Ahoj, načetla jsem na konikovi spoustu názorů/nápadů/chytrých rad a představ, v jakém rozmezí mít děti za sebou. Ale mne zajímají praktické zkušenosti, maminek, které mají mezi dětmi +-24 měsíců. Jakým způsobem jste starší batole připravovaly na příchod mladšího sourozence ? Vnimalo to nějak během Vašeho těhotenství ? Jaké to bylo po návratu z porodnice ? Jak jste se pokusily zabránit žárlivosti toho staršího (dárek od mimi, větší péče, vysvětlování...) A jaká je každodenní rutina s takto starými dětmi ? Díky.
@beruska24.9. určitě jo, byl to rychloporod 🙂
My už jsme taky čtyři a sžíváme se. Musela jsem najít klíč aspoň od obývákových dveří, aby mi malej nechodil po bytě když kojím. Jinak je samozřejmě rozežranej, uňamčenej, vymýšlí kraviny...ale chodí hlásit, že miminko pláče, pozoruje ho, hladí po ručičce...naštěstí babička je hodně s náma a bere ho ven. Teď je venku s taťkou, včera jsme byli všichni.Akorát noci nic moc, Dany se budí, Domi samozřejmě taky, a po 5h vstáváme. Ještě že je hezky a slunečno.
Zdeni to zvládla na jedničku a malej Vítek je pašák, že šel tak rychle ven a maminku moc netrápil! 🙂
Napíše vám to sama, nechám jí aby se pochlubila...
🙂
@andelka - také velká gratulace a zvládni to, co možná nejlépe 😉
u nás je čímdáltímvíc ´´veselo´´. u starší se naplno rozjíždí batolecí puberta, je na zabití 😀 😠 můžu říct něco x-krát a dělá, že mě neslyší. a čím mě vytáčí ještě víc, když ji něco říkám, ona na mě kouká s drzým výrazem puberťáka a ´´lalalala´´. jak když si myslí, jen si máti kecej 😀 😕
jinak, včera jsme byli s maličkou na píchání naušniček, řvala jak tygr, tatínek měl co dělat, aby ji udržel. (starší tuto proceduru zvládla s polovičním tyátrem). jen jsem ji vzala do náruče, tak se uklidnila a v čekárně už se smála na každého, jako by se vůbec nic nestalo. jo a když jsme odcházeli z ordinace, tak dr. to dorazil hláškou: a neplánujete třetí dceru?? 🙂)
ještě hláška dne:
myji nádobí a říkám starší dcerce, ať jde zkusit čííí (vyčůrat se na nočník). protože už jsem ji to připomněla x-krát, tak usoudila, že už by snad i mohla poslechnout. najednou slyším: ´´mamííí, mamííí, boba, mamííí, boba....´´ tak tam jdu, kouknu do nočníku a říkám, že tam nic není. a ona se na mě podívala tím drzým výrazem puberťáků a povídá: ´´ouby´´ (=houby). no fakt jsem měla co dělat, abych nevybuchla smíchy.
jeee gratulace k miminkum 😵
ale u nás děs a běs. mimina sou v pohodě, ale matka je na hadry. začalo to včera, celý dopoledne se mě motala hlava, tak sme po obědě vyrazili na procházku na vzduch. jenže procházka byla asi delší, než měla byt a dost mě vyčerpala. rozbolelo mě břicho a záda. zpátky sme jeli trolejbusem a já na přestupu hodila kapitální kosu. přímo na zastávce, ani sem nestihla poodběhnout. no a doma pak ještě dvě. šla sem brzo spát a dneska celej den ležím a nic nedělám, ale stejně su pořád jakási rozstřelená. nemůžu nic sníst, motá se mě hlava, předklonit se vůbec nemůžu. nedovedu si představit, že by tohle mělo pokračovat ještě 3m. snad to byla nějaká ojedinělá epizoda. musim přestat jezdit MHD.
@tital tak to Dany rohlíkovo piškotovou dietu vzal v pohodě, jedl i rýžové vločky s mrkví, pak brambor s mrkví, vynechali jsme mléčné výrobky a místo toho pil dětský černý čaj s anýzem, a jednou denně jsme dávali Biopron. Teď už jí všechno. Ale trvalo to fakt týden, než se to zlepšilo.
tak jsem se dnes těšila ven a ta naše batolecí puberťačka pomatlala celou záclonu - nutně musela koukat z okna s jídlem v ruce - takže místo procházky mytí oken, ach jo!!!!!! záclony už jsou v pračce, teď uspat maličkou a vrhnout se na okna 🙄
@beruska24.9. 😀 😀 😀
Bertik ma od minuleho tydne velkou zidly. Respektive jako my, jen sedi s podsedakem. Normalne jsem asi klidna, ale tady me chyta uplne amok, otaci se a hrabe tema zapatlanyma rukama na operadlo, na tu textilni operku, i na ten svuj podsedak. Nechapu to, co se da zmatlat milimetrem marmelady na rohliku !?
Holky,
ktera jste tu doporucovala knihu J. Prekopove - Prvorozene dite ? A nebo kdo jste ji spise cetl ? Prisla Vam taky tak "hrozna". Nejak z ni mam pocit, ze je to silenost, poridit si druhe dite, kdyz to prvni nema dost zralou vlastni osobnost. Celou knihu jsem zadrzenym dechem cekala, kdy prijde to rozuzleni, kdy prijde ten navod, jak se vsech tech chyb, jako rodic, vyvarovat a jak se na druheho sourozence pripravit... ale omyl. Je tam spoustu prikladu ze zivota, chapu souvislosti, je mi jasne, proc kde vznikl jaky problem, tusim asi jak se k tomu postavit, ale je to jak tanceni na tenkem lede. Aby to prvorozene dite clovek moc nepotlacil, moc nevyzdvihoval, aby ten pristup byl rovnopravny k oboum, aby se rodicovska laska nerozdelila mezi sourozence, aby se to proste nejak nezvrtlo, aby se ty deti navzajem respektovaly a mely rady...
Jako kdyz jsme cekali Bertika, nevedeli jsme co prijde, a jak budeme vychovavat, netusim ted co udelame az si prineseme mimi domu a Bertik bude reagovat... Nejak to zajiste pujde a bude to ok (mam neuveritelne skveleho muzskeho a diky nemu je vsechno opravdu snazsi a verim, ze i vychova deti je spravna), ale presto nad tim hodne premyslim, protoze ve svem okoli snad nemam priklad, kde by rodinne a potazmo sourozenecke vztahy bezproblemu fungovaly. Bohuzel.
Kniha urcite stoji za to si ji precist, abych si z toho vytahla nejake opravdove pouceni, budu to muset vzit jeste jednou a poradne.
Zajemcum, zapujcim 😉
@tital čalouněná židle, to by mě u Víti zabilo 😀
Knihu jsem nečetla a podle toho, co tu píšeš, radši ani nebudu, abych nebyla špatná z toho, že jsem svoje děti poznamenala na celý život. Už mám trochu odstup, tak si myslím, že můžu objektivně říct, že rozdíl rok a půl byl u nás s ohledem na děti v pohodě. Víťa ještě neměl takový rozum, aby si do důsledku uvědomoval, co mu sourozenec bere, a jednoduše se s ním naučil žít. Kdyby se nám miminko narodilo teď (odstup dvou let), bylo by to už jiné, nedávno jsme nad tím doma přemýšleli. Víťa by se s tím, myslím, srovnával hůř, ale zase už si nechá ledacos vysvětlit, je mnohem samostatnější, dokáže se i sám zabavit... museli bychom na něj prostě zvolit jinou taktiku než před půl rokem. Tím tě nechci strašit, že jste si měli mimčo pořídit o půl roku dřív. Nedávno odpovídala v Sama doma nějaká psycholožka na otázku "ideální věkový rozdíl mezi sourozenci" a říkala, že rozhodně ne dva roky a míň... tak jen že když to nedodržíš, neznamená to nutně katastrofu 😉 Určitě je dobré mít načtenou nějakou teorii, ale doma si pak najdeš vlastní cestu podle sebe a dětí. Hodně se řeší za pochodu, dopředu se můžeš tisíckrát připravovat, reálně se pak třeba ukážou problémy úplně někde jinde.
Hodně se čte i knížka Sourozenci bez rivality, třeba tam najdeš jiný pohled na věc.
Jinak hlásím, že jsem dočetla knížku o spaní. Je tam pár tipů, jak zvládnout narození sourozence, třeba se to bude některé z vás hodit. Mě překvapilo, že doporučují nestěhovat staršího do velké postele, dokud mu nejsou tři roky nebo to není nutné - např. mu je postýlka malá, vylézá z ní, apod. Že mu tím neberete jeho "miminkovské" útočiště....
Když začne mít starší po narození miminka potíže se spaním, radí, aby s ním v pokojíčku dvě, tři noci spal tatínek na zemi nebo na jiné posteli, určitě nepolevovat stylem, že si začnete brát dítě k sobě do postele, lehat si k němu do postele...
A pak samozřejmě neprovádět hodně změn najednou - nebrat tou dobou dudlíka, neučit na nočník, nestěhovat do vlastního pokojíčku, do velké postele... všechno s odstupem aspoň měsíce, když už se zklidnila situace.
@helulela to s tim spanim je ted u nas hodne aktualni - stehovani do vetsi postele je na spadnuti - neni to teda uplne dospelacka postel, takova ta stredni pro deti, ale zaroven v jinem pokoji, doted byla postylka v loznici...mam z toho trochu vitr, i kdyz maleho ladime, jak to jen jde, na velkou postel se tesi a tak, ale stejne...a zrovna v tuhle chvili se uci i na nocnik, ale to vyplynulo tak nejak samo...syna chceme prestehovat ted, mimi se ma narodit za dva mesice... oni tam radi jakoze az po?? Samozrejme, ze bych ho nevysoupla zaroven s prichodem noveho, ale vsichni ctyri se uz do loznice nevejdeme... ted jsi me trochu vystrasila, ze to delame spatne...mimochodem, co to je konkretne za knizku?
@andelka opozdena gratulace k Dominickovi! 🙂
tak já mám pořád pocit, že jsem starší narozením sestřičky ublížila. na jednu stranu má maličkou ráda, upozorňuje, že pláče, dává ji dudáka, hladí ji, na druhou stranu ji ubližuje, šlape ji na hlavu, přetáčí né moc jemně zpět na záda, rve ji z ruček hračky, pro které se maličká doplazila atd. atd. navíc začala být starší zlá i na mě, dnes v noci opět přišla ke mně do postele, poslední dobou chytá extrémní záchvaty vzteku, je víc smutná nebo vzteklá než usměvavá. včera jsem totálně selhala 🙄 vztekala se úplně příšerným způsobem, kopala kolem sebe, byla úplně rudá, sotva popadala dech......snažila jsem se ji uklidnit, přitisknout k sobě, mluvit, chlácholit....nic nepomáhalo, byla jako mimo sebe. zkusila jsem ji namočenou rukou otřít obličej, nepomohlo. když už to trvalo příšerně dlouho a já ji nijak nemohla probrat, tak jsem ji vzala a osprchovala obličej. uklidnila se a já si teprve pak všimla, že jsem v té rychlosti hnula pákou na studenou vodu 😠 ještě teď jsem z toho na prášky. děsila jsem se, abych něco podobného nemusela nikdy použít a včera tohle. připadám si naprosto neschopně, úplně jsem selhala jako matka, zbortilo se vše, čemu se snažím celou dobu vyhýbat - neopakovat (ne)výchovné prostředky mé matky i macechy, netlouct dítě kvůli každé kravině, radši se snažit s ním domluvit, vysvětlit. zklamala jsem sama sebe, všechny své předsevzetí a asi (určitě) i dcerku.
omlouvám se za dlouhý a nejspíš zmatený příspěvek, potřebovala jsme se z toho ´´vykecat´´, jsem z toho na hadry 🙄 ☹
@helulela Musim svuj nazor "poopravit" ! Nechala jsem si na docteni posledni kapitolu - vecer, az bude klid a udelala jsem to az po odeslani prispevku. V posledni kapitole jsou docela fajn konkretni tipy jak pripravit prvorozeneho a jak vubec se pokusit zvladnout situaci. Doslova Prekopova pise, ze nechce odrazovat o rozeni dalsich sourozencu, a kdo to vzda, ze nema dost kuraze a vlastni odvahy 🙂)
Ta zaverecna kapitolka je kratka, srozumitelna a fakt prakticka, skoro bych ji zkusila pretukat pro ostatni 🙂)
@zdeniii - gratuluji!!! doufám, že maminka i prcek vše zvládli na jedničku 😵