• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Jak udržet nervy v klidu s více dětmi?

10. července 2016 
Máme dvě děti, 3 roky a 1 rok, jsem s nimi na nohou od 5.30 do 19.00 hodin, nikam nechodím, jsem jen nonstop s nimi a mám velký problém. Přes den je vesměs ukočíruju, dávám lásku, hrajeme si, jdeme ven, zapojuju je do čiností, dávám i prostor, rozvíjím každého dle jejich věku a potřeb, nenechávám je moc dívat na tv, opravdu se jim věnuju od malička, jsou tak chytří a šikovní...zvládám s nimi situace typu žárlivost, vztek, drobné boje o hračku či o pozornost... to co ale nezvládám vůbec, když se den schyluje ke konci a malá začne dělat hysterické scény u koupání, nebo oblíkání. Už se mi 2x stalo, že jsem vybouchla tak strašně moc, že jsem řvala a hodně. Samozřejmě obě děti v tu chvíli brečí a sápou se po mně a já přestože to vím, tak v tu chvíli nedokážu situaci ustát, nemám kam odejít (nemáme interierove dveře), nemohu je nechat samotné v otevřeném domě, nemohu snést jejich řev, nemám kam utéct a kde se vydýchat. V tu chvíli mám tlak 3000 na 2000 a jen pak brečím že jsem se neovládla a že jsem strašná matka. Sice jim opravdu dávám hodně lásky a jsou veselí, otevření, hraví, extroverti, každý jiný ale oba silné osobnosti, ale co když je tímhle naruším, nebo nedej bože si to budou pamatovat celý život? Jak z toho ven? hlídání nemám moc, manžel v práci, nikdy jsem si nemyslela že budu takový nervák, je mi z tohouplně smutno, mám pocit že totálně selhávám a nechci poznamenat mé děti, miluju je nade vše... Vím že ostatní matky taky někdy na děti zakřičí, ale mám pocit, že já řvu nejhůř na světě a že jim to ublíží...:frowning2:
30. led 2013 ve 20:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
třikrát nadechnout,dodělat co je třeba a jak usnou vydechnout a udělat si chvilku sama pro sebe a to samé ráno u snídaně a odpo samo taky když jdou spinkat po obědě,nabrat síly a kdykoliv na Tebe dojde taková chvilka tak si říkat nejde o život tak jde o nic - musíš se to naučit hodit sama sebe do klidu,je možné,že malá už vyvádí dopředu,protože ví,že už ty sama začínáš být nervózní,nepůjde to hned,ale pak to bude stát za to,že si s děckama zařádíte v pohodě v koupelně,sice ji pak budeš muset vytřít,ale to děláš tak jako tak,ale budou spokojené a šťastné,je plno věcí,který s klidem počkají-že není vyžehleno a tak,však svět se nezblázní a sousedka ti vyžehlit nepřijde,až to bude potřeba a budeš mít na to čas a klid tak si to uděláš-já tak neměla vyžehlený celý léto,jen to co jsem potřebovala jsem vytáhla,za koš mi sloužila postýlka :grinning: a co,nikomu to nechybělo,jen se tohle musíš naučit,a neboj i já zařvu-zrovna dneska to schytala Ter,celý den mi nechtěly hořet kamna,já černá jak kominík,namíchnutá,oběd neuvařený a ona si dojde a prý tys zapomněla na kamna-v ten moment to ze mně vylítlo,ani jsem nevěděla jak-a co z toho?nic,ještě jsem dostala studentskou pečeť-ale to je výhoda už starších dětí
30. led 2013 ve 20:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
Sednout na zem bośa, položit dlaně na podlahu, zavřít oči a dýchat, ale u mě to nefunguje :wink: Jinak se taky prodává SOS krizová esence viz. bachovy vonné esence
30. led 2013 ve 20:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, tak právě s tímhle taky teď bojuju a to mám jen jedno dítě. Jenže je tak vzteklá, že dneska jsem už s nervama nevydržela a dostala na holou. Udělala mi venku strašnou scénu, válela se po zemi, no prostě hrůza. Táhla jsem ji domů smykem a tam jsem to nevydržela, svlékla ji a nasekala. Pak jsem brečela. Nikdy bych neřekla, jak je to mateřství těžké. Dcera je opravdu hodně tvrdohlavá a nic na ni neplatí. Vzteká se pořád. Nechce se oblékat, nechce si čistit zuby, nechce jít ven, pak nechce jít domů, nechce si mýt vlasy......Všichni mě utěšujou, že to časem přejde. Nemám radu, sama jsem v koncích. Jen ti chci napsat, že tě úplně chápu. Chtěla jsem vždycky dvě děti, ale teď vůbec nevím, zda jsem schopná to zvládnout. Držím palce
30. led 2013 ve 20:51  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Ahoj, předně musím říct, že jsi úžasná matka! Mám podobně staré děti a rozhodně jsem vybouchla víckrát než dvakrát :wink: Taky mě to potom moc mrzí a říkám si, že příště musím udělat to a to, aby se to pokud možno už nestalo. V tvém případě se mi zdá, že jsi perfektní až moc. Nikdo nedokáže být super dokonalý, chápavý a klidný 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. A děti si na to potřebují zvyknout. Než vybouchnout pořádně jednou za čas, je lepší upouštět páru postupně. Dopřát si čas na oddych, sobě i dětem. Já třeba když cítím, že se mi ráno do ničeho s dětmi nechce, vyhlásím si sama pro sebe den, kdy jde jen o přežití. Aby se děti najedly, byly oblečené a přebalené, větší ambice si nedělám. Čas pak trávíme nějakým snadným způsobem - venku, válením se doma v peřinách, i pohádky z DVD jim pustím... nějaké rozvíjení a náročnější činnosti si nechám na příště :wink: Nechce se strojit do pyžama? Dobře, ať si chvíli běhá nahatá. Mezitím se zhluboka nadechni, pokus se tomu zasmát (to pomáhá moc) a pak ji jdi odchytit. A asi ti nemusím ani psát, že úplně zázračný je čas jen sama pro sebe bez dětí, aspoň občas:slight_smile:
30. led 2013 ve 20:54  • Odpověz  •  To se mi líbí (12)
ja se jdu vycurat - tam urcite dvere mate :slight_smile:, pak napit a kdyz je nejhur tak jeste i do skrine se sladkostma. Ale taky jsem uz bouchla rozhodne vic nez dvakrat :slight_smile:
30. led 2013 ve 20:54  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
Nejsi v tom sama...co mam dve deti, zazivam to podobne a to jsou jeste mensi a ja se desim toho co prijde :stuck_out_tongue_closed_eyes: pak to taky obrecim ale fakt to chce si v hlave nastavit ze to bude vklidu a dobry..deti proste vytusej stres a jeste to podporej :stuck_out_tongue_closed_eyes: ale bude lip!! Musi :dizzy_face:
30. led 2013 ve 20:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tohle zažíváme snad všechny. Ani já nejsem vyjímka. Když rupnou nervy a zařvu,tak se pak omluvím.Co utéct na chvíli třeba na wc?
30. led 2013 ve 20:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
Otázka: Jak udržet nervy v klidu s jedním dítětem?
Mám stejné stavy s jedním synem, odpoledne už nespí, je vzhůru cca 8.00 - 21.30. Jít vedle a ječet pomáhá, někdy se to snažím převrátit v legraci, začnu honit malého, že ho uškrtím. Hodně mi pomáhá si večer na 20 minut zalézt do vany s knížkou. Nebo prostě si vzít malého před sebe, dívat se do očí a vysvětlit, co mi vadí a proč. Někdy už to pochopí (2 roky a 4 měsíce), řekne "maminko nezlob" nebo když vidí, že jsem na nervy, tak se ptá "maminko, co je ti".
Jinak jak píšou ostatní, urvat co nejvíc času pro sebe, ať si je užijou i tatínci :slight_smile:
30. led 2013 ve 20:56  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Přikláněla bych se k názoru,který napsala @marecek4 .Já mám obě děti na krku bez přestávky(pokud nepočítám návštěvy u lékaře,pobyt v nemocnici/porodnici nebo u kadeřnice 1krát za rok),manžel je sice každé odpolko doma,ale dělá okolo rod. domku,takže si je vezme na starost večer,kdy mám Ulici a to už bývají po večeři,takže s nimi má pohodu.Mě hodně pomohlo,že jsem dětem uspořádala denní režim,u kterého je důležitý polední klid.Menší syn spává po O 1-2,5 hodiny a ten starší buď také usne nebo si hraje v pokojíku.Já si uvařím kávu,sednu si k netu,popíšu si tu se známými,protože jinak nemám šanci se s nimi sejít.I ta blbá hodinka v poledne člověka krásně nastartuje a může pak do večera pokračovat dál. :wink:
Nejvíc času věnuji dětem,pak domácnosti a nakonec sobě a manželovi.Nezvládnu vše dělat perfektně,ale nevadí mi to.Stačí mi,že jsem dobrá máma a to ostatní už není tak důležité.Zkus třeba z toho denního kolotoče něco vypustit,aby si měla trochu víc času na sebe a na regeneraci.Děti Tě víc ocení jako pohodovou mámu,než jako motorovou myš(uvádím pouze příklad-je možné,že se Tě to ani netýká),která musí mít naklízeno a všechno vyhnané k dokonalosti. :slight_smile:
30. led 2013 ve 21:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
U nás je to hodně podobné, i když starší syn chodí do školy, ale on to dokáže dohnat během chvilky po příchodu z ní.Matyášek celý den se vzteká, kdy už příjde Ondra ze školky a po pěti minutách Ondrovýho návratu ze školy se zase vzteká, že ho Ondra zlobí. A požád dokola, mladší chce dělat to co menší. Starší schválně ho provokuje a tak je to až do večera než jdou spát. :stuck_out_tongue_closed_eyes: :stuck_out_tongue_closed_eyes: Ne že bych kluky neměla ráda, ale jsem hodně ráda, když konečně už zalehnou, protože naštěstí jsou líní a když už si jednou lehnou tak pořád nevstávají, že se jim nechce spát a vstanou až ráno.
30. led 2013 ve 21:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak to jsi dobrá, že jsi vyletěla jen 2x :grinning: Já mám holky s 17-ti měsíčním rozdílem a vyletěla jsem mnohem vícekrát. :stuck_out_tongue_closed_eyes: Na mateřskou dovolenou jsem nastupovala jako flegmatik a po 4,5letech je ze mě cholerik. Sama sebe přistihnu nad tím, že jsem to přehnala :unamused:

Po mém výbuchu se mě holky chytnout jak klíšťata - takže odchod - třeba jen na WC je nemožný, protože mi každá visí na jedné noze :grinning: . Večer si dám občas vínko, pustíme si s manželem detektivku. Když se mi nic nechce - není mi dobře, holky jsou přetažené, málo vyspané nebo prostě jen protivné, tak hold pustím na DVD pohádku a je to :slight_smile: . Nehodlám získat titul matka roku :slight_smile:

Všechny hračky máme 2x - takže jsem předešla hádkám o hračky :sweat_smile: Jo a starší dcera byla tak celkem 2měsíce ve školce, mladší týden. Takže je mám téměř nonstop u sebe. Manžel v práci, moji rodiče ještě pracující + sestra má taky dvě dcery, tchýně naštěstí 100km do nás ... Takže se mi jen může zdát o tom, si jen tak někde sednout s manželem, jít nějak na kafe, do kina - to bylo naposledny před 5 roky. :rolling_eyes:
30. led 2013 ve 21:58  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Já čekala, že budeš mít těch dětí víc! Taky někdy řvu a šílím. Mám kamarádku, co má 4 děti a tam bych se opravdu šla odstřelit - obdivuji její svatou trpělivost. A znánou, co má 3 děti + dvojčata. Má je tak vychovaný, že to doma šlape bez problémů (ale určitě jí taky rupnou nervy).
31. led 2013 ve 13:03  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
každému občas rupnou nervy jsme jenom lidi a pokud není hlídání je to o to těžší :slight_smile: Ale jsi super máma,že se tak hezky staráš nědělej si hlavu oni vyrostou a bude zase lépe :slight_smile:
31. led 2013 ve 13:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
Taky jsem občas s nervama na dně a vyjedu. To je asi normál, prostě pára musí někudy ven :wink: Nemyslím, že by z toho děti měly nějakou psychickou újmu. Je fakt, že se snažim se ovládat a v kritických situacích si počítám do kolika je potřeba :grinning: Občas je to opravdu náročné.
1. bře 2013 ve 14:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak já si udržuju "polední pauzu", oba prckové jsou v postýlkách, starší už nespí, ale musí odpočívat, třeba s knížkou. A já mám dvě hodinky klid :wink:. No... když už děti prudí, že bych je roztrhla, tak uteču na wc... kupodivu i malý prcek se třeba chvilku dobývá a potom si jde hrát. Já si tam pár minut posedím (mám tam i rozečtenou knížku :grinning: ), pak se vrátím, oba jsou hodní, hezky si hrají... a mně je hned líp.

No, a držím se příslovi: "šťastné dítě - bordel v bytě". Drobky teda ručním vysavačem luxuju x-krát za den, ale špinavé nádobí, okna, pár dní nevysátý byt a neumytá vana... to mě fakt nežere. U nás je na úklid puntičkář manžel, když to nemůže vydržet, tak pouklízí sám ( a to nám pak návštěvy říkají, že je to u nás tak sterilní, až se bojí vypustit svoje děti :wink: ). Ale mně to šetří hrozně moc času. Dětem nepouštím video, jen starší má večerníček - teda přes pc, ale nic víc.
1. bře 2013 v 15:01  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Amando,zlatíčko,buď naprosto v klidu! :wink: Jsi naprosto skvělá máma! :slight_smile: Jsi v jednom kole,děláš pro děti to nejlepší co můžeš,co bys chtěla víc?
Prostě zkus zapojit manžela.Třeba u koupání.Děti jste si udělali spolu,tak ať se jim taky chvilku věnuje.Může si při tom s nima skvěle zařádit,zvykne si na ně a bude je mít ještě radši než teď (věř mi,jde to),odreaguje se od práce a víc ocení,co pro ně všechno děláš ty. :dizzy_face:
Já mám dětí šest a s nadsázkou říkám,že neumím koupat a uspávat mimino,protože tohle je manželova doména-koupání.A při usínání nemám šanci,protože dlouho kojím a děti,když ze mně cejtěj mlíko,tak nezaberou,hledaj... :grinning: (Teda umím koupat,ne že ne,když manžel je na služebce,zvládnu to v poho.Ale když ho to baví,tak proč mu bránit,no ne?Aspoň mám chvilku pro sebe..) :sunglasses:
A to je má rada.Děláš všechno pro druhé a zapomínáš na sebe! Kdy jsi byla naposledy s kámoškou na vínku? Nebo v cukrárně? Nebo s manželem na večeři? Kdy jsi byla naposled někde na výletě?Kdy ses naposled začetla do nějaké knížky?
Udělej si chvíli pro sebe a uvidíš,jak Tě to vzpruží a dodá chuť a sílu milovat ty malý rošťáky,manžela i sebe sama.
(Mimochodem,moje babička má děti 4,vnoučat 11 a 8 pravnoučat.Miluje je,ale říká jim láskyplně Ta naše Havěť! Pročpak asi? :dizzy_face: )
1. bře 2013 v 18:25  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
No,já osobně vstupovala do mateřství s naprostou a dokonalou představou,jak bude vypadat a s názory tak pozitivními pro děcko typu-v životě nešáhnu na svoje dítě,v životě na něj nezakřičím,v životě mě neuvidí se vztekat či vybouchnout,jakože vychovám dokonalého tvora,když já budu dokonalá....mno, narodila se mi první dcera a ta svou představu o své výchově a životě taky měla,od porodu uplynula doba cca.půl roku a já sice usměvavá,ale naprosto zombíkoidní (jsem padla na hubu s tím,že nemůžu),po roce už jsem nemohla ani zvednout tělo,dcera furt řvala-přes den,přes noc,snad i ve spánku (spala 5 hod. přes den-kouskovitě a to jsem se starala o domácnost a 2 hod.v noci a to ještě musela bejt v šátku),dělala jsem pro ni všechno.....nakonec i doktor mi řekl,že je prostě vzteklá a že s tím mám něco dělat!!!Ale,co-neporadil!A tak po roce přišla první facka,né na zadek ,ale facka,dcera mě kousla v nestřeženým okamžiku do stehna do slabina já prostě zareagovala naprosto instinktivně....dítě čumělo a mě se chtělo brečet,ale nakonec sem na ni zdvihla ukazováček a řekla to nesmíš.Za a sem byla pokousaná všude,po té to zkusila ještě dvakrát,jednou jsem ji kousla já a podruhý už dostala na zadek bez servítků,od tý doby to nezkusí.....ta její vzteklost....padne na chodník před davem lidí...třikrát řeknu zvedni se,nejde dostane na zadek,nic už nevysvětluji nemá cenu až po třetím roce to děti pochopí,že mě někdo odsoudí,nezájem....Při poporodní kýle a po šesti týdnech po porodu rovnou operaci slepáku,s kočárem a velkým psem na vodítku Vám s tím dítětem ani nic jinýho nezbejvá.Vzteká se při jídle,jídlo odnáším dostane až svačinu a k pití vodu (ráda se zaplácávala štávičkama).Večer se pustěj Simpsonovi,obě děti se vykoupou,najedí,vše se vypne a na kutě.A funguje to,po předporodní představě jsem se posunula dál,ted alespon dcera vidí,že i já mám emoce a jak s nimi zacházím.Na zadek jsem jí už nedala,pochopila,že dvakrát zvedni se stačí,zvedne se,brečí,ale jde!Nekouše mě,nemlátí mě,občas ujede,ale nepřekráčí tu hranici.U druhý dcerky jsem přesně věděla do čeho jdu a ta je úplně jinná už v porodnici spala a zatím spí dál,občas taky vystrčí růžky,ale je ještě malá,takže jakmile už nemůžu tak odcházím,barvu přiznám občas i na cigáro :zipper_mouth: (nekojím :cry: )Jinak občas přecházím Hančiny úlety smíchem.....snažím se aby už vstávala štastná,občas to vyjde a občas né.Nejsem dokonalá matka....ale nevadí mi to :sweat_smile:
13. srp 2013 v 00:21  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahoj! Vubec tak neuvazu ze jsi spatna mama! Jak vidis, mame vsechny podobny problem.... ja se taky k8likrat neovladnu a vyletim i kvuli hlouposti :cry: Mam zati jen jedno dite (dceru) 15 mesicu a rikam si o kolik to jete muze byt horsi. Jednou mi ma sestra poradila vetou.... Nez zcnes kricet, predstav si svuj oblicej, jak u toho vypadas a uvedom si, jak tve dite vnima tu zmenu z vlidneho a mileho usmevu maminky na jecici priseru. Musim rict ze to na me zabira, nechci aby me tak vnimala. Bohuzel se taky kolikrat neubranim a oak si to vycitam..... Je to fakt nekdy hodne tezke!!!!! Naprosto ti rozumin. Ja se uklidnuji vetou, ze prece jednou vyroste a bude zase lip. I presto ze umi hodne zobit, tak bych nemenila. Preju vsem pevne nervy :slight_smile:
10. črc 2016 v 17:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek