Ahoj chci se zeptat,zda se nemam bat druheho miminka.
☹
Tak jako to říkám o porodu: Mám se bát? Ano, jasně, je to na místě, ale o to víc se těšit. Mám děti 19 měsíců od sebe a neměnila bych, přestože jsem z nich někdy teda unavená, to zas jo. Myslím, že hodně lidí druhé dítě zbytečně odkládá s tím, že se na to ještě necítí, a pak se na to ve skutečnosti cítí čím dál míň. Takže jestli máš aspoň trochu chuť do druhého dítěte, jdi do toho a obavy si připusť, nebylo by normální se aspoň trochu nebát, jak to zvládneš.
Mám tři děti, srdce by chtělo další 🙂. Rozum velí stop.
Mám dcery 6 let a 4 roky - jsou od sebe 22 měsíců. Měly jsme společně měsíce hektické a naopak skvělé. Manžel je výborný táta, který pomáhá, dokáže zabezpečit rodinu, postarat se o vše nutné a občas mne i nahradit. Vždycky chtěl tři děti, já si tím nebyla jistá. Starší dcera půjde do školy a doma se sama učí písmenka a čísla (jako učitelka ji v tom podporuji, ale neučím ji to), mladší počítá do dvaceti, umí se podepsat a dělá vše, co vymyslí starší. Někdy se hádají i perou, ale dá se to korigovat. V červenci čekáme chlapečka. Ty pomyslné tikající hodiny mne přesvědčily, že je čas na poslední miminko. Je mi 33 let a nelituji svého rozhodnutí. Někdy mám pocit a obavu, že bude jako jedináček, protože holky už budou někde jindy, ale moc se těší na brášku a určitě budou i pomáhat 🙂 Děti a rodina je to, pro co stojí žít, i přestože je to někdy velmi náročné 😉
Děti jsou 20 měsíců od sebe, hned po porodu prvního jsem měla pocit, že na mě ještě někdo čeká... a nechtěla jsem ho nechat čekat 🙂
Musím konstatovat, že rozum je u nás na prvním místě, a ten mi říká, že kdybych čekala na biologické hodiny, budu čekat do 50 let. Kdyby na mě někdy dopadly, tak ještě třeťátko 🙂 ale zatím teda úpěnlivě mlčí ;-D
Kluci jsou fajn, a někdy padám na zobák, když jsme dneska instalovali houpačku a celé 2 hodiny ten starší řval, že chce houpačku a nedal si vysvětlit, že musí počkat (jsou mu 2 a kousek). A k tomu mimčo... s řevem jsem je táhla ven, s řevem pak domů... jsou hold i takové "povedené" dny, kdy bych je s věnováním poslala někam do Indie, a pak jsou zase zlatíčka. Jako děti, jestli jsou dva nebo jeden, když mají blbou náladu, nic se nenadělá, když je trošku klid, tak je to paráda. Neměnila bych.
ahoj. neboj sa nicoho. vela deti ej uzasna vec a vsetko sa da zvladnut. budes sice nevyspana, ale po case budes rada ze sa spolu zabavia a ty budes mat chvilocku viac casu. isto ist do viacerých detí 🙂
Dekuju vam maminy ted jeste aby se to povedlo
😉
Každý má svůj názor, ale já říkám - určitě se neboj. Je to někdy náročnější, ale stojí to zato. Mám 3 děti, mezi posledními 2 je rozdíl 20 měsíců. Dceři jsou 4 roky, synovi 2 roky. Už se taky občas dobře melou, ale mají se opravdu moc rádi. Nebudu tu vše rozepisovat, ale nejkrásnější je, když si hrají na princeznu a prince. "Princ" z toho ještě nemá rozum, ale poslouchá, co přikazuje "princezna" . Tancují spolu, princezna se o prince stará - vaří mu, potom spolu zabíjejí draka .... Jedináček toto nikdy nezažije. To mohu také posoudit, má nejstarší dcera vyrůstala do 14 let jako jedináček.
A když je mladší dcera ve školce, syn ji doma kolikrát hledá a jak řeknu, že jdem do školky, je jak střela a moc se těší. Je to nádhera.