Opravdu je mateřská "dovolená" tak náročná?

@evelp Ja to stihla skvele,podnik se take potacel na pokraji insolvence,nastesti jsem dostala vypoved v dobe,kdy jsme dochazeli do Pronatalu,tak jsem to stihla,otehotnela jsem ve vypovedni lhute,takze jsem si okamzite vzala neschopenku,tak jsem byla na nemosenske a i materska byla a po ukonceni materske vstoupila v platnost vypoved,kamarad (muj sef )) prosadil vyplaceni odstupneho. Nastesti jsem mela stesti v nestesti 😉😉 jini uz to stesti nemeli,za tu dobu,co jsem tam nebyla byly podminky takove,ze lidi byli nuceni podavat vypovedi sami..

Tchynka by celkem hlidala,ale bohuzel po nemoci mu zkratka nestaci,nema postreh,spatne mluvi...takze ji to v nejmensim nemuzu vycitat..a mamina je takova moderni babicka,co ma hodne kamaradu,ma rada cestovani,staci ji,kdyz ji jednou za cas poslu fotky mailem... Za pul roku prcka videla 2x,kdyz jsem se k ni vnutila 😉 byla rada,to jo,ale bylo videt,ze ji zdrzujeme i kdyz se vazne snazila..

Je to dovolena alespon pro me.Je jasne ze prvni tydny/mesice jsou narocne.Najednoi nejsi jen Ty.Nemuzes se ridit cik chces Ty alrle miminkem.Ale je to nic ve srovnani s tim vsim co Ti materstvi,Tvoje dite a ta laska da...jak Ti obohati zivot.Holt se trosku prizpusobis to dava smysl.o)
Ja mela stesti dcerka spi celile noci od 3tydnu,je celkem hodna,nenarocna....je to andilek.o)
Materska dovolena nam.konci a mala jde na 6dni v mesici do skolky.Uz ted placu kazdy vecer do polstare.....mit dite je to nejkrasnejsi na svete!!Vykasli se na to co kde ctes jen Te to ovlivnuje...delej veci tak jak je citis.Jestli mate s prizelem dojem ze jste pripraveni...hura do toho.o)
Omlouvam se za chyby pisu z tlf.o)

Záleží na dítěti, na pomoci od rodiny, na pomoci od manžela. Pokud máš nespavce, který má zdravotní problémy, vstáváš rok po hodině, nevyspíš se, makáš jak bulhar, nikdo ti nepomůže, po chvíli ti to přijde jako za trest. Stačí pár měsíců a jsi v háji jak psychicky, tak vůbec zdravotně. Pokud máš ty nespavce dva, nebo prostě máš více dětí a nemůžeš si jen tak lehnout přes den, je to ještě horší. Ale pokud se to tak nějak dá a děti i ty jsi zdravá, dá se to. Vůbec jsem si nedovedla s jedním dítětem představit, co to je, mít děti dvě a nedejbůh k tomu nemoci a vyčerpání a hlavně bezohlednost okolí, i rodiny, která to má co by kamenem dohodil a nehne prstem. Když ke všemu nemáš s kým si popovídat, manžela skoro nevidíš, abyste měli "co do huby", je to zlý. Ale když se někdo na tu cestu dá, musí bojovat. Je to těžký. Na druhou stranu můžeš mít pohodový dítě, nebo více dětí, co jsou v klídku, manžílek může mít pár dní volna když je potřeba nebo dělat z domu, tchyně(babička) pohlídá když padáš na hubu, nebo můžeš zajít do kadeřka.. je to pohoda. Když ne, člověku to nepřidá a padá to na tebe. To je můj pohled. Časem se to samozřejmě lepší, ale můžu sama za sebe říct, že je to masakr, a nikdy jsem si neuměla představit jaké to je. Lítání po špitálech, jak já, tak malej, do toho druhé dítě, školka, a žádná pomoc. A vstávání po dvou hodinách více jak rok v kuse, žádnej med. Přes den není čas na odpočinek, každý den na 11.h vařím oběd (manžel jezdí jíst domů, když je to možné). Do toho nákupy, úklid, denně dvě pračky prádla. Je to záhul, ale dá se to. Propadala jsem depresím, hrozila mi hnusná choroba, x měsíců jsem promarodila a taky mi nikdo nepohlídal a nepomohl. A to jsem opravdu omdlívala z vyčerpání. Jednou to skončí a bude líp 😉 A to nemluvím o práci, která je nevyhnutelná, ale mám dva roky čas, tak to zatím moc neřeším. To až se přidá ještě tohle.. snad budou děti aspoň spát celou noc v té době. Doteď nespí prakticky ani jeden, dcera mě chodí budit když jde v noci na wc a já už z nervů neusnu až do rána, docela často. Ale i přes to chodím k malému s mlíčkem,tak je to asi jedno. Děti jsem chtěla, tak to prostě je, a starat se musím a budu, jen mi chybí ten odpočinek 🙂 a klid, když je dítě zdravé, to mi taky chybí. A to on není ani vážně nemocný, ale každodenní péče to je a lítání po špitálech taky každou chvíli. Vyčerpává to. Je ale fakt, že znám asi dva nebo tři případy v okolí, kdy děti jsou ukázkové, klidné a zdravé a maminka odpočatá a veselá a energická 🙂 tak si říkám, že to jde, že to není jen sen 🙂 Vždycky jsou lidi, kteří jsou na tom hůře ☹ a hlavně jsi na to sama, ty jsi máma, ty jsi ta hlavní a nemůžeš spoléhat na okolí, ačkoli ti pomoc slibuje kdokoli a kdykoli.

už píšu z hladu, po hodině jsem vstávala asi do 7m, řekněme tedy půl roku a pak dalšího půl roku po dvou hodinách 🙂 no a teď se to protahuje, ale jak kdy, někdy vstávám po dvou hodinách, a někdy dvakrát za noc.. tak kéž by se to zlomilo, aspoň tohle 🙂 po spánku fakt toužím.

Já se teda přidám spíš k pesimistum. Jako prvomatka jsme od osusdu čekala trocha shovívavosti, ale nestalo se. Ke konci těhotenství jsem měla veliké komplikace, malá se narodila ve 37. týdnu s nízkou porodní vahou. A pak to začalo. Čekala jsem, že mimino se vzbudí i několikrát za noc, že se nevyspím, ale hned první noc celou řvala jak tur, nikdo mi nepomohl z personálu nemocnice v Porubě..a ráno jsme visela přes postýlku na konci sil a polomrtvá. A to byla jen první noc! A nebylo to lepší...Mléka jsem měla dost, ale ona ani za celý svět nechtěla tahat, takže jsme furt jenom přikládali, odsávali, vážili, krmili,...paní vedle měla hodné miminko..spinkalo a budila ho na krmení, malá se najedla a spala dál. Ta naše ani jíst, ani spát. Mléka ubývalo, nastoupilo dokrmování UM, šílené koliky, co trvaly skoro do pul roku. Malá se jen vrtela, hekala, ječela,..až jsme kvuli tomu skončili na pozorování v nemocnici. Nechápu, jak jsem to zvládla, ale napadaly me spíš myšlenky, že je to peklo. Neudelala jsem nic..sotva jsme si namočila hlavu, jekot, na záchod jsem musela s malou v autosedačce a houpat ji nohou...jedla jsem, co jsem kde našla...
Kolem 4. mesíce se to zlepšilo natolik, že malá si vyhraje chvilku sama. Nesnáší ale jídlo..u každého krmení se kroutí a řve..už to nejsou prdy, nesnáší jídlo, nemá ráda ani příkrmy...všechno do ní cpeme. A je to záhul 7 krát denne to absolvovat. Někdy namám čas ani na tu procházku, natož si jít nekde na kafe s kamarádkama. Na jednu strany máme konečne ustálený režim, na druhou stranu je to furt dokola. Nikdo jiný krom me ji nedokáže zvládnout a nakrmit, takže mě neodbřemení nikdo z rodiny na pul dne třeba..a zatím se to nelepší. Pomalu se začínám smiřovat, že jenom tak to nebude. Teď má malá zase období, kdy je aktivní, ale chce pozornost, nevydrží si sama hrát..celý den béká. Fakt nenáročná vydrží být max. pár dní do měsíce.
Jak tady někdo psal, tak každá dítko je jiné, každá mamina řeší něco jiného. Buď prdy, špatné spaní, špatné papání, nervozní díte..akorát já řeším všecko 😠
Miluju svoji malinkou, mateřství mě tak zdrtilo jako olivy, aby ze mě vycedilo to nejlepší. Už neustupuju za každou cenu, jsem matka lvice, už nejsem ta nezodpovedná..naopak, mám ve všem přísný ýsystém. Bohužel jsem pak le velice náročná a tvrdá i na ostatní.

@bonavoxa trošku mi mluvíš z duše 🙂 jsou to naše zlatíčka, to je potřeba si opakovat 100x denně 🙂 jinak bychom zešílely. Můj malý má 13,5m, a zatím si nevyhraje sám ani minutu. A to mám ještě 4letou dceru, která nezavře, ehm, pusinku, celý den 😀 jsem zralá na Chocholouška, ale když je taková ta hezká chvíle, kdy mi malá dá pusu a maličkej se na mě usměje, je všechno prominuto a zapomenuto 🙂 A jak tu někdo psal, že nezáleží na dětech, ale na maminkách, tak s tím tedy nesouhlasím 🙂 Podle mě je to vše o dětičkách a to především 🙂 my matky jsme až tak nějak v pozadí 🙂 🙂

Vracím se po pěti letech do náročné práce... a mám pocit, že si tam jdu odpočinout 🙂. Nikdy bych neřekla, jak je mateřská náročná, a to bych řekla, že děti mám obě celkem v normě po všech stránkách, a k domu mám i babičku a manžela, co pomůžou. Ale prostě i tak to dovolená nebyla (roli hrály i psych problémy, přišli jsme o dvě děti ve vysokém stádiu těhotenství), a to bych řekla, že podmínky mám fakt dobré.

Na druhou stranu - to je fakt jedno, pokud děti chceš, nemůže tě nic odradit a stejně se budeš muset vyrovnat se situací, ve které budeš - a nakonec to prostě nějak uděláš.

Ale nádherných okamžiků bylo a je spoustu, ty kočárky, kamarádky i kavárny taky docela byly 🙂.

@deyana Opravdu záleží na dítěti. Každá máma ho přce miluje a dělá jenom to nejlepší. Ovšem krize nastane v tu chvíli, kdy už matka prostě psychycky a fyzicky nemuže..nejsme stroje.Lidský organismus potřebuje jíst, spát. první tři měsíce jsem nedostatek spánku kompenzovala euforií z miminka..ale telo mi začalo vypovídat službu a selhávaly mi základní smysly. Doted mám poruchy se spaním a musím brát prášky.
Ale rozhodne nikoho neodrazuju...práve, že mě to jen utvrdilo, že už zvládnu nejenom druhé díte, ale všecko na svete. 😉

@tunstunz Ahoj a díky za ty uvozovky „dovolená“, ona to fakt totiž žádná dovolená není...

@kamino @evelp a co tatínek? je to takový problém, aby pohlídal na hoďku, dvě nebo tři? já u nás bezpečně zavedla aspoň ty večery pak....jeden den v týdnu na volejbal, jednou v měsíci kafe s kamarádkou, i masáž si dopřávám jednou měsíčně 🙂 a je fakt, že nám chůvička dosáhla do hospody (na vsi) takže jsme pak po uložení dětí chodili s mužem 1-2 posedět do hospůdky a pěkně jsem se odreagovala mezi lidma...

Ja sem mela zacatek hodne narocny,pul roku sem jen brecela,miminko furt plakalo,nespala sem,nejedlo-opakovane zanety v prsou pak zastaveni laktace a proste silenost,mala nespava a ubrecena do toho mela zdravotni potize,muz na smenach.Ale i tak to pro me zpetne byla dovolena a sem rada za kazdy den co sem mohla byt doma s malinkou a uzivat si ji,videt jak roste a jak se uci.platil me stat za to ze sem mohla byt doma a hrat si s mimcem,ted uz sem ji musela dat do jeslicek avych sla do prace a nesu to spatne.Kdyby to slo sem doma aspon dalsi rok a uzivam si,holt uplne dokonale treba neni uklizeno a navareno ale sme stastny.Takze za me to je ta nejkrasnejsi dovolena,ale 4roky doma uz bych nedala😀 nic se nema prehanet

@ojo prakticky to problém není, ale pak to poslouchám celý měsíc minimálně...:(

@evelp tak to už by mě tolik netrápilo...resp. to u nás jsem to taky měla na talíři, ale já se prostě nedám odbýt a už vůbec ne si zkazit ten požitek...když si já prvně vyšla sama ven, zážitek skoro na celý měsíc, který mě udržel na dobrý vlně než jsem šla znova...a mužovo keci šly jedním uchem tam a druhým ven 😀

něco ti řeknu, je lepší do toho jít s tou iluzí věčných kafíček a procházek a pak se prostě jen adatuješ🙂 já mám živé a navíc nemocné dítě, takže o to jsme to měli a máme náročnější, kamarádka má zase hodnou a šikovnou holčičku, co si sama hraje a zabaví se a přesto všecko si to za 3 měsíce zopakuji, je to zvyk, a pokud máš pochybnosti, tak si stačí uvědomit, že to zvládli holky před tebou a zvládnou i po tobě, kdo má kvalitní rodinné zázemí (např. babičky, ségry atd. na hlídání to mají o to lepší, já moc nemám, jen výjmečně moje mamka)

jestli je MD náročná? no záleží jestli máš miminko, které od porodky spí a babičku navíc k ruce a doma pohodu a nebo jestli máš mimčo s neustálými kolikami i v 1 roce, dítě, kterému se půlka zubů neprořeže bez pomoci zubaře, neustálé záněty stř. ucha, do toho znova otěhotníš a manžel přijde o práci a rok ji nemůže najít, zatímco Ty nemůžeš do práce, protože hlídání nemáš a do státní školky prcka ještě vzít nemůžou a na soukromou nemáš ani náhodou, sotva platíte za jídlo, na krku exekuci od banky kvůli hypotéce...

no prostě jsem moc ráda, že je oba mám, Matýsek byl opravdu vymodlené miminko 😵 ale každé narozeniny slavím a jsem ráda, že jsou tak velcí... zlatý předškolák 😀
je to opravdu velká změna a někdy to je šíleně moc práce (hlavně když je člověk nemocný a obě děti zároveň taky), jindy je nejúmornější ta neskutečná rutina a vysvětlování něčeho po desetitisíci (a opět bez výsledku 😅)

ale díky bohu, že jsou děti zdravé... opravdu si jich užívám od té doby co pracuju zase (tak 5 hodin denně) a mám zase kolegy, chodím cvičit a do kurzu a žiju i jinými věcmi než mateřskými tématy.... život je úžasný a je super se vyhrabat z kočárků, plenek a spol. a zase trochu normálně fungovat....
nejvíc mě baví, že už nemusím jen na hřiště ale že už zvládneme jít všichni i do kina nebo jet někam na kole 😎

já jsem tak ráda, že je MD za mnou 😎 😎 😎 3 roky to šlo, další 2 nic moc, konec jsem byla úplně vyhořelá.... je to jako znovuzrození....

jinak teda jako klobouk dolů kdo tu píšete že máte děti třeba rok dva tři staré a nespí celou noc..... já měla před dětmi únavový syndrom a když se nevyspím, tak jsem na kolap, stačí mi pár nocí a jsem nemocná, fakt je mi zle.... takže mě to donutilo, že jsem dětem v noci vzala jídlo prostě (zhruba v 7-9 měsících, oba byli oplácaní, takže jsem věděla, že hlady netrpí) a to si pamatuju jak jsem tehdy po x měsících spala aspoň třeba 6 hodin v kuse a najednou jsem zjistila, že jsem vlastně měla pořád bolest hlavy nebo se mi motala hlava, zlobil mě žaludek a x dalších věcí - z přetažení......
fakt ten přerušovaný spánek, to je nejhorší, to snad i ten dlouhý a velký vzdor se dá vydržet psychicky líp než tohle....

@ojo Tatínek má opravdu hodně práce, bohužel i o víkendech, v týdnu odjíždí kolem 7,30 a vrací se mezi 22 - 23 hod, a pokud mu náhodou práce odpadne, snažím se, abychom ho moc nerušili, protože je hodně unavený a to mu věřím.. o víkendech buď pracuje kolem domu, nebo je opět v práci..ted v neděli jsme byli na Tankovém dni, po měsíci jsme byli spolu. Te´d se toho na něj nakupilo nějak moc, mám sama strach, aby to všechno zvládnul ve zdraví...
Prcek bohužel usíná hodně pozdě, dnes vyjímečně usnul v 21, ale bývá to spíš k 23 hodině, asi aby tátu viděl 🙂 a jedině u prsa, uspávání jinou osobou ještě nezvládá...jak jsem psala, ještě pár let budu na samotce ☹ samotnou mě to nikam jít neláká... přítel by určitě nic nenamítal, kdyby jsem se trefila do volného dnu, ale co dělat? Jít sama do kina? Divadla? KOncert? To bych si vůbec neužila....

@bonavoxa tak u nas je "dovolenka" taka ako u vas. Narocne miminko - a prve 3 mesiace totalne peklo - mala nespala a plakavala aj 17 hodin denne 😔 Takto to trvalo prve 3 mesiace. Ja som bola uplne zufala a zrela do blazinca. Mala plakala v decibeloch ze susedia v cihlaku vedla sa odstahovali. V 4 mesiaci hexa a hej hou vsetko islo do pr**** co sme dali dohromady pretoze ta obsahuje laktozu a samozrejme nase dieta lactose into. Takze krv v stolici, plac, ziadny prikrm do 6 mes. Samozrejme jedlo mala odmietala, bolesti brucha, krce, plac 😔 😔 😔 😔 jednym slovom - na prasky cela rodina. O 138 567x uspavani na rukach ani nepisem. Dnes ma 9 mesiacov a ja som nespala viac ako 3 hodiny v kuse a viac ako 6 hodin pocas noci. Materska dovolenka je pre mna fyzicko psychicky maraton na konci ktoreho sa budem tvarit ako kral Jeliman a mam dojem, ze ma uz nic v zivote nerozhadze. Ked pocujem vetu "miminko sa napapa, prebali a spinka" tak ma len napadne na ktorom programe v telke bezi tento sci-fi serial 😀

@lu777 Prcek také nespí celou noc ani náhodou, doteď se každé dvě hodiny budí na kojení a je mu skoro 14 měsíců... můj sen je spát alespoň 4 hodinky v kuse...

@kamino ahoj.. male bude 8 měsíců.. a u mě to samé..... kojila jsem do7 měsíců.. od4 mesice dokrmovana UM.... navečer.. takze s lahvi uměla.. ale ty noci.. po 2 hodinách buzení. i po hodine.. pak po třech..... někdy stačí jen na dat dudlík.. jindy musi pít mléko.... kdyz nedám tak hodinu pláče a pak ho stejne dám.. zuby nebo zvyk na mléko? nebo oboji.. ňo je to záprah.. těch mám zrovna virozu.. jen mě přestává bolet ruka.. zánět šlach po 3 měsících tak ted toto.. porád něco..

@ivapo ja se porad utesuju,ze po druhem roce bude lip a zacnu si to uzivat naplno. Ted je to tak pul na pul. Jsem asi slaby jedinec,ale me matestvi semlelo na kasi a vyvrhlo uplne jineho cloveka. Kazdy to ma nastaveno jinak,ale ja jsem rada,ze jsem si pockala do pozdniho veku a nemam tolik pocit,ze mi utika neco jineho,byt to pred 10 lety,tak jsem rozhozena asi vic..ale je to asi kus od kusu 😉 nekdo k tomu bunky ma,nekdo ne 😉

@kamino přesně tak... s prvni dcerou to bylo cca drsnější ale do 2 let nez všechny zuby vylezli..ted po 10 letech opět mimi.. ale je takřka vymodlené na posledni chvili 😝 😀 ..

@kaminonoce jsou ale víc probdelé nez s tou první.. vsak ono se to snad časem srovna.. snad!!

@kamino Tak to já jsem zase teď naopak ráda, že na rozdíl od svých plánů, kdy jsem původně chtěla první miminko až tak v necelých 30, máme děti dřív.............nejsem si totiž moc jistá, jak bych to fyzicky zvládala třeba za 10 let 😎 . Ale je fakt, že je to teď spíš tou kombinací druhého těhotenství a 20 měsíčního prcka 🙂 dokud jsem měla ,,jen'' malou, tak to šlo.................

@michaela_2 teda holka smekam,v tvem veku dve deti...jsi asi presne ten typ,co na to ty bunky ma...my jsme se zacali pokouset v mych 33,porodila jsem 14 dni pred 36 narozeninami...do tech 33 jsem si nedovedla predstavit se uvazat doma,bez festaku,koncertu,pratel,prace,konicku... Presne jsem cekala,ze to tak dopadne a stalo se...ono i zalezi na tom,jestli mas podporu rodiny a ja vedela,ze u nas zadnou pomoc nikdy necekej,tak jsem to oddalovala co to slo...
Mas muj obrovsky obdiv,jsi dobra 😉😉 ja bych to nedala 😉

@ivapo vis co je strasny,ze obcas uvazujeme o druhem...a dobrovolne..ja tedy spis z duvodu,ze jsme oba v letech,tak aby tu prcek nebyl sam...uvidime 😉

@kamino no děkuju, ale ono je to jak píšeš - moje i manželova maminka bydlí kousek, navíc je ještě hlídací i moje babička a ségra, takže jak říkám, teď je to pro mě náročné spíš vzhledem ke druhému těhotenství, ale tu možnost dát malou prakticky kdykoliv potřebuji pohlídat, beru jako ohromnou výhodu a vážím si jí. Já spíš obdivuju ty maminky, které toto nemají a musejí to zvládat samy bez občasného hlídání, až do školkového věku 🙂. To potom musí být zápřah....

@michaela_2 tak toho si opravdu vaz,to je k nezaplaceni.Ja trochu doufala,ve skrytu duse,ze mama sla do duchodu,aby mi trochu pomohla a ona rozjela podnikani,aby se nenudila😉 takze prcka videla asi 6 x😉

Holky kdybych vás četla před těhotenstvím, tak vážně na MD radši nejdu 😀 Zatím si to užívám, asi mám hodné děti 🙂 Věkový rozdíl mezi nimi je 16 měsíců, bála jsem se toho hodně (druhé mimi jsme plánovali až o trochu dýl, ale zadařilo se poněkud dřív 🙂 Zastávám názor že když je matka v pohodě, jsou v pohodě i děti. Když se začnu nervovat, obě děcka mi tu řvou a je to jak v cirkuse. Poznají každý můj stres. Jsou lepší a horší dny, někdy se docela vyspím, někdy k nim v noci vstávám 7 krát 😎 Hlídání nemám v podstatě skoro žádné, akorát moje mamka si malou občas vezme na chvilku (do roka ale prakticky vůbec) ale když ona chce, a né kdybych potřebovala já. Manžel má často pocit, že když já mám furt tu "dovolenou" a on chodí do práce, tak bych všechno měla dělat já 😀 Takže celou domácnost, zahradu mám na krku, vařím manželovi i obědy atd. .. no ale dá se to, sice si na zadek moc nesednu .... 😀 Takže celkově můj názor je pozitivní, a do práce se zatím netěším.