Rozdíl mezi dětmi 2 roky, praktické zkušenosti
Ahoj, načetla jsem na konikovi spoustu názorů/nápadů/chytrých rad a představ, v jakém rozmezí mít děti za sebou. Ale mne zajímají praktické zkušenosti, maminek, které mají mezi dětmi +-24 měsíců. Jakým způsobem jste starší batole připravovaly na příchod mladšího sourozence ? Vnimalo to nějak během Vašeho těhotenství ? Jaké to bylo po návratu z porodnice ? Jak jste se pokusily zabránit žárlivosti toho staršího (dárek od mimi, větší péče, vysvětlování...) A jaká je každodenní rutina s takto starými dětmi ? Díky.
@tital ale símtě, to jsi měla vidět mně minulý týden, jak měl Martin "jen" ty pitomé horečky. Jsem brečela pokaždé, když se nekoukal...možná hormony, možná nevímco, ale nešlo s tím nějak nic dělat. A nikdy bych to do sebe nebyla bývala řekla, spíš mi všichni většinou stále vyčítali, že působím odtažitě a nedávám najevo emoce a najednou jsem byla sesypaná jak domeček z Lega 🙂
Hlavně ať se drobeček vyspinká, zítra kouknou, pokud bude zlomená, tak zafixují a bude klid.
Opatrujte se 😉
@tital No, pěkný... Tak se drž, ať nějak překonáš tu noc. Já s tím zkušenost nemám, ale je fakt, že třeba u mimin se zlomená klíční kost často nezjistí hned a až taková tragédie to není. Snad by tě neposlali domů, kdyby si nebyli jistí, že je to bezpečné. I když já teda taky nikomu nevěřím, když se jedná o moje děti...A je mi teda divný, jak to, že nebyl k dispozici rentgen. Co by dělali s dětma, který spadly na hlavu - nechali je čekat do zítra?
Jen to klidně obreč, to je jasný, nejsme přece z kamene - ale příspěvek xuxie je příjemně uklidňujcí... Každopádně držíme palce, at už je zítra a víte, na čem jste!
@xuxie
@helulela
@carmonka
Diky moc za oporu. Je to zlomeny. Uz vcera Bertik dostal takovou kosilku - ortezu, stahuje mu raminka do zadu a je videt ze dost ulevuje. Pani doktorka prave rikala, na muj dotaz, jestli odjet do Motolske nemocnice na rentgen, ze to nema vyznam, ze mu to takhle zafixuji a at se vyspime a prijdeme rano. Dnes rano tam byli opet silene mili, brali nas opet skoro prednostne a Bertik ma klicni kost asi vic nastiplou nez zlomenou - ale to jsem s doktorkou nepolemizovala, ja pak hned brecim. Takze kosilku bude mit do pristiho patku a pak by to pry melo byt naprosto perfektni. Pry takhle u malych deti deset dni naprosto staci. A noc byla holky priserna, vzala jsem si ho do loznice, hrabal se, pretacel, jako kdyby mu nic nebylo, i klidne s tou kosilkou, ale nespal od ctvrt na dve do peti do rana. No a v sedm uz jsme frceli na polikliniku. Dojela mamka, tak asi pojedu dokoupit nejake potraviny a pokusim se zalehnout, to nevyspani mi nepridava...
Hojda vsem.
Tak opravdu 🙂 , deti jsou nezmari. Bertik se uz vcera oklepal a radi zase jak cerna ruka. Ortezka neortezka, lita sem a tam, motorku jsem musela zamknout do komory, alespon na prvni tri dny. I tak ho uhlidat. Uz je i bez analgetik, a vypada velmi dobre. Kost bude asi jen nastipla (musela jsem se znovu vecer po rentgenu preptat manzela, protoze jsem u doktorky zase slzela a "branila" to me nebozatko a v tom okamziku k mym usim nedolehaji od MUDry zadne informace ☹((), takze se mu snad nepohnula a asi i ta regenerace bude rychlejsi. Tot tedy me uvazovani. Pristi patek na kontrolu, predpokladam, ze budou delat novy rentgen.
A noc byla skvela. Bertik spal celou, krom ztraceneho dudlicku vsechno v pohode az do pul sedme do rana, nadhera. Hned je vsechno lepsi.
Ahoj tital, tak vidíš - nakonec děti jsou v pohodě a odtrpíme to my 😉 Tak jen tak dál, ať je Bertík brzo zdavý a můžete motorku zas vytáhnout! Jo a s těma doktorama to mám podobný - výborná je na to sestřička naší pediatričky, která mi vždycky na očkovák nebo na recept přilepí papírek s datumem příští návštěvy a dalšíma důležitostma. To je fakt praktický 😅
A co se týče nás, tak to vypadá, že nám léčbu zkrátí na měsíc. Takže už příští středu jdeme na vyšetření v narkóze, kde se ukáže, jestli léčba zabrala, nebo jestli malou čekají operace. Začínám být nervózní jak pes, už nemyslím na nic jinýho. Tak nám prosím držte palce, budem to potřebovat...
Zdravíme všechny dvojmaminky - současné i budoucí 🙂 Zlilly už se dlouho neozvala, tak předpokládám, že už je taky "dvojitá".
Krásný víkend!
@carmonka Ja myslim na Tebe ! 🙂) Bohuzel jsem necetla nazpet vsechny prispevky, ale vim, ze jsi s malou v nemocnici vid ? Jak to zvladate ? Jsi tam cele dny ? A co starsi, jak to zvlada ? A doma ? To musi byt teprve napor na nervy, kdyz jen cele dlouhe dny cekas a cekas, odtrhavas kalendar.... Ozvi se s podrobnostma, ok ?
A k nedávné diskuzi o četbě, právě jsem dočetla http://www.kosmas.cz/knihy/155593/tajemstvi-ber... v AJ The Salt Road a doporučuju, skvěle napsaná, napínavá
@tital Malé přišli v šesti týdnech na sonu kyčlí, že je má téměř vykloubené - je to vrozená vada a proto se ty prohlídky dělaj. No a tak už jsme tři týdny v Motole, kde visí na takových kladkách, roztahujou jí nožičky do roznožky a doufáme, že kyčle zapadnou kam mají. No a jestli se tak nestane, nebo se mezi kloub a jamku dostane nějaká překážka, tak nás čekají operace. Asi 2, protože to má na obou kyčlích. A po každé operaci 6 týdnů sádra na obě nohy... No hnus, ale pořád doufám, že se tomu vyhnem.
Malého doma hlídá babička a každý den za mnou chodí do nemocnice. Přes den odstříkávám mlíko a snažím se s malým vypadnout na hřiště. Takže to zvládá relativně dobře, úplně o mě nepřišel. Tatínek mezi tím lítá a snaží se vydělávat... No, nakonec se to dá - není to tak strašidelný, jak jsem se bála. Holt, když musíme, zvládnem všecko 😎 A jsou tu mnohem horší oddělení, kde bysme mohli ležet, takže asi tak.
@carmonka Tak to už máte půlku za sebou a možná i méně 🙂 Držím pěsti, ať se na tom vyšetření ukáže, že už je všechno v pořádku a můžete být všichni spolu.
@tital To je fajn, že to takhle Bertík zvládá. Taky přeju, ať se to brzy zahojí.
My teď přestáli dvojité neštovice, jsem ráda, že to už mají oba za sebou.
Ahoj holky, díky moc. Zrovna mě něco dost dožralo, musím vám to napsat. Chodí sem za námi různí kamarádi na návštěvy. Byla tu i jedna kamarádka s asi rok a půl starým děckem. No a její manžel se den na to bavil s mým přítelem. Prý se doma bavili o naší situaci a shodli se na tom, že ona (ta kamarádka) by v nemocnici s tím děckem nezůstala (a to mají jen jedno...). Jako, nic mi do toho není, ale vlastně mě to naštvalo. Já pořád poslouchám náznaky, jak kojm dítě kdykoliv si kníkne a že malej je moc živej atd. Že oni dítě kojili pravidelně a učitě míň často a spalo pak líp, bla bla ba... Ale tohle už je moc. Já ani nevím, proč mě to tak štve. Nechápu, jak tohle může vyslovit máma. Některý lidi by opravdu neměli mít děti. Je to hnusný to takhle říct, já vím, ale proč je mají? Mě to štve za to dítě, vždyť ho ti rodiče nemůžou mít rádi. Nevím proč, ale hrozně mě štvou - dřív jsem je měla ráda, jezdili jsme spolu na dovolené, ale od té doby, co mají dítě, tak je nevydejchávám, když vidím, jak se k němu chovají. Normálně se mi zdá, že k jejich psovi mají vřelejší vztah. Hrůza, co? Nebo jsem přecitlivělá?
@carmonka Asi jak už mají velký dítě, tak zapomněli, jaky je to s miminkem. a v praxi by to třeba bylo jinak, takhle teoreticky se to každýmu kecá.....
nicméně vím o čem mluvíš. taky přístup některých lidí (který mám třeba i jinak docela ráda) nemůžu pobrat. oni můj asi taky ne. jenže já se aspoň poctivě snažím držet hubu, neradit jim a nerozumovat. a pak poslouchám, jak ho rozmazluju, jak by se mnou neměl spát, jak bych ho neměla nosit a kdesi cosi. kdyby byli aspoň tolik slušní a taky to nekomentovali 😒 Každopádně je to zajímavý. člověk si myslí, jak některý lidi zná, kolik toho mojí společnýho, pak přijdou děti a tohle.......
Ahoj, no já to samozřejmě taky nekomentuju. A samozřejmě beru, že každý má jiný přístup k výchově. Ale tahle "studená výchova" mě nějak vnitřně štve. Ani nevím proč. Mnohem líp snáším lidi, kteří na svý děti různě křičí na ulici atd. (teď už to dost dobře chápu 😀). Ale i u těhle lidí cítím, že ty děti mají rádi.. Kdežto tady mě naprosto štve pocit, že si o dítě pořídili, protože "je to tak správně" a přitom je pořád vidět, jak je omezuje a že ho vlastně nechějí. Já se v práci setkávám s rodinama postižených dětí a vidím, jak kvůli nim překonávají strašně moc věcí a dělají hory doly. A milujou je nezřízeně. A tihle maj zdravý dítě a furt řeší, že je oplácaný nebo se vzteká atd. Prostě mě to štve...
@carmonka taky by mě to štvalo a štve...a nebudu to rozebírat, rozumím ti 😉
Já se s některými lidmi stýkat přestala a s jinými jsme naopak k sobě skrz děti našli cestu. A jenom jediný komentář k různým typům výchovy - já zastávám názor, že si v těch našich dítkách ukládáme a střádáme to, jak se k nám pak ve stáří budou chovat 😉 takže se jenom snažím, schovat si u Martínka co nejméně úletů špatným směrem 🙂
Ahoj holky, jdu se s vámi podělit o veselou příhodu 🙂 Dneska si spolu kluci poprvé regulérně hráli! Byla to strašně vymakaná hra, pravděpodobně měla i nějaká pravidla 😉 😉 Víťa byl ve velké posteli v ložnici, Ada lezl okolo, vždycky se někde u postele postavil, Víťa se k němu vrhnul, Ada zapištěl, spustil se zpátky na čtyři a odlezl zase kousek jinam, kde se to celé opakovalo. Strašně u toho pištěli a smáli se a já z nich byla hotová 😵
A jinak jsem dočetla Sourozence bez rivality. Doporučuju - rychlé, čtivé a užitečné 😉
Tak nějak jsem poslední dobou prohlédla a došlo mi, že cílem výchovy není dítě, které poslouchá na slovo. A že dobrá výchova neznamená "jen" vychovat z dítěte slušného člověka. Na jednu stranu je to uvolňující, na druhou mnohem zodpovědnější.
A když jsem v tom psaní, tak ještě jedna příhoda. Dneska dopoledne ve městě, Víťa jako obvykle musel jít přes bezbariérovou nájezdovou rampu u městského úřadu. Najednou volá: "Maminko, čuat!" Volala jsem na něj, ať drží, vyrazila k němu a přitom mi šrotovalo v hlavě, ke kterému trávníčku nebo kanálu to budeme mít nejblíž. Víťa mezitím stáhnul kalhoty, pak slipy, podržel si pinďu a už čůral z rampy dolů na chodník. Dorazila jsem až na závěrečné oblíkání, symbolicky jsem poznamenala, že příště musí na trávu, ale jinak jsem mega chválila, jak to krásně a sám zvládnul. Na to, že doma ho po zahlášení musím na WC pomalu donést a všechno kolem obstarat, to byl super výkon 🙂
Podobné diskuze
- Příchod sourozence. Jak jste na to připravovali staršího sourozence?12
- Jaké dárky pro druhorozené děti, které už všechno mají?15
- Patrová postel sourozenců - od kdy starší nahoru?22
- Věkový rozdíl mezi sourozenci +- 3 roky, máte zkušenost?21
- Přivítání partnerem při příchodu z porodnice. Líbilo se?36
- Jak připravit dítko na příchod sourozence?12
@xuxie Diky moc, tak nejak to rikala i MUDr. a je videt, ze od tech 16 hod je klidnejsi, rucka asi tolik neboli. Ale jak jsem psala, ja mam nervy na dranc, jestli to dela to tehu !? Obrecela jsem to u doktorky a ted znovu - klasika, tezkej den, vsechno se sype 😢