• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Rozdíl mezi dětmi 2 roky, praktické zkušenosti

6. srpna 2016 
Ahoj, já mám mezi dětmi věkový rozdíl 25 měsíců a zdá se mi to ideální. Prvorozený syn měl opožděný psychomotorický vývoj - lezl až ve 14 ti měsících, chodil až v 19 ti měsících, takže v době, kdy začala chodit už jsem byla ve třetím měsíci dalšího těhotenství. Všechno mu déle trvalo až na řeč. Mluvil dříve a bez chyb na rodíl od vrstevníků. Zatímco plínky na den měl až do dvou let a osmi měsíců a na spaní je má ještě teď a to už mu je 3,5 roku. Sice se počůrá jen asi v 10% případů, ale plínky na spaní mu ještě radši dáváme. Se samostatným jezením to byl taky problém. Naučil se to, až když musel do školky, tedy po třetím roce věku. Oblékání je taky velký problém. Už se naštěstí sám obuje, obleče si slipy, tepláky, ale ještě nezvládá horní část těla, trika, mikiny apod. Takže jsem skoro třičtvrtě roku přebalovala dvě děti a více jak rok obě i celé oblékala a krmila, ale všechno se zvládlo bez stresů a já byla naprosto v pohodě. Když se narodila dcera, musel holt syn chodít výhradně po svých. Kočár pro něj přestal existovat. Nepoužívala jsem ani přídavný skate za kočár. Prostě všude musel po svých. Ale je pravda, že na velké vzdálenosti jsem začala používat auto. Když jsem měla jedináčka, tak jsem prakticky neřídila a i přes celé naše okresní město jsem všude chodila pěšky - k doktorům, na kroužky, na nákupy. Teď, když mám dvě děti, tak je pro mě auto nezbytností. Za klad toho, že mám dvě děti dva roky u sebe považuji to, že si spolu vyhrají a nejsou na mě tolik vázaní jako kdyby šlo o jedináčka. Můžu si třeba na půl hodiny jen tak sednout k počítači a oni si zatím sami hrají a nechají mě vyřídit maily apod. Když je doma jen dcera a syn je ve školce, dcera se nudí a je na mě více fixovaná. Cyhbí jí zábava ze strany bráchy. No a teď je to ještě lepší, protože dcera už chodí, jezdí na odrážedle, tak spolu drandí po bytě. Koupou se spolu ve vaně, skládají spolu puzzle, prohlížejí si knížky. Samozřejmě, že občas nastane boj o nějakou hračku apod., ale to je jen chvilkové převažují radosti nad starostmi. Za negativum dvou dětí obecně pak považuji, že od sebe můžou chytit různé nemoci nebo je mají na střídačku a matka se pak třeba několik týdnů kvůli nemocným dětem nehne z domu.
26. led 2012 v 15:55  • Odpověz  • To se mi líbí (2)
autor
@helulela Doufam :slight_smile: Je buggypod jakoby ten skate u kocarku ? Ja prave nevim, prijde mi zbytecny. Original k nasemu stoji 2,5 tis. A muj klucik ted krasne a rad beha, takze za 8 mesicu bude asi chodit jeste vic.
26. led 2012 ve 20:08  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
@1980mat Diky za prispevek :slight_smile:. Takze tu mame vetsinou pozitivni ohlasy :dizzy_face: Ono to neni pomeritelne a srovnatelne, kdyby mel clovek deti o kousek drive po sobe nebo naopak pozdeji. Vnimam to podobne, jedine negativum vidim v odjezdu do porodnice (ze ja musim od starsiho), a ze si mohou predat ruzne nemoci, zvlaste kdyz uz pak jeden chodi do skolky. Na druhou stranu si spolu obcas vystaci. Pokud to jen trochu pujde, snad se da rozumne rozdelit pozornost pro oba, toho se bojim, aby ani jeden neztradal...
26. led 2012 ve 20:13  • Odpověz  • To se mi líbí
@tital dle mých zkušeností bych dopředu skate moc nekupovala. Starší dcera byla prototyp antikočárkového dítěte. Nechtěla tam být od narození, řvala tam jak tur :angry: . Od roka chodila, ale když nemohla, tak šup na ruky, do kočárku ani omylem. Když se narodila mladší dcera, tak jí pořád vyhazovala z kočárku. Měla jsem caualplay S4, takže když byla mladší v korbě, tak jsem jí posadila na konec korby a když přešla v cca půl roce do sporťáku, tak seděly vedle sebe :grinning: (v létě se tam obě vlezly :grinning:. Od podzimu ne, tak jsem musela koupit kočárek pro sourozence.
26. led 2012 ve 20:41  • Odpověz  • To se mi líbí
@tital určitě ke kočárku dopředu nic nekupuj. Uvidíš, jak na tom syn bude, a kdyby bylo potřeba, něco pořídíš klidně týden před porodem. Buggypod je taková postranní skládací sedačka http://shop.annaviktorie.cz/detail.asp?idzbozi=112500000007 Rozdíl mezi klukama mám 18 měsíců, ve dvou letech bych do toho nejspíš taky neinvestovala, max. skejt.
26. led 2012 ve 21:03  • Odpověz  • To se mi líbí (2)
Moc děkuji za téma, taky nás čeká rozestup 2 roky od sebe :slight_smile:))
26. led 2012 ve 21:08  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
autor
@helulela Aha, jsem zase o kousek vzdelanejsi. :slight_smile:
26. led 2012 ve 21:12  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
A co holky, resily jste golfky ? Ja dnes zbehala pul Prahy (doslova), umim popsat vetsinu kocarku co jsou v nabidce, vcetne cen, ale bohuzel, kazdy ma nejake "neprekousnutelne" negativum... fakt nevim, co prinese praxe - tim myslim, ze kdyz jsem vybirala kocarek pro mimi, tak jsem ho nemela na svete. Ted uz mam chodiciho chlapecka, tak jsem si to mohla krasne vyzkouset. Presto mi to neni nic platne :angry: Proste nevim... kratka sedatka, zvlastne polozeny pasek na nozicky - tak nefyziologicky, po stranach kocarku - blizko toho ditete neni polstrovani, dost casto je tam nejak vystrcena konstrukce, kratka striska, divne sklapeni zadicek, kdy musite pouzit obe ruce a div kolenem nepodpirat to dite...a obecne mi pripada, ze se ty golface tak nejak krizem hybou, rozklizujou, proste ze to nic nevyrzi.....
26. led 2012 ve 21:15  • Odpověz  • To se mi líbí
@tital výčitky, že se jednomu nebo druhému věnuju míň, než by si zasloužili, mívám :pensive: Ale tohle větší věkový rozdíl moc nevyřeší, to samé si myslí i kamarádky, které mají děti od sebe třeba 4 roky.
Na starším už je teď vidět, že mu sourozenec vyloženě prospívá. Má ho moc rád, tulí se k němu a pusinkuje ho tak, jak mě nikdy. Snaží se o něj starat. Je trpělivější (v rámci možností dvouleťáka), umí se zabavit sám... Spousta toho je daná i věkem, ale když si vzpomenu, jak ještě nedávno to bylo náročné miminko, jsem přesvědčená, že bráška mu v tom hodně pomohl.
26. led 2012 ve 21:15  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
@copa dudlík a malá postýlka ničemu nevadí. Vítek spí v malé postýlce stále a dudlíku se zbavil úplně neplánovaně a bez stresů asi 2 měsíce po narození Adámka. A to jsem si vždycky myslela, že bude jednodušší ho odplínkovat než oddudlíkovat :grinning:
Teď chci hlavně natrénovat samostatné jídlo a pak ty plíny.
26. led 2012 ve 21:18  • Odpověz  • To se mi líbí
@zdeniii ahoj, Helenka a Vítek, to je jako polovina naší rodiny :slight_smile:
@tital golfky máme Chicco Multiway - používáme, když jede starší někam sám. Taky z nich nejsem nadšená. Přesně jak píšeš - tak různě se hrkají, poskakují, v trošku horším terénu zadrhávají, sporťáku se určitě nevyrovnají. Ale svůj účel plní.
26. led 2012 ve 21:22  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
autor
@helulela Ale ted detailneji koukam, ty mas deticky rychleji za sebou. To je prave asi narocnejsi, ze jeste starsi neni tak samoobsluzny. Postylku taky marne premyslim. Bud koupim jeste jednu se zbrblinkami, nebo uz chci tu detskou z IKEA, 165 cm. Ale prave ted mame tezke obdobi, ucime Bertika znovu spat samotneho. Nejak se nam to kazi. Place, ze ne haji, ze ke me. Ale ja jsem ho nikdy k sobe do loznice nebrala, jen vyjimecne, on se vyspi bajecne, ja ne :frowning2:. Takze kdyz bude mit postylku, z ktere bude moci kdykoliv odejit, bude to problem. V podstate posledni dva dny nechavam vyrvat, aby vedel, a pochopil, ze spinka v te sve. Je mi to moc lito. Ale uz to umel a ted mi dela sceny za noc, treba jsme i dve, tri hodiny vzhuru. Dve noci dobry - to jdu treba jen dvakrat, a treti je masakr :frowning2:. Az se to naucime, teprve muzu postylku zmenit. A nebo jak jsem psala... koupim jeste jednu detskou nekdy v lete pred porodem a pak uvidime.
26. led 2012 ve 21:29  • Odpověz  • To se mi líbí
Uf holky takhle vás snad nedočtu... :sunglasses:

Nám dcera spí sama v pkoji od roka a teď asi tak 5 měsíců spí ve velké posteli - koupili jsme rovnou palandu :slight_smile:
Plenky má pořád, nějak to neřeším, nechám to na léto, uvidíme. Stejně se hodně stává, že se dětičky znovu vrátí k plenkám když vidí že miminko má taky plenky... :slight_smile:

Dneska jsme se byli podívat na miminko (kamarádka má taky od sebe přesně dva roky) a Helí byla nadšená, bude to pomocnice :dizzy_face: až mne to trošku děsí :slight_smile: uvidíme :slight_smile: Těším se na to!!
26. led 2012 ve 21:36  • Odpověz  • To se mi líbí
@tital když je malá neklidné je právě ta velká postel pro ní skvělá, že si k ní já nebo manžel můžeme lehnout a ona hezky usne...
26. led 2012 ve 21:38  • Odpověz  • To se mi líbí
@tital to je mi líto s tím spaním, nevíš, čím se to tak zvrtlo? My jsme postýlková velmoc :grinning: Doma máme tři (kluci každý svoji a Adámek jednu v obýváku "hrací"), u našich jsou dvě a u tchánovců jedna cestovní. Většina je popůjčovaná od příbuzenstva. S velkou postelí taky nespěchám. Vítek spí sice hezky, ale bojím se, aby ho to utíkání taky nenapadlo. Někde jsem četla, že když není potřeba stěhovat do velké postele dřív, je na to nejlepší čas ve třech letech, když už si dítě nechá ledacos vysvětlit.
@zdeniii u nás právě spaní takhle vůbec nefunguje. Aby usnul, musí být v pokojíčku sám, jinak se okamžitě nastartuje a myslí si, že jsme tam od hraní.
26. led 2012 ve 21:49  • Odpověz  • To se mi líbí
@helulela nu právě když vlá maminko nebo tatínku tak za ní jdeme, udělá nám místo abychom si mohli lehnout :slight_smile: a udělat hají :slight_smile: a pak až se uklidní tak spí sama hezky dál.

Usíná taky sama v pokoji, dám jí mlíčko do lahve, zhasnu zavřu a jdu. Někdy vyleze z poslete a začne bouchat na dvěře, tak ji dám zpět spinkat řeknu že maminka si potřebuje taky odpočinout a že ona musí spinkat. Chápe to, a většinou už nevyleze a hezky si usne. Děti si nechají ledascos vysvětlit :wink: i když myslíme že ne...
26. led 2012 ve 21:58  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
@zdeniii Helenka je nadsena, protoze vi, ze si ho domu nevezmete :wink: Pockej, az ho budete mit doma :slight_smile: :slight_smile: Ale je fakt, ze jsem zaznamenala, ze mali kluci k tem malym miminkam moc netihnou, ale holcicky ano, uz opravdu od toho maleho veku, proste to maji v povaze. No, prejeme nam vsem, aby se nasi starsi tesili na ty mladsi!
