• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Těhotenství a kočka v bytě. Zbavit se jí či ne?

12. prosince 2016 
Zdravím, nikde jsem to tu nenašla, tak začínám. Mám doma dvě kočky, jsou jako moje děti a mám je moc moc ráda. Teď jsme koupili byt a chceme se pokusit o miminko. Hodně lidí mně zrazovalo, ať se zbavím koček kvůli Toxoplazmoze, jenže já se dočetla, že tak žhavé to není, že Toxo se může přenášet i jinak a kočky které žijí výhradně v bytě a jsou očkované, tak ji většinou nemají kde chytit. Moje kamarádka kvůli tomu, že je těhotná dává pryč Rozárku, kterou má celý její kočičí život. Nechci se micinek vzdát. Jsou to skvělé léčitelky a co jsem se dočetla, tak zrovna naše číčy jsou moc hodné a inteligentní. Taky se tak bojíte Toxo, že byste se zbavily dlouholetých mazlíčků, nebo si z toho nic neděláte? Jak se chránit před Toxo a nevzdát se stvoření, která nás tak milují?
31. srp 2006 v 11:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj akira. Máme doma 4 - letého perského kocoura. Na začátku těhotenství jsem si také zjišťovala vše o toxoplazmóze. I veterinář mě ujistil, že bych musela sníst jeho výkaly. Kočičí záchod pro jistotu mění manžel a po dobu mého těhotenství mu nedáváme syrové maso. Jestli chceš mít jistotu, můžeš jít s kočičkami na veterinu, kde jim udělají test na toxoplazmózu. Dále veterinář říkal, že větší riziko je u těhotných žen, které pracují s hlínou. Rozhodně nebudeme dávat Montyho pryč. Takové rozhodnutí bychom museli udělat pouze v případě, že by mimčo bylo alergické, nebo by si navzájem ubližovali, ale pevně doufáme, že k ničemu takovému nedojde. Jo, a pokud nejde vyloženě o koťátka, tak buď úplně v poho.
31. srp 2006 v 11:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
Přesně tak - dodržovat základní hygienu, záchůdek ať čistí manžel, maximálně si nechat udělat na toxo testy.
Kočky nechovám, ale dávat pryč celoživotního kamaráda jenom proto, že jsem líná si o tom zjistit víc informací a navíc jedna paní povídala, mi vůči kočičce přijde sprosté.
Pak dá někdo kočku do útulku a s klidem si dá tatarák nebo nedostatečně tepelně upravené maso, aniž by tušil, že takhle se dá toxo chytit mnohem mnohem snáz než jenom sdílením domácnosti s kočkou.
Zkus si o tom najít nějaké články na netu a zjistíš, že pokud je píší odborníci a ne vyplašené nastávající maminky, není to zdaleka tak žhavé :wink:
31. srp 2006 v 11:40  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Záleží, zda máte kočku v bytě nebo máte dům se zahradou. Pokud budete v bytě přísně dodržovat hygienické podmínky, nic by se stát nemělo. Rozhodně je ale hloupost, že toxo můžeš dostat jen tím, že sníš kočičí výkal. Moje blízká kamarádka toxo prodělala :frowning2: - a kočičí hovínka fakt nejedla :wink:
Jestli má někdo kočku volně na zahradě, je o už problém. Stačí mít např. na ruce malou ranku, odřeninu, dotkneš se trávy, stromu (kde kočka mohla zanechat stopu) - a toxo můžeš dostat.
Neříkám dát přímo kočku pryč, ale před těhu a v období těho bych od ní šla co nejdál. Protože když teď dostaneš toxo, můžeš na mimčo příštích 5 let zapomenout :frowning2: :unamused:
31. srp 2006 ve 13:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojky, taky máme kocoura a čekáme. prohledala jsem celý web a výsledek je, že toxo prý prodělá v životě skoro půlka populace a ani o tom neví (považují to za chřipku). nebezpečné je jen když to dostaneš poprvé, pak už máš imunitu. takže je problém, když to chytíš v těhu, což se prý stává daleko častěji holkám, které kočky nechovají...
no pro jistotu jsme už před půl rokem byli na veterině a pan doktor kocourovi dal injekci, která prý pokud by toxo měl, tak to zlikviduje. náš koucour je 100% domácí, chodí max. na balkon :wink: no, od té doby co jsem těhu, tak kočičí WC čistí manžel, taky pro jistotu :wink: :grinning:
31. srp 2006 ve 13:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
je fakt, že já jsem toxo taky prodělala a kočičí hovínky fakt nejím :slight_smile: dokonce kočku ani nemáme doma :frowning2:
31. srp 2006 ve 13:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já tu nikoho nepodezírám, že jí kočičí hovínka :grinning: Ale právě že je mnoho jiných způsobů, jak tu chorobu snadno chytit, aniž by se člověk ke kočce jen přiblížil, jisté je špatně tepelně zpracované maso, tatarák, přenášejí ji králíci, slyšela jsem i o nemytém ovoci...
Tudíž eliminovat pouze jedinou příčinu, notabene je-li to člen domácnosti, mi přijde vůči zvířátku dost zlé :frowning2: Taky mám pocit, že když už jednou toxo proděláte, už ji podruhé nedostanete, a taky ji opravdu prodělá snad půlka populace, nebezpečná je "jen" v prvním trimestru těhotenství.
Takže má-li někdo kočku a chce být hodně opatrný, nechala bych v první řadě testovat kočku, zda-li toxo má nebo ne, v druhé řadě sebe ještě před otěhotněním, zda-li mám v sobě protilátky nebo ne, vsadím se, že spousta kočiček, které musely opustit své majitelky, byla naprosto zdravá a ony těhulky už toxo prodělaly dávno předtím :frowning2:
Teprve kdybych protilátky neměla a moje kočka byla nakažená, začala bych se bát :wink:
31. srp 2006 ve 13:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky, tak tohle téma mě fakt zaujalo, protože máme taky kočičku, teda čistě domácí, jak tu už někdo psal, dál než a balkón se nepodívá. Ale stejně, jak už tady padlo, prý toxoplazmozu většina lidi ve svém životě prodělala a ani o tom neví, to jsem také někde četla, nevíte, jestli je pak už člověk vůči ní imuní? Dá se nějak zjistit, jestli už jsem ji třeba měla? A co to znamená to, jak někdo psal, že na dalších 5 let potom můžeš na mimi zapomenout? Mám asi hloupé dotazy, ale jen tak preventivně mě to zajímá :slight_smile:
25. zář 2006 ve 23:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
Podívej se na test na toxoplazmozu - tam se to dost rozebíralo. A hlavně kočka je tím posledním od čeho se toxo dá chytit :slight_smile:
26. zář 2006 v 08:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj vespolek, ja kocky nemam, ale pejska ano. No a na chvili jsem tez znejistela a to kdyz ma tchyne se me zeptala pri mem prvnim tehotenstvi, co budu delat, kdyz me dite bude alergicke na psa... No a ja jsem se zacala bat a premyslet. Pak jsem se zeptala me kamaradky veterinarky a ona se smala. Neni duvod k panice,ani u kocky ani u psa, pokud!!! pravidelne chodite se zviretem na vysetreni, ockovani, pokud si nenechavate olizovat pusu a vubec nemate nejaky extremni vztah. Nemeli by psi a kocky spat v posteli atd. Ale to je vseobecne a melo by to platit v podtstate porad. A ma druha kamaradka, ktera pracuje na imunologii, ma sama psa a alergicke dite na vsechno mozne, rika, pokud je dite alergicke a zrovna na psa, bere kapicky ci prasky na alergii, poradne doma uklizis a casem si i takove dite prizpusobi a ve vetsine pripadu alegrie ustoupi. A alergickych deti konkretne na urcity druh zvirat je minimum.
Osobne bych si nedokazala predstavit, dat naseho pejska pryc. Snazila bych se delat vse mozne a i nemozne, aby souziti fungovalo. Proste neexistuje, aby lide kvuli poveram, neinformovanosti ci proste jen z pohodlnosti se zbavovali zviratek. Vim, ze takovi jsou a existujou ale verim, ze ono sejim to jednou vrati.
Holky nebojte, ptejte se kde muzete, uklidnete se a nepremyslejte o vystehovani vasich ctyrnohych milacku. Dite ktere vyrusta se zviretem, ma do zivota automaticky nadelenou ne jen legraci a lasku, ale nauci se lehce pro zivot vecem, ktere jinak jen tezce nechavaji do sebe nacerpat.
26. zář 2006 v 17:19  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
ahojek :slight_smile: pridavam se ke vsem co by zviratko pryc nedali za zadnou cenu.. mam doma dvouletou fenecku labika,brzy prijde i mimisek a gynekolog uz z drivejska vedel, ze me ma na toxo hlidat (driv jsme meli cicu,ted je to pes..) dost se ji venuju,takze jsem casteji mezi pejskari na cvicaku ap., takze bych mohla leccos chytit.rikal at jsem vic opatrna,a on ze to tez bude hlidat,ze bude delat cas od casu testy.a je vse v pohode.taky musim to nadeleni po pejskovi obcas sebrat,v okoli je taky dost nadelano a citim to i v okoli cvicaku,jak se tam cura a kadi o sto sest,byt na cvicaku si to sbirame,v okoli to tak slavne neni..
ale myslim ze to neni tak kriticky,aby ste se museli rozhodovat,zda si zviratko nechat ci ne.to spis zauvazovat zda je opravdu v te spravne cistote a oockovane atp., jak jste tu uz psaly :slight_smile:
a jak pise kacenka,ani kuli alergii bych svyho pejsanka nikam neodlozila ani k rodicum ne..hledala bych a zkousela jina mozna reseni..
takze hlavu vzhuru a kdo ma obavy,at nic nehroti a pozepta se na veterine a na gynekologii :slight_smile: ti nasi milacci si to preci nezaslouzi,abychom je odlozili..
26. zář 2006 ve 21:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
Teda tohle téma mě vždycky nadzvedne ze židle a lidi, kteří se kvůli babskejm pověrám zbavujou zvířete mi přijdou víc než ubohý a zasloužili by nafackovat. Moje mamka prodělala toxo taky, takže o tom něco vím. Chovali jsme kočky vždycky, můj kocour se mnou spí dokonce v posteli a opravdu se ničeho nebojím. Kočky přenášejí toxo výkaly, a to výkaly staršími déle jak 48 hodin a musí se vám zárodky toxo dostat do zažívacího traktu. Mnohem větší riziko přenosu je - jak už tu někdo psal - z nedostatečně upraveného masa, tataráku, krvavých bifteků, a také špatně omytého ovoce či zeleniny, znáte jak zůstanou občas na mrkvi při špatném umytí a rýžkách zbytečky hlíny? Atd. atd.
Pokud se opravdu hodně bojíte, nechte si udělat na toxo testy, případně nechte testovat i kočku, jak už vám tu bylo doporučeno, ale dávat bezmocný zvíře pryč je dost sobecký!
27. zář 2006 v 07:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
Něco na pročtení, nebojte není to dlouhý: :wink:

http://nemoci.doktorka.cz/toxoplazmoza/
27. zář 2006 v 08:04  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahoj holky! A co říkáte na tohle? Bydlíme s manželem u jeho rodičů (máme sice oddělený byt, ale chodbu společnou). Jeho rodiče mají kocoura. Já jsem silně alergická na kočky - mám astma a když se dostanu do kontaktu s kočkou, dusím se (nepřeháním). Teď se nám narodila dceruška a já každopádně nechci, aby se s kočkou jakkoliv setkala. Proto s ní ani nechci chodit na návštěvu o patro níž (k manželovým rodičům), protože tam ten jejich kocour bývá, a i když tam zrovna není, chlupy jsou tam pořád. Oni si myslí, že přeháním a nelíbí se jim to. Dosud jsem tu četla jen samou chválu na kočky a názory typu: nezbavovat se mazlíčků za žádnou cenu. Myslíte si taky, že přeháním? A je tak hrozný, že chci, aby toho kocoura dali pryč?
27. zář 2006 ve 13:12  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Ahoj Vilco,
myslím že rodiče tvého muže tu kočku pryč nedají bohužel.
Je to přece jen jejich mazel.
Já bych doporučovala, pryč od rodičů(dvě generace pohromadě, to nedělá dobrotu :grinning: )
27. zář 2006 ve 13:25  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
Vilco přeháníš a hodně. Mám doma 2 kocoury a také kamaráda, který na ně má alergii. Už několikrát u nás byl přes víkend a úplně v pohodě. A pokud je kocourek čistotný, nemáš se vůbec čeho bát. A teď jen můj osobní názor - pokud dítě vyrůstá s nějakým zvířátkem, má k nim krásný vztah. A navíc je to pro dítě většinou ten nejlepší kamarád. Klidně tam malou pusť, když tobě to vadí.
A nemůžeš po rodičích chtít,aby dali kocoura pryč - je to stejné, jako kdyby oni chtěli, aby jsi dala pryč miminko. Já vím, že to asi zní divně, ale pro ně je kocour právoplatný člen rodiny, jako jejich syn a ty. Ale tohle co teď píšu si pochopí jen lidé, kteří někdy nějakého domácího mazlíčka měli.
27. zář 2006 ve 13:28  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
To je sice hezký, že tvůj kamarád byl v pohodě, ale já mám opravdu silnou alergii a astma a opravdu se dusím (kdyby to nebylo tak hrozný, tak se tím nezalamuju - taky bych se s kočkama ráda mazlila).
Ten jejich kocour je celý dny venku, nikdo neví kde a domů se chodí akorát najíst a vyspat do obýváku na sedačku. Takže o nějaké čistotě podle mě nemůže být řeč. Navíc mi v porodnici řekli, že malá nesmí přijít do kontaktu s mými alergeny.
Pokud jde o vztah ke zvířátkům, na to má naše Evička ještě chvilku čas :slight_smile: Ale myslím, že stejnou službu (řekla bych, že větší službu) udělá třeba pes, na kterého alergická nejsem a naši jednoho čistotnýho mají.
Podle mě nelze srovnávat dítě a zvíře, ať je jakékoliv. Zvíře se může někomu darovat a podobně, dítě samozřejmě ne. Ale tohle zase asi pochopí jen ten, kdo měl někdy miminko a chtěl pro ně jen to nejlepší a hlavně aby bylo zdravé.
Protea: bydlet s rodiči není fakt žádnej med, ale když to jinak nejde a do přestavby domu dá člověk pár set tisíc, tak už se těžko odstěhuje...
27. zář 2006 ve 13:53  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Vilco, já mám stejný názor jako baruna. A ani nesouhlasím, že nejde srovnávat domácího mazlíčka a dítě. Ale máš jiný názor a beru ho. Já bych ani kvůli dítěti ani psa ani kocoura pryč nedala. Ale je to o vztahu ke zvířatům, my máme každé zvíře jako člena rodiny a rovnoprávného s jiným členem, proto bych nikdy je nikdy nedarovala, tak jako bych nedarovala dítě. Pořídit si a vychovávat zvíře je totiž stejně zodpovědné jako vychovávat dítě. Taky když se objeví problém, nemůžeš dítě jen tak "darovat". Možná jsou to špatná přirovnání, ale tak to cítím, a naštěstí to tak cítí i můj miláček. A tak budeme taky vychovávat i naše děti.
:dizzy_face:
27. zář 2006 ve 14:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
My máme kočky tři,chodí na zahradu, žerou myši, jsou to prostě normální šelmy kočkovité :slight_smile: kočky "chováme" (někdy si říkám, že si spíš ony chovají nás :grinning: )už od mého dětství, když jsem zjistila, že jsem těhu, první jsem poprosila svého doktora, ať mi udělá protilátky na toxoplasmosu, ty mám dostatečné (není divu, po těch letech s cicinama :grinning: ) ale stejně teď čičiwc radši nečistím já, ale ostatní členové rodiny, v zahradě se zásadně nehrabu, nebo jen v rukavicích, častěji si myju ruce a radši se vyhybám i jen zpracování syrového masa.vždycky Dávat kočky "pryč" mě ani nenapadlo, ostatně bych se usmutnila, jsem na ně hrozně zvyklá, jsem často sama doma a jsou to prostě nejlepší zvířecí kamarádi, máme je od koťat a vždycky poznají, když je někomu smutno, nebo je nemocný. Jsem ráda,že mimi bude mít taky kamarády, alespoň se od mala naučí se zvířaty žít a správně se k ním chovat (zvíře není hračka), kromě toho jsem narazila na výzkum, který ukazoval, že děti od malička žijící v domácnosti se zvířaty mají mnohem menší procento alergií než v domácnostech bez zvířat ( Což se asi netýká vilcina mimča, když ona už alergii má,ale u dětí nealerg.rodičů) Fakt nevím, co bych dělala v takovém případě, že bych měla alergika v rodině, ale myslím, že se nedá čekat, že by se odstěhoval kocour :grinning: ,pokud jsou na něj páníčkové citově fixovaní. Ale co se týče čistotnosti koček, chodících ven, potom nemusíš mít vilco,žádné starosti, kočky jsou s antibakteriálními slinami a pravidelným olizováním kožíšku schopné se udržet v mnohem větší čistotě než psi, jen pokud bys venku zřizovala děťátku pískoviště, musíš ho hlídat a zakrývat, aby si tam kocour neudělal wc, jinak stačí sledovat si každý rok očkování, jednou za čtvrt roku odčervit a kocour je doslova "čisťounký" kámoš, i když chodí ven.
27. zář 2006 v 15:21  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Teda, aby to nevypadalo, že mám něco proti psům - po tom teď už jenom toužím, protože tři číči, mimčo a my dva s přítelem dáme dohromady i bez psa vcelku slušný zvěřinec, tak aby se to ještě dalo ukočírovat :grinning: :grinning: ,dětičky chceme dvě, tak snad až budou obě větší.... :wink:
27. zář 2006 v 15:25  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
taky se přidám z troškou do mlýna..my nemáme ani kočku ani psa, ale máme papouška. má svoji klec v obýváku ale většinu dne tráví venku-volně lítá. ted třeba sedí semnou v kuchyni na skříni. Tchýně říkala že až bude mimino že ho budeme muset dát pryč. Když jsme ji řekli že to neuděláme dívala se na nás jako na blázny. asi neuvěříte jaký si vztah může člověk vytvořit i k papouškovi a naopak. Máme ho od miminka měl 2měsíce. Můj je na něco fixovaný, mazlí se spolu. Nikdy bysme ho pryč nedali, utrhlo by nám to srdce. Jednou nám uletěl a 3 hodiny jsme ho po panelácích hledali bezúspěšně. Pak jsme oba brečeli jak želvy. Ale po druhém hledání se naštěstí našel v sousedním paneláku...je opravdu jako člen rodiny..sice více musíme uklízet, ale nám to neva a je u nás pořád čisto
27. zář 2006 v 15:32  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
lamio, tak to my máme taky zvěřinec doma. Dva papoušky, želvu a morče..a to v 3+1.ty s kočkama bydlíš v domečku ne? já toužila vždycky po psu, ale už jsem smířená že ho mít nebudem. Naši bydlí 3km od nás a ti mají psa, jsme tam často, takže si to vynahrazuju
27. zář 2006 v 15:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jo jo, bydlíme s číčama v domku, takže mají velký revír po zahradě nejen naší, ale i okolních :grinning: ,ale museli jsme je nechat vykastrovat, přeci jen by se nám množily geometrickou řadou (2kočky,1kocour - všechno rasa čistá kočka podplotní :wink: - ty jsou obzvlášť množivé :grinning: ) a pak to toulání - nepřežila bych, kdyby je něco přejelo...Hlavně zvíře učí člověka bezvadné trpělivosti - nedá se na něj totiž zlobit. Když něco provedou, dokáží se tvářit tak nevinně a co víc - tak nespravedlivě obviňování, že si za chvíli člověk málem vyčítá i to zvýšení hlasu. Jenže to by mu zvířátka za chvíli doma udělala pěknej cirkus, takže časem musí člověk vytitrovat tu správnou výchovnou metodu, a to se mi doufám, bude hodit i s mimčem :grinning:
27. zář 2006 v 16:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky. Musim neco napsat a myslim, ze se to hlavne Vilce nebude libit.Jestli jsi Vilco alergik, neznamena to hned, ze tve dite je alergik. A chapu to tak, ze jako alergik jsi se vdala a pristehovala do domku rodicu tveho manzela. Vedela jsi, ze maji kocku a vedela jsi, ze budete chtit miminko. A ted je velmi sobecke po nich jakkoli zadat, aby dali sveho kocoura pryc. Plne je chapu!O teto situaci jste meli premyslet daleko drive, nez az ted v krizove situaci. A nejde o to, ze branim zvire tvych tchanu. Plati to generel. Musite najit v teho situaci uz jen rozumne a pro obe strany schudne reseni - kompromis. Napr.: nechod k nim na navstevu, ale at chodi oni k tobe. Pozadej je, treba at na dobu co je miminko jeste malicke, at dodrzuji velmi peclive cistotu, at nepousti kocoura do jinych zahrad, at je radne veterinarne osetren, zajdi si na imunologii a nech si udelat vakciny na kocky a nebud tak uskostliva ohledne ditete. Proste vseho s mirou a rozumem! Ja co si pamatuji, u nas v baraku, cele me detstvi uz i od plenek, bylo spousty psu, divoke i domaci kocky, mysi adt myslim, ze jsem ne jednou mela v ruce zvireci h...o, strkala si do pusy hlinu, pozdeji s klukama prekusovali zizali atd a jsme vsichni z decek v poradku, zdravi a hlavne se zazitkama a vzpominkama na krasne volne detstvi se ZVIRATKY kolem.
Tim vsim chci jen rict, ze si musime uvedomit to, ze nejsme jen my stredobodem vesmiru, ze ne jen my mame neco radi,co milujeme, co je soucasti nasich zivotu a bez ceho si neumime predstavit zivot. Neberme to ostatnim, kdyz to neni treba ani potreba. Zivot je kompromis. To je take dulezite vedet. Hodne zdaru a zdravi a hlavne krasnych chvil s vasimi zvirecimi milacky. Zivot se zviretem je neuveritelne obohaceni ve vsech smerech.
27. zář 2006 v 17:00  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
Vilco z tvého druhého příspěvku tak nějak cítím, že máš spíš problém s rodiči partnera než z kocourem. Teda je to jen můj pocit, tak se dopředu omlouvám, pokud to tak není. Ale pokud jsi si pořádně přečetla můj přispěvek a koukla se na mojí ikonku, tak už jsi zjistila, že miminko je na cestě a oba kocouři chrápou na gauči :grinning: Myslím, že už teď můžu říct, že nedám ani kočky ani psy a samozřejmě ani miminko!!!
Od malička žiju na vesnici a dělali přesně to co píše kacenka.p. Takže jsem snědla hromadu písku, kamení určitě i vajglů, když se máma nedívala a teď jsem zdravá jako řípa. Víš u nás se v legraci říká že Přehnaná hygiena škodí. :grinning: :grinning: :grinning:
27. zář 2006 v 17:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj,jsem moc ráda, že jsem si vaše příspěvky mohla přečíst. My sice ještě miminko neplánujeme, ale informace o těhotenství a kočkách už sháním. Když jsme si našeho kocourka Morrise pořídili, tak se mě brácha zeptal, co budeme dělat, když se nám jednou narodí alergické dítě. Předpokládal, že řeknu, že kocourka někam odložíme. To bych neudělala. Vím, že se budu vždy snažit, aby soužití mého kocourka a miminka fungovalo. Souhlasím s vámi, když říkáte, že to nikdy nepochopí ten, kdo nikdy neměl doma zvíře a neměl ho za člena rodiny. Jen při myšlence, že bych měla Morrise dát pryč, se mi hrnou do očí slzy. Takovou situaci si nedokáži vůbec představit. Držím vám všem palce, ať se vám soužití dětí a zvířátek daří.
Nevíte někdo, jaká je pravděpodobnost, že se narodí alergické dítě rodičům, kteří alergičtí nejsou? Víte o tom něco bližsího? Nemáte třeba odkaz na stránky týkající se této věci? Díky moc. pa
27. zář 2006 v 18:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj Renat.
Co sy týká tvé otázky o alergii, tak na tu ti přímo neodpovím.
Kdysi jsem se ptala svého alergologa, jaká je pravděpodobnost, že naše dítě bude alergické.
A on řekl, že pokud je jeden z rodičů alergik, tak dítě bude alergik na 30% a pokud jsou oba alergici, tak dítě bude na 70%alergik.
Nevím, jestli jsou to úplně přesné údaje, ale tak to říkal.
27. zář 2006 v 18:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojky, no já jsem trochu alergik, bývala jsem často nemocná, tak mě poslali na alergologii. mám ji na prach, roztoče, domácí plísně, a pěří.říkala jsem paní doktorce že máme papouška a neřekla že ho mám pryč..dala mi prášky, že prý je to na delší dobu,pak už jsem se nechtěla něma dopovat, tak už je 2 roky neberu...a nic mi není, tak snad doufám, že miminko nebude alergické hlavně na to peří, stejně bysme papouška pryč nedali..můj není vůbec alergický...
27. zář 2006 v 18:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mám doma kocoura, našla jsem ho jako koťátko je strašně plachý a je to moje zlatíčko. Je na zahradě, ale beru ho i domů. Dceru vyléčil z hysterického strachu ze zvířat. Teď už má jen zdravý respekt. Vilco myslím, že nepřeháníš, jsi přece matka a rodiče by měli respektovat tvůj názor. V tom je asi ten problém. Hlavní je aby manžel stál při tobě. Chápu tvůj strach taky bych asi nechtěla kocoura doma u miminka i když ho mám moc ráda. Ze zahrady kočka může do bytu přinést v srsti všelijaké parazity. U domácích koček je to možná jiné. Jinak myslím, že děti a zvířata patří určitě dohromady. Ale děti tak od dvou tří let. Když už mají vyvinutou určitou imunitu o miminko bych měla strach.
27. zář 2006 v 18:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nekde jsem cetla teorii, ze dite ziskava alergiie na to, s cim se nesetka behem prvnich par tydnu(?) zivota. Osobne si myslim, ze je blbost se zuby nehty branit kontaktu ditete a zvirete, kdyz s nim stejne driv nebo pozdeji prijde dite do styku. Driv by nas babicky posadily na dvorek mezi slepicince a vubec by si nedelaly hlavu s nejakymi alergiemi :slight_smile:)
27. zář 2006 ve 20:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
1 2 3 ... 8
Tvůj příspěvek