• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Jak si zorganizovat rodinný život při dvou dětech?

13. října 2011 
Řeším to denně a stále tápu. Dnes nám skončilo šestinedělí a mám pocit, že absolutně nic
nestíhám a jako máma v očích staršího dítka totálně selhávám :stuck_out_tongue_closed_eyes: Jsem podrážděná,
vzteklá a na tu starší nemám skoro čas, o domácnosti nemluvě. Jak to řešíte vy???
1. říj 2011 ve 21:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jak se da :sweat_smile: Mam deti rok od sebe, takze resim trochu jine starosti nez ty, mam v podstate dve miminka. Na domacnost jsem uplne sama, s detmi manzel pomaha. Dela denni, odchazi pred 7, vraci se mezi 17-18 hodinou, nekdy driv, nekdy pozdeji. Hlidani starsiho mame jednou za cas jen o vikendu, oboje rodice pracuji a maji i jine zajmy, malou plne kojim, nemuzu se od ni vzdalit. Bydlime v 1+1, coz taky obcas pusobi problemy.
Domacnost, uklid: spatne, spatne :grinning: Uklizim, kdyz deti spi, na etapy, ted uz mala neni novorozenec, tak ji treba luxovani budi, driv to slo lip. Navic v tom malem byte je moc veci a blbe se to uklizi.
Vareni: mala plne kojena, obrovska uspora casu, nervu, penez (se synem se nedarilo), tak jsem stastna :slight_smile: Malej zatim ji spis svoje jidla, ne s nami, a nesni moc. Varim mu doma, a mrazim to a dokud je hezky, hodne casu travime venku, takze vyndavam obedy z mrazaku a tim setrim cas. Navarim, kdyz je cas a pak z toho ziju. I prio nas dost vyuzivam mrazak. Vecere varim temer denne, manzel v praci obed nema.
Plenky a pradlo: latkuju, oba dva, malej docela chodi na nocnik, ale plinek se zdaleka nezbavil. Pouzivam kalhotkovky, ktere se nezehli. Obleceni svoje nezehlim, manzelovy tricka ano, detem ano. Manzel obcas pliny povesi.
Nakupy: male nakupy sama, velkej tak jednou tydne vecer s manzelem i detmi, mame to kousek, takze pesky, zadne vypravy.
Nadobi: nemame mycku, snazim se odmyvat v prubehu vareni, at se to nehromadi, navic neni misto to tu nechavat.
Deti se celkem i spolu zabavi, jen musim hlidat kluka, aby malou nemrzacil. Ona si hodne hraje a kdyz uz je utahana, hodne se mi osvedcilo lehatko, odpocine si, pritom je s nami, kouka, Martin na ni dela opicky, ona se smeje... Malej si rad "maluje" a "cte", od prace k nim odbiham, mame velkej pokoj s kuch. koutem, tak je mam furt po ruce. Na uspavani a na vstavani v noci atd ja mam malou, pac kojim, manzel starsiho, oni spi v jednom, my holky v druhem pokoji. Koupani: ted jsme zavedli, ze strcime malyho do vany, osprchujem od spiny, pak dame spunt a strcime k nemu holku, tu manzel umyje, ja ji vezmu a ususim a oblecu a manzel si dal s malym hraje v koupelne, ja uz ji kojim atd. Kdyz jsem na ne sama, udelam to taky tak, akorat ji po vykoupani zabalim do deky, dam do lehatka, odbavim maleho, dam mu mliko a pak teprve odbavim malou, je v teple v dece, sleduje nas a je v pohode. Vetsinou :grinning: Jinak mam zkusenost, ze kdyz jsem na ne sama, byvaji hodnejsi, trpelivejsi atd, takze je to nekdy klidnejsi nez s manzelem, to vecer nekdy rvou jeden pres druhyho a uz to nedavam... V noci rvou casto taky, ale to uz je jina kapitola...
Snad jsem asopn necim inspirovala, i kdyz u vas to je jine, mas holcicku starsi, takze jine starosti i radosti.
1. říj 2011 ve 21:36  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
autor
@jasekd Téééda, tak teď jsem se dokonale hodila do pohody :slight_smile:)) Děti rok od sebe a takhle zvládáš, to vážně smekám!!!! A já tady řeším co kdy a jak když mám takovou velkou pomocnici, která se už o sebe v mnoha věcech postará sama. S vařením to je dobrý tip, taky jsem si dneska už říkala, že vždycky toho udelám víc a zamrazím, protože jsme teď hodně venku a když se dostaneme domů už je to zase chaos a než něco uvařím trvá to třeba ještě hodinu, protože do toho kojím apod. Nejvíc mě štve, že teď nějak nejsem schopná najít si pořádně čas pro malou, což se samozřejmě projevuje trochu žárlivostí, ale hlavně vidím, že jí to je líto a zasekává se :stuck_out_tongue_closed_eyes: Lehátko jsem u prvního dítka neměla, ale teď jsme si půjčili a je to moje spása, malej leží,
kouká a přitom je s námi :slight_smile:
1. říj 2011 ve 21:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
@martule20 On az bude Kubik vetsi, tak bude pro ni zabavnejsi. U Martinka to slo od naprosteho nezajmu po velkou zarlivost az doted, kdy do ni stoucha, strka ji hracky, "povidaji si", smeji se na sebe... Akorat teda zarli na manzela, kdyz si malou vezme k sobe. Me jednu dobu odmital uplne :pensive: To vareni, az budem drepet v zime vic doma, budu klidne varit, ale ted je nejjednodussi rano vyndat z mrazaku, prijdem domu, malej jde na nocnik, ohreju mu jidlo a pak on papa (uz to umel dobre, ale ted zas nejak praseci, tak musim u nej sedet) a ja sedim u nej a pripadne u toho kojim malou. Jinak zvladam diky tomu, ze to moc neresim, manzel je takovej typ, ze s uklidem nepomuze (ale s detmi ano a za to jsem moc rada), domacnost je mu ukradena, nevyzaduje poradek a nevyzaduje to teple jidlo denne, v podstate varim spis kvuli sobe, u prvniho decka jsem se odbejvala a ani kojeni neslo atd, tak ted se vic snazim. Mit ale chlapa, co buzeruje z gauce a nehrabne, tak bych teda jako matka a hospodynka neuspela :grinning:
1. říj 2011 ve 22:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Taky si myslím, že bude Kubík za čas už lepší parťák :slight_smile: Teď jsem z toho akorát na nervy, protože Eliška by ho pořád ňufala, pusinkovala, jenže ještě neodhadne co může a co ne, takže celé dny opakujeme: "Dávej pozor, nesahej mu na tu hlavu, musíš opatrně, tohle nedělej, támhleto nedělej " a jsme z toho na palici všichni :confounded: Manžel je sice na pořádek docela "pedant", ale zase hodně pomůže, dokonce umyl okna, uvaří... Jenom když je v práci, tak je tam od rána do noci, takže pak čtyři dny v kuse je všechno na mně. Taky jsem se u prvního odbývala, ale teď už musím nakrmit i dcerku, tak už to člověk tolik neošidí :slight_smile:
1. říj 2011 ve 22:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
@martule20 ahoj :slight_smile: zaujal me tvuj posledni prispevek :grinning: triletacka uz je velka rozumna holka, myslim, ze pochopi kdyz ji vysvetlis, ze ma miminko na hlavicce "dirku", ktera teprve casem zaroste, nechas ji jemne sahnout a dohodnete se, ze muze miminko po hlavicce jen jemne hladit... :slight_smile: taky je urcite lepsi rict co delat muze, cim ti pomuze, nez zacinat NE- a predchazet situacim kdy bys to ne- musela pouzit:slight_smile: a hoooodne mluvit o tom kdyz byla malinka ona, co jste jak delali, jaka byla ona... to je ted moje nejvetsi zachrana :slight_smile: Kubik je jeste malinkej, ono se to vsechno srovna, zacatky jsou vzdycky tezky :slight_smile:
2. říj 2011 ve 21:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
@martule20 ahoj taky jsem se dřív zaobírala myšlenkou jak to vše zvládnu mám děti od sebe stejně jako ty a můžu říct že u nás to bylo docela náročný táta jezdí kamionem tak doma moc není můžu ti říct že první rok to bylo v poho Davídek byl moc hodný miminko jen spal a jedl a když byl vzhuru moc neplakal a koukal se a smál tak to šlo krásně když ale začal vyžadovat větší pozornost bylo dost chvil kdy jsem plakala protože to opravdu nešlo s Gábi si hrát na to co chtěla ona a s Davidkem hry k jeho věku bud jeden nebo druhej do nás vstupoval a fakt to nešloale ted konečně když už je Davídkovi přes dva roky můžu říct že už je to pohoda krásně si spolu vyhrají a když Gábi přijde ze školky jsou si vzácnější a krásně si spolu hrají hlavně jde o to aby jsi byla ty v klidu pak budeš vše zvládat a děti budou v pohodě držím pěsti at ti to jde dobře :wink:
3. říj 2011 ve 21:29  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahoj, tak som k vam nakukla a trochu ste ma vydesili aj inspirovali. S manzelom planujeme 2. dieta, tak, aby bol rozostup 2 roky (kvoli zamestnaniu, aby som zase nezacinala od 0 a potom znovu na MD). Uz teraz je to mazec, maly mi v postielke ani lehatku nevydrzi a ked je na zemi, tak je vzdy niekde inde, len nie tam, kde ho polozim. Tych 15 minut, co sa pohraje sam ja odsavam a potom ho nahanam po pokoji. Takze nejaka domacnost? Len cez vikend, ked manzel nemusi do prace a nedrepi mi tu tchyne. Chodi pomahat, ale drepne k stolu a ked sa jej patricne nevenujem, tak je urazena. Manzel jej to uz hovoril, ale chytremu napovedz a blbeho kopni. Ale na druhu stranu, ste ma potesili, ze sa to da zvladnut. Dakujem
4. říj 2011 v 00:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@majatob Ahoj, mně zaujaly Tvoje rozestupy mezi dětmi :grinning: To je mazec! Pro mě nepředstavitelné, ale určitě i krásné, to nikomu neberu :wink: Jj, já se snažím to brát přes ty pozitivní věci, jenže manžel je nervák a to je děs, jak Elišku kvůli Kubíkovi pořád cepuje :stuck_out_tongue_closed_eyes: :angry: Až se kolikrát bojím, aby jí ten krásný vztah k malému neutloukl :frowning2: lHlazení po hlavičce jsme povolili, to ne že by na něj nesměla sáhnout :slight_smile:) Ale aby sahala na fontanelu to radši nechci, on je to i pro mě zvláštní pocit, ona by ji pak určitě chtěla pořád zkoumat :slight_smile:
4. říj 2011 ve 20:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@gabinicee ahoj, tak to mě taky trápí. Ze všeho nejvíc mě mrzí, že mám teď pocit, že svým způsobem se nezvládám věnovat naplno ani jednomu z nich a to Kubík ještě většinu času prospí... :unamused: Pořád to vymýšlím, jak to co nejlíp skloubit, ale fakt nevím už teď, natož až budou chtít oba hrát si a každý na něco jiného... Asi to moc hrotím... Školka by určitě taky pomohla, dopolko bych se mohla naplno věnovat Kubovi a odpo bych zas měla víc chuti do hry s Eliškou. Takhle pořád valím před sebou všechny povinnosti a nemůžu z toho vyplavat. Jenže do školky nás kvůli mojí MD nechtěj, tak to budeme muset zvládnout tak jak to je. Teď chodíme hodně ven, takže na klasické hraní si nebo malování apod. nám v podstatě nezbývá čas a proto mám pořád pocit, že se Elišce dostatečně nevěnuju, ale až bude ošklivo a budeme doma, třeba to bude jiný...
4. říj 2011 ve 20:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
@martule20 no myslím že by jsi na sebe neměla být moc přísná prostě to ber jak to je a zvládej co uznáš za vhodný ono taky moc péče docela škodí to už mám totiž taky vypozorovaný když se moc starám děti zlobí a když je nechám aby se snažili je větší pohoda takže moc to nepřeháněj snaž se uklidnit a věř že ve školce se pak naučí vše co potřebuje a kolikrát se to naučí rychleji od jiných než od maminky ale určitě se máš na co těšit ted mám děti v pohodě to víš že občas zazlobí ale myslím si že nejdůležitějši je být důsledná snažit se být spravedlivá a snažit se aby k tobě měli respekt a pak hlavně hodně mazlení a objímání a pořád zdůraznovat jak moc ty naše děti máme rády to ostatní jde pak líp hlavně důvěra :wink:
@ustarana o tchýni mi ani nemluv naštvala mě tak že dokud se neozve ona já ji volat nebudu a tak si myslím že budu mít klid a ted jsem i zjistila že je to lepší :unamused: . A co říct na toho tvýho raráška to ti teda moc nezávidím že už ted vyžaduje tolik pozornosti Dávidék byl v klidu do roka ale zas je pravda že Gábi byla ve všem strašně rychlá že její dětství mi strašně rychle uteklo každopádně každé dítě je jiné a každé je nejlepší :slight_smile:
4. říj 2011 ve 20:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
@martule20 Ahoj, myslím, že je ta organizace a zvládání/nezvládání je hodně dané povahou dětí. U mě je to nakonec lepší, než jsem před porodem doufala. Ráno budíček kolem 7:30-8:00, manžel odjíždí do práce (vrací se mezi 17:00-19:00, někdy i později), já nakrmím a obleču obě děti a vypravíme se ven. Jdeme nakoupit do místní samošky nebo na návštěvu ke tchánovcům, kteří bydlí 15 minut pěšky od nás, nebo se jen tak projdem. Máme sourozenecký kočárek, takže na takové candání po maloměstě super. Vrátíme se kolem 11:30, syna dám rovnou spát - spí většinou do 15:00-16:00. Během této doby většinou spí i dcerka, takže mám čas na vaření (snažím se vařit aspoň na 2 dny), popř. žehlím nebo si lehnu taky :slight_smile:. Odpoledne (nebo spíš navečer) pak jdeme zase ven. Kolem 19:30 koupeme - já dcerku, manžel syna. Do hodinky je pak uložíme a máme čas pro sebe. Anežka je naštěstí úplně zlaté miminko, které jen spí, jí a kouká po okolí. V noci se budí 1x na kojení, Pavlík spí durch až do rána. Všichni 4 spíme v jedné ložnici.
Jinak manžel má rád UU (uvařeno, uklizeno), ale chápe, že ne vždycky se mi to podaří. Když se vrátí z práce, věnuje se dětem, abych já během té chvíle stihla např. umýt nádobí, vysát, uklidit atd. Máme rodinný dům 5+kk, myčku a sušičku zatím ne, takže na nedostatek práce si nemůžu stěžovat :slight_smile:. Když potřebujem, babi s dědou kdykoli pohlídají děti - takže velké nákupy, úřady, doktory atd. řešíme v klidu bez dětí. Tak jak jsem to teď napsala to vypadá asi skoro idylicky, ale není to tak úplně každý den :slight_smile:.
4. říj 2011 ve 21:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
@martule20 @jajulin u nas to funguje takhle:
7.00-8.15 budicek, snidane, ranni rutina (nadobi, zuby, prevlict, ustlat)
8.15-9.00 si deti hraji samy, ja mam cas na svoje veci, pripravujem se na krouzky
9.00-10.00 krouzky (fletnicka, klavir, vytvarka, cviceni- na nastroje ucime nejstarsiho s manzelem, kazdej jeden a ten druhej se venuje prckum, vytvarky a cviceni se ucastni vsechny deti)
10.30-11.30 ja nachystam svacinu a jdu varit obed, deti si hraji nebo kdyz chcou, mam pro ne pripravenou nejakou samostatnou "praci"- pracovni listy, omalovanky, ruzny aktivity na motoriku-prelivani vody, sroubovani uzaveru na lahve apod.)
11.30-12.15 obed
12.15-13.30 odpocinek (mali spi, velkej si cte nebo v klidu hraje v herne)
13.30-14.00 svacinka
14.00-17.00 odpoledni program-vetsinou jdeme ven, do knihovny, kdyz nejdeme dodelavame praci, kterou jsme nestihli dopoledne, v pondeli chodime jezdit na kone)
17.00-19.00 hrajeme si, uklidime hracky, najime se a jeste vyrazime na vecerni prochazku, vyzvedneme manzela na nadrazi
20.00-21.00 koupani, zuby a spat

samozrejme nefungujem presne na minutu, nekdy se mi nechce nic delat nebo nemaji naladu deti, tak celej den jen lenosime a nedelame nic, ve ctvrtky chodim do skoly a nejstarsi bude chodit do skolky, tak je celej den uplne jinak... ale tohle mame jako takovej ramcovej plan jak probiha idealni den a snazim se ho v nejakych rozumnych mezich dodrzovat :slight_smile:
4. říj 2011 ve 22:14  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@majatob týýýýjo, Ty to máš vymakaný :slight_smile:. To už se nedivím, že zvládáš 3 děti najednou :slight_smile:. Jestli jsem to dobře pochopila, ty kroužky jsou de facto váš dopolední program s dětmi doma, nebo někam chodíte? A ještě by mě zajímala ta "samostaná práce" pro děti - vymýšlíš sama nebo máš nějaký zdroj? Jestli víš o nějakých stránkách na netu, tak bych byla moc vděčná za odkaz :slight_smile:. Jinak už jsem si Tvého profilu tady na MK všimla dřív - 3 děti tak brzo po sobě se jen tak nepřehlédnou :slight_smile:. My plánujem zvětšit počet naších dětí aspoň na dvojnásobek současného stavu, ale mít 3. dítě po roce si moc představit nedokážu, ale za dva už snad jo :slight_smile:.
4. říj 2011 ve 22:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
@jajulin v podstate jo, dokud jsme se neprestehovali, tak jsme chodili do MC na ruzny vyrabeni a cviceni a tak, to ted padlo, tak se jim to snazim vynahradit doma, vlastne akorat na ty kone chodime a za tyden zacina nejaky organizovany cviceni mistniho baby klubu, tak to pujdu omrknout, ale kdyz nam to nesedne, nic se nedeje, mame doma docela slusne vybavenou "telocvicnu" :grinning: no a materialy na to pracovani tak po ruznu, neco z netu, neco vymyslim sama, neco mam z knizek, ktery jsem si koupila, tak to ruzne stridam podle toho co chci procvicit :slight_smile: samozrejme se tohle tyka hlavne nejstarsiho, ten uz je schopnej pekne udrzet pozornost a udelat to co po nem chci, nejmladsi se kouka, spi nebo si hraje, prostredni se snazim najit podobny aktivity jako dela nejstarsi, ale primereny jejimu veku, takze kdyz T. treba "pise", tak B. dostane papir a pastelky taky a cmara si, kdyz vybarvuje nejakou omalovanku barvama, mala dostane omalovanky taky, ale maluje jen vodou (prodavaji se takovy omalovanky)... odkazy na stranky ti poslu, jen to musim dat nejak dokupy, nikdy nevim kam si co ulozim :grinning:
4. říj 2011 ve 22:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
@jajulin Hodně mě zaujalo, jak to hezky popisuješ - že splavně jdete z jednoho do druhýho. Ale chci se zeptat, když dáváš syna spát o půl dvanácté, to mu dáváš oběd až ve tři? Není to pak celý moc posunutý?
4. říj 2011 ve 22:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
@2veverka no ten pozdní oběd je právě to, co se mi moc nelíbí, ale nějak pořád nevím, jak to upravit. Pavlík snídá kolem 8:30 a pak si vždycky na dopolední procházce v kočárku dá ještě nějaké pečivo. To jezení v kočárku má moc rád a zatím mu to nechci úplně utnout. Takže pak v těch 11:30-12:00 prostě není dostatečně hladový na to, aby si dal pořádný oběd. Sní pár lžiček a tím to končí. Nehledě na to, že pokud máme jít dopoledne ven, tak já prostě nestihnu uvařit do té doby, než jde spát. Takže z organizačních důvodů ten oběd vychází až na odpoledne, i když pocitově se mi to nelíbí. Ale on pak odpoledne stihne sníst ten oběd, svačinu i večeři :slight_smile:.
4. říj 2011 ve 23:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
@majatob super, moc děkuju :wink:
4. říj 2011 ve 23:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
jajulin: Když Ti to pak odpoledne zbaští všechno, tak bych se tím časem netrápila :wink: My taky kolikrát obědváme až po spaní (když se vyjímečně poštěstí), takže si po příchodu zvenku dáme sváču, zalehneme a obídek až třeba kolem půl třetí. Ale je pravda, že až Kuba povyroste a bude baštit s námi, budu to taky chtít posunout a udělat mu v tom pořádek :grinning:
13. říj 2011 ve 22:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek