Vše okolo Angel Sounds

ahojky, tak jsme včera zakoupili angelsounds a mám radost protože za celkem krátkou dobu jsme našli srdíčko a opravdu to znělo jako dusání koníčka, jak se tu popisuje. Nejdřív jsem hledala v oblasti pupíka, kde bylo dítě vidět na UZ ale nic, pak jsem sjela níž a pak jsem to našla asi 10 vteřin to slyšela, pak chvíli ne tak jsem trochu popojela a zase jsem to zachytla asi za půl minuty, abychom si to s manželem poslechli oba. Pak už jsem přístroj vypla abych malého netrápila, trochu mě vyděsilo jak to vysílalo to zelené světlo zda ho moc netrápím. Sílu intenzity jsem si nastavila asi na tu prostřední (tím kolečkem), ale nevím jestli jsem jí trochu nezvýraznila velkým množstvím krému co jsem si namazala na bříško. Může množství krému ovlivnit tu intezitu nebo k čemu přesně krém slouží? Maličký se pak docela hodně hýbal, ta aktivita byla o dost vyšší než jiné večery a to jsem poslouchala celkově i stím hledáním srdíčka asi jen 2 minuty. Bylo mi řečeno že AS pro něj nebezpečný není ale prý pociťuje ty vlny (nebo co to vysílá) a ruší ho to, stejně jako UZ tam je taky vždycky aktivní, na tom posledním mu koukali na hlavičku a a on mě zatím dost zřetelně kopal na té druhé straně 😀. Má zatím slabé nožičky takže to nebolí, je to jen takové důrazné ťuknutí zevnitř bříška 🙂

Vím že jso utu velmi rozporuplné názory na to zda AngelSounds používat a nebo ne. Mě ho dopořučila přímo doktroka, prý neškodí a na něco podobného budu docházet i u nich. A je to lepší si krátce poslechnout srdíčko a mít klid než se pak stresovat tím zda miminko žije a furt zkoušet zda se pohne. Na druhou stranu mě trochu vyděsila ta náhlá aktivita malého po tom krátkém poslechu, takže budu AS použvat asi tak v rozmezí 3 dnů na krátkou dobu a nebo ve chvílích kdy na mě půjdou černé myšlenky a budu mít hrůzu že je něco špatně (třeba když se prudce pohnu a zabolí mě v bříšku a nebo když budu mít noční můru jako včera). Ona je teda pravda že aktivitu u mého miminka vyvolává víc věcí - jízda tramvají, půllitr kofoly, a právě namazání bříška krémem (někdy si ho mažu jen tak aby nebyly praskliny). V bříšku cítím pohyby dost časo ale už nevím co je od malého a co ne. Nějak si přestávám pamatovat zda jsem něco cítila i před těhu. Například když sedím nakrčená tak cítím záškuby i v žaludku a to je blbost aby to bylo od malého. Nejvíc se hýbe asi navečer, pokud si vleže na zádech přiložím dlaň k bříšku tak citím kolem pupíku po chvíli takové nadouvání, jako bych měla pod kůží hada, ale nevím dza je to od střev, předtím jsem to nedělala 🙂. Někdy je to cítti v jednom místě v krátkých intervalech (jako škytání) tak si říkám dza to není ta škytavka co ty malá mají když začnou polikat polodovou vodu. Ale prostě 100pro jistý si člověk těmi pohyby není, navíc občas mi připadá že je delší dobu necítím a proto mě krásně uklidnil poslech toho srdíčka. Na druhou stranu mě apk zneklidilo to že jsem AS použila a zda právě tím nemohu vyvolat srdeční zástavu u malého, to bych si pak asi neodpustial a přičítala bych to sobě.

Doktoroka mi říkala ať se té zástavy tak nebojím že v mém stádiu těhu se to stává už jen jedné ze 4000 žen a časté to bývá jen v první trimestru, který už mám za sebou. Já se toho bojím hlavně proto že mojí babičce z máminý strany první miminko umřelo (jen nevím jestli se narodilo mrtvé a nebo umřelo krátce potom, moc o tom nemluvili), ale je pravda že tenkrát byly jiné přístroje, technika, všechno... Také sleduju ty staré díly Ordinace a zrovna včera tam jedné z hrdinek umřelo miminko, ale to bylo ve 12 tt i tak mě to docela vzalo. Já se přiznám že stát se to mě už v tomhle stádiu (22 tt) tak nevím zda bych se s tím dokázala psychicky vyrovnat, když už citím pohyby, miminko je zdravé, překonali jsme půlku těhu a viděla jsem ho tak krásně na UZ, ty krásné nožičky, hlavička, páteř. ne už bych o něj prostě přijít nemohla mám ho moc ráda už teď a moc se těším až bude na světě. A také se těším že mi snad už konečně začne pořádně růst bříško, zatím vypadám že k mé hubené postavě mám jen trochu vyžraný pupík )předtím byl propadlý) a všimne si něčeho neobvyklého jen ten kdo mě vidí nahou nebo v přiléhavém tričku). Některé ženy už na konci pátého měcíe mají pořádné panděro a já jim ho docela závidím.