Ahoj, načetla jsem na konikovi spoustu názorů/nápadů/chytrých rad a představ, v jakém rozmezí mít děti za sebou. Ale mne zajímají praktické zkušenosti, maminek, které mají mezi dětmi +-24 měsíců. Jakým způsobem jste starší batole připravovaly na příchod mladšího sourozence ? Vnimalo to nějak během Vašeho těhotenství ? Jaké to bylo po návratu z porodnice ? Jak jste se pokusily zabránit žárlivosti toho staršího (dárek od mimi, větší péče, vysvětlování...) A jaká je každodenní rutina s takto starými dětmi ? Díky.
@imzadi Ne, to nedelame. Podle me je Baru na Bertika zvykla z briska, kde to sice bylo tlumene, ale zase to nebylo az tak o zivote, ze ? 😉 Trochu Bertika brzdim, nebo kdyz se rozjede se stejne starou kamaradkou Viki, tak Baru trochu uklizim stranou - zvlaste, kdyz se stane stredem jejich zajmu, a oba chteji sahat na "mimi" Ale jinak to spis nechavam. Baru pres den spinka u nas v obyvaku, kde hlucime, treba hraje televize, z kuchyne syci papinak nebo je slyset mycka... V noci dodrzujeme klid, a rano take, pokud tatka a Barunka jeste spinkaji, klidime se s Bertikem za zavrene dvere. 😉
@xuxie ať ta velká akce proběhne co nejvíc hladce a hlavně ať si v novém polepšíte!!!
@imzadi já vyžaduju klid, když Ada spí. Samozřejmě si Víťa přitom normálně hraje v pokojíčku nebo v obýváku, ale nesmí hlučet přede dveřma do ložnice, narážet do nich tatrovkou apod. 😉 U úplně malého miminka jsme to až tak moc neřešili. Ani jeden z kluků nebyl na hluk nijak zvlášť citlivý.
@svatule tak to jste dobří 🙂 Co znám z okolí, většinou se chlapi do starání se o děti takhle ve velkém moc nehrnou. Ne, že by to nezvládli, spíš to radši ani nechtějí zkoušet. Já se odvážila do práce teď, když byl Adovi rok. Nechodím často, ale jsem pryč téměř 24 hodin. A jak ty to bereš, jako práci nebo spíš odpočinek? 😉
@helulela vždy si v práci vyčistím hlavu od dětí, mám tam jiné starosti a i když přijdu zničená, tak jsem jakoby "odpočatá" jestli mi rozumíš 🙂
Hlavně mám pocit, že v mém oboru být dlouho mimo je na mašli, praxe je fakt potřeba a i ta koruna navíc se hodí 🙂
My původně mysleli, že by s druhým zůstal doma manžel, ale jednak malý měl tu srdeční vadu, tak jsme to nechtěli lámat a taky manžel změnil práci a je to pro nás výhodné, může i pohlídat a tak jsem doma já, s tím, že teda mini úvazek to jistí 🙂
Ale stejně beru 2letý rodičák a malý asi půjde do jeslí, snad to všichni zvládneme!
@ameliejulliette @helulela @eveluska vratim se jeste jak jsem tu resila ze jakob ublizuje ele... druhy den po te, co se nechtel omluvit a stravil pul dne v pokojicku, udelal tu samou scenu, zase do pokoje a zase rev, vubec jsem nevedela co s nim 😖. nakonec prisel deda a nejak jsme jakoba "donutili" aby elu pohladil, ja jsem u toho rikala ze se omlouva a ze uz ji nebude mlatit, ale myslim ze efekt zadny. bohuzel figly ze Sourozencu bez rivality vubec nefungujou 😢. Ted ctu jeste Jak mluvit aby deti poslouchaly, ale mam to z mistni knihovny a nejak mi to moc nejde jak to je slovinsky... kazdou stranku musim cist 3x 🙄. Nicmene ani z teto knizky na naseho chlapecka nic nefunguje 🙄.
@svatule @helulela holky jsem zvedava, jakou mate praci? 4h denne a 24h 😕
manzel vcera objevil inzerat, ze tu ve meste hledaji vedouci do jedne prodejny obleceni... misto hezke, pozadavky bych splnovala, majitelka retezce tech obchodu je manzelova trochu znama... uz jsem mela zaludek na vode ze najednou pujdu do prace, ale "nastesti" to nedopadne. odpolko tam muz volal a bylo mu receno, ze o takovych mistech je uz davno rozhodnuto, ale inzerat vyvesit musi kvuli zakonum... 😒
a teda damy, kdyz tu docitam jak valcite doma s miminama, jsem taaaak rada ze uz to mame za sebou!!!! moje pamet je teda docela milosrdna, spoustu veci uz jsem zapomnela, ale porad ve me pretrvava pocit, ze to nebylo ok 😅. po tom roce se to vyrazne zlomilo, mala ji uz normalni jidla s nama, muzu ji nekde odlozit kdyz potrebuju nalozit nakup do auta nebo cokoliv, postavim a ona stoji (nastesti neutika), neni potreba vsude tahat kocar, na kratke vzdalenosti se obejdeme bez, uz si mala i sama docela vyhraje, proste ted to zacina byt pohoda!!! samozrejme krizovky jsou porad, hlavne co se tyce sourozeneckych vztahu, ale mimino uz neee, dekuji 😀
drzim vam vsem moc pesti at si toto krasne obdobi uzijete a vzpominate v dobrem 🙂
@noone Jee, Ty jsi ve Slovinsku? A kdee? 🙂 Mrzí mě, že zatím jste nenašli něco, co by zafungovalo, já neporadím, taky se s tím pereme, i když musím říct, že za ten týden je velký pokrok (ale to jsme věkově úplně jinde a třeba nás to pravé období mlácení ještě čeká 😝 )... Nevím, jestli jsi zkoušela pročítat a nebo se přímo zeptat v diskuzi Děti 2+ a výchova trochi jinak, někdy tam mají holky dobré tipy 😉
@noone No po pravdě, těším se právě, až bude Eliotovi tak těch 10 měsíců, to už bude asi o něčem jiném 🙂 Na druhou stranu, nevíme, zda to není naše poslední miminko, tak se snažím si to opravdu užít, a i když ráno vstávám jak z hrobu, říkám si, že je to jen na omezeně dlouhou dobu 😅
Holky, jsem to ale hlava derava - vzdycky si vzpomenu v nejvetsim kolotoci s detma...
Vsem moc diky za gratulace k Barusce. Jsme radi, ze to mame za sebou. A taky jsem Vam jeste 2v1 chtela napsat, ze se vlastne zadne priznaky bliziciho porodu nekonaly ! Naopak. Bricho porad nahore, poslicci se jakoby zacaly pres den ztracet, bricho netuhlo, a zadna delozni zatka neodesla. U prvniho porodu jsem to mela uplne jinak.
A ostatnim k vychove. Taky to zaciname resit. Baru se narodila presne do nejakeho vyvojoveho stupne Bertika, kdy jen lita, skace po sedacce a vubec je takovy agresor - fascinuji ho rany, do cehokoliv a hlavne cimkoliv. K Barusce je mily, hodny, ale ostatni mam porad pocit, ze napominam, ze jen "buzeruju". Musim se ve svem "osobnim volnu" vrhnout taky na prislusnou literaturu, uz je treba zacit byt o minimalne krok napred.
Taky mame napr. novinku - ze se Bertik sam boucha do hlavy a kouka, co to se mnou dela. Prvni jsem mu rikala at to nedela. Takze kdyz chtel ziskat pozornost nebo se mu neco nedari, na just to zacne delat. Ted uz to zkousim zase ja jinak - ptam se, jestli ho rucicka chce bouchat, jestli ho to boli. A nebo nereaguji - to je zatim nejlepsi, hned toho necha. Ale kdyby jste videli ten pohled - ten rika: "Ha, matko, a co ted se mnou udelas ? " Zacinam z toho mit obavy, vubec neni tezke ty deti nejak obstarat - ty zakladni veci se podle me daji docela hrave pri trose planovani a podpory okoli zvladnout. Ale ta vychova ? Jak "vybudovat" feroveho clovicka, s vlastnim rozumnym sebevedomim ?
No, to jsem zase zafilozofovala, asi dusledek kratke noci 😅 , jdu natahnout hrbet, deti prave usnuly...
@ameliejulliette mas tu nejake vazby? 😀
jsem asi 60km za lublani smerem k mori... (jojo, more blizko, ale jezdila jsem k nemu casteji z CR 🙄 )
diskuzi neznam, zkusim tam zajit, diky za tip! 🙂
ja si druhe dite taky uzivala a uzivam maximalne jak to jde (samozjreme i to prvni 🙂 ). proto jsem se i docela vydesila, ze bych mela jit do prace a jsem rada, ze to nedopadne, i kdyz ted jsem doma za 0,- a je to dost krize. ale ani tak nechci prijit o spolecne chvile s elou jak jen to pujde dlouho. jakob zacal ted chodit do skolky, takze mame dopoledne jen pro sebe a kolikrat je mi strasne smutno ze uz je vlastne tak velka a neni to miminko.... chybi mi takove ty krasne dlouhe prochazky s kocarkem/korbickou a sladce spicim bobeckem, kor ted jak je venku trochu chladneji, takove to krasne babi leto... 😵 😵 😵 bohuzel jsem si ten prvni rok nemohla uzit naplno diky tomu, jak je jakob "komplikovany"... ale coz, uzivam si to o to vic ted 😵
Ahoj holky! Tak u nás nějaké divoké noci s malou, už dvě noci párty mezi 2-4, nevim, zda spurtík nebo co jako, každopádně vypadá naprosto svěže v tu noc, usmívá se, mrká a spát ne,akorát já si pak přijdu jak zmlácená 😝 protože krom párty si dává budíčka co tři hodky, někdy - dneska i dřív 😝 a půl noci jsem ji měla v posteli, tu druhou půlku jsem ještě nespala 😝 😀
@tital jéé, do Řevnic? Ty si tady někde odtud nebo přímo z Phy?
@imzadi 😀 to mě pobavilo.. jsme o tom tuhle mluvili s manželem- u jedničky tady bylo skoro hrobový ticho, jak jsme tu byli ve dvou, on to i docela chtěl, měl rád, na usínání - ted u malé? ani náhodu -řev jak blázen, když tu malý blbne... takže vůbec. To se prostě nedá.. Musí si zvykat 😀 Když spí venku (většinou) taky tam jezdí auta, hlučí lidi po chodníku, štěkaj psi atd...
@xuxie přežijte a drž se plánu!🙂🙂🙂
Holky dvojmatky - máte taky někdy pocit, že je vám té jedničky, staršího, vlastně strašně líto? Že se jakoby kolem něj doteď točil svět a teď je "odsunutej" ať děláte co děláte, jak se snažíte se mu věnovat na 200 %??? Já s tím občas bojuju, tedy spíš sama se sebou.. Malej mi přijde občas takovej smutnej, že bych skoro bulela.... ☹ 😕
@tital ja na tohle zkousim klasicky montessori - skakat apod. ho necham, kdyz necim boucha/hazi, dam mu do ruky neco jinyho, cim bouchat muze, popr. mu ukazu, co se da delat s tou prvni veci ... kdyz se mlati hlavou o neco, tak jen komentuju - ty se bouchas do hlavy? boli te to? chtel jsi zkusit, co to udela? popr. mu ukazu, ze mlatit sebou o polstar je lepsi... kdyz je to ze vzteku, taky mu ukazu, at si hezky prasti do matrace nebo polstare, ze si tak muze ulevit .... jinak ignoruju.... On to delal hodne tak pred pul rokem, rokem, ted uz to udela fakt vyjimecne (ze se sam nekde prasti hlavou)
@handm mam to samy 🙂 I jak je pak hodnej, tak je mi ho uplne lito, jak je najednou velkej a rozumnej, ze "musi" .... jakmile mimco usne nebo si ted i chvili samo vyhraje, hned se mu venuju, hodne se mazlime, snazim se ho nechat neco "vypravet" (on jeste moc nemluvi), sama treba iniciuju nejaky radeni - skakani, litani, cakani apod. 🙂
@tital Teď jsem náhodou nakoukla a viděla o tom bouchání do hlavy. Mně to Sam začal dělat někdy ve 14m, ale vyloženě jako natruc nebo "mne za trest", když jsem mu např. něco nedovolila, vzala mu z ruky něco nebezpečného apod. a taky se přitom na mě tak jako vzdorně-vyzývavě koukal, no "na ránu" 😅 Jenže on se bouchal hlavou o zeď, o skříňku nebo třeba o zem. Úplně jsem trnula občas. Taky jsem napřed říkala, ať to nedělá, pak jsem si toho raději přesně jak píšeš přestala všímat a nějak do měsíce toho nechal (ťuk ťuk). Ale zajímalo by mě, kam na tyhle nápady tak malý prťata chodí 😕 Jinak samozřejmě taky moc gratuluju k Baruš, ať je zdravá a dělá samou radost 🙂
@handm Nejsme, jsme z Prahy, ale Revnickeho MUDr ortopeda mame na doporuceni. Jezdili jsme tam i se synem.
Ano, taky mam neprijemny pocit, ze se neco deje, akorat ze ja mam vycitky, ze se prave starsimu na 200% nevenuju. Ja to proste nejak neumim. Mam pocit, ze od porodnice ho jen buzeruju, oblekam, svlekam, krmim, ale zadna sranda, zadne uvolneni, pohoda 😢 A ze mu mamka chybi, ze ted jde vic za tatkou, ktery nahrazuje jak muze. Alespon ze mam takoveho muze !
@eveluska To je rozumne, tvuj pristup je fajn, Bertik ma ted tukaci obdobi, jenze zrovna u jidla, kdyz mlati vidlickou o stul, pak talirek nebo poharek - vim, zkousi i zvuky, a co to udela, ale nenapada me, cim to nahradit.
@romcovaklarka Tak to ja vim uplne presne. Bertik s tim zacal po jedne oslave narozenin. Byla tam holcicka, ktera prisla na to, ze Bertik je "cita" a ze kdyz k nemu prijde a zakrici mu u ucha, ze zacne silene plakat. Ona toho normalne zneuzivala, zkousela, kolik Bertik vydrzi. Brala mu hracky a finale bylo, ze k nemu prisla a proste ho prastila do hlavy. Cele odpol jsem trnula a uz hrnula Bertika od holcicky pryc, aby ani pri hre proste spolu neprisli do kontaktu. Ale on si to pamatuje, prvni mi to vypravel, ze ona udelala bum, a ukazoval, jak ho prastila do hlavy - no a asi videl mou reakci, aby se nebouchal... 😖 a ted si to trochu upravil.
@noone Osobní, byla jsem studijně v Lublani a moc hezky na to vzpomínám 😵
Já jsem dnes trošku vybouchla, ale neberu to kupodivu tragicky... Potřebovala jsem se už s klukama vypravit ven, a Ben mi třikrát po sobě vysypal plný koš Dupla (nemůžu to nechat vysypané kvůli psům, to už by z toho nikdo nikdy nic nepostavil 😅 ), a pak když jsem napotřetí vysvětlovala, že teda ještě nemůžeme jít ven, když to vysypal, ale že nejdřív to musíme uklidit, a prosila jsem ho, ať mi pomůže, tak mě kousnul 😝 A já, zapřísáhlý odpůrce "výchovného" plácání jsem ho plácla přes zadek (slabá rána velmi ztlumená vycpanou plínou 😀 ), pak jsem se mu omluvila, že mě mrzí, že jsem ho plácla, ale že už jsem nervozní, že potřebuju, abychom šli ven a on pořád vysypává ten koš... Chvíli dělal, jako že nic (to je jeho typická reakce na cokoli, co my uděláme a jemu se to nelíbí...), ale holky, za chvíli přišel, dal mi pusinku, řekl, že mi udělal au a že musíme uklidit kostky a jít ven. No dostal mě. Mám z toho pocit, že to pochopil, že mi prostě ruply nervy a že ví, že ho mám ráda. Uf. Hrdá na sebe nejsem, ale toto mě trochu uklidnilo 😉
Venku je nám zatím nejlíp - Eliot to prospí a Ben je zlatíčko. Ale vypravit se ven, to je boj...
@svatule jasne, ale tak jsme v jedne mistnosti, mimco v natuci u matky a deti se honi kolem stolu a chvilema pisti...to je normalni ne???jasne kdyz to presahne mez, tak se ozvu s tim ze se hulaka na hristi ale tohle mi prislo sileny 😝