26. led 2012 ve 21:59  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
@tital kamarádka má právě staršího kloučka a ten je ze sestřičky nadšenej, dokonce když byli v porodnici tak ho maminka vbec nezajímala, vyběhl z auta a že jde za miminkem, až to kamarádce bylo trošku líto. Doma to zvládají v pohodě, ale je fakt že tatínka mají úžasného, hodně pomáhá. Tpho já se nedočkám, budu hodně s dětma sama.

Ale je fakt že Helí je taková pečovací, musí být u každého přebalování když máme návštěvu a tak :slight_smile: jsem zvědavá jestli jí to vydrží :slight_smile:))
26. led 2012 ve 22:08  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
Jeeeee. No ted jsem tady vypsala tak dlouhou odpoved :frowning2: a cele to spadlo.
Tak znovu. Nevim, kde se to zvrtlo. Kojila jsem dlouho v noci - do 9. mesice, pak ho rizene odstavovala, posouvala, az jsme v noci prestali. Kolem 13 mesice jsem odstavila uplne, nesl to dobre. Ale prave nekdy v listopadu jsme se odstehovali z loznice, a predelali na detsky pokoj. Bylo to 14 dni neustalych zmen, coz asi nenesl nejlepe. Ted uz je to nekolik mesicu a jsou noci, kdy je to ok, jdu tam jednou dvakrat kvuli zatoulanemu dudlicku. Ale pak jsou noci, kdy prudi. A pak uz dve noci, kdy mel asi opravdu nocni muru. Predevcirem jsem prave udelala asi hroznou chybu. Plakal a cim dal vic, tak jsem ho vzala k sobe do loznice, kde nespal, zlobil, kopal me, ja byla rozepsala, mela jsem toho dost, tak jsem ho vratila do postylky, kde zacal pravy amok. Chapu, asi jsem to nezvladla, takhle to plest tim, ze si ho vezmu, pak ho vratim. No a kdyz dlouho rval a v te postylce se utisit nedal, zase jsem si ho vzala k sobe. Spinkal krasne, klidne az rano do deviti. Jenze, pravdepodobne si z toho odnesl, ze si vyrve kdykoliv cokoliv. A ja k tomu prispela. Od te doby mame problem i s odpolednim ukladanim. Dnes to bylo pokazde se slzickami. Musim proste vytrvat a laskavou formu trvat na svem, ze on spinka v pokojicku, ja v posteli. Protoze v loznici se nevyspime. Teda, Bertik ano, ja ne :frowning2: No, protoze uz to pisu podruhe, osekala jsem, to, ale presto jsem se vypodivala, a je mi lip... tak diky :slight_smile:
26. led 2012 ve 22:15  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
@zdeniii Urco vydrzi. Holcicky jsou takove, a pokud ji to uz ted zajima, budou skvelou pomocnici. :slight_smile:
26. led 2012 ve 22:34  • Odpověz  • To se mi líbí
@zdeniii třeba jí to vydrží, nemusí se u každého dít nějaké drama :slight_smile:
@tital ono je těžké držet se nějakých jednotných zásad, když má dítě v noci brečící záchvat :frowning2: Teď jsem si vybavila, že jsme taky měli horší období, kdy se v noci budil. Člověk vážně rychle zapomíná :slight_smile: Už to bylo někdy ke konci těhotenství, takže k němu v noci chodil manžel a lehal si u něj v pokojíčku na válendu vedle, to mu obvykle stačilo. Do postele jsme si ho brali jen jako miminko, později už to na něj vůbec nefungovalo a právě spíš řádil a bylo po spaní.
Čtu teď hezkou knížku o dětském spaní, moc mi pomohla s Vítkem, teď vymýšlím, jak na Adámka. Když tam najdu nějaký tip pro vás, určitě se podělím.
26. led 2012 ve 22:36  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
@helulela Budeme Ti vdecni ! Ja uz to beru skoro samozrejme, ze noc neni v kuse, ale kdyz se zamyslim... a manzel to minule rano vubec nemohl rozdychat. Takze jsme byli jak krasne milujici rodinka :slight_smile:, manzel si bral perinu a chtel do pokojicku, ja jsem vedela, ze to nezabere, tak jsem synka vzala a odnesla zpet do loznice...za nami muzsky s tou svou dekou... no nekdo nas videt, potrha se smichy. Ale tady vsichni urvani, nevyspali... Ted se tam taky tak mele, snad to bude dobre. Jdu na kute, mam ranni nevolnosti 24 hodin, tak at neco malo naspim.
26. led 2012 ve 22:51  • Odpověz  • To se mi líbí
:grinning: umím si to představit. Dobrou
26. led 2012 ve 22:57  • Odpověz  • To se mi líbí
@tital taky chceme kupovat detskou postylku z IKEi...a taky se toho trochu bojim...Tonik se ted zase zacal v noci budit s hroznym placem..uz spaval celou noc a ted je treba dvakrat za noc vzhuru a je hrozne tezke ho zase uspat...tak nevim nevim, jak zareaguje na novou postel a novy pokojicek... :confused: Kdyz se v noci vzbudi, chce k sobe tatu a ne me... tak si tu ctu vase zkusenosti se spanim a taky se budu tesit, jestli se @helulela podeli o nejakou myslenku z te knizky, kterou cte...
27. led 2012 v 00:04  • Odpověz  • To se mi líbí
@tital takove obdobi jsme ted meli taky - trvalo to tak tri mesice? V noci nekojim uz skoro od pul roku (nepocitam kojeni nad ranem mezi patou a sestou), spi sam v postylce v pokojicku taky od toho pul roku. Spaval pekne celou noc bez buzeni - vzdycky tak tri noci skvele, pak jedna horsi - 1-2x se probudil, dala jsem mu dudlik, natahla se na gauc vedle, do ctvrt hodky zase spal a ja sla pokracovat do sve postele....Pak se cosi pokazilo a prohodilo se to - na jednu dobrou noc tri ctyri spatny a porad se to zhorsovalo - tyden spatny - budil se i casteji 3-5x za noc, spal hodne lehce, takze odplizit se nepripadalo na vahu, chodit tam jenom pohladit, utisit, dat dudlik a zase odejit vetsinou vyustilo v tri hodiny vzhuru pro nas pro vsechny. Vetsinou jsem vymekla a sla si rovnou lehnout k nemu - stvalo me to hlavne proto, ze jsem takhle mela pocit, ze se od nej opravdu nehnu 24h denne - i odejit v noci na zachod byl problem, ma usi jak netopyr.
Spravilo se to paradoxne az ted nemoci - mel virozu, pak to preslo na usi - takze ja pripravena v pozoru s leky na horecku a mlady pan si zacal strihat jednu prospanou noc za druhou, budit ho kvuli atb mi prislo jako maxi hrich. Ted je to zase na puvodnim schematu - tri noce ok, jedna horsi, ale to beru jako normalni, taky nespim kazdou noc skvele....

Jinak k tematu - u nas by mel byt rozdil 19mesicu (ne uplne planovanych :slight_smile: ), Kubikovi necham jeho postylku, jenom ho ted prestehujem z jednoho samostatneho pokojicku do druheho k nam do podkrovi. Bude mit v pokojicku jeste i rozkladaci gauc pro dospelaka, kdyby bylo potreba - mam vizi vysilat k nemu manzela at ma taky zasluhy :slight_smile: Dudlik ma, pleny ma, sam se neoblece, naji se jak kdy podle nalady, s chozenim je to spis bida - ne ze by neusel, ale kdyz uz se vydame nekam, tak potrebuju nekam dojit - coz se systemem kaluz-kamen-kaluz-jeee musime se vratit k te prvni kaluzi moc nejde. Takze s sebou tahame kocar, popr. si ho hodim na ramena.
Nad kocarem jsem premyslela, nakonec jsem si predbezne vytipovala tip (Phils a Ted z druhe ruky) s tim, ze uvidim jak to pujde. Spis mam vizi jedno dite do nositka nebo satku, druhe do kocaru popr. samostatne - to zkusim jako prvni variantu. Plinky mame latkove, takze doplnuju plinky pro malou - ne kalhotkove, ty pak podedi - odplenkovat starsiho si chystam na leto. Dudlik zatim neresim - ma ho jenom na spani.
Jinak se z predstavy deti takhle u sebe stridave hroutim a stridave si rikam, ze to zvladly i jiny - vetsina kamaradek s timhle rozdilem rikaji ze prvni rok (tri mesice, pul rok - odhady se lisi) byly fakt zahul, ale pak se to zacina vracet, takze se utesuju tim, ze si koupim pekne dlouhy metr a budu halt strihat a prvni rok prezivat :slight_smile:
Ted na me zacina dolehat strach z porodu (uz se to blizi, pulka brezna), mala ma vyssi vahovy odhad (coz mel Kubik taky, a narodil se pidi), a sice uz vim do ceho jdu (aspon orientacne :slight_smile: ) ale i tak se proste na tu bolest fakt netesim...Jedine co me utesuje, je vedomi ze to za x hodin skonci a ze pak uz budu mit "odrodino" a nikdy vic :grinning:
27. led 2012 v 07:12  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
@yellowbanna můj se taky začal budit, z ničeho nic, v létě spal celou noc a od podzimu se budí a ještě chce bambula v 6h vstávat. Dneska byl hore 2x. Naštěstí netrvá dlouho než zas usne, ale už si ani nepamatuju kdy jsem spala celou noc a dýl jak do 6.30. A docela mě to začíná zmáhat. :unamused: no a jak přibude mimino tak asi nebudu spát vůbec. Budeme kupovat druhou postýlku z Ikey, Dany zůstane ve své, na stejném místě, v pokoji se jen přehodí komoda jinam a vedle postele přibude druhá postýlka.
Odplínkování taky neřeším, v létě se uvidí, taky doufám že pak druhý podědí plínkovou výbavu, jako
@evlyn No a taky pomalu uvažuju jak to budu zvládat (i když mám mamku v důchodu) a bojím se toho. Porodu se nebojím, spíš mám teď období kdy domlouvám miminku, ať se otočí (je příčně), protože císaře fakt nechci, "naplánovala " jsem si pohodový, rychlý porod, s dulou, bez nástřihu a s bondingem :grinning:
27. led 2012 v 08:53  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahojky holky,

narazila jsem na toto téma tady na koníkovi a jsem opravdu ráda že existuje.
Já mám doma ted skoro dvouletého Matyáše a každým dnem čekáme druhý přírůstek.
Hodně lidí mělo takovou reakci že čekáme druhé až mi to bylo dosti nepříjemné a otázky nebo věty typu "už zase", nebo " Nějak brzy ne?" mě opravdu už přestaly bavit.
Ted už to neřeším, sice to bude ze začátku asi mazec ale pak se to určitě vrátí. Děti si budou víc rozumět a hrát si. :slight_smile:
27. led 2012 v 09:00  • Odpověz  • To se mi líbí (3)
@irenka mně zas všichni říkali: jé, to je bezva, aspoň si vyhrají...nebo.. 2 roky to je akorát a ještě jak jsem řekla že to bude další kluk, tak úplné nadšení :sweat_smile: no tak jim věřím :grinning:
27. led 2012 v 09:08  • Odpověz  • To se mi líbí
@andelka
to máš dobrý, my čekáme opět překvápko a to už je vrchol, že to nechceme vědět.
A štvou mě že všichni chtějí holčičku. Jako by porodit druhýho kluka byl nějakej hřích nebo co :grinning: :grinning: :grinning:
NO ono nemá cenu to řešit. :slight_smile:
Koukám, že máš prvorozeného Daniela, pokud to bude kluk tak bude právě Daniel... :wink:
27. led 2012 v 09:11  • Odpověz  • To se mi líbí (2)
@andelka No já to mám ode zdi ke zdi - od "v pohodě" po "se z toho asi pomátnu" :slight_smile: Na Kubíka mám teď super hlídání přímo v ulici, ale hlídací teta jde bohužel v červnu do práce :frowning2: ale tak aspoň pár měsíců k dobru mít budu a pak už začnu shánět třeba soukromou školku nebo tak něco.
Malou jsem taky přemlouvala - teď se teda otočila hlavou dolů, ale přijde mi že tam pořád rotuje :slight_smile: teď ji spíš ukecávám ať zpomalí přibírání :slight_smile: stejně tak jako sebe - přibírám víc než s prvním a štve mě to. Připisuju to větší chuti na sladké (ale už se hlídám) a absenci procházek - s malým toho moc nenachodím, to je fakt přesun od bobku k bobku a od kaluže ke kaluži...A pak si vzpomenu na porod a šestinedělí a kojení a a a a :slight_smile: a musím si jít dát čokoládu na lepší náladu :grinning:
27. led 2012 v 09:51  • Odpověz  • To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek