• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Pořízení pejska v těhu, je to vhodné?

13. listopadu 2013 
Často si připadám sama a je mi smutno, tak mě napadlo jestli je vhodné pořídit si štěňátko v těhu? V mém případě čivavu, vím že bych na ni nebyla úplně sama, přítel je také často doma, jen si občas vyrazí ven a nebo někam musí a já si tu připadám strašně sama a stresuje mě to :frowning2: (když se moc stresuju tak začnu špinit, teda jiná příčina mě nenapadá,dr na nic nepřišla) a představa, že bych tu měla malého společníka mě hřeje u srdíčka...tak co si o tom myslíte? :slight_smile:
10. lis 2013 ve 14:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
asi si musíš říct, jestli na to máš. my si pořizovali psa rok před narozením našeho syna, ještě jsem nebyla těhotná, nevěděli jsme, jak to půjde a hrozně nám pes chyběl (jelikož jsme oba zvyklý mít doma zvíře), a když se nám narodil malej, psovi už byl rok. ale je to náročný. každý ráno musím obléct syna, dřív musel do kočárku a šli jsme venčit a až pak snídáme. to samý v poledne, buď jdeme venčit oba, nebo syna nejdřív uspím a pak ho skočím vyvenčit. taky se může stát, že pes miminko nepřijme, my měli štěstí, že naše Kája ho miluje, ale kamarádka, co si také pořizovala psa s miminkem, už takový štěstí neměla a pejsek se nenechá od malýho ani pohladit a je takový agresivní (čivava je to). prostě musíš zvážit všechna pro a proti, pes taky potřebuje svý a i lásku paničky, i když je na světě miminko.
10. lis 2013 v 15:05  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Pes je super společník, ale je potřeba si uvědomit, co vše to obnáší - najednou nemůžeš vypadnout na celej den z domu, pokud nemáš zajištěný venčení, musíš počítat s většíma výdajema, pokud někam jedeš na dovolenou (letadlem za psa za jednu cestu platím min. 50 euro) nebo mít zajištěný hlídání,...Další věcí je venčení až se miminko narodí...i když, čivavu asi půjde naučit chodit na podložky doma...
Jako ta radost, kterou pes má, když ráno vstávám nebo se vracím z práce je prostě super, nutí mě chodit ven, za co jsem ráda, ale zároveň mě omezuje...jo a ještě je dobrý si uvědomit, že pes stojí dost peněz - kvalitní žrádlo, veterinář (a to ten můj je zdravý, jen občas něco sežere, co nemá :sweat_smile: ), hračky, kosmetika (dobře, čivava asi nebude potřebovat spoustu různých šampónů, ale zase bude potřebovat zimní oblečky...)
10. lis 2013 v 15:06  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
za mě ne a ne a ne :slight_smile: já řešila to samé - po pootratu sama, depky tak jsem si vybrečela psa- úžasný než jsem otěhu a musela ležet a bylo mi furt zle- i tak ale dobrý, protože jsem aspon neležela sama, ale jakmile se narodila malá, pes šel na vedlejší kolej a je to tak do ted- je mi ho líto :frowning2: a pokud přítel není často doma, jak budete venčit až se malá narodí, venku bude hnusně pršet, malá bude ještě navíc nastydlá, pes bude potřebovat ven? já moc vzít čas zpět, pejska si nepořídím- a to mám jen malého maltézáčka :frowning2:
10. lis 2013 v 15:10  • Odpověz  •  To se mi líbí (7)
Za mě taky určitě ne. Štěně potřebuje první rok spoustu pozornosti, socializace atd. na to až se narodí mimčo nebude čas. Je potřeba s ním chodit každý den aspoň 3x ven, budeš chodit s kočárkem i v dešti mrazu,.. nebo ti bude mimčo někdo hlídat.
Psa si pořizuje člověk minimálně na deset let i víc a je potřeba vědět, že se mu budu moc dostatečně věnovat i budoucnu. Nehledě na to, že zrovna čivava není vhodný pes k malým dětem. Jsou malé, křehké a malé dítě jim omylem může snadno ublížit. Nebo se malý pes bude cítit v ohrožení a udělá něco dítěti.
Jestli chceš nějakého společníka, co třeba zakrslý králíček, nemusí se venčit, je taky společenský a na péči méně náročný než pes.
10. lis 2013 v 15:31  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
No, já si myslim, že když opomenu praktické věci, jako je venčení, žrádlo a veterina, je absolutní nesmysl pořizovat si psa jsen proto, že mám momentálně nejaký depky... Proto se snad pes neporizuje nebo se pletu? My mame doma pejsky tri... Dvě japonské dogy a jorka. A ac budeme mit treti dite, nikdy nasi psi netrpeli nedostatkem pozornosti, vzdyt to nejsou veci. Co bude s pejskem az porodite? To uz si nebudete pripadat sama? A co to zvire? Za mě jednoznacně ne.
10. lis 2013 v 16:02  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí (7)
Nepořizuj si psa jen proto, že je ti momentálně smutno - brzo ti smutno nemusí být. O zvířeti musíš být přesvědčená srdcem. A být připravená na to, že bude plnohodnotným členem rodiny, a tudíž nesmí jít na druhou kolej ani po narození dítěte. Aneb jak řekly Exupéry: "Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal."

P.S. a raději než čivavu (nebo různě prokříženého bezpapírového "jorkšíra"), tak pohodového voříška z útulku :wink:. Vídám to denně u nás na sídlišti.
10. lis 2013 v 16:33  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
Je krasny mit takoveho spolecnika, jako je pekjsek, ale urcite bych neporizovala v tehu - brzy sama nabudes a na pejska je potreba cas stejne tak, jako na dite....za me, kdyz uz, tak az bude(ou) detatko(a) vetsi..:slight_smile:
10. lis 2013 v 16:49  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Záleží kolik máš času,min.3měsíce je dobré investovat do základní výchovy.Jinak by se mohlo stát,že fyzicky ani psychicky vypětí ze štěněte a miminka nezvládneš :(
Nic méně,já mám už dva (6 a 7 let),maličkou milují,chrání...Pes a dítě...to je ten nejkrásnější vztah <3
10. lis 2013 v 17:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
pokad to zvire opravdu chces tak si ho porid ale pak si sezen nekoho kdo ti ho alespoň 1. mesic co bude ditko uz na svete bude vencit pokad nebude doma muz
11. lis 2013 v 08:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
my během těhu (7 měsíc) přišly o milovaného kocourka a za týden jsme si jeli pro jednoho do útulku a druhou kočičku manžel přivezl od kolegy, abych to zvládla :slight_smile: a zvládalo se to perfektně. ten kocourek z útulku byl hodně plachý a bál se všech, tak bylo super že si zvyknul než přišla malá a pak to s ním bylo v pohodě. Ale kočka (kočky) není pes, takže nevím jak s pejskem, ale já bych do toho určitě šla :slight_smile: byla jsem pořád sama a tak jsem společnost uvítala.
11. lis 2013 v 09:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
Za mě jednoznačně ne...samota brzy pomine a budete mít jiné starosti. Min. ráno, v poledne a večer, oblíknout mimčo, sebe,kočárek, psa....mluvím ze své zkušenosti, už nikdy bych toto neudělala.
11. lis 2013 v 09:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já o tom taky dost přemýšlím. Ještě chodím do práce, takže zatím ne, ale až zůstanu doma, chtěla bych si pořídit taky nějaké malé plemeno :wink:
11. lis 2013 v 09:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
Bejt tebou, možná bych uvažovala o jiném plemeni..čivauvu k malému dítěti nedoporučuji :frowning2: Jsou tvrdohlavý, ostrý, žárlivý a tima jejich malejma zoubkama to strašně bolí, jsou jak jehličky. Ale jinak myslím že je to dobrá věc..a lepší si toho hafana pořídit v těhu když máš na něj čas a zvládneš ho vycvičit než pak když se malý narodí a nebudeš vědět co dřív..a taky můžeš toho psa postupně připravit na příchod nového člena :slight_smile:
11. lis 2013 v 09:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
Myslím si, že to není úplně ideální. Chápu, že se můžeš cítit sama a pejsek by ti z té samoty mohl pomoci, ale až se miminko narodí, tak na to bohužel doplatí ten pejsek. My máme doma dvě kočky, než se malá narodila, tak byly středem pozornosti. Samozřejmě, že se snažíme je nezanedbávat, ale bohužel tomu občas tak je. Dítě je prostě na prvním místě a kočičky přijdou na mazlení, až když malá usne. Kočka je naštěstí mnohem víc samostatnější než pejsek, ale obávám se, že z toho nedostatku času pak bude pejsek trpět, protože toho času bude pak opravdu o dost méně.
11. lis 2013 v 09:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
Pokud trva tahle myslenka dlouho tak ano. Ale... chce to opravdu hode promyslet, pes neni vec. Fjn ted ho zvladns naucit chodit ven, zakladni poslusnost apod. na to si myslim stai par mesicu, ale opet je tu ale, tim, ze se mu fakt budes venovat, budes porad s nim, bude trpet az budes v porodnici a je potreba si rict, jestli v tu chvili ma kde byt apod.
Tim, ze se mu budes vic venovat, ho na sebe tolik neupoutas, pokud ale pak budou zase prochazkyy a pozornost, ne ze ho odkopnes. Kamaradka ted rodila ma 3 psi vyslovene na psich sportech zavislych a na ni hodne, pritel s nima prejal kus sportu, aby nevypadli a chodi dal na prochajdy, psi vzali mimi v pohode.
Za me mam 4 pesany, taky na ne mam sice ted mene casu, ale uz jim bylo nad 3-5 let kdyz prisla lucka takze byli klidnejsi, i kdyz slovo bigl a klidnejsi nejde dohromady :slight_smile:
Spocitej si i kdy ti co vycazi, pes ma kolem 8. mesice zivota pubertu, kdy i u nohy chodici bigl zacne treba utikat apod. to je velka zkouska. Na druhou stranu pokud hcces gaucaka, tohle resit nebudes. Budes ale zase resit to, ze pejsek je malinkej, zranitelnej a bude se vic o sebe bat, pokud nebudes mit opatrny miminko.
Termin mas stejne jako ja co koukam, osobne ted na zimu? Nebude se ti chctit ven do zimy a jesti treba bydlite v panelaku, uvedom si ze prvni treba mesic je to fakt o tom kazdou hodinu bezet ven na curani a chodit i v noci, jinak te cistoty proste nedocilis, plenky na doma neberu to pro me neni cistota, jen pohodlnost lidi a nebo je to pro stare pejsky.
Pokud mas rada treba i kocky sla bych spis do ty, s tou nebudes mit takovy starosti.
A do toho si proste musis uvedomit, ze kazdy novy zvire je v tehotenstvi risk - ale ja vzdycky i v tehu neco domu dotahnu a zatim prusvih nebyl :grinning:
11. lis 2013 v 09:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
za me rikam ze ne... ted jsi ovlivnena hormonama, pocitem samoty atd... za chvili se ti narodi prcek, nebudes vedet kam driv skocit a civava pujde "do kose".... proste bych se bala toho, ze to je jen chvilkova "agonie".... navic to neni jen o tom mit spolecnika, ale je to prvni rok i dost prace, pokud nechces rozmazlenyho, nevychovanyho zmetecka, kterej porad jen steka atd....
11. lis 2013 v 09:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
Za mně teda taky ne. Jak píšou holky - za chvíli budeš mít uplně jiné starosti a nejpřednější pro Tebe bude miminko. A když se cítíš sama, pořídila bych si max. něco do klece jako třeba toho králíčka. Králíčkovi v kleci nebude vadit, když si odjedete na celý den jako rodinka na výlet. Čivava je pejsek sice milý, ale hodně maličký. A malým dětem chvilinku trvá, než ho přestanou brát jako plyšáka na hraní a nebudou ji tahat za uši a ocas. A kousnutí bolí i od malýho pejska. Uvažuj nad kočkou, králíčkem. Ale pes ať je velký nebo malý potřebuje dost pozornosti a času. Je třeba důsledná výchova, venčení.. a já osobně bych nechtěla psa učit močit doma na nějaký podložky, už jen kvůli hygieně - až se Ti malý bude batolit po bytě/baráku.. fujky. Sama psa mám, bydlíme v baráku u lesa... je to fenečka, je jí už 7,5roku. S venčením problém není - vypustím jí z baráku, ona se proběhne a hotovo - ale i tak je to nouzovka, zrovna když je naspěch. Jinak venčení věnuju 3 hodiny denně! ... potřebuje hodně pohybu, i když už není zrovna mladice - chci ji udržovat v tom mladým duchu, ráda si hraje a aportuje. A něco z toho života má.. radost.. nedřepí doma v pelíšku... A nám se má za měsíc a kousek narodit miminko - Bettynka už nebude na prvním místě, ale mám k ní plno závazků a povinností, takže určitě se ta doba věnování jí zase tolik nezkrátí. Vždyť budeme pojízdní s kočárkem a to Bettynka bude milovat :slight_smile:
11. lis 2013 v 09:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
za mě také ne, protože za chvilku budeš mít opravdu jiné starosti než štěňátko. Spíš bych doporučila jiné zvíře, takové které se nemusí venčit. Přijde mi docela vhodné morče, potkan, ... dá se s nimi dost pomazlit, pohrát si a když není tolik času tak to není takový problém jako se psem, který potřebuje venčit, ...
11. lis 2013 v 09:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
Proč ne? Pokud budete mít čas na pejska i po porodu a budete se mu věnovat tak, aby nestrádal a necítil se odstrčený (i kvůli žárlení na mimikno), tak nevidím důvod, proč si pejska nepořídit.
A nevím, proč by mělo být zahnání samoty špatný důvod...
Jde prostě jen o to, že s narozením miminka už si tak sama připadat nebudete a budete mít hodně starostí kolem a na pejska nebude tolik času. Ale pokud jste tohle vše zvážila, tak proč ne :slight_smile:
11. lis 2013 v 09:44  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Já se asi hodně rozepíšu, tak se předem moc omlouvám :slight_smile:
Pořízení pejska se musí hodně zvážit, probrat klady a zápory a hlavně si člověk musí sáhnout do sebe, jestli pak kvůli dítěti nebude psa zanedbávat. A taky podle vlastní zkušenosti vím, že může být pejsek i nemocný...
Prvně jsme si s přítelem pořídili psa, hlavně kvůli tomu, protože to byl můj sen a abych přitele naučila zodpovědnosti. Při výběru plemene jsme brali ohledy na to, že bydlíme v bytě, chodíme oba do práce a ani jeden z nás by neuměl vychovat bojové plemeno nebo většího psa, protože bychom na to štěňátko nemohli křičet... :grinning: Vybírali jsme mezi malými plemeny, pak jsme si ale řekli, že časem budeme chtít určitě i děti a pes žije třeba 15 a více let a co když bude dítě alergik. Takže maltézáček byl jasná volba. Plně jsme se té malé bílé kuličce věnovali, po jeho přívozu jsme měli střídavě dovolenou, takže s ním po 3 týdny byl někdo doma, aby ho venčil nebo učil na plínečku. Na jeho první narozeniny jsme mu pořídili kamaráda, aby mu nebylo smutno, když jsme byli v práci. Přibyl druhý maltézáček.
U něj jsme bohužel zjistili, že má epilepsii, takže záchvaty, doktor, léky, vyhýbání se příčinám vzniku záchvatu, kontroly...
Za další dva roky jsme se ujali 1,3kg "velikého" yorkšírka, kterého museli dát majitelé pryč. U něj se také zjistilo, že je nemocný, akutní zánět ledvin. Takže taky doktor, léky, kontroly... Měli jsem teda tři malé špunty a já po půl roce, co jsme se ujali toho nejmenšího, otěhotněla. Když se chce, tak se dá zvládnout vše a to podotýkám, že ti naši jsou dost rozmazlení. Malý chodil venku bez vodítka pěkně u nohy, maltézáčci na vodítkách. Postupem času byl akorát problém zhýbat se pro hovínka :grinning: S nejmenším jsme absolvovali i cestu do Chorvatska, aby mu teplo, sluníčko a moře zlepšilo zdravotní stav. Maltézáčky hlídali přítelovi rodiče. Po návratu se jeho stav zlepšil, ale za pár měsíců jsme byli zase zpět a bylo hůř a hůř. Tehdy to bylo nejhorší, byla jsem v 5. měsíci, ráno jsme Matýska zavezli na kapačky, večer si ho vyzvedli a celou noc jsem u něj seděla a hlídala ho, krmila kašičkou po milimetrových kapičkách, po kapkách taky dávala vodu... Nebylo to těžké fyzicky, udělala bych pro naše pejsky cokoliv, ale psychicky. Po třech dnech to nezvládl a umřel. Nezvládala jsem to, snažila jsem se, ale bylo mi tak smutno, že jsem mu nemohla pomoci víc nebo kdybychom se ho ujali dřív, tak by už nebylo pozdě a dost velkou roli hrály i těhu hormony... Zdravotní stav našeho epileptika šel také z kopce, bylo mu smutno, ležel u Matýskovy misky na žrádlo, když jsem ji schovala, tak u skříně brečel, tak jsme ji dali zpátky, zase začal dostávat záchvaty i přes to, že bral léky. Měl teplotu, nežral... Přítel už se na nás nemohl dívat, tak jsme po 2 měsících dostali štěňátko yorkšírka, ikdyž jsme čekali miminko. Je to také Matýsek a je úplně stejný, maličký s obrovskýma ušima :grinning:
Po narození malé to chodí tak, že ráno, odpoledne venčí manžel. Po obědě venčím buď s kočárkem a malá spí nebo spí v postýlce a venčím kolem baráku (bydlíme v přízemí a slyším, jestli se nevzbudila...) a večer spíš manžel, někdy já. Každý den jsme si našli čas a střídavě se věnovali i jen pejskům. Když malá spala, tak jsme se mazlili, když byla vzůru, tak si ji vzal manžel, já byla se psy a pak naopak. Od té doby, co malá chodí, tak venčívám i s malou a v pohodě. Jsme sehraní, když jdeme přes cestu, tak pod jednu paži drapnu dcerku a pod druhou Matýska a maltézáčci na vodítku. Když byla dcerka ještě malinká, tak jsem ji dala do nosítka na břicho, vzala pejsky a šli jsme na procházku do polí. Když už se tam nevešla, tak chodíváme i s manželem. Dvě vodítka, tři psy a kočár už bych na procházku nezvládla, ale párkrát jsem tak taky venčila. Teď má před Vánoci mažel zase spoustu práce, takže odpoledne odjede, vrátí se dopoledne, pár hodin se vyspí a zase jede. Vše je na mě samotné a zvládáme taky. Ale co se setkáváme s názory, tak hodně lidí by to nezvládlo natož s nemocnými psy...
11. lis 2013 v 10:05  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Ahojky, za mne určitě ne...mám dva pejsky, bydlíme v bytovce..teď už je to v pohodě,holky jsou už velké (2 a 5 let)...Takže když pejska,tak až dítě/děti trochu povyrostou... :wink:
11. lis 2013 v 10:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
To že jsi těhu není důvod proč si nepořídit pejska. Jen si myslím, že by neměl být jediný důvod ten, že se teď cítíš sama. Měla by jsi se zamyslet nad tím, jestli mu budeš moci věnovat tolik času i po narození mimča jako v těhu...Taky máme pejska, je to větší plemeno, 55 cm v kohoutku. Bydlíme ale na vesnici v domku se dvorkem, tak že když jsou děti nemocné a já nemůžu jít na procházku se psem, tak ji jen pustím na dvorek...Jinak je často s námi doma...Vzala jsem si štěňě, když bylo starší dcerce 13 měsíců a rozhodně toho nelituji. Jsou to bezva parťáci a fenka se chová úžasně i k mladší dcerce, které je teď 17 měsíců (holky jsou od sebe 4 roky)....Pejsek neznamená je to, že s ním jdeš na procházku aby se vyvenčil je třeba se mu věnovat a první rok dost intenzivně....
11. lis 2013 ve 14:04  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
za mně taky ne. měli jsme dlouho kočky... Pak se narodilo dítě a mně začali hrozně vadit - chlupy, špína z tlapek všude po bytě (a neznám moc lidí co pejskovi pokaždý mejou nožky když se vrací z venku když je sucho - tak si tím prakticky natáháš špínu z ulice do obejváku)... Pak byla větší, furt jim lezla do misky... Nevím, kočky jsem dřív měla ráda, ale s malou jsem z nich byla spíš zoufalá... Když si je vzal kamarád, hrozně moc se mi ulevilo...
11. lis 2013 ve 14:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
já myslím, že v tom není nic špatného, my máme yorkšíra a malej ho prostě miluje, neustále s ní komunikuje a dělá blbiny, kdyby byla štěně, tak to určitě prožívá i radostněji:slight_smile:, ale myslím, že by byl svým způsobem dost ochuzen, kdybychom toho živého tvora neměli
11. lis 2013 ve 14:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nečetla jsem úplně všechny odpovědi, snad nebudu po sté něco opakovat. Pokud péjska chcete, protože jste po něm toužila vždy a nemohla si dovolit, např. kvůli práci. tak si ho kupte. Já psa mám už od jara, plánujeme s přítelem miminko už přes dva roky. Chodím s péjskem na cvičák a začaly jsme dělat agility. A víte co, ten pes mě aspoň donutí nesedět doma na prdeli ale mít pořád pohyb :slight_smile: Každopádně, po porordu bude muset přiložit ruku k vodítku i přítel, tak to s ním dobře proberte :slight_smile:
13. lis 2013 ve 14:36  •  snaží se  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek