Psychika je křehká, ale jak ji obnovit?
Ahoj, nevím kam konkrétně patří můj příspěvek, protože je toho všeho mix ☹ . Ráda bych poprosila o radu jak to vydržet s nervy. už teď mám dost depky a díky stresu který prožívám denně mám i dost zničené zdraví (nespavost, porucha příjmu potravy, věčně mě něco bolí a pohyb už taky není to co býval) vím nemůžu si stěžovat, je mi 22, ale opravdu už jsem se silami v koncích. Ráda bych si našla nějakou zájmovou činnost která by mě aspoň občas vyvedla ze stereotypu. Nemám kamarády o to je to horší. Nechci jen brečet, chci s tím bojovat. Četla jsem že jsou tu fajn lidi tak doufám že ano, protože tam kde bydlím jich je jako šafránu. Přála bych si jen bych mohla řešit i jiné věci než samé vážné starosti se kterýma se potýkám. omlouvám se píši dost zmatečně, ale kdyby někoho zajímalo co se děje tak bych byla moc vděčná. Jinak ve zkratce, mám dvouletého syna s klukem který je posedlý svou mámou a ona mě nesnášela a on se vždy zastal jí místo aby podržel mě( takže jsem se sním rozešla) v době těhotenství mě dost šikanoval a dost mi to vyčítal, že je to pouze má vina, že je dítě je nádor a pak mu chtěl dát jméno Adolf (podle jeho slov proto aby mu napořád připomínal že mu zkazil život), malý vznikl i přes antkoncepci. peníze mi nedává protože se bojí abych je neutratila za něco jiného než mu říkám(úsměvná představa, když si vezmu že nemáme co jíst) už mě i dal k soudu že mi sebe dítě a že o de mě chce alimenty (4000kč měsíčně) s tím že soud prohrál, ale vyhrál to že mi nemusí nic platit. takže měsíční příspěvek je 3.800 od státu na víc nemám nárok. Bydlím s bratrem, máma nás oba v 18ti vyhodila takže jsme byli i chvíli na ulici. bratr je bohužel pitomec takže mi nedá žádné podklady pro úřady abych mohla zajistit aspoň příspěvek na bydlení (potřebuji jeho příjmy a on se vyžívá v tom že mě má ve své moci a že bych jinak byla opět na ulici takže semnou dost manipuluje a já s tím nemůžu nic dělat), navíc domů natahal štěnice a bez deratizéra se jich nezbavíme, jenže on si myslí že s nimi se dá žít. na deratizaci nejsou prachy (celková cena je 5.600 a to jsem hledala u těch pokud možno co nejlevnějších). Jinak Dny mám většinou úplně stejné, ráno vstát postarat se o malého, jít s ním ven, pak udělat oběd, dát ho spát, odpoledne zas ven a pak domů jídlo a spát (samozřejmě dle počasí), ale všechno to dělám sama s malým. kamarády se mi nedaří najít takže jediná možnost jak si popovídat je počítač. jedna z mála věcí která mě ještě drží je to že malý je zdravý. jak se z toho nezhroutit?
je to zamotaný kruh ☹
no ono je to o dost složitější. průšvih je v tom že na psychologa nejsou finance a ani důvěra (psycholog mojí mámě radil aby se nás "zbavila"). A na další přídavky? žiji s bratrem (jsme oba v nájemní smlouvě) a potřebuji od něj podklady k tomu aby mohla vůbec o něco zažádat (výpisy z práce ohledně jeho příjmů, výpisy z účtů o zaplacení nájmů, zkoušela jsem to i přes majitelku bytu, ale taky jsem pohořela) a ty mi on nechce dát. ráda bych to vyřešila pokud možno sama. ono svěřovat se na internetu není moc dobré, ale tohle byla má poslední možnost jak dát najevo jak mi je a snažit se to zvládnout. omlouvám se, byla chyba svěřovat se ☹
@ravenne Ahoj vidím že to nemáš vůbec lehké, a moc dobře vím čím si procházíš, protože jsem si prošla něco podobného, ikdyž z jiných důvodů než ty. Zůstala jsem sama s dvojčaty. Pokud máš takový psychické problémy, určitě bys měla zajít za odborníkem. Co se týká výživného na malého, jak píšeš byli jste u soudu kvůli svěření dítěte do péče které jsi vyhrála, nevěřím že by soud neurčil otci výživné. Ještě jsem opravdu neslyšela o případu, kdy by soud rozhodl v neprospěch dítěte tím že by otci neuložil povinnost platit výživné. Jiná věc je že spousta chlapů to výživné pak neplatí, ale od soudu ho mají vyměřené, a stím se potom něco už dělat dá. Pokud ho opravdu nemáš přiřknuté zajdi na péči o dítě, za pracovnicí pod kterou spadáš a ona ti pomůže tohle vyřešit. Mě tam hodně pomohli, řekli mi co a jak mám dělat a na co všechno mám nárok. Určitě zkus zabojovat, protože to nejsou peníze pro tebe ale pro tvoje dítě a nějaký argument že ti je nebude dávat abys je neutratila za něco jiného je naprosto k smíchu.
Soud bere otce dítěte jako dítě -studenta (je na denním studiu VŠ a školy se vzdát nechce) díky tomu nemusí nic platit, ale taky nezískal malého protože sám soudkyni řekl že škola je přednější a že by se malého staral v době volna jinak by se starali jeho pracující rodiče. ale zjistila jsem že je možnost to vymáhat pak po něm zpětně až nebude ve škole, či to chtít po jeho rodičích protože tím pádem spadá vyživovací povinnost na ně, ale dost se bojím je o to žádat. když jsem naposledy chtěla po otci dítěte prachy na dítě tak mě jeho matka fyzicky napadla a pak volala policajty že jsem napadla já jí. naštěstí či bohužel jsme neměly žádné poranění takže to bylo jen slovo proti slovu, ale na nervy s výslechy to nemá. nejhorší na tom je že to dělají záměrně jim nejde o to aby se měl malý dobře. jim jde o to mě co nejvíce zničit (myslí si že pro jejího syna nejsem dost dobrá) Každopádně děkuji moc za radu.
@ravenne Fakt zkus tu péči o díte, seznam a kam spadáš najdeš na internetu, a oni ti kdyžtak poradí. A třeba ti poradí i jak to udělat abys dostala nějaké peníze na to bydlení, když brácha nechce spolupracovat. Každopádně moc držím palce aby se to brzy vyřešilo. Vím že je to hrozný období, ale neboj zvládneš to a bude zas dobře 😉 Já mám teď nového partnera, čekáme mimčo a jsme všichni spokojení, ikdyž ještě před pár roky to vypadalo že už to v pohodě snad nikdy nebude 😉 Tak se drž!
@ravenne - určitě ti tady na dálku nikdo neporadí, jak to máš řešit. Popovídat si tady můžeš, určitě získáš podporu, ale na druhou stranu se tady setkáš i s tím, že tě někdo odsoudí.
Je dobré slyšet slova útěchy, ale z toho se žít nedá. Jsi v těžké životní situaci a takové situace, ve které jsi teď ty, jsem v práci řešila mnohokrát. Nejdůležitější je ale chtít s tím něco udělat, bez toho to nepůjde a ze svého stereotypu nikdy nevypadneš a bude to ještě horší.
Takže radím, obrátit se na OSPOD, dej si schůzku i se sociální pracovnicí v Azylovém domě pro matky s dětmi, který v Mělníku máte, je tam tuším i psychologická pomoc (tady máš kontakt: tel. 734 249 520 (Mgr. Kamila Volfová); email: k.volfova@socialka.cz), nebo se obrať na Oblastní charitu v Mělníce (tu tam taky máte, adresu si snadno najdeš na internetu), minimálně ti doporučí co dál. Pokud to nevezmeš do vlastních rukou, tak nikdo jiný to za tebe nevyřeší.
Držím palce, určitě si zasloužíš lepší život, ale je to jen na tobě, takže se seber a vyzkoušej všechny možnosti - je to ale běh na dlouhou trať, za jeden den se to nevyřeší, takže pevné nervy to chce mít.
Je tu taky dost maminek z Mělníka, stačí si ve fotoblogu vybrat Hledej maminku a zadat region, třeba mezi nimi najdeš nějakou kamarádku.
@ravenne no pokud jsi psychicky na dne a trpis poruchou prijmu potravy, tak se musis obratit na odbornou pomoc, na psychologa... s tim Ti asi nikdo jiny moc nepomuze a na dalku uz vubec ne. Pokud jde o bydleni, zkus se podivat, jestli neni v okoli azylovy dum pro matky s detmi, urcite nejaky bude. Taky zajdi na OSPOD, mela bys mit narok podle me jeste na prispevek do zivotniho minima a na bydleni.