• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Rozdíl mezi dětmi 2 roky, praktické zkušenosti

6. srpna 2016 
@veronnica Tak jsme dneska byli nakupovat a dudlik zatim zadny uspech - Tom ho vyplivuje...tak jeste budeme zkouset, asi musime poridit jiny tvar...ale zato ma uspech hraci zelva do postylky...ted si tam s ni povida...to je docela pokrok, ze tam vydrzi i bez revu. Ale je to neco za neco - Tonda mi zase ztropil scenu pri odpolednim usinani, to si clovek nevybere :unamused:

@irenka to s tou zarlivosti je asi pravda...sice je to nekdy dost mazec, ale taky doufam, ze budu pozdeji rada, ze jsou kluci takhle blizko...
10. čer 2012 v 17:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já mám prcky 16 měsíců od sebe,takže sme moc nevysvětlovali :slight_smile: Jen že mám v bříšku mimi.Pak sem ležel asi měsíc před a měsíc po porosu v nemocnic,takže když nás konečně pustili domů malá se ode mě nechtěla hnout.Ale malého milovala a furt tulila.Žárlit začala až když začal lozit a brát jí hračky,takže sme vymezili jen její hračky které jí on nesměl brát a víc sme jí věnovali.No a pak začal znova když začal chodit,to byl děs.Jinak určitě nejdůležitější postřeh je kupovat všechno dvakrát :D Jedno růžové a jedno modré nebo zelené :D Jak je něco jednou je bitka :(
10. čer 2012 v 18:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
@carmonka Taky moc ráda slyším, že to takhle zvládáte a přeju, ať to rychle utíká, abyste mohli být zase všichni spolu. Babička je skvělá, že může pomoci, a moc doufám, že to dopadne i dobře s tou prací. S tím odlišným pohledem na výchovu nic moc nenaděláš. To člověk pořád slyší od babiček, jak jsou dneska děti nevychované, rozmazlené, mají dlouho plínky... a pak donesou dítěti čokoládu, když se kvůli něčemu vzteká a ty trváš na svém, tak povídají "no, pro jednou mu to snad dovolit můžeš" a pro jistotu dítěti, které se odplenkovává, dají plínku, co kdyby byla nehoda...

@veronnica S tím nevyspáním je to šílené, to se pak každá prkotina násobí, protože člověk nemá sílu. U nás bylo šestinedělí v pohodě, ale problémy se spaní se plíživě dostavily od 3. měsíce dál a v někdy v 7-8 měsících se Karu budila co hodinu. U nás pomohlo, že jsem spala v jiné místnosti, ale to byla jiná situace, už byla velká, dost jedla přes den, nebyl důvod jí kojit víc jak třeba jednou v noci nad ránem.
A s tím sourozeneckým bojem jsi to přesně vystihla. Mates taky na sestřičku byl úplně zlatý, ale mě to dával sežrat.

@irenka Někdy je potřeba si dát oraz a nemít nic naplánované. Děti každopádně každý spěch a stres vycítí, nespí a jsou protivné. S tím dvojkočárkem vás vůbec obdivuju, že to zvládáte tahat. Já jsem si takhle užívala vzácné chvilky, když jsem měla jen Karu, že jsem si jí vzala jen do šátku a šla úplně bez kočáru :grinning: Jinak bych ráda někdy domluvila sraz ve Stromovce, jen ale to asi ještě budeme muset odložit, protože to vypadá, že na Karu lezou neštovice.

Jinak abych přidala pozitivní zážitky, děcka si už občas začínají spolu krásně hrát, jsou to sice jen chvilky, ale je to úžasné, když se tu na sebe zubí.
10. čer 2012 ve 20:57  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
ahoj, holky! absolutně nestíhám, zase jsem nakoukla po dlouhé době a rovnou s dotazem :confused: maminky, které jste na děti celé dny sami, jak to děláte, abyste se zvládly alespoň trochu zrelaxovat a odpočinout si?? :confused: já už jsem totál vyšťavená :rolling_eyes: hodně jsem zhubla (při posledním vážení nějakých 60-61kg na 180cm), jsem unavená, vynervovaná...... mladší je hrozný živel, nejradši by už chodila (zatím zvládá kolem nábytku), v kočárku nevydrží chvíli v klidu, už si x-krát zahrála na paragána :sunglasses: a vysela mimo kočár na kšírech. u starší se vystupňoval vzdor do (pro mě ještě nedávno) nepředstavitelných rozměrů, naprostá ignorace všeho, co řeknu, neplatí domluva, debaty, vysvětlování, zákazy, prostě nic :angry: každý den kolem 5-té hodiny budíček. mladší většinou vstává s úsměvem (alespoň že tak), starší kňučí, vzteká se a dělá naschvály, jen otevře oči. už jsem na ´´cvokhaus´´ :zipper_mouth:
když jsem byla těho, tak mi 3-násobná maminka dětí takhle brzy po sobě řekla, že nejhorších je prvních 6-9m. mladší je téměř 9,5m. a já stále čekám, kdy si konečně řeknu, že je super mít děti s takhle malým věkovým rozdílem :grinning: na druhou stranu, když si představím, že teď (při takhle rozjetém vzdoru starší) bych měla domů donést novorozeně, tak si říkám, že je dobře, že už mám tuhle etapu za sebou :grinning:
jo, tak jsem se alespoň částečně vykecala :wink: a při chvilce zase nahlédnu, abych zjistila příp. rady a postřehy zkušenějších maminek :slight_smile:
jdu se pokusit imitovat spánek :grinning: dobrou!
10. čer 2012 ve 22:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
@beruska24.9. TAké jsem tu dlouho nebyla, vlastně na koně teď vůbec skoro není čas....proč asi :grinning: :grinning: ?!
Když bylo mladší 9,5 měs., tak u nás to byl také TOP cvokhouse, chvílema jsem nevěděla zda mám z okna skočit já či někdo jiný :zipper_mouth: . Ale fakt po tom roce se to hodně uklidnilo, Luci (starší) nebrala ségru už jen jako rivala, ale i jako parťáka....fakt je to teď super..., teda v rámci možností super - rozhodně si nekladu žádné velké cíle a čas na sebe mám jen na WC a to mě mladší ještě většinou sedí na klíně, bo jak se někam hnu, tak řve :grinning:. Přeji ti, ať i u vás se to sklidní co nejdříve...a velké pozitivum vidím v tom, že máš také dvě cácory, je velká pravděpodobnost (u nás to teda tak je), že si spolu budou perfektně hrát, mají stejné zájmy(miminka, kočárky..... :dizzy_face: ), kolikrát si zalezou do pokojíku a vůbec o nich nevím...takže držím pěstiiiiiii!!!!!!
10. čer 2012 ve 23:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
@beruska24.9. ještě něco..., to jak také nemáme žádné hlídání ani na minutku, s tím bojuji stále, pořád to nějak nemůžu vstřebat, to prostě jiné než extra náročné být ani nemůže...prostě peču na spoustu věcí a snažím se užívat holek, bo mě spoustu důležitých chvilek uniklo skrz malý věkový rozdíl....
10. čer 2012 ve 23:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
@carmonka díky za vysvětlení. Já právě myslela, že děti nikde nesundávají a neuměla jsem si představit, jestli se nějak dá kojit.
@veronnica taky jsem měla pocit, že Vítek byl nejhodnější, když jsme byli sami doma. S každou návštěvou se hned začal předvádět a zlobit.
11. čer 2012 v 15:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
@beruska24.9. u nás to teď taky není moc extra, přišla další kritická fáze, kdy Adámek se už dostane Víťovi na hračky - leze, stoupá si a už leckam dosáhne. Víťa by byl jinak celkem hodný, ale tohle samozřejmě nesnese, strká ho zpátky dolů... řev, řev, řev :wink: Mě hodně ulehčuje to, že po obědě spí oba najednou a večer nejdéle od osmi už je taky klid.
11. čer 2012 v 15:08  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@helulela prosim te, jak v realu vypada vase usinani, zajima me hlavne to po obede, kdy je na to clovek vetsinou sam...ja si to neumim vubec predstavit :stuck_out_tongue_closed_eyes:
11. čer 2012 v 18:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
@imzadi tohle je u nás v pohodě, protože oba usínají sami - Vítek ve svém pokoji, Adámek v ložnici v postýlce. V. usínal sám, ještě než se A. narodil. Ze začátku jsem prvního uložila jeho a pak jsem se mohla věnovat A. Nejtěžší na tom bylo správné načasování, aby mi spaní obou vycházela nastejno. Spolehlivě se mi to povedlo až tak kolem 5. měsíce. Do té doby se překrývali aspoň částečně, to taky trochu pomůže, každá půlhodina volna dobrá :wink:
11. čer 2012 ve 21:05  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@helulela tak to mas super :dizzy_face: snad se jednou dopracuju k tomu samemu :grinning:
11. čer 2012 ve 21:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
@imzadi s trochou snahy snad jo, hlavně to samostatné usínání je k nezaplacení
11. čer 2012 ve 21:11  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@beruska24.9. Když se na to podívám zpětně, taky jsem byla nejvíc vyčerpaná cca kolem Karolína 9-10m. Karu se tehdy věčně v noci budila, pořád jsem kojila, taky jsem hodně pohubla. První krok bylo vyřešit, aby nějak v noci spala, což se povedlo přesunem do pokojíčku. Jinak jsem byla zničená, Mates přes den už víc jak rok nespí, takže přes den se odpočinek nekoná.
11. čer 2012 ve 21:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
jé holky tuhle diskusi jsem měla najít před víc jak 2 roky !

já si denně teď říkám zlatý 4 roky, zlatý 4 roky :sunglasses: :sunglasses: a když po padesáté počítám nad vztekající se vzdorující mladší dcerkou, tak jsem moc ráda, že do toho nepřinesu už novorozeně....
jinak u nás bylo nejhorší období prvních 5 měsíců, to byl takovej masakr, že nevím jak jsem to přežila :zipper_mouth:
pak maso když mladší začla lézt, to ji starší pořád jen tloukl mi přišlo.... pak rok až rok a půl byla mladší jak duracelka, chodila po parapetech, lezla na nejvyšší prolézačky na hřišti a neustále jsem ji jen jistila...
ale je prostě horolezkyně a to jí asi zůstane, teď už je ale víceméně samostatná a aspoň je velký chodec.. nebo spíš běžec....

jinak jako "pohodu" bych to jakžtakž označila teď od 2 let mladší.... sice se vzteká hodně pořád (je děsná hysterka opravdu a to už od narození, nechat vybrečet jak se někde píše to u ní ani nejde, ona křičí až se pozvrací třeba)... ale aspoň už mluví, začíná chodit na záchod a tak ji starší víc bere...
a předevčírem se stal zázrak - půl hodiny si spolu poprvé hráli bez toho že by byl křik nebo rvačka!! :dizzy_face: :dizzy_face:
je mi jasné že to je na dlouho zase vybrané :grinning: ale to bylo neskutečné, to jako jestli si někomu takhle děti hrajou denně, tak chápu že to druhé měl opravdu aby si ty děti vyhrály....

ale jinak fakt zlatý prciny - teda zlatý 4 roky :sunglasses: :grinning:
11. čer 2012 ve 21:24  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
ad dobíjení se - čokoláda, vana, vypadnout kdykoli to jde, i na 15 minut s košem :grinning: ....
já byla v 11 měsících mladší tak odrovnaná, že jsme se nakonec odhodlali a vzali si paní na hlídání (jinak žádné nemáme) na den a půl a jeli jsme sami do Karlových Varů.... za ty prachy to stálo, paní to zvládla suprově, děti byly ok a já vám můžu říct, že po tom silném neustálém stresu když mi v tom buse došlo že fakt jedeme pryč a jsme sami, tak jsem se začla úplně klepat a jen mi tekly slzy asi půl hodiny :sweat_smile: :sweat_smile: prostě jsem měla šok...
tam jsme pak seděli a říkali si jak je naprosto neskutečný, že si můžeme položit mobil na stůl, vyspat se v noci v kuse, dojít si na záchod bez dítěte na ruce.... v restauraci jsme seděli a ani si nepovídali a užívali si ticha :dizzy_face: :dizzy_face: :sweat_smile:

jinak hodně pomůže si zorganizovat den tak aby se z toho člověk nezbláznil... já po roce se dvěma dětma rezignovala na nedávání sladkostí a povolila jsem i koupení televize....
ale největší pomoc je fakt čas, Matýsek měl hrozný vzdor, až jsme uvažovali o doktorovi a dneska je naprosto v pohodě.... ale hodně do toho právě asi zasáhl i ten sourozenec, je to náročné pro všechny, takové zemětřesení....
11. čer 2012 ve 21:30  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
takže jdu v rychlosti odepsat, holky už snad konečně usnuly :dizzy_face: jinak děkuji těm, které jste se ozvaly. někdy je dobré vědět (a ujistit se) že v tom nejsem sama :grinning: určitě mě chápete :wink:

@dagina - ani na záchodě nemá člověk klid :stuck_out_tongue_closed_eyes: :grinning: když už nepřijde starší, že něco nutně!!! potřebuje, tak po mě alespoň leze mladší, sápe se na toaleťák - vždyť on se tak krásně vymotává :grinning: zarývá mi prstíky do stehen, aby se na těch vratkých nožičkách udržela atd.
nikde není psáno, že holky si musí hrát s panenkami. u nás vedou auta :dizzy_face: :grinning: i když, starší občas vezme panenku-miminko, kojí (a to jsem kojila jen měsíc), balí ho do všeho dostupného a ´´mučí různými výchovnými metodami´´ a nebo vezme hadrovou panu a ´´vozí ji na koni´´. jo a další tahoun a zajímavost je naše hafuša :dizzy_face: chudák, ta už také neví, kam by se schovala :rolling_eyes:
jinak naprostý souhlas, že uteklo spousta chvilek a hlavně pokroků našich prcků. kolikrát zjistím, že tahle už umí to a ta zase tamto. v tom mateřském maratonu nějak nestíhám sledovat :confused:

@helulela - že mladší bere starší nejen hračky, ale i jídlo a starší pak kvůli tomu brečí u nás už je delší dobu. jindy zase řve mladší, protože starší ji nechce něco půjčit nebo ji někam táhne jak kočka koťata. a nejlepší, když začnou řvát obě najednou :stuck_out_tongue_closed_eyes: :rolling_eyes:
jinak přes den se většinou se spaním prostřídají (mladší spí většinou 2x denně) nebo se alespoň částečně překrývají. to je svátek :grinning:

@baarca - mladší jsem přestěhovala do pokojíčku ke starší v 8m. uspávat sama dvě děti, každé na jiném místě, byl nadlidský výkon :rolling_eyes: v noci se vzájemně vzbudí občas, horší je, když mladší večer usíná dřív a starší pak nechce jít do postele a schválně dělá kravál a vzbudí mladší. to bych ji pak ´´přerazila´´ :sunglasses: jinak jsem ráda, když se podaří do půl 8 uspat mladší, starší kouká na pohádku, kolem půl 9 ji v tichosti dostat do postele a ještě ji přečíst pohádku. to je pak najednou klid :grinning:
11. čer 2012 ve 21:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lu777 to je hezký přečíst si, že nás čekají takové pěkné věci :grinning:

Já nemám pocit, že by mi utíkaly dětské pokroky a hezké chvíle. Naopak je spíš vnímám víc než jen u Vítka a mám z nich velkou radost. Někdy mě ale mrzí, že mít jen jednoho, mohli bychom dělat to nebo ono...
11. čer 2012 ve 21:56  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@beruska24.9. ahojky Berus, no mas to tedka fakt narocne, my se do toho stadia taky blizime, kdy se mladsi zacina vic projevovat a narusovat klid starsi segry, u ktere je vsechno jen 'jeji'. To je moje je snad nejoblibenejsi veta :rolling_eyes: :rolling_eyes: jinak jak uz ti holky radily, tak i u nas pomaha nejvic zorganizovat si den aby i ditka vedela co se deje,taky mi to vzdy nevychazi aby obe spaly ve stejnou dobu ale kdyz to jde tak je vzdy tisic veci na praci nez jen tak odpocivat a relaxovat :fearful: no manzel dela na smeny tak kdyz je na nocni tak mu nevadi kdyz necham starsi spat u ni v pokojicku a ja si muzu jit na chvili ven na prochazku s malou, kolikrat se mi i stane ze malou uvozim v kociku pred domem a necham ji spat na zahrade. No a hodne lidem vyhovuje davat deti spat uz treba od sedmi, to se ale u nas snad jeste nestalo, to nejak nestihame...vetsinou mladsi jde spat okolo osme devate je taky ve svem pokoji uz od trech mesicu a starsi v tech devet a obe usinaji samy, mladsi jeste kojim ale nastesti se mi v noci nebudi na kojo, pravidelne se mi ale budi starsi, tak dvakrat za noc ji chodit utesovat...taky nikoho pobliz z rodiny nemame a jak by mi to nekdy bodlo, mam jednu prijemnou pani sousedku ktrera si sem tam vezme starsi na par hodin na odpolko ale popravde by mi spis bodlo kdyby si vzala tu mladsi :sweat_smile: :stuck_out_tongue_closed_eyes: ted mela nejakou vizoru a byla hrozne uplakana a protivna, nic se ji nechtelo jen byt na rukach, za chvili budu jak orangutan, ruce vytahane z noseni, a teda o hubnuti u me neni ani znamka, to ti i zavidim :sweat_smile:
jinak se vzdorem to je taky u nas v plnem proudu, hrozne rada porouci a taky dokaze mit poradny zachvat kdy se ji az zveda zaludek....ale kdyz ma naladu tak mi rada pomaha s malou ale myslim si ze ji to jeste nedochazi ze mala jako roste a vyviji se, za chvili bude lozit a to pro ni bude opet velka zmena, s panenkama si taky nejak moc nehraje, momentalne nejvic leti kuchynka a souprava na cajicky atd....a jak vas funguje ze jsou holky spolu v pokoji? ja o tom taky premyslim ale snad nekdy az bude mladsi rok ....nerusi se kdyz se treba vzbudi starsi? jak uz jsem psala tak se mi v posledni dobe budi casteji starsi nez mladsi, taky rada cestuje k nam do loznice tak kdyz by byly spolu v pokoji aby se nebudily obe :stuck_out_tongue_closed_eyes:
11. čer 2012 ve 22:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
@saminka - od malička dětem říkám, co se bude druhý den dít (když někam jedeme, někdo má přijet), jinak v průběhu dne, co bude až se udělá tohle. když má přítel volno, tak se ten den v procházkách prostřídáme - každý jde jednou. takže alespoň na chvíli mám čas vlítnout na zahrádku (kolikrát víc plevele než zeleniny) nebo něco udělat doma. jasně, místo relaxu zase domácí práce, které nesnáším :stuck_out_tongue_closed_eyes: jinak mladší spí dopoledne po svačině (buď jsme na procházce, nebo uvozím, chvilku udělám na zahrádce a pak si hrajeme se starší na písku nebo houpu na houpačce) a pak spí mladší odpoledne - tedy částečně se kříží se starší. pokud mladší dopoledne nespí (občas nemá čas usnout :grinning: ) , tak jde až pak se starší (tedy spíš obě jdou už před polednem, aby spali společně. vyjímečně se podaří :dizzy_face:
u nás by se vyjímečně i stihlo dát spát dřív, ale holky neusnout. a když vezmu, že mladší mi usínala kolem 22-23h., tak považuji za úspěch, že se většinou daří uspat kolem 20h. :slight_smile: (včera jsem nemohla ve 21h. uspat).
starší začala usínat sama po 2. roce. mladší usíná (stejně jako kdysi starší) u flašky, když tak neusne, tak je problém ji uspat :rolling_eyes: teď jak jsou dvě, je uspávání ´´horší´´. nabourala jsem starší samostatné usínání :frowning2: které se ´´nedávno´´ naučila.
jo, starší s mladší také pomáhá, ale už si přeci jen uvědomuje, že to je ´´rivalka´´ :slight_smile: takže se to v ní asi pere :confused:
starší se také budila hodně, pak chodila do ložnice. pomohlo nenásilně vracet zpět :wink: odnést do pokojíčku, ujišťovat o své lásce, vysvětlovat, že je větší holčička, že má postel jak pro princezny, že sestřička jak povyroste, bude spát s ní atd. atd. trvalo to min. měsíc, možná dýl, ale přestala chodit. občas se vzbudí, stačí dojít, utěšit, dát napít, pusinku a spí dál.
starší v pokojíčku od 15-16m., mladší spala v ložnici, v 8m. jsem přestěhovala za sestřičkou - přítel na noční, ani jedna nechtěla spát, lítala jsem od jedné ke druhé a padala na ústa :rolling_eyes: původně jsem chtěla stěhovat také kolem roku. v noci se vzbudí občas, buď má starší nějaký špatný sen a začne vyvádět, takže ji utěšit, malé dát dudáka, uklidnit, uspat znovu, nebo začne brečet mladší a starší se probere, většinou do polospánku a za chvíli spí dál. ráno dle situace - vzbudí se mladší, začne hopsat v postýlce, tak vytáhnu a odnesu. někdy spí starší dál, někdy se vzbudí a vstává také. když se první vzbudí starší, tak většinou se vzbudí i mladší - někdy hlukem, někdy asi aby byla jako sestřička :grinning: poslední dobou se ji snaží ve všem vyrovnat (napodobuje ji).
večerní uspávání - buď mladší v pokojíčku mlíčko, a uspávám, starší vypije mlíčko a kouká na pohádku. po pohádce vyčistit zoubky, pokud možno v tichosti do postele a tichým hlasem číst pohádku (to mladší nebudí). tohle je ta lepší varianta. když nechce spát mladší nebo ani jedna, tak je to mnohem složitější a to improvizuji a modlím se, aby už byly obě v posteli a spaly. :sunglasses: :grinning:
12. čer 2012 v 07:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
@helulela jj, to mě taky mrzelo, že jsme nemohli plno věcí... teď od 2 let je to dobrý, už si s nima můžu sama troufnout do menší zoo, na festival apod. a není to jen o neustálým hlídání ale i z toho něco mám a oni si to taky užijou...
fakt hlavní pomocník je čas...

za mě můžu říct je hlavní to, že teď když jsou Bellince 2 roky jsem si uvědomila jak maličkej byl Matýsek když se ona narodila.. samozřejmě v poměru k ní vypadal obrovskej a soběstačnej a neustále se vztekal a taky mě dost odstrkoval (ještě předtím než se narodila) ale ve skutečnosti mě hrozně potřeboval a byl malej.... když vidím video z porodnice tak brečím když ho vidím :pensive:

a myslím si že mezi 2. a 3. rokem je kvůil vzdoru nejnáročnější období na sourozence... když jsou menší tak nejsou podle mě takoví rivalové, spíš jak dvojčata a když jsou starší tak zas to už berou víc s rozumem...
mezi 2. a 3. rokem (zhruba, u nás byl vzdor od 2 do 3.5 skoro) je to jako první puberta a v tom dítěti se to šíleně pere ... a to i bez sourozence....
12. čer 2012 v 09:15  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
jinak jak píšete o tom záchodu tak je to pár dní kdy to vypadá že mě mladší nechá si dojít samotnou.... (ťuk ťuk snad už to tak vydrží)... sice pokřikuje za dveřmi ale už nemá záchvat, nekope do dveří a nebo když ji vezmu dovnitř, tak mi neškrábe nohy, nemlátí dveřmi od pračky atd....
to mě jako ničilo nejvíc, že se nemůžu při tom všem v klidu ani vyčůrat :stuck_out_tongue_closed_eyes:
o jídle nemluvě... teď když je chvilenku klid v lepší dny tak si udělám třeba salát po kouskách napřed... ale je to fakt super jak už rozumí a leccos jim vysvětlím.... oni toho oba šíleně nabrečeli dokud tak nerozuměli, teď starší se vzteká max. 5 minut a to už musí být, jinak se dá domluvit na kompromisu, teď má další mentální skok poslední týden, takže super :slight_smile: mladší už musí člověk nějak trošku ignorovat a přežít a vysvětlovat, ale jeden vztekač se dá :grinning:
hodně teda pomáhá ten věk, zhruba od března malá rozumí co to je "klid" a když řeknu "táta má práci, potřebuje klid" nebo "Matýsek teď jí, necháme ho v klidu", tak když na tom neústupně trvám (a to i opačně samozřejmě) tak to chápe...

samostatné usínání je za mě se dvěma prckama nutnost.... náš malý usínal pěkně, těžko jsem ho to učila ale pak usínal suprově a moc mi to pomohlo, protože pak třeba malá brečela kvůli kolikám a já ji musela nosit ale on prostě usnul sám.... pohádku jsme teda číst nebo říkat nezvládali asi do roka a 3/4 mladší, ona pořád večer brečela... pak jsem se rozhodla, že je dost velká a prostě na tom trvám a četla jsem hodně nahlas a u toho ji hojdala, když mě kopala, tak šla do postýlky a koukala... a pořád jsem jí přistrkovala knížky... asi po 2 měsících :stuck_out_tongue_closed_eyes: se to zlomilo a čteme normálně....

že by mi utíkaly pokroky mi přišlo první rok, teď už je to víc a víc radost..... je to tím, že už můžou dělat věci dohromady často... třeba teď kreslí a já snídám a jen jim u toho asistuju.... pořád to není samozřejmost že spolu vyjdou, spíš svátek ale postupně se to zlepšuje....
dneska mi Matýsek řekl "mami, všimla sis, že Belluška je už velká?" :slight_smile: už je to rozumnej kluk :slight_smile: vzpomínala jsem včera jak jsem si říkala ve 2.5 letech, že se z něj fakt zblázním....
12. čer 2012 v 09:19  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Díky holky, že píšete. Je to takové smíšené, někdy mě přepadá pesimismus a pak si zase říkám, že to nějak půjde :wink:
Jdu vyndat našeho Tygra z postele, moc nespal, lezou mu pětky (jedna je venku, další tři někde pod dásní) a asi ještě něco jiného - před polednem měl vyjímečně pozitivní náladu a teplotu 38, takže jako dezert dostal Nurofen - včera byl v jesličkách, klasika :frowning2:
Nejspíš zítra ulovím moč a pojedu k doktorce, ať mu udělá výtěr z nosu a z krku. Nějak se od začátku května nemůžeme vzpamatovat. Nejdřív 2 týdny průjem, pak týden klid, pak zase jeden den 37,5, druhej nic, další zas teplota...a před 14 dny mu dělali krev i moč...a nic...jenom ta jedna mrcha stolička vylezla.
Možná je to těma zubama, možná nevím čím...ale Mudru asi pro jistotu skoukneme.

Držte se maminy a hlavně to zdraví, ať už si to léto konečně užijeme :slight_smile:

Těšíme se na čtenou
12. čer 2012 v 15:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, no mě v poslední době napadá, že si to neumím představit jinak. Že ten běh kolem dvou dětí blízko sebe je vlastně normální a, že to tak maj přece všichni. A teprve, když se nad tím víc zamyslím, tak mi dojde, že ne všichni řeší dvojkočáry nebo honí řvoucí batole a za sebou táhnou kočárek s miminem. Prostě jsem jak v tunelu a nějak si nevšímám, že jsou i jiné cesty.
Ale když už z tunelu vykouknu, tak vidím, že starší sourozenci, co už mají třeba 4 roky, tak žádné další sourozence nechtějí ,žárlí na ně atd. A nebo se už rodiče nemohou k dalšímu dítěti rozhoupat a řeší to horem dolem, prostě se nemůžou znovu rozhoupat,když už jedno dítě vypiplali a doma je trochu klid.
Prostě si říkám, že i když jsme další děcko takhle brzo neplánovali,tak je to nakonec dobře. V těhotenství jsem odmítala přemýšlet nad tím, jak zvládnu dalšího takového uřvance, jako byl syn. Říkala jsem si, že problémy začnu řešit, až nastanou. A naštěstí máme klidnou holčičku. Takže stejně tak se snažím nemyslet moc dopředu, i když při čtení některých příspěvků tady jsem mírně nervózní :dizzy_face: Ale ono to nějak dopadne, no :sunglasses:
Jo a k záchodu.... Mě už ani nenapadne zavírat dveře.... Ale prekérka je to, když je u nás návštěva - malej se mi tam začne dobejvat a vyžaduje otvřený dveře jako obvykle, to jsou vždycky výborný situace :grinning:
Hezký večer!
12. čer 2012 ve 21:53  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Hlídám do jedenácti, ať můžu malému změřit teplotu a případně dát čípek, pokud by stoupla. Když je nemocný, tak najednou neřeším, jak se vzteká a říkám si, ať klidně hází hračkami, jenom ať už je fit - a když je, tak je to zas vše při starém :wink:
Je to tak, jak píšeš carmonko...a na záchod už u nás nezavírá ani muž :grinning:

Hezký večer a klidnou dobrou noc.
12. čer 2012 ve 22:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Nooo, tak ja Vas mile damy prestavam cist ! :confused:
Byla jsem tu hodne davno, a uteklo mi tolik pribehu ! Obavam se, ze za 3 mesice me semele novorozenec jako Vas. :frowning2:(, a zrovna ted mam takovou pohodu. Bertik sice prichazi do nejakeho vztekaciho obdobi, kdyz se neco nedari, hned s tim hodi a dost casto "jen tak" jeci, casto netusim proc. Ale co se tyka spani a jidla, tak mame docela hezky stabilni rezim, ze se mi i podari vyspat. A ted kdyz to tu vidim, desi me, ze se to vsechno zmeni. Jeste ted nekdy s hruzou vzpominam na sestinedeli, kdy jsem mela pocit, ze jen sprchuju jizvy, kojim, osetruju prsa a ve volnem case prebaluji.... Bala jsem se, ze prijde vecer a ja budu MUSET jit spat, aby me nekdo vzapeti co zaberu vzbudil.... pamatuji si tu desnou unavu.

Nedelkam i ostatnim drzim palce, at je lip.
13. čer 2012 ve 22:20  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Holky, měly bychom začít hledat pozitiva, ať trochu pozvedneme náladu :slight_smile:
Začínám - dnes odpoledne jsem šla s oběma dětmi do knihovny. Víteček si vykračoval spořádaně vedle kočárku, chvílema chtěl sám od sebe jít i za ruku. Ptal se mě na všechno možné a já mu podrobně odpovídala. Adámek se z golfek vesele díval na svět. Kolemjdoucí se na nás usmívali a já se cítila jako úžasná maminka s úžasnými dětmi :dizzy_face: :wink:
13. čer 2012 ve 22:28  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@tital nepropadej panice - dokud se ti mimčo nenarodí, tak stejně nebudeš vědět (to mě třeba ty poslední měsíce těhotenství štvalo, ta nejistota jaký to bude po porodu). A nakonec teda musím zaklepat, že šestinedělí výrazně lepší než s prvním. I když jsem měla stejný nástřih, tak celkově jsem se vzpamatovávala po porodu mnohem líp - už druhý den jsem seděla na židli! I kojení je mnohem větší pohoda - malá je dobrý savec, zánět prsu se mi podařilo rozehnat zelím (naštěstí už jsem poznala, co se to na mě hrne a zakročila včas). A po prvních pár týdnech jsme se nějak s malou utřepali do jakéhos režimu - i když jsem říkala, že s prvním hodným a spavým dítětem budu mít určitě druhého děsného čerta, tak malá je zlatíčko. Spí, nebo si povídá - brečí teď už vyloženě, když mám kvůli staršímu s něčím zpoždění - asi na tom, že flegmatik nebude mít uřvané dítě, něco bude.
14. čer 2012 v 07:13  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@tital a přestože jsem tomu nevěřila, tak existují i miminka, co spí skoro celou noc (a to se starší v noci většinou tolikrát nebudil - tak 2-3x, postupně přešel na jedno nad ránem a po příkrmech v podstatě noční kojení odboural úplně). Nicméně Anička teď ještě spí (byla jsem ji kontrolovat jestli dejchá :slight_smile: ) a to jsem kojila večer v osm. Normálně se teda budí na kojení mezi 4-6 ráno, ale i to je nádhera. Takže se neboj, ono nic není tak horký - nikdy nevíš, jaké dítě se ti narodí - třeba tady nakonec budeš jásat, že s druhým je to ještě větší pohoda než s prvním.
14. čer 2012 v 07:59  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
taky přidám pozitivum, včera si půl hodiny hráli spolu na doktory a mě nepotřebovali, asi je potřeba cíleně hledat, protože jinak se spíš hádají, honí, ječí, případně koušou apod.
@tital neboj, druhé šestinedělí nebylo ani zdaleka tak hrozné jako první, ani fyzicky ani psychicky
14. čer 2012 v 09:32  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
potřebuji poradit :wink: jak řešíte, když se dítě počůrá vzteky?? přiznám se, že jsem to neustála :rolling_eyes: :pensive: dlouhodobý stres a snaha řešit pokud možno co nejvíce věcí v klidu, udělaly své. jak říkává můj táta, chytám na první šlápnutí :rolling_eyes: takže o to je pro mě mnohem náročnější zachovat klid. už jsem se naučila, alespoň navenek (uvnitř mě to vře), řešit v klidu když dcerka pročůrá postel (plínku dávám jen na noc) nebo když se počůrá do tepláků. ale když se počůrala vyloženě ze vzteku......... :angry: :rolling_eyes: :angry:

jinak abych nerušila pozitivní vlnu :wink:
sice vteřinový zážitek, ale stál za to!!! mladší začala zničehonic plakat, starší k ní sama od sebe přišla a dala ji pusinku :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face:
14. čer 2012 ve 12:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek