• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Rozdíl mezi dětmi 2 roky, praktické zkušenosti

6. srpna 2016 
autor
Jinak novinky od nas. Bertik po kontrole - rucka v poradku. Na klicni kosti se pry udela mala bulka - pry je to vazivova zalezitost - svalik, ktery se zhruba za rok vstreba. Jeste tyden by nemel moc rajtovat - to me pobavilo, jak ho udrzim - aby na to nespadl a nezlomil to znovu. Ale jinak pohoda. Mam radost, konecne bez "ksirku" v tomto horku to muselo byt neprijemne.
29. čer 2012 ve 12:58  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
to nám to dvojmateřství pěkně začíná. ve čtvrtek nás pustili, od pátku má starší horečku, dneska měl 39,5. takže paralen, zábaly, veselo:frowning2: zajímalo by mě, čím to je, kromě té horečky mu nic není, tak hádám že rostou horní trojky. to by byl ještě ten lepší případ, to od něj mimino nechytí. to je naštěstí v pohodě, vesele jí, slušně spí, bolesti nemá, tak aspoň tak. každopádně zaplať pánbůh za tatínka.
30. čer 2012 ve 20:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zlilly My měli s malým to samé - 3 dny horečky, už ani paralen nezabíral, jinak mu nic nebylo. Doktorka mu pak dala sulfonamidy a za pár hodin byl dobrý.
Držíme palce, ať jste zdraví.
30. čer 2012 ve 22:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zlilly Myslíme na vás, to musí být najednou prda a ještě ty vedra... Snad vás horečky opustí a mimču vydrží dobré chování :slight_smile:
Jinak, my se opět sžíváme, připadám si, jako když jsem přišla z porodnice. Akorát se cítím fyzicky líp. Ale je teda něco zvládnout 4x denně cvičit Vojtovku. A to malou musím vždycky vymotávat z těch třmínků, což mi trvá děsně dlouho. A zdá se mi, že malej začíná trošičku žárlit. Dneska večer odjede babička a mě začíná druhé šestinedělí :sweat_smile:
1. črc 2012 ve 14:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
@carmonka To věřím :slight_smile:
Držím palce, ať je to co nejvíc bezproblémové.
1. črc 2012 ve 14:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, POMOC! Reknete mi nektera, jak mam zvladnout cele dny se sama starat o dvouletou a devititydenni, kdyz uz devet tydnu spim cca 4 hodiny za celou noc ... Citim se uz tak strasne vycerpana a tim padem psychicky uplne v prdeli, na zhrouceni, mala porad rve, velka zase porad neco chce, nemam cas si ani vycistit zuby a jak jsem unavena, tak nejsem schopna se zmobilizovat a fungovat a kdy mam varit??? Myslim, ze jsem tak dva kroky od blazince :(
2. črc 2012 v 11:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
@veronnica ze své vlasní zkušenosti poradím, aby jsi své uspokojení svých potřeb zařadila do žebříčku priorit každého dne. Vím, že dětský pláč je stresující, proto taky příroda mláďata obdařila tímto komunikačním prostředkem, aby snáz přežila, ale tvoje hodnota matky je taky dost vysoká...mám skoro stejně starou starší dcerku a vysvětlím ji, když něco nejde hned, někdy to pobere v klidu, někdy se vzteká, ale to mi nevadí, protože jsem si to sobě vysvětlila tak, že ji učím trpělivosti a tolerance k potřebám druhých a pokud ji to frustruje, moc s tím nenadělám, protože koneckonců má na to i v období vzdoru nárok ( v období zaneprázdněnosti tedy jenom hlídám, aby se neohrozila na životě, podávání hraček, hra s ní jde stranou). Mladší jsem zavedla i přes můj odpor dudlík a pomáhá mi. Dále...když vím ,že je přebalená, najezená a v bezpečí, věnuji se starší, mám-li s ní rozdělanou činnost typu, jídlo, koupání, převlékání...mladší se bu´d chvíli nechá zabavit dudáním anebo holt prostetsuje křikem,samozřejmě se snažím vyřizování se starším dcerou uspíšit. Na záchod chodím, i kdyby řvaly obě dvě jak na lesy, koneckonců jsem tam max 5 minut . Mám -li rozjezeno, dojím rychle. Doufám, že to nevypadá sobecky , ale zachovávám si tak relativně doboru psych i fyz.kondici a funguju každý den bez většího stresu, který se tímpádem nemá šanci odrazit na dětech. 80% dne jsme všichni spokojeni.
2. črc 2012 v 11:57  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@veronnica ...je to těžké, rozumím ti :frowning2: .
já jsem když už nebylo zbytí posadila malého k pohádce, malou si vzala do nosítka nebo dala do lehátka do kuchyně a prostě vařila...u toho zpívala, tancovala, šaškovala, abych malou zabavila.později jsem jí dávala do ruček různé věci, cokoliv bezpečného :wink: .
ono se to ustálí, neboj, je to pro vás pro všechny prostě nové :frowning2: ..malá taky nebyla bůhví jaký spavec :unamused: , vlastně dodnes k ní vstávám x krát za noc...malý byl lautr to samé...zvykneš si...zní to nepravděpodobně, ale zvykneš....ale taky může nastat zlom a maličká ti začne spinkat líp :slight_smile: .
co poradit...jestli máš někoho schopného, kdo ti může maličkou povozit, dej mu ji a klidně i tu starší :wink: .
nejvíc by pomohlo, aby jsi si mohla odpočinout, načerpat sílu, vyspat se...ovšem to jsou rady jak z blbého časopisu, když není kdy a na hlídání nestojí fronta za dveřmi :unamused:
posílám hodně sil, zlepší se to uvidíš! :dizzy_face:
2. črc 2012 ve 12:04  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@sova33 @imzadi @tital Nakoukla jsem a asi vás začnu šmírovat pravidelně :grinning: Je mi hned líp na duchu, když si můžu počíst, jak se vzteká jinde :sweat_smile: U nás je to hit posledních dní... A jsem velmi ráda i za slova útěchy, že dle @baarca se s kočárkem běhá líp, já už ani nevím, jaké to bez břicha je :grinning: a už rozhodně neběhám, jen se valím :grinning:
Přeju vám hezké letní dny!
2. črc 2012 ve 12:50  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@veronnica ahoj, mrzí mě, že máte takové náročné začátky, tohle by dlouho nevydržel nikdo... Priorita je určitě najít si čas na spaní. Sešlo se toho na tebe strašně moc a někdo ti s tím musí pomoct. I když je to těžký, toho někoho budeš muset najít a rozdělit úkoly. I kdybys za normálních okolností nikoho takhle nezaměstnávala, tohle je výjimečná situace, přechodná, až se všechno zase srovná, postaráš se sama. Jak funguje doma partner? Co babičky, ostatní příbuzenstvo, kamarádky, sousedky, spolehlivá studentka (letní brigáda se vždycky hodí)? Prostě někdo, kdo vezme holky pravidelně na dvě hodiny ven, aby sis mohla odpočinout. Když se ti nepovede spát, tak aspoň ležet a v klidu koukat do blba. Já měla krizi po prvním porodu, byla jsem hotová a měla pocit, že život skončil a takhle hrozný už to bude napořád. Tenkrát jsem vždycky večer Víťu vykoupala, ustrojila, nakojila, předala manželovi a šla spát. On se s ním nějak vypořádal, někdy se mu povedlo ho uspat, někdy ho přinesl kolem desáté na další kójo a uspal ho až pak, každopádně já měla dvě hodiny k dobru.
Jídlo si zkus někde zaplatit. Ve školní jídelně teď asi těžko, ale snad všude existují služby, co vaří třeba pro důchodce a tak. Mně s Víťou posílala kastrůlky mamka, ale chápu, že takový štěstí každý nemá.
Ještě bych ti mohla napsat takové ty řeči, že to třeba za dva měsíce bude mnohem lepší. Fakt bude, i když ti to teď tak nepřipadá a nijak ti to nepomůže.
Doufám, že aspoň nějaký tip ode mě se ti bude hodit. A kdyby ne, snaž se vymyslet něco vhodnějšího v tvojí situaci. Jen tak nečekej, tohle je na jednoho člověka moc velká nálož.
2. črc 2012 ve 13:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
@veronnica Holka, máš to těžký, jen co je pravda... Volej o pomoc kolem sebe a vykašli se na všechno, co není nutný. Vaření bych taky omezila - buď si nech vozit obědy, nebo sobě mazej chleba a děcku třeba kupuj takové ty hotové příkrmy pro starší děti. Je to sice dražší, ale zhroucená matka je nepochybně ještě dražší špás a hlavně to nechcete nikdo zažít.
Pokud nemáš k moc dispozici manžela nebo příbuzné, třeba by mohla vypomoci nějaká kamarádka s jedním dítětem, která ti hodinku, dvě pohlídá. Aspoň bys měla chvilku na vydýchání.
Snaž se prostě přežít a nehleď na to, jak to zvenku vypadá nebo kdo si co myslí. Časem to přejde a ty se můžeš začít věnovat dalšímu. Ale teď si prostě snaž urvat co nejvíc času pro sebe, co to půjde.
Taky mě napadají špunty do uší - já je měla když mladší syn hodiny plakal - prostě to bylo trošinku snesitelnější. Ale nejlepší je pravidelný útěk, to je jasný.
Hodně sil!!!
2. črc 2012 v 15:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, vy, co už máte to mladší děcko tak půl roku/rok staré, je to už lepší? Vyhrajou si spolu? Kdy se to zlomilo k lepšímu? Já jen jak jsem nakoukla do téhle diskuze, tak už se tak trochu začínám bát, jak se to bude ty první měsíce zvládat. Díky
2. črc 2012 v 15:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
@veronnica jak píšou maminky nade mnou. Bude líp, jen vydržet a přežít. Uvidíš, za pár měsíců já tady budu na dně a Ty mi napíšeš to samé, protože vy už budete z nejhoršího venku :slight_smile:
2. črc 2012 ve 21:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
@veronnica přesně jak píšou holky, volat o pomoc, rodinu, kamarádky, kohokoliv. Já s epřiznám, že bez mamky bych to nedala. Resp. dala, ale byla bych uzlíček nervů, doma katastrofa, vaření tak jednou za tři dny nějaké hodně rychlovky a nejvíc by to schytal starší syn. Vyžaduje hodně pozornosti a hlavně dohled a jelikož přes den kojím co hodinu, musím nás zamykat a starší moc u ničeho nevydrží a nemůžu mu pouštět Teletubbies celej den.
Jinak od 2m mi mladší spí mnohem lépe, kojím jen 1x za noc. A kdyby se nebudil i starší a nechtěl vstávat v 5h, tak jsem i jakž takž vyspaná.
Taky je teď už lepší, že si menší vydrží chvíli hrát v lehátku nebo pod hrazdičkou, tak se dá i něco rozumného udělat. Blbý je, že abysme se nezcvokli z něho, tak chodíme minimálně 1x denně ven, lepší 2x, jenže to pak zas doma člověk neudělá nic. Ještěže manžel není náročný na pořádek :sweat_smile:
Kdybych neměla mamku, která s emnou vaří, tak bych si zaplatila někde dovoz jídla. I jsem o tom i uvažovala, ale nakonec jsem využila babičku. stejně by si doma vařila a pro jednoho to stejně neumí a ani se jí nechce.
Dneska si říkám, že největší bomba je, když někdo vezme staršího ven, to pak je jedno dítě - žádné dítě. :sweat_smile:
Těším se, až si tak za rok spolu vyhrají, až budou oba chodit, až nebudu jen kojit...
2. črc 2012 ve 21:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
Zdravím všechny :slight_smile: Tohle mě za pár týdnů, spíš dní, čeká taky. Malá má 25 měsíců. Ale musím říct, že je dosti samostatná. Sama si vyhraje, nepotřebuje mě tak moc, aby se zabavila. I manžel je strašně šikovný. Pomáhá i teď, když už se sotva valím. Snad ty začátky přežijeme v klidu a nebude to taková hrůza. I když po porodu dcery jsem byla tak měsíc skoro nepoužitelná a cítila jsem se katastrofálně. Uvidíme, holt se musím snažit :slight_smile:
2. črc 2012 ve 21:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj, vykoukla na me tahle diskuze, muzu se pridat? :slight_smile:

@veronnica mam to v zivy pameti, vloni touhle dobou jsem "umirala" nevyspanim, do toho sileny vedra, neco jak ted... kdyz jeden usnul, druhej se vzbudil... nekolikrat jsem usnula u malyho v pokojicku na zemi... ani si nepamatuju co jsme jedli, jestli jsem neco varila? no neco urcite, ale byli jsme zivi z rychloveci - testoviny s hotovou omackou apod., ja jsem se docela dlouho odbyvala tatrankama apod. :confounded:. zacalo se to zlepsovat kdyz byly male 3 mesice... vydrz! :wink:


@lsx hehe, tak u nas teda ani nahodou. mala brachu zboznuje, porad by k nemu chtela lezt, sahat na nej... jako si hrat. ale on ji nesnasi, nesnasi kdyz se ho dotkne, kdyz leze k nemu do pokoje... tluce ji, vytrhava veci z ruky, kdyz treba stoji mala oprena o gauc, kde zrovna nas pan reditel sedi, tak ji strci aby spadla... des!!!! porad jen slysim at na me nesaha, at sem nechodi, pripadne rev a to vim, ze ji neco udelal :rolling_eyes: . ale verim, ze to vsude tak neni, ze jsme vyjimka :sweat_smile:. kazdy me ujistuje, ze si spolu vyhraji, tak cekam s nadeji ze to bude uz brzo :sweat_smile:
2. črc 2012 ve 21:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
@veronnica ostatní už ti poradily, opravdu bych dala jako prioritu to spaní - starší poslat na procházku s někým - tátou, babičkou, kamarádkou nebo třeba na hlídání do dětského centra a udělat si dopoledne jenom s jedním miminkem. Prostě jít spát kdykoli to jde, domácnost a všechno ostatní dát stranou. Mám to taky tak - nevyspaná mám nulovou trpělivost.

@aideen @lsx já se taky děsila jaké to bude a hlavně jsem se bála toho začátku, a nakonec můžu říct že docela dobré - nemám na tom teda nejmenší zásluhu, je to jen díky tomu že mladší je prostě úžasně spavé dítě a po prvním měsíci (kterej ale rozhodně nebyl nijak drsnej) jsme se utřepali do nějakého režimu. Můžu za sebe říct, že jsem v mnohem větší pohodě a klidu než když se mi narodil první :slight_smile: I odpočatější a rozhodně zvládám asi tak stokrát víc věcí. Takže to nemusí být nutně katastrofa už od začátku, teď se zas prozměnu stresuju kdy mi tahle pohoda skončí a malá se rozpohybuje...
2. črc 2012 ve 21:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
@andelka nas malej objevil kouzlo televize az ted nedavno, tehdy kdyz bych ho obcas "potrebovala" uklidit k televizi nevydrzel ani 5min... zato ted by cucel cely dny :angry: bud rada ze mas jak resit krizovky, i kdyz to neni zrovna nejlepsi reseni :wink:
2. črc 2012 ve 21:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
@evlyn u nás je jediný problém ten, že malá nemluví. Všechno zvládla na jedničku, plenky už nemáme chvíli, ale ne a ne se rozmluvit. Poslední dobou se to zlepšuje, ale má svou hlavu a prostě pokud nechce, tak z ní nikdo nic nedostane. Člověk se s ní moc nedomluví a nevysvětlí. Jinak je to zlaté dítě. Už začala i pomáhat, vykládat věci z myčky, podává oblečení při žehlení a takovéto věci. Samozřejmě za asistence. Doufám, že jí to vydrží a že až se brácha narodí, nezvrtne se to v žárlivé scény a nestane se z ní ukňourané dítě.
Já byla taky po prvním porodu fakt hotová. Měla jsem pocit, že jsem k ničemu a že nic nezvládám. Naštěstí mamka hodně pomohla. Dva týdny za mnou den co den jezdila a pomáhala, takže jsem měla na malou vlastně pořád čas. Slíbila pomoc i tentokrát. Bez ní bych to těžko zvládala :slight_smile:
2. črc 2012 ve 21:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
ja teda nevim, ale vsechny tu pisete, at veronnica posle starsi ditko na 2h/dopoledne ven atd., ale treba me osobne by to tehdy vubec nepomohlo, stejne bych na tu dobu nemohla jit spat, bylo potreba se starat o mimino. kdyz mala usnula, sla jsem honem jist nebo neco udelat, treba zakladni ukony jako se osprchovat...
nejvic mi pomohlo, kdyz vecer prevzal sluzbu manzel, to tu nekdo psal :slight_smile: , ja deti pripravila co nejdriv na spani, tak v 7-8 a honem jsem zalezla do pelechu. manzel tu s nimi valcil a tak kolem pulnoci nebo jedne me budil a sel spat on. sice to nebylo pravidlo, za ty prvni 2 mesice to bylo asi 10x, ale aspon to! musim teda rict, ze mala byla temer od zacatku na UM, takze vecer nebyl problem aby ji krmil muz a ja mohla spat...
2. črc 2012 ve 21:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
@noone no, využívám toho hlavně ráno, v 5h nejsem schopná moc rozumně fungovat :sweat_smile: dřív ho to taky moc nezajímalo, kouká na to na pc, v podstatě začal jak se narodil malej.
Taky je fajn, že starší už je kromě spaní bez plín, sice pak chodím 5x za hodinu vynášet nočník, ale aspoň s ním nemusím bojovat a řešit počurané oblečení, plíny už to nedávaly. Vzpomene si sám, sám se vyčurá... Blbé je, že když kojím, tak lumpačí, nemůžu mu být za zadkem a po kojení akorát likviduju škody, teda co jde, jinak před obědem je tu dost binec. :sweat_smile:
Štěstí je, že po obědě 2-3h spí. Blbý je, že dohromady oba zatím spali jen párkrát. Dneska mladší dal za celý den tak hodinu :unamused:
Když vezme někdo malého ven, tak buď si hraju s mimčem, nebo hzo dám do lehátka a okoupu se, pomyju nádobí, uvařím, něco nachystám, nebo když kojím, tak si aspoň odpočinu, něco si přečtu..a nemusím být kvůli staršímu pořád ve střehu.
2. črc 2012 ve 21:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
@andelka jo to byla klasika, jak jsem sla kojit a mala se naaahodou prisala (neumela to, kvuli tomu jsem nekojila), tak zacal malej volat "curat", "kakat" :angry: , takze ja v euforii ze se mala prisala a musela jsem s ni u prsa behat k nocniku... samozrejme se neudrzela a prso pustila... to byla fakt beznadej... :frowning2: taky se mi ted vybavilo jak jsem si asi hodinu odsavala prsa a byla jsem hrda, ze jsem vymackala 150ml.... nacez prisel ten malej smrad a nez jsem vylila nocnik, hodil mi do toho odsatyho mlika voskovku :angry:. pak jsem bulela asi hodinu v kuse... no ted se tomu uz smeju :grinning:
jo a neco si precist, tak to se mi teda nepostestilo od prvniho tehotenstvi :grinning:. ne, uz je to lepsi a kdyz jsem neco fakt chtela precist, tak jsem si cas nasla. ale jen nutny veci - knihy o vychove a zasadne tenky :grinning: nekolik jich tu jeste mam pripravenych a ne a ne se k tomu dostat. vecer jak zacnu cist, tak usinam a pres den to nejak nehrozi... :frowning2:
2. črc 2012 ve 22:03  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@lsx @aideen @noone zdravím všechny nové :slight_smile:

Ze začátku to u nás bylo hodně podobné jako u @evlyn. Starší Víťa je od narození "náročnější", začátky s ním byly těžké, proto jsem v těhotenství s Adámkem radši ani nepřemýšlela, jak to budu dělat s dvěma dětma. Měli jsme to štěstí, že Adámek je celkem pohodové dítko. První tři měsíce byly v klidu, Adámek jen jedl, spal nebo roztomile koukal a já se mohla věnovat Víťovi. Pak začal taky vyžadovat pozornost a v té době Víťa žárlil. Naštěstí to trvalo jen krátce, tak tři týdny, a nebylo to nijak dramatické. Kolem půl roka jsme měli trochu horší období, kdy Adámkovi rostly zuby, byl dost nevrlý a v noci se hodně budil. Pak se to zase zklidnilo, usínal sám, zrušili jsme noční kojení. Na Víťu začíná reagovat a chtěl by si s ním "hrát" až teď kolem 10 měsíců. Víťa o něj moc nestojí, i když občas má světlé chvilky a to je pak úžasný. To "hraní spolu" nečekám dřív než kolem roku a půl.
Celkově ale musím napsat, že mít dvě děti je skvělý. Příchod druhého jsem zvládla proti prvnímu v pohodě. A i když jsou krizové dny, tak s dvěma mě to baví mnohem víc. Je to náročný, ale které dvě děti nejsou. Nelituju, že je máme takhle brzy po sobě, prostě to tak mělo být. Úplně vidím, jak by šel Víťa ve třech do školky, já do práce, život už bychom měli zase tak nějak v normálu a já bych neměla vůbec chuť znova se pouštět do toho kolotoče s druhým miminkem.
2. črc 2012 ve 22:11  • Odpověz  •  To se mi líbí (5)
@noone mě to třeba pomáhá, když je malej ve školce nebo si ho někdo vezme ven - malá je naštěstí nenáročná na pozornost - často jí stačí i jenom, že s ní ležím v posteli a poklimbávám a ona si u toho něco vrká. Nebo si s ní vyloženě zalezu do peřin, strčím prso a nechám ji ať se ududlá ke spaní (normálně ji nenechávám usínat u prsu) - prostě spaní je u mě na žebříčku potřeb hodně vysoko, to se může jít i sprcha bodnout :slight_smile:. A jím třeba při kojení. Ale každej to má jinak...
@helulela tak tos mě potěšila, že se to nezlomilo úplně tragicky do hrůzy, že to bude nahoru a dolů s tím počítám...
2. črc 2012 ve 22:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
@noone jj, zrovna dneska jsem kojila, malej si teda sám vzpomene že chce čurat a jde na nočník jenže pak je strašně aktivní a chce to jít vylít..tak já se ho snažím ponoukat k tomu, ať nikam nechodí, stejně je zamčeno, ať to položí, jinak to rozlije...Naschvály vyloženě nedělá, ale nepředloženosti jo. A je fakt že jak jsem unavená, tak nemám trpělivost mu věci říkat xkrát a furt se snažit, aby se někde nezabil. Jenže pořád ho na očích mít nemůžu, taky musím na záchod, přebalit, převléct malého a nemám ke všem pokojům klíče. Jen od obýváku a špajzu. :sweat_smile:
Dostala jsem k narozkám knihu, asi 600stran, no to mám do vánoc co dělat. :grinning:
Teď tu teda čumákuju, čekám na manžela, šel "na lepší". Ale už půjdu, po půlnoci budu přebalovat staršího a po 2h kojit mimčo a v 5h vstávat.
Naštěstí kojím v pohodě a snad to vydrží. A je fakt, že hodně věcí dělám automaticky kolem mimča, a spoustu věcí neřeším a nestresuju se. :slight_smile:
2. črc 2012 ve 22:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
@noone voskovka v mlíku :grinning: to by mě šlehlo...
Pro mě je taky odpočinek, když někdo vezme ven OBA kluky. Jen s jedním je to sice jednodušší, ale oraz ne. Ještě tak sama doma s Vítkem - čtem knížky nebo si něco staví a já mu to zleže komentuju :wink: Když si chci odpočinout s Adámkem, vezme manžel Vítu odpoledne ven a já se jdu projít s kočárkem. Hodně moc mi pomáhá, že kluci většinou spí přes den najednou a večer chodí spát brzy. Usínají sami a od půl osmé už máme doma klidný večer :dizzy_face:
2. črc 2012 ve 22:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
@evlyn ne, taková tragédie jako s prvním to fakt za celou dobu nebyla, věřím, že ani u vás se nic dramatického dít nebude
2. črc 2012 ve 22:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
Abych nepřičítala všechny zásluhy sobě, musím dodat, že mám skvělého manžela, který se doma hodně zapojuje. Naši bydlí od nás 10 km, mamka je v důchodu, když je potřeba, přijede. Jednou v týdnu nebo o víkendu jezdím s dětmi k nim. Tchánovci bydlí 40 km od nás, pracují, ale s vnoučaty taky tráví čas rádi. Kdyby něco, mám prostě zázemí, na které se můžu spolehnout.
2. črc 2012 ve 22:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
@lsx myslim si ze si deti zacnou hrat az tak po roku , roku a pul :grinning: driv to je spis otravovani mladsiho ditete starsiho :sweat_smile: Mia je vzdy hrozne nastvana kdyz ji nejak malinka otravuje, nebo ji neco chce brat. Myslim si, ze az ted ji zacalo dochazet, ze uz z ni nebude jen to spave lezici miminko ale ze taky bude lezt , pak sedet pak chodit a hlavne pak zacne to dohadovani, atd. Ted ma starsi porad tendenci neco male davat na hlavu, zakryvat ji dekou tak musim porad kontrolovat at ji neudusi :fearful: Malinke se to libi zatim.
@helulela tak u nas mame taky celkem rusne obdobi, presne jak jsi psala, rostou zoubky, je nevrla, ubrecena a proste jak breci tak se mi nekdy az zvedaji vlasy na hlave :rolling_eyes: prvnich sest mesicu bylo uplne v poho, ted uz to je urco narocnejsi protoze se mladsi uz vic hybe, plazi se a proste objevuje a uz ji nebavi jen lezet nebo sedet v lehatku. Mame dobre dny mame spatne dny...a urco nejhorsi je kdyz je venku skarede a my nemuzem ani ven, to je na zblbnuti.

Jinak ohledne vareni to ze zacatku urco bylo narocnejsi, ale pak se to dalo zvladnout a vzdy na dva dny :wink: a uklid??? to nebylo tak dulezite jak kojeni a krmeni atd tak se to neresilo ale samo ze ve spine jsme taky nebyli :grinning:
2. črc 2012 ve 22:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, mlžu podotknout, že teď je občas přistihnu, že Vojta (necelá dva a půl) dělá nějakou skopičinu a Karol (13měs) se mu chchtá, tak to dělá dokola a baví s eoba dva, nebo se strkaj a smějou se tomu oba. Pak jsou ovšem situace, že si navzájem berou hračky nebo starší brícha testuje kam až může dojít ve strkání do sestřičky. Někdy testuje jí, ale někdy vidím, že se snaží strhnout mojí pozornost.

Taky is odpočinu, když manžel jde třeba ven sestarším a já jsem doma jen s malou-) Jak je to relativní, ještě před rokem a kus bych si říkala, jak si někdo může odpočinout s jedním-)))
2. črc 2012 ve 22:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek