejmladší malej že je to naposled :slight_smile:
a jak píšeš, malýmu to nevadí, necítí se odstrčenej, je v bezva věku na brášku a uvidíš jaký budou parťáci až maličkej povyroste :wink:
4. zář 2010 ve 13:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
láska se nedělí, ale násobí - jediné, co je nutné rozdělit je čas a to je jen věc organizace. Navíc čím starší dítě, tím víc prahne po samostatnosti, nepřetržítá pozornost by ho už obtěžovala a bránila v přirozené separaci, což je cílem. Tříletý je tak akorát zralý na školku a na děti na vlastní pěst....
Takže tvůj dotaz :wink: přičítám jen projevu rozháraného uplakaného šestinedělí, přičemž až se zajedete a ty se hormonálně ustálíš, tak ti takovéhle stesky vůbec nepřijdou na mysl :wink: :wink: :wink:
4. zář 2010 ve 14:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kubaka klobouk dolů, chtěla jsem napsat něco podobného, ale nenapadaly mě ty správné formulace. Tvůj výtvor by zasloužil zarámovat. :slight_smile:
4. zář 2010 ve 14:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak já se přidám svou troškou do mlýnu. Já měla a mám do teď opačný problém.Už ve chvíli,kdy jsem zjistila,že jsem podruhé těhotná,se vě mně začaly rvát pocity typu,vždyť přece nejde,abych své druhé dítě měla stejně ráda,jako to první,jak můžu tomu prvnímu udělat takovou změnu,že se mu nebudu moci tolik věnovat? No asi se mnou třásly hormony ,ale za chvíli jsem to vydýchala a utřepalo se to. Po narození mého druhého zlatenka,jsem si na to ani nevzpoměla a pocítila pravdu všech zkušených matek,že láska se násobí.Matoušek byl a stále je moc hodný chlapeček,který na sebe už od miminka nestrhával pozornost,takže jsem ho pojmenovala,jako odkladánka,který hodný a trpělivě vždy vyčkával a vyčkává,až se dověnuji staršímu,který v době jeho narození byl zrovna v období 22 měsícu,kdy vyžadoval naší pozornost,ať už v odbourávání nočníku,či dalších aktivit na které byl zvyklý,neb byl do té doby sám a byl na něj čas. Takže já do dnes mám spíše černé svědomí vůči mladšímu synovi,že jsem se mu nevěnovala a nevěnuji natolik,jako tomu staršímu.Je fakt,že to prožívám asi jenom já a oni dva jsou supr dvojka a uplně si vystačí.
4. zář 2010 v 19:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@kubaka ,.................já si myslím,že je to těmi hormóny.Já si vlastně nemám na co stěžovat,protože to všichni zvádáme lépe,než jse čekala a fakt tam jde spíš o ten čas,kterého je míň,než o tu lásku,protože je mám oba ráda stejně a pevně doufám,že se to nikdy nezmění. :dizzy_face:
5. zář 2010 ve 13:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
@karotky no vidíš, to už zní vyrovnaněji. Jde jen o čas a tvůj starší chlapeče rozhodně strádat nebude. Novorozeně prostě potřebuje mnohem víc péče. Za chvíli z toho budeš venku. :slight_smile: A jistěže se to nezmění.ale musím říct, že jinak se projevuje láska k miminku, k tříletému a třeba k mému puberťákovi - tam je ta péče a zájem o jeho osobu už někde jinde. To je zase můj současný postřeh. S maličkým se mazlíme, tulíme, chováme, pusinkujeme - což s 14 letým už dávno nejde a ani o to nestojí. S ním musím dát dohromady školu, zajistit kroužky, udělat mu místo na učení, pochválit ho, jak mi ohromně pomůže a jakou v něm mám oporu a bez něho bych to (...) tak rychle a dobře nezvládla. Potřeby děti se mění.
Nemám ale zkušenost s dvěma maličkými dětmi za sebou, mám je od sebe 11 let.
5. zář 2010 ve 13:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